Ombudsman strana 2 z 5

Problémem v českých vazebních věznicích je nedostatek soukromí či zachování důstojnosti lidí ve vazbě. Vyplynulo to z informací pracovníků Kanceláře veřejného ochránce práv, kteří tato zařízení navštívili a zjišťovali, v jakých podmínkách obvinění žijí. Přímo špatné zacházení s nimi veřejný ochránce práv během série návštěv vazebních věznic nikde nezaznamenal. Za zásadní narušení soukromí považuje zpráva ombudsmana používání kamer v celách. Dokument ochránce práv zaslal i s doporučeními Generálnímu ředitelství vězeňské služby.

Novým zástupcem ombudsmana bude právník Vít Alexander Schorm, kterého nominoval Senát jako svého jediného kandidáta. Schorm dosud působí jako vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. Poslanci mu ve středu v tajných volbách dali přednost před dvěma kandidáty, které navrhl prezident Miloš Zeman. Ombudsman Stanislav Křeček svého nového zástupce označil za posilu pro úřad veřejného ochránce práv.

Většina univerzit považuje prevenci sexuálního obtěžování nebo násilí na akademické půdě za zásadní. Zřizují proto pozici ombudsmana nebo důvěrníka, kterým mohou dotčení hlásit nevhodné chování. O sexuálním obtěžování na univerzitách i jinde se více hovoří například v souvislosti s kampaní MeToo, která začala před pěti lety. Na obtěžování a nevhodné chování ale v minulosti poukazovaly i studentské iniciativy.

Senát má za sebou poslední schůzi třináctého funkčního období. Někteří senátoři, kteří ve volbách na přelomu září a října neobhajovali nebo neobhájili funkci, se tak s horní komorou rozloučili. Předtím ještě schválili nominaci vládního zmocněnece pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Víta Alexandera Schorma na zástupce ombudsmana, přičemž druhého kandidáta Senát nezvolil. Funkce se uvolnila předčasně rezignací Moniky Šimůnkové. Horní komora také nominovala ekonoma Petra Musila do Národní rozpočtové rady.

Zdeňka Koudelku (Trikolora) a Petra Scholze navrhl prezident Miloš Zeman na nové zástupce veřejného ochránce práv. O tom, kdo post obsadí, rozhodnou poslanci. Vybírat budou ze čtyř kandidátů, další dva nominuje Senát. Funkce se uvolnila předčasně rezignací Moniky Šimůnkové, která z úřadu ombudsmana odešla kvůli sporům s jeho hlavou Stanislavem Křečkem.

Bývalá zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková se stane členkou vládní rady pro lidská práva. Ve středu to schválil kabinet. Šimůnková bude jedním ze zástupců občanské a odborné veřejnosti a akademické obce v radě.

Zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková ve středu končí ve své funkci, odpoledne předá svou rezignaci předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Za odchodem stojí dlouhodobé neshody s ombudsmanem Stanislavem Křečkem, který se podle Šimůnkové choval šikanózně. Měla jsem se víc bránit, uvádí.

Ohlášená rezignace Moniky Šimůnkové na funkci zástupkyně ombudsmana situaci v úřadu neovlivnila, vyplynulo z vyjádření veřejného ochránce práv Stanislava Křečka na úterním jednání sněmovního petičního výboru. Šimůnková, které Křeček předtím odebral veškerou agendu, zdůvodnila odchod nesouhlasem s ombudsmanovými názory a jeho profesním i lidským přístupem. Z jednání výboru se omluvila. Rezignaci podá podle informací z kanceláře předsedkyně dolní komory ve středu odpoledne.

Brněnská obecně prospěšná společnost Amerfo u krajského soudu uspěla ve sporu s ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) o vyplacení příspěvku na mzdy pro lidi s postižením. Spolku, který zaměstnává lidi s fyzickým nebo duševním handicapem, ministerstvo kvůli administrativní chybě nevyplatilo příspěvek za 2,2 milionu korun. Hrozilo pak, že bude spolek muset zrušit desítky pracovních míst.

