Likud

V Izraeli se uskutečnily první volby od začátku války s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Voliči vybírali městské zastupitele. V některých evakuovaných oblastech sousedících s Gazou a Libanonem se ale bude hlasovat až v listopadu. Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka se nenaplnilo očekávání části izraelské politické scény, že volby budou referendem o straně Likud a současné vládě.

Izraelský nejvyšší soud zrušil klíčovou část kontroverzní justiční reformy premiéra Benjamina Netanjahua. Verdikt se týká v červenci schváleného zákona, který soudcům brání zrušit vládní rozhodnutí, jež považují za nerozumná. Rozhodnutí soudu by mohlo obnovit rozpory, se kterými se izraelská společnost potýkala před vypuknutím války s teroristy z Hamásu, upozornila agentura AP. Netanjahuova vláda chce omezit pravomoci nejvyššího justičního orgánu, proti čemuž demonstrovaly v ulicích pravidelně desetitisíce Izraelců.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ztrácí podporu obyvatel i některých svých vládních kolegů. Podle serveru Politico se zdá, že se následující týdny pro Netanjahua „přehoupnou do potenciální koncovky“. Mnoho Izraelců mu totiž vyčítá „katastrofální bezpečnostní chybu“, kdy složky židovského státu nedokázaly zabránit útoku teroristického hnutí Hamás ze 7. října, ale také změny ve státním rozpočtu. Nejpravděpodobnějším vyzyvatelem, který by mohl ukončit Netanjahuovu dlouhou politickou kariéru, je bývalý ministr obrany Benny Gantz, píše Politico.

Zatímco izraelská armáda bojuje v Gaze, v telavivském parku demonstrovali arabští i židovští anarchisté a komunisté proti válce. Zároveň se na druhé straně parku sešla protidemonstrace. O náladách v Izraeli informoval zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. Dodal, že izraelská veřejnost je sice nyní sjednocena, ale pod povrchem jednoty doutnají staré i nové politické bariéry a štěpení.

Izraelský nejvyšší soud se začal zaobírat spornou vládní novelou, která omezuje jeho pravomoci. Věcí se vůbec poprvé v historii zabývá celý patnáctičlenný senát. Parlament schválil zákon z pera konzervativní vlády premiéra Benjamina Netanjahua v červenci. Proti reformě už přes osm měsíců každý týden demonstrují v ulicích tisíce Izraelců. Podle agentury Reuters lze očekávat, že nejvyšší soud ve věci rozhodne až za několik týdnů či měsíců.  Pokud by označil zákon za nelegální, v zemi by hrozila ústavní a politická krize.

Izrael čelí řadě protestů, které dostaly název Den národní rovnosti. Kromě justiční reformy Izraelci demonstrují také za genderovou a sociální rovnost nebo proti růstu životních nákladů. Na některých místech účastníci protestů blokují silnice a pořádají demonstrace i před domy ministrů či před rabináty, píše izraelský deník Haarec.

V Izraeli se v sobotu opět demonstruje proti justiční reformě prosazované vládou premiéra Benjamina Netanjahua. Podle odhadu místních médií se jen v Tel Avivu sešlo na 200 tisíc lidí. V tomto městě se protesty konají už 17. týden, tedy od začátku ledna. Proti sérii zákonů, které mají dát vládě větší pravomoc při jmenování soudců a omezit pravomoce nejvyššího soudu, v sobotu podle serveru The Times of Israel protestovali Izraelci na 150 místech v zemi.

Přes sto tisíc lidí přišlo v Jeruzalémě demonstrovat na podporu izraelské vlády a její kontroverzní justiční reformy, která má dát více pravomocí vládě při jmenování soudců a omezit pravomoce nejvyššího soudu. Informují o tom místní média. Už od ledna proti této reformě protestují pravidelně v Tel Avivu a dalších izraelských městech stovky tisíc lidí, k zastavení jejího schvalování opakovaně vyzval i izraelský prezident Jicchak Herzog.

Po svátcích Pesach opět začalo jednání o soudní reformě pod záštitou izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga. Podle zahraničního reportéra ČT na Blízkém východě Davida Borka má sice průběh věcný charakter, ale zásadní rozdíly přetrvávají. Z volebních průzkumů vyplývá, že ztrácí vládní strana Likud a roste opoziční Strana národní jednoty.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí zvrátil své dřívější rozhodnutí odvolat ministra obrany Joava Galanta. Podle předsedy vlády zůstane Galant ve funkci kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v zemi, informovala agentura Reuters. Galant se v březnu vyslovil proti kontroverzní vládní justiční reformě, následně premiér ohlásil jeho odvolání. Nyní Netanjahu řekl, že se „rozhodl na neshody s Galantem zapomenout“.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil odložení kontroverzní justiční reformy o několik týdnů, do dalšího zasedání parlamentu. Před sídlem izraelského parlamentu v Jeruzalémě v pondělí mezitím proti reformě protestovaly desítky tisíc lidí. Zablokované byly všechny silnice, které ke Knesetu vedou, píše zpravodajský list Haarec. Izraelský odborový svaz Histadrut v reakci na Netanjahuova slova odvolal celostátní generální stávku. Organizátoři protivládních protestů ale chtějí dál demonstrovat.

V Izraeli se úspěšně rozeběhla snaha vlády o změnu zákona, díky níž by se mohl do ministerské funkce vrátit odsouzený šéf ultraortodoxní strany Šas a spojenec premiéra Benjamina Netanjahua Arje Deri. Parlament novelu v pondělí schválil v prvním čtení, napsal list The Times of Israel. Deri skončil v lednu ve funkci ministra vnitra a zdravotnictví poté, co jeho působení v kabinetu zakázal nejvyšší soud.

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

V Tel Avivu se v sobotu večer sešli lidé na protest proti nové vládě premiéra Benjamina Netanjahua, v níž jsou i krajně pravicové strany. Demonstranti se obávají, že zákony, které koaliční vláda chystá, ohrozí demokracii a práva menšin. Informoval o tom deník Haarec. Premiér Benjamin Netanjahu v neděli odmítl kritiku návrhu soudní reformy a obavy, že ohrozí demokracii, označil za bezdůvodné.

Nový izraelský ministr národní bezpečnosti a odsouzený rasista Itamar Ben Gvir navštívil Chrámovou horu. Palestinské ministerstvo zahraničí označilo krok za „bezprecedentní provokaci