Veto

Petr Pavel je už rok ve funkci prezidenta České republiky. Úřadu se ujal složením prezidentského slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu, a nahradil tak Miloše Zemana. Pavel za rok v nejvyšší ústavní funkci podepsal několik sporných zákonů, například konsolidační balíček nebo omezení valorizace důchodů. Žádný zákon naopak nevetoval. Prezident také jmenoval řadu soudců či profesorů, ale také povýšil či jmenoval řadu osobností, které jeho předchůdce několikrát odmítl.

Schengenský prostor se rozšíří o Rumunsko a Bulharsko, dohodly se v sobotu země Evropské unie. Hraniční kontroly na konci března odpadnou na vnitřních vzdušných a námořních hranicích těchto zemí. Rozhodnutí o zrušení pozemních kontrol má být přijato později.

Polský prezident Andrzej Duda vetoval zákon o státním rozpočtu na příští rok, který navrhla nová vláda premiéra Donalda Tuska. Prezident podle médií odůvodnil veto konfliktem o veřejnoprávní média, která posledních osm let ovládala nyní opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS). Ministr kultury v týdnu nechal vyměnit vedení veřejnoprávní televize TVP, rozhlasu a státní tiskové agentury.

Maďarsko je připraveno vetovat rozšíření schengenského prostoru volného cestování o Bulharsko, pokud Sofia nezruší tranzitní poplatky za ruský plyn přepravovaný přes bulharské území. Podle agentury Reuters to uvedlo maďarské ministerstvo zahraničí, které tím oficiálně potvrdilo dřívější hrozbu. Deník Financial Times již dříve napsal, že je Sofie připravená se požadavku podřídit.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová bude vetovat vládní návrh změny trestních kodexů. Na tiskové konferenci řekla, že nevylučuje ani podnět k Ústavnímu soudu, pokud by ji poslanci přehlasovali. Nelíbí se jí, že návrh počítá se zrušením elitního Úřadu speciální prokuratury (ÚŠP) a se snížením trestů kromě jiného za korupci. Vláda ho navíc schválila v urychleném řízení bez odborné diskuse. premiér Robert Fico uvedl, že udělá všechno pro to, aby zásadní změny v trestním systému byly schválené do konce letošního roku.

ANO, dostane-li se k moci, je podle jeho místopředsedy Richarda Brabce připraveno zrušit změny v důchodech, které prosadila nynější vláda. Poslanec ODS Jiří Havránek je přesvědčen, že se silnější z dvojice opozičních hnutí staví tak důrazně proti reformě hlavně proto, že mění nastavení systému zavedené za vlády ANO. Koaliční a opoziční politici se neshodují ani v tom, zda spolu vůbec jednají o dalších chystaných změnách. Podle Brabce dostala opozice od ministerstva práce jen dotazník. Poslanci Brabec a Havránek hovořili o důchodových změnách a konsolidaci veřejných financí v Událostech, komentářích.

Prezident Petr Pavel by poprvé mohl vetovat zákon. Podle jeho mluvčí Markéty Řehákové o tom uvažuje u důchodové novely. Zda ji vetuje či podepíše, oznámí Pavel v pátek, dodala. I kdyby zákon podepsal, nezačal by platit od 1. září, jak původně předpokládala vláda. O důchodové novele jednal Pavel s premiérem Petrem Fialou (ODS) na pravidelné schůzce ve čtvrtek večer. Fiala na Pražský hrad mířil s ambicí hlavu státu přemluvit, aby zákon podepsala ještě v srpnu.

Maďarská prezidentka Katalin Nováková zablokovala návrh právní normy, jejíž autoři chtěli uzákonit udávání stejnopohlavních párů vychovávajících společně děti. Informovala o tom agentura DPA. Krok Novákové přitom agentura označila za nezvyklý vzhledem k tomu, že se podle ní v Maďarsku stalo od roku 2010 poprvé, aby se hlava státu vymezila proti zákonu zásadnímu pro konzervativní vládu premiéra Viktora Orbána.

Končící prezident Miloš Zeman před první volbou avizoval, že práva vracet do parlamentu zákony hodlá užívat zřídka. Vetoval například zavedení povinné maturity z matematiky, zákon o střetu zájmů nebo zavedení takzvaných politických náměstků. Zeman vracel nejčastěji zákony vládě Bohuslava Sobotky (dříve ČSSD), u současné garnitury Petra Fialy (ODS) tak učinil třikrát.

Gruzínští poslanci v prvním čtení přijali zákon o zahraničních agentech. V úterý večer kvůli němu demonstrovaly před parlamentem tisíce lidí, policie je rozháněla slzným plynem. Protest skončil až ve středu časně ráno a další začal odpoledne. Kritici normu pokládají za posun k autoritářství. Prezidentka slíbila zákon vetovat, protože podle ní ohrožuje naděje země na vstup do Evropské unie.

Velvyslanci zemí Evropské unie se v pondělí večer shodli na společné půjčce 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a globální patnáctiprocentní dani pro velké nadnárodní firmy. Na Twitteru to oznámilo české předsednictví Rady EU. Maďarsko, které obě dohody dlouhodobě blokovalo, stáhlo veto při souběžném jednání o svých penězích z unijních fondů.

Premiér Petr Fiala (ODS) požádá Mariana Jurečku (KDU-ČSL), aby funkci ministra životního prostředí vykonával až do konce roku. Pokud nenastanou žádné nepředvídatelné okolnosti, bude poté připraven navrhnout do funkce lidoveckého ministerského kandidáta Petra Hladíka. Premiér to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce. Uvedl také, že platí závazek, že celková daňová zátěž nesmí vzrůst a odmítl snižování hranice zastropování energií.

Prezident Miloš Zeman v pátek vetoval koaliční novelu, podle níž mají od ledna zaniknout na ministerstvech funkce odborných náměstků a která také ruší omezení v počtu náměstků členů vlády. Premiér Petr Fiala (ODS) na Zemanovo rozhodnutí reagoval slovy, že novela představuje důležitý krok k lepšímu fungování státní správy a že koalice je veto připravena přehlasovat.

Poslanci díky hlasům koalice přehlasovali prezidentské veto k novele státního rozpočtu pro letošní rok. Návrh zvyšuje schválený schodek rozpočtu o 95 miliard na 375 miliard korun. Sněmovna také zrychleně schválila normu, podle které i lidé v izolaci kvůli koronaviru budou moci v lednu volit prezidenta.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevěří, že by prezident po novele rozpočtu na tento rok vetoval i návrh hospodaření na ten příští. Miloš Zeman odmítl letošní upravenou verzi proto, že obsahuje na jeho vkus příliš nízké příjmy. V nich se kromě jiného odráží zrušení superhrubé mzdy a s ním spojené snížení daní.

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu rozpočtu na letošní rok. Vadí mu, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů. Zeman to uvedl v dopise, který poslal předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Na webu Pražského hradu o tom ve čtvrtek informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Sněmovna bude muset prezidentovo veto přehlasovat většinou 101 poslaneckých hlasů na řádné schůzi. Premiér Petr Fiala (ODS) nepochybuje, že se veto přehlasovat podaří, prezidentův krok ho nepřekvapil.

Německá vláda řeší další ožehavé téma – prodej části přístavu v Hamburku. Vedení třetího největšího přístaviště v Evropě se na něm dohodlo s čínskou státní firmou. Před obchodem ale varují jak spolkové tajné služby, tak i několik ministerstev. Konečné slovo bude mít německý kancléř a bývalý starosta Hamburku Olaf Scholz. Rozhodnout musí do konce měsíce.

Koalice přehlasovala první veto, které v tomto volebním období využil prezident republiky. Od září se tedy sníží platby za státní pojištěnce a od roku 2024 se začnou automaticky valorizovat. Poslanecká sněmovna také odsouhlasila vstup Finska a Švédska do NATO. Vše se podařilo až v sobotu brzy ráno po devatenácti hodinách opozičních obstrukcí. Mimořádně dlouho zabrala již debata o programu schůze. Poslanci ANO a SPD přišli s desítkami nových bodů, o nichž se chtěli bavit, žádný z nich se ale na program nakonec nedostal.

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu, která má letos snížit platby státu do zdravotnictví a od roku 2024 je valorizovat jako důchody. ČTK to v pondělí oznámil Hrad. Sněmovna může veto zvrátit. Vláda chce novelou ušetřit letos ve státním rozpočtu 14 miliard korun, podle Zemana to ale bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Vládní představitelé takové dopady snížení plateb za státní pojištěnce odmítli. Koaliční většina ve sněmovně může prezidentské veto přehlasovat.

Slovenský parlament prolomil veto prezidentky Zuzany Čaputové a opět schválil balíček opatření na zvýšení finanční podpory rodin s nezaopatřenými dětmi v hodnotě asi jedné miliardy dvou set milionů eur (zhruba třicet miliard korun) ročně. Čtyřčlenná vládní koalice podle očekávání nebyla při hlasování jednotná, sněmovna přehlasovala veto hlavy státu i díky podpoře poslanců za krajní pravici. Strana Sloboda a Solidarita hrozí odchodem z koalice. Změny už dříve kritizovali ekonomové a samospráva, která kvůli zákonu přijde o peníze. Čaputová zákon vetovala z procesních důvodů.

Slovenskou vládní koalicí hýbou neshody ohledně učitelských platů. Slovenský ministr financí Igor Matovič (OĽaNO) je pro jejich růst, podmiňuje ho ale zvyšováním daní. Ministr hospodářství Richard Sulík (SaS) namítá, že jeho strana vyšší daně už dříve vetovala a že koaliční partneři tento postoj respektovali. Učitelé a další zaměstnanci škol si připadají jako rukojmí vládního sporu a ve středu v Bratislavě demonstrovali za výraznější zvýšení školských platů.

Prezident Miloš Zeman ze zámku v Lánech přednesl své tradiční vánoční poselství. Připomněl, že minulý rok nepoznamenala jen pandemie covidu-19, v projevu se věnoval stažení vojsk NATO z Afghánistánu nebo klimatické dohodě Green Deal. Prezident se vyslovil například pro povinné očkování nebo zrušení daňových výjimek. Projev stejně jako v minulých letech natočila televize Nova, od 13:00 ho ale vysílala i další média.

Vicepremiér, ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček v Otázkách Václava Moravce uvedl, že pro rozpočet, který by počítal se zmrazením platů hasičů a policistů, by nehlasoval. Reagoval tak na sobotní slova ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), která chce tento návrh předložit rovnou vládě. Podle šéfa ODS Petra Fialy by se mělo šetřit jinde, zmínil například neefektivnost státní správy. Také předseda STAN Vít Rakušan uvedl, že stát by měl hledat úspory hlavně u sebe. Řekl také, že vláda je spoluzodpovědná za rostoucí inflaci.

Prezident Miloš Zeman a jeho poradní tým se na zámku v Lánech sešel s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Mluvili hlavně o návrhu rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem 390 miliard korun. Zemanovi podle Schillerové deficit nevadí, uvítal by však úspory v rozpočtu. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ale na Twitteru uvedl, že Zeman by bez patřičných úspor a investic zvažoval vetování rozpočtu.