Střední Amerika

Občané středoamerického Salvadoru jdou 4. února volit prezidenta, viceprezidenta a zákonodárný sbor. Očekává se, že post hlavy státu obhájí už v prvním kole Nayib Bukele a jeho strana v Národním shromáždění zřejmě ještě posílí. Mileniálský autoritarismus „nejvíc cool diktátora“, jak sám sebe Bukele nazval, má totiž značný úspěch u většiny Salvadorců, kteří se za jeho vlády po dekádách útrap cítí v bezpečí před násilnými gangy. Proto i státníci některých okolních zemí bojujících s kriminalitou v „bukelismu“ spatřují inspiraci. Kritici však upozorňují na devalvaci lidskoprávní oblasti, prosakující důkazy o dohodě s mocnými gangy či ekonomické problémy.

Nad hladinou Panamského průplavu se tyčí pahýly stromů ze zatopeného pralesa, které napovídají, jak špatně na tom vodní dílo je. Obvykle jsou totiž vidět jen v období sucha. Správa průplavu proto musela omezit kapacitu lodní dopravy a zjišťuje, jak může situaci zlepšit. Mezi řešení patří vytvoření umělého jezera nebo osévání mraků, takzvaný cloud seeding, které by zvýšilo množství srážek.

Téměř o sedmdesát procent poklesl za jeden měsíc počet zadržených migrantů, kteří se pokusili dostat do Spojených států nezákonně. Projevila se tak nová pravidla administrativy amerického prezidenta Joea Bidena. Na šanci dostat se do USA nyní v Mexiku čeká odhadem 100 tisíc běženců. Podle humanitárních organizací tam žijí ve stanových táborech v nebezpečných podmínkách.

Na 60 tisíc lidí čeká podle amerických úřadů na hranici Mexika a Spojených států. O půlnoci na pátek totiž skončila protipandemická opatření a americká zadržovací střediska přesáhla svou kapacitu. Pohraniční stráž posílily tisíce vojáků i bezpečnostních agentů. Prezident Biden s republikány v Kongresu se obviňují z toho, že si navzájem blokují vlastní verze přistěhovalecké reformy.

Prezident středoamerického Salvadoru Nayib Bukele si jako svou hlavní prioritu vytyčil boj proti ozbrojeným gangům, jejichž aktivity zemi sužují po dekády. V únoru otevřel obří věznici a na sociálních sítích pravidelně oslavuje pokles kriminality. Nyní se zdá, že Bukeleho strategie „mano dura“ neboli tvrdé ruky, funguje. Nicméně podle odborníků na Latinskou Ameriku i s ohledem na historické zkušenosti to může mít jen krátké trvání. V zemi již přes rok platí výjimečný stav, který umožňuje omezení základních práv a masové zatýkání. Prokurátoři z USA rovněž obvinili jeho vládu, že tajně jedná s vůdci gangu MS-13. „Spolu se zásahy proti novinářům, svobodě slova a tisku je pravděpodobné, že přihlížíme dalšímu pokusu o nastolení autoritativní vlády v regionu,“ upozorňuje iberoamerikanistka z Univerzity Karlovy Monika Brenišínová.

Honduras po mnoha desítkách let ukončil diplomatické styky s Tchaj-wanem, a otevírá si tím cestu k navázání vztahů s Čínou, uvedla v neděli agentura AP. Tchaj-wan na krok reagoval oznámením o ukončení diplomatických vztahů s Hondurasem. Asijskému ostrovnímu státu, který Čína považuje za jednu ze svých provincií, nově zůstává pouze třináct zemí, které uznávají jeho samostatnost.

Přesně deset let už je ve Venezuele u moci Nicolás Maduro. Za vlády tohoto bývalého řidiče autobusu a odborového předáka se země propadla do hluboké hospodářské krize, která vedla k chaosu, prudkému nárůstu kriminality i hladu. Za poslední dekádu kvůli tomu z Venezuely uprchlo přes 7 milionů lidí, včetně části opozice, kterou Maduro tvrdě potírá.

Rituální sportovní utkání tvořila důležitou součást života Mayů. Nové nálezy ukazují, že do nich zapojovali dokonce i své vládce – a to dokonce posmrtně, v podobě míčů.

V neděli se ve středoamerické Nikaragui konají prezidentské volby. Jejich výsledek je předem jasný. Do čela země se nepochybně už popáté postaví levicová hlava státu Daniel Ortega. Muž vládnoucí tvrdou rukou coby diktátor si vítězství pojistil i tím, že nechal v posledních měsících zadržet řadu opozičních kandidátů. Spojené státy americké už předem volby označily za frašku a oznámily, že na zemi uvalí přísnější sankce.

Pět zemí Střední Ameriky slaví nezávislost bez velké pozornosti světových médií. Oficiálních ceremonií je málo a vlády Guatemaly, Nikaraguy, Kostariky, Hondurasu a Salvadoru nenaplánovaly ani tradiční ohňostroj a okázalé vojenské přehlídky. Dvousté výročí svobody regionu zachycuje jednotlivé země ve víru sociálních, politických i migračních problémů, které pandemie ještě zvýraznila.

Středoamerický Salvador se stává v úterý první zemí, kde je oficiálním platidlem bitcoin. Prezident Nayib Bukele představil plán jeho zavedení v červnu a tamní vláda opatření prezentuje jako způsob, jak podpořit tvorbu pracovních míst a hospodářský rozvoj snížením závislosti na americkém dolaru. Ten se v zemi používá od roku 2001. Podle průzkumu se ale většina obyvatel domnívá, že z bitcoinu budou těžit hlavně bohaté vrstvy, zahraniční investoři a vláda.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová varovala obyvatele Střední Ameriky před nelegální migrací do Spojených států. Na své první zahraniční cestě mluvila v Guatemale o ochraně amerických hranic a deportaci. Právě ze Střední Ameriky pochází většina z víc než půl milionu lidí zadržených v rámci ilegální migrace během prvních čtyř měsíců letošního roku. Harrisová navštívila také Mexiko, kde se dohodla na vytvoření společné operativní skupiny, jejímž cílem bude boj proti pašování lidí přes Mexiko do USA.

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena představila návrh rozpočtu na rok 2022, který stvrzuje ostrý odklon od Bidenova předchůdce Donalda Trumpa. Rozpočet ve výši 1,5 bilionu dolarů (32,8 bilionu korun) znamená zvýšení základního financování proti současnému roku o osm procent. Zahrnuje zvýšení výdajů na boj proti změnám klimatu a násilí páchanému střelnými zbraněmi. A počítá s dalšími miliardovými investicemi do veřejné dopravy a sanace životního prostředí.

Více než tři desítky mrtvých si vyžádal ve Střední Americe hurikán Jóta, který postupně slábl, až nad Salvadorem zcela zanikl. V Nikaragui, Hondurasu a dalších zemích napáchal živel rozsáhlé materiální škody, informovala agentura AFP. Oblast navíc dál sužují vydatné deště. Jóta byla rekordní třicátou pojmenovanou bouří letošní atlantické hurikánové sezony.

Pátého, a tedy nejvyššího stupně dosáhl hurikán Jóta, který od pondělí prochází uzemím Střední Ameriky. Mezi nejvíce postižené země se řadí Nikaragua, Honduras a Kolumbie. Ve chvíli, kdy hurikán udeřil na pevninu, byl provázen větrem o rychlosti až 250 kilometrů v hodině. Síla poryvu byla tak výrazná, že neměl problém posouvat a bourat celé domy. Přírodní živel si vyžádal několik lidských životů. V současné době již síla větru zeslábla na tropickou bouři a míří směrem k území Guatemaly. Jóta je hned druhým hurikánem, který oblast postihl během dvou týdnů. Jeho předchůdce hurikán Éta zpustošil značnou část stejného regionu a vyžádal si nejméně 150 obětí.

Na jih Floridy udeřila tropická bouře Eta, která si v minulých dnech vyžádala ve Střední Americe desítky mrtvých a stovky pohřešovaných. V hustě zalidněných oblastech Floridy způsobila záplavy. Místní úřady v prvních hodinách neevidovaly žádné oběti.

Kvůli ničivé bouři Eta a sesuvům půdy v Guatemale zahynulo nebo se pohřešuje 150 lidí, uvedl podle agentury AFP prezident země Alejandro Giammattei. Mluvčí guatemalské armády Ruben Tellez dříve agentuře Reuters sdělil, že sesuvy půdy způsobené přívalovými dešti v odlehlé vesnici v guatemalském regionu Alta Verapaz pohltily na 150 domů a mnoho lidí zahynulo pod troskami.

Tropická bouře Eta, která v úterý udeřila jako hurikán čtvrté kategorie na pobřeží Nikaraguy, se za doprovodu vydatných lijáků pomalu sune nad Hondurasem. O víkendu má zasáhnout Kubu, na začátku příštího týdne jih Spojených států. Jedna z nejsilnějších bouří, jaké Střední Amerika v posledních letech zaznamenala, si vyžádala pět životů a na moři uvěznila desítky rybářů.

Nejméně tři lidé zemřeli v důsledku hurikánu Eta, který v úterý zasáhl Střední Ameriku. Oběti si vyžádal v Nikaragui a Hondurasu, kde rovněž způsobil značné škody. V noci zeslábl na druhý stupeň z pěti, ale stále ho provází silný vítr i vydatné deště, informovala agentura Europa Press.

Do USA dorazila bouře Cristobal, která především pobřeží Louisiany zatopila více než metrem vody. Očekává se, že poputuje dále na sever, škody však už zřejmě nenapáchá velké, protože slábne. Nejsilněji se projevila ve středoamerických státech, kde zabila desítky lidí. V Mexickém zálivu přerušila asi třetinu těžby ropy.

Ve věku sto let ve středu zemřel někdejší peruánský diplomat a bývalý generální tajemník OSN Javier Pérez de Cuéllar. Informovala o tom agentura AFP. Podle mnohých OSN vděčí Cuéllarovi za obnovení své pověsti, kterou po druhé světové válce poznamenalo zmrazení vztahů mezi Východem a Západem.

Día de Muertos neboli oslava zesnulých se z Mexika rozšířila do celé Střední a částečně i Sevení Ameriky. Oslavy Día de Muertos byly známy už za dob Aztéků, s příchodem Evropanů do Ameriky ale jejich význam narostl.

Americkým médiím se podařilo přečíst některé části dohody mezi USA a Mexikem týkající se migrace. Šéf Bílého domu Donald Trump totiž na tiskové konferenci mával jednou z kopií dokumentu. Novinářům předtím odmítl sdělit detaily s tím, že smlouva je „tajná“ a ještě nenastal „pravý okamžik“. Zveřejnění klíčové dohody, která má odvrátit hrozbu uvalení cel, chce nechat na Mexiku.

Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalí Spojené státy od 10. června na veškeré zboží z Mexika pětiprocentní clo. Šéf Bílého domu tak chce sousední stát přimět k tomu, aby zastavil příliv migrantů do Spojených států. Pokud Mexiko podnikne konkrétní opatření, hodlá Trump cla zrušit. V opačném případě se mají každý měsíc zvýšit o pět procentních bodů. Mexický prezident v reakci vybídl k jednáním, do USA posílá ministra zahraničí.