Ombudsman

Olomoucký krajský soud opět odmítl žalobu úřadu veřejného ochránce práv proti územnímu rozhodnutí pro stavbu budovy Šantovka Tower blízko městské památkové rezervace v Olomouci. Investor kvůli žalobě a odkladnému účinku dosud nemohl požádat o stavební povolení. Krajský soud se případem začal znovu zabývat poté, co Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil jeho předchozí verdikt, jímž žalobu ombudsmana v březnu 2022 odmítl. Soudci i tehdy dospěli k závěru, že ochránce práv neprokázal k jejímu podání závažný veřejný zájem. Ombudsman Stanislav Křeček řekl, že pravděpodobně podá další kasační stížnost.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček podporuje záměr vlády zřídit dětského ombudsmana. Varuje ale před vznikem jen formální instituce, řekl na tiskové konferenci. V Česku jako jedné z posledních evropských zemí dosud instituce dětského ombudsmana chybí. S jejím zřízením přitom počítá Úmluva o právech dítěte. Novela zákona, která dětského ombudsmana zřizuje, je v přípravě.

Alespoň omluvy se po zásahu veřejného ochránce práv dočkala žena z Moravskoslezského kraje, která chtěla žádat o odškodnění za protiprávní sterilizaci. Nemocnice záznam o sterilizaci skartovala o třicet let dřív, než podle předpisů měla. Ombudsman o tom informoval na svém webu. Oběti protiprávních sterilizací z období od července 1966 do konce března 2012 mohou od příštího roku získat odškodné od státu tři sta tisíc korun, přihlásily se jich stovky.

Ministerstva ročně vyplatí na odškodnění za újmy způsobené státem desítky milionů korun. Největší částky vyplácí resort spravedlnosti, lidé se ale obracejí na všechna ministerstva. Když neuspějí, mohou zvolit soudní cestu. Celý proces tak ale může trvat dlouhé roky.

Odškodné za protiprávní sterilizace provázejí podle ombudsmana Stanislava Křečka ze strany ministerstva zdravotnictví pochybení. Resort podle něj nestíhá žádosti vyřizovat ve lhůtě stanovené zákonem, v komunikaci se žadatelkami navíc nebyl vstřícný a dostatečně je nepoučoval o jejich právech. Mluvčí ministerstva zdravotnictví uvedl, že dopis ombudsmana obdrželi v pondělí a jeho závěry analyzují.

V Česku žije čtyřicet tisíc dětí, které mají jednoho nebo oba rodiče ve vězení. Vídat je mohou tři hodiny v měsíci. Podmínky návštěv se ale liší. Úřady teď připravují jednotná pravidla.

Romové v Česku stále čelí diskriminaci prakticky ve všech oblastech života, stojí ve zprávě komisařky Rady Evropy pro lidská práva. Pochvalu si Česko vysloužilo za památník v Letech u Písku, kritiku za rozdrobení odpovědnosti za prosazování lidských práv na mnoho úrovní státní správy. Komisařka, která se svým týmem Česko navštívila na konci února, ocenila také české úsilí v reakci na příchod ukrajinských uprchlíků, či souhlas vlády s pokračováním procesu ratifikace takzvané Istanbulské úmluvy. Vyzvala ke změně definice znásilnění nebo reformu v právech sexuálních menšin.

S konflikty s pacienty nebo jejich blízkými se setkává asi každá nemocnice. Některé kvůli tomu ustavují své vlastní ombudsmany. Nepostupují při tom ale jednotně. To nyní mění ministerstvo zdravotnictví, které zavádí závazný manuál.

Na úřad Veřejného ochránce práv loni přišlo nejvíce podání v jeho historii, přes osmnáct tisíc. Víc než polovina se týkala očkovací vyhlášky, podle které měly některé skupiny obyvatel povinné očkování proti covidu-19. Ministerstvo později vydalo vyhlášku novou a povinnost zrušilo. Úřad byl úspěšný i v napravování pochybení úředníků. Mezi velkou novou agendu patřilo řešení problémů s ukrajinskými uprchlíky.

Kvůli nevhodnému chování ke studentkám skončil na Technické univerzitě v Liberci další pedagog. Šlo o vyučujícího na katedře anglického jazyka. Případ se podařilo řešit díky studentským tutorům a ombudsmanovi. Pedagog na svou žádost ukončil pracovní poměr, informoval v úterý v tiskové zprávě mluvčí univerzity Radek Pirkl. Nejde o první takový případ, loni v létě tam skončil i jiný pedagog, který se zřejmě opakovaně dopouštěl jednání s prvky šikany.

Na vyplacení sociálních dávek čekají lidé v Česku mnohdy i několik měsíců. Těch, kteří je potřebují, totiž neustále přibývá, naopak zaměstnanců na úřadech práce je nedostatek. I proto mohou od února zájemci o pomoc volat na bezplatnou linku úřadu práce, kde zjistí, jak daleko je zpracování jejich žádosti, případně kdy mohou dávku očekávat. Podle ombudsmana Stanislava Křečka jsou úřady práce silně podfinancované.

Ministerstvo pro místní rozvoj se rozhodlo dotovat bezbariérový přístup na radnice i do dalších veřejných budov. Míní, že mnohé z nich jsou stále složitě přístupné, což potvrzují i sami handicapovaní. Týká se to především starších budov, které byly postaveny v době, kdy neplatila povinnost zajistit jejich bezbariérovost. Někteří vybraní handicapovaní nyní budou bezbariérovost veřejných míst pro kancelář ombudsmana ověřovat.

Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně se dohodla na rozvázání pracovního poměru s jedním z učitelů podezřelých z nevhodného chování ke studentkám. Rektor Martin Bareš nařídil celouniverzitní kontrolu studentského hodnocení jednotlivých předmětů od roku 2019 do současnosti. Podle tiskové zprávy univerzity bude kontrola hotová do konce února. Hodnocení jsou anonymní a mohou kromě sexuálního obtěžování ukázat i na další případy nevhodného chování.

Lékaři a další zdravotníci v dětských psychiatrických nemocnicích nejsou s dětmi podle zjištění ombudsmana Stanislava Křečka zvyklí mluvit o jejich hospitalizaci nebo průběhu léčby. Dětští pacienti se tak stávají pouhým objektem péče, což může ovlivnit jak průběh, tak i úspěšnost jejich léčby, míní. Pracovníci kanceláře veřejného ochránce práv absolvovali návštěvy v pěti psychiatrických nemocnicích, souhrnnou zprávu z návštěv Křeček zveřejnil na svém webu.

Středočeský kraj ve čtvrtek odvolal ředitele Aleše Koblihu z vedení zařízení Domov pod lípou, v němž údajně docházelo k týrání mentálně postižených dětí a mladistvých. České televizi to potvrdil tiskový mluvčí kraje David Šíma. K odvolání Koblihy kraj přistoupil poté, co zařízení navštívili zaměstnanci kanceláře ombudsmana, který poté podal trestní oznámení. O případu informoval týdeník Respekt, zabývali se jím i Reportéři ČT.

Problémem v českých vazebních věznicích je nedostatek soukromí či zachování důstojnosti lidí ve vazbě. Vyplynulo to z informací pracovníků Kanceláře veřejného ochránce práv, kteří tato zařízení navštívili a zjišťovali, v jakých podmínkách obvinění žijí. Přímo špatné zacházení s nimi veřejný ochránce práv během série návštěv vazebních věznic nikde nezaznamenal. Za zásadní narušení soukromí považuje zpráva ombudsmana používání kamer v celách. Dokument ochránce práv zaslal i s doporučeními Generálnímu ředitelství vězeňské služby.

Novým zástupcem ombudsmana bude právník Vít Alexander Schorm, kterého nominoval Senát jako svého jediného kandidáta. Schorm dosud působí jako vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. Poslanci mu ve středu v tajných volbách dali přednost před dvěma kandidáty, které navrhl prezident Miloš Zeman. Ombudsman Stanislav Křeček svého nového zástupce označil za posilu pro úřad veřejného ochránce práv.

Většina univerzit považuje prevenci sexuálního obtěžování nebo násilí na akademické půdě za zásadní. Zřizují proto pozici ombudsmana nebo důvěrníka, kterým mohou dotčení hlásit nevhodné chování. O sexuálním obtěžování na univerzitách i jinde se více hovoří například v souvislosti s kampaní MeToo, která začala před pěti lety. Na obtěžování a nevhodné chování ale v minulosti poukazovaly i studentské iniciativy.

Senát má za sebou poslední schůzi třináctého funkčního období. Někteří senátoři, kteří ve volbách na přelomu září a října neobhajovali nebo neobhájili funkci, se tak s horní komorou rozloučili. Předtím ještě schválili nominaci vládního zmocněnece pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Víta Alexandera Schorma na zástupce ombudsmana, přičemž druhého kandidáta Senát nezvolil. Funkce se uvolnila předčasně rezignací Moniky Šimůnkové. Horní komora také nominovala ekonoma Petra Musila do Národní rozpočtové rady.

Zdeňka Koudelku (Trikolora) a Petra Scholze navrhl prezident Miloš Zeman na nové zástupce veřejného ochránce práv. O tom, kdo post obsadí, rozhodnou poslanci. Vybírat budou ze čtyř kandidátů, další dva nominuje Senát. Funkce se uvolnila předčasně rezignací Moniky Šimůnkové, která z úřadu ombudsmana odešla kvůli sporům s jeho hlavou Stanislavem Křečkem.

Bývalá zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková se stane členkou vládní rady pro lidská práva. Ve středu to schválil kabinet. Šimůnková bude jedním ze zástupců občanské a odborné veřejnosti a akademické obce v radě.

Zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková ve středu končí ve své funkci, odpoledne předá svou rezignaci předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Za odchodem stojí dlouhodobé neshody s ombudsmanem Stanislavem Křečkem, který se podle Šimůnkové choval šikanózně. Měla jsem se víc bránit, uvádí.

Ohlášená rezignace Moniky Šimůnkové na funkci zástupkyně ombudsmana situaci v úřadu neovlivnila, vyplynulo z vyjádření veřejného ochránce práv Stanislava Křečka na úterním jednání sněmovního petičního výboru. Šimůnková, které Křeček předtím odebral veškerou agendu, zdůvodnila odchod nesouhlasem s ombudsmanovými názory a jeho profesním i lidským přístupem. Z jednání výboru se omluvila. Rezignaci podá podle informací z kanceláře předsedkyně dolní komory ve středu odpoledne.

Brněnská obecně prospěšná společnost Amerfo u krajského soudu uspěla ve sporu s ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) o vyplacení příspěvku na mzdy pro lidi s postižením. Spolku, který zaměstnává lidi s fyzickým nebo duševním handicapem, ministerstvo kvůli administrativní chybě nevyplatilo příspěvek za 2,2 milionu korun. Hrozilo pak, že bude spolek muset zrušit desítky pracovních míst.