Paleontologie

Před nástupem dinosaurů vládli světovým mořím ichtyosauři – plazi, kterým se říká česky někdy i ryboještěři. Nový objev ukazuje, jak neuvěřitelných rozměrů mohli dosahovat: ti největší konkurovali moderním plejtvákům.

Vědci v Peru prozkoumali lebku obřího říčního delfína nalezenou před pěti lety. Předpokládají, že před 16 miliony let tento druh uprchl z moře a našel útočiště v amazonských řekách. Jeho nejbližší příbuzní ale žijí až v jihovýchodní Asii. Vyhynulý druh měřil tři a půl metru, což znamená, že to byl vůbec největší říční delfín, jaký byl kdy nalezen.

Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale ani jeho chování se příliš nemění celé desítky milionů let. Na výzkumu se podíleli významným způsobem i čeští experti.

Paleontologové popsali nový druh dinosaura z čeledi spinosauridů, velkého dravce, který se patrně živil rybami a před zhruba 120 miliony let žil v oblasti dnešní španělské provincie La Rioja.

Pozůstatky unikátního druhu pterosaura, létajícího plaza, nalezli paleontologové na skotském ostrově Skye. Zahrnují část kostry včetně ramen, křídel, nohou a páteře. Lebka zvířete, které žilo před 168 až 166 miliony lety, chybí. Objev podle vědců nabízí nový pohled na rozmanitost pterosaurů střední jury a jejich evoluční historii, napsala agentura Reuters.

Obrovská, děsivá a pyšnící se moutným párem čelistí – hvězda hollywoodského filmu MEG: Monstrum z hlubin, která svou velikostí zneklidnila i filmového drsňáka Jasona Stathama. Nyní vědci tvrdí, že gigantický prehistorický žralok megalodon mohl být štíhlejší, než se dosud předpokládalo.

Paleontologové v okolí Valče na Karlovarsku objevili čelist dosud neznámého zvířete z období raných třetihor. Unikátní nález je nejstarším dokladem kočkotvárných šelem v Evropě. Levou spodní čelist při geologickém průzkumu objevil paleontolog Národního muzea Boris Ekrt s kolegyní Lucií Kunstmülerovou z Univerzity Karlovy už v roce 2017, ale až pozdější rozsáhlé zkoumání ukázalo, že jde o dosud nepopsaný druh šelmy. Od června se s nálezem budou moci seznámit návštěvníci v přírodovědné expozici Národního muzea Okna do pravěku.

Podle nové studie vyhynul obří primát Gigantopithecus blacki asi před 295 tisíci lety. Byl sice tak obrovský, že ho nedokázal ohrozit žádný predátor, ale jeho slabinou byla podle vědců nepřizpůsobivost. Pravěký lidoop nedokázal reagovat na změny okolního světa dost rychle, a nedokázal tak získávat dost zdrojů. Za vyhynutím stála nízká schopnost adaptace.

Paleontologové už celé desítky let řeší záhadu tyranosauřích mláďat. Dlouho se nepodařilo žádná objevit – a když se to povedlo, ukázalo se teď, že jde o jiné tvory, než je slavný T-rex.

Vědci objevili zkamenělé pozůstatky masožravého příbuzného obávaného Tyrannosaura rexe, včetně obsahu jeho žaludku. Mladý gorgosaurus, který žil zhruba před 75 miliony let, si pro svou poslední večeři vybral dvě dinosauří mláďata. To odborníkům pomohlo poodhalit stravovací návyky těchto obřích predátorů a formulovat hypotézu, že se jejich potravní strategie během života dramaticky měnila.

Nález dvou pravěkých druhů mihulí ukázal, že jejich vývoj byl velmi rychlý a také, jak moc se lišily od mihulí moderního typu. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Nature Communications.

Mezinárodní vědecký tým objevil a popsal pravěkého tvora, jehož vlastnosti pomáhají pochopit, jak vypadala evoluce v dobách, o nichž máme jen minimum informací.

Vyhynulí žraloci megalodoni byli ve své době nejlepšími mořskými predátory a byli pravděpodobně děsivější než cokoli, co si vymyslel Hollywood, napsal server BBC News.

Prvenství největšího živočicha planety nedokázali plejtváku obrovskému sebrat ani ti největší dinosauři, pravěcí hadi nebo krakatice. Teď ho ale o pomyslné zlato možná připravil jiný kytovec. Tvora, který žil před desítkami milionů let u pobřeží dnešního Peru, popsala nová studie.

Paleontologové našli v Jihoafrické republice nejstarší známé pohřebiště na světě. Obsahuje pozůstatky vzdáleného příbuzného člověka, o kterém si dříve mysleli, že není schopný složitějšího kulturního chování.

Liopleurodon byl obrovský mořský predátor, který žil na území dnešní Evropy. Vědci teď zjistili, jak velcí byli ti největší z nich.

Velikostí nenápadný, tvarem těla pozoruhodný. Tullyho monstrum je tvor, který obýval pravěké oceány a od objevení v 50. letech minulého století mate vědcům hlavy, protože ho neumějí zařadit. Nový výzkum publikovaný v odborném časopise Palaeontology vyloučil, že by to byl obratlovec.

Mohutné tělo, dlouhý ocas, drobné přední končetiny a hlavně čelist plná ostrých zubů, které dokážou drtit kosti i těch největších tvorů, kteří kdy na naší planetě žili. Tak si většina lidí představí krále všech predátorů, Tyrannosaura rexe, kterého už desítky let populární kultura vykresluje jako zubatou příšeru. Podle vědců ale může být tato představa mylná –⁠ čelist tohoto masožravce a dalších jemu podobných totiž nejspíš pokrývaly šupinaté pysky.

Jen několik málo živých tvorů posunulo hranice anatomie tak jako sauropodi. Podsadité nohy nesly mohutná těla s dlouhým ocasem tenkým jako bič, proslavená je tato skupina dinosaurů ale hlavně svými dlouhatánskými krky. Prozatímním rekordmanem mezi nimi byl podle nejnovějších vědeckých poznatků druh Mamenchisaurus sinocanadorum, který se pyšnil patnáctimetrovým krkem, píše list The New York Times.

Paleontologové zrekonstruovali mozky a vnitřní uši dvou obřích dinosaurů, a pomohli tak odhalit, jak spinosauři komunikovali se svým okolím a jak vnímali svět. Studie také vrhla nové světlo na to, jak se specializovali na svůj způsob života.

Australští vědci popsali obřího vombata. Pravěký vačnatec vážil až 180 kilogramů a po tomto kontinentu se procházel svobodně ještě před 80 tisíci lety.

Ještěrky jsou pravděpodobně o 35 milionů let starší, než vědci dosud předpokládali. Naznačuje to nový objev, o kterém informoval server BBC News. Odborníci z Bristolské univerzity pořídili pomocí počítačové tomografie snímky zkamenělých pozůstatků plaza, který ležel desítky let ve skříni Přírodovědného muzea v Londýně. Ukázaly, že je blízkým příbuzným dnešních ještěrek.

V pravěku se pláněmi na místě dnešního města Sambir na západní Ukrajině proháněli vůbec největší lvi, jací na naší planetě kdy žili. Podle nové studie to dokonce mohly být vůbec největší kočkovité šelmy v dějinách.

Vědci odkryli na zahradě v Portugalsku kosti, které by mohly patřit největšímu nalezenému dinosaurovi v Evropě. Zkamenělá žebra podle vědců patří brachiosaurovi a jejich velikost naznačuje, že jejich majitel mohl mít 25 metrů na délku a 12 metrů na výšku.