Denisované

Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 773 tisíci lety, nalezené v jeskynní lokalitě Grotte à Hominidés v největším marockém městě Casablanca podle vědců patrně patřily blízkému předkovi druhu Homo sapiens, tedy člověka současného typu. Objev posiluje hypotézu, že Homo sapiens pochází z Afriky, uvedli vědci v čele s paleoantropologem Jean-Jacquesem Hublinem ve studii, kterou ve svém aktuálním vydání publikoval časopis Nature.

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.

Neandertálci sice měli výraznější nosy než dnešní lidé, jejich čichové schopnosti na tom ale o nic lépe než naše nebyly. Vymřelí denisované se od obou těchto pralidí lišili mnohem výrazněji.

Letošním laureátem Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu se stal švédský biolog Svante Pääbo. Odborná komise ocenila jeho zásluhy za objevy v evoluční genetice.

Nejméně 130 tisíc let starý dětský zub, nalezený v jeskyni v severovýchodním Laosu, pomohl poodhalit život záhadných denisovanů. Objev podle nové studie dokazuje, že se tito dávno vyhynulí příbuzní moderních lidí dokázali adaptovat na život v chladném i tropickém klimatu.

Vyhynulí předchůdci moderních lidí denisované žili ve velké nadmořské výšce v Tibetu. Potvrdila to analýza čelisti nalezené na Tibetské náhorní plošině ve výšce 3280 metrů nad mořem. Schopnost žít v tak extrémních podmínkách se přitom dříve připisovala pouze druhu Homo sapiens. Podle vědců denisované pravděpodobně předali moderním lidem gen, který jim pomáhá zvládat život ve vysokých nadmořských výškách.