Nejvyšší správní soud (NSS) přiznal odkladný účinek kasační stížnosti veřejného ochránce práv Stanislava Křečka v případě olomoucké Šantovky Tower. Kvůli odkladnému účinku nesmí olomoucký magistrát do skončení řízení o kasační stížnosti vydat investorovi stavební povolení. Dům má vzniknout v sousedství městské památkové rezervace v Olomouci.

Veřejný ochránce lidských práv Stanislav Křeček zbavil svou zástupkyni Moniku Šimůnkovou pracovní agendy, ta následně oznámila odchod z úřadu. V Interview ČT24 prohlásila, že Křečkovy důvody jsou zástupné, že ho k odebrání pracovní náplně vedla osobní msta a že není vhodným člověkem pro roli českého ombudsmana. Kvůli okolnostem svého konce v úřadu zvažuje Šimůnková žalobu.

Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková se rozhodla ke konci srpna rezignovat na svou funkci. Nesouhlasí s názory a profesním i lidským přístupem veřejného ochránce práv Stanislava Křečka, nechce ho už dál zastupovat a spolupracovat s ním. Křeček podle svých slov dál s Šimůnkovou ve funkci počítal.

Poslanecký petiční výbor se bude častěji zabývat činností úřadu veřejného ochránce práv a od ombudsmana Stanislava Křečka a jeho zástupkyně Moniky Šimůnkové bude chtít, aby s poslanci více komunikovali. Po jednání výboru, který se zabýval nynějším sporem mezi Křečkem a Šimůnkovou, to řekl jeho předseda Tomio Okamura (SPD). Výbor se nicméně nepřiklonil k žádné ze stran sporu. Křeček slíbil, že se pokusí nalézt novou formu spolupráce se svojí zástupkyní.

Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková požaduje, aby jí veřejný ochránce práv Stanislav Křeček vrátil odebranou agendu. Kromě toho stojí i o omluvu. Sporem mezi Křečkem a Šimůnkovou se zabýval sněmovní petiční výbor, vyslechl stanovisko Šimůnkové. Podle šéfa výboru Tomia Okamury (SPD) Křeček zdůvodnil rozhodnutí odebrat své zástupkyni agendu prodlevami při řešení případů. Šimůnková se proti tomu ohradila. Podle šéfky sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) musí ochránce a jeho zástupkyně najít cestu, jak dál spolupracovat.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček se v pátek zúčastnil jednání sněmovního petičního výboru. Podle předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) však dostatečně nezdůvodnil, proč své zástupkyni Monice Šimůnkové odebral veškerou agendu. Také podle místopředsedkyně sněmovny Olgy Richterové (Piráti) nezazněly konkrétní, doložitelné výtky k práci Křečkovy zástupkyně. Předseda petičního výboru Tomio Okamura (SPD) prohlásil, že ombudsman neporušil zákon o veřejném ochránci práv. Za záležitostí vidí i politický tlak ze strany TOP 09.

Odebrání agendy zástupkyni ombudsmana Monice Šimůnkové by mohl řešit petiční výbor sněmovny. Připouštějí to zástupci vládních i opozičních poslanců. Část koaličních zákonodárců veřejného ochránce práv Stanislava Křečka kvůli rozhodnutí vyzvala k rezignaci.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) chce, aby jí veřejný ochránce práv Stanislav Křeček vysvětlil důvody, proč rozhodl o odebrání agendy své zástupkyni Monice Šimůnkové. Pekarová Adamová označila tento krok za bezprecedentní. Uvedla, že jej sleduje se značným znepokojením.

„Názory pana Křečka na moji práci jsou křivé a nepravdivé,“ řekla zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková v pořadu 90’ v reakci na krok veřejného ochránce práv Stanislava Křečka, který se rozhodl odebrat jí veškerou agendu. Podle místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olgy Richterové (Piráti) hrál roli prvek osobní msty. Odůvodnění považuje za chabé. Právník Zdeněk Koudelka (Trikolora) vidí v situaci spíše osobní spor. Nicméně úřad to podle něj neohrozí. Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) to považuje za nešťastné gesto. Sám ombudsman pozvání do diskusního pořadu odmítl.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček odebral své zástupkyni Monice Šimůnkové všechny agendy, a to s účinností od 1. července. Uvedl, že její práci provází lidské i manažerské komplikace. Šimůnková se podle svých slov kvůli odebrání agendy obrátí na sněmovnu. Zváží také žalobu na Křečka za jeho výroky o její osobě a za údajné šikanózní jednání. Představitelé vládní koalice Křečkovo rozhodnutí kritizují.

Skoro 77 tisíc Ukrajinců si již našlo v Česku práci. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) to svědčí o tom, že uprchlíci sem nepřicházejí zneužívat sociální systém. Vnitro tento týden dokončí plán, podle kterého by se mohli běženci přesouvat z nejvytíženějších regionů do těch s volnými kapacitami. Právě na 20. června připadá mezinárodní uprchlický den. Některé organizace při této příležitosti upozornily na problémy běženců. Podle kanceláře veřejného ochránce práv u nás hrozí uprchlíkům vykořisťování, a to zejména sexuální nebo pracovní.

Počet podnětů, které obdržela Kancelář veřejného ochránce práv, letos výrazně narostl. Od začátku roku je jich deset tisíc. Podle ombudsmana Stanislava Křečka to svědčí o jistém napětí ve společnosti. V této souvislosti zmínil, že jeho úřad provádí činnost ve velmi složité době kvůli covidu i situaci na Ukrajině. Za celý loňský rok přijala kancelář ombudsmana necelých osm tisíc podnětů, předloni ještě méně. V roce 2021 zjistil úřad přes 630 pochybení úřadů.

Evropská komise je znepokojená výroky českého ombudsmana Stanislava Křečka na adresu Romů a žádá po něm vysvětlení. Informaci zveřejnil server Romea.cz. Podle něj si Evropské komisi loni v únoru na vyjádření veřejného ochránce práv o Romech stěžovalo dopisem šestnáct organizací a několik jednotlivců. V listu pisatelé uváděli, že Křečkovy výroky odrazují příslušníky menšiny od toho, aby se se svými problémy na ombudsmanův úřad obraceli.

Testy v Česku v úterý potvrdily 12 366 případů koronaviru, zhruba o pětinu víc než před týdnem. Jde o nejvyšší denní přírůstek od poloviny prosince. Na sto tisíc obyvatel připadá za posledních sedm dní 440 nakažených, o dvacet více než o den dřív. Pacientů s covidem-19 v nemocnicích dál ubylo na 2216. Vakcínu proti covidu-19 v úterý dostalo 80 852 lidí, posilující dávku už mají celkem víc než tři miliony Čechů. Fakultní nemocnice Brno odhalila dalších 70 případů varianty omikron. Ombudsman se připojil k řízení Ústavního soudu o zrušení části vyhlášky o povinném očkování proti covidu.

Ve středu přibylo v Česku 7377 potvrzených případů koronaviru. Je to nejméně tento týden, ale o dvanáct set více než minulou středu. Denní nárůsty nakažených se tak v mezitýdenním srovnání zvyšují tři dny v řadě. V nemocnicích je s nákazou 2714 pacientů, z toho 482 v těžkém stavu. Incidence v poslední době roste. Na základních a středních školách proběhlo další kolo plošného testování. V první polovině ledna se provádí antigenními testy dvakrát týdně. Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček požádal ministra zdravotnictví, aby mu vysvětlil, jak se chystá upravit vyhlášku o povinném očkování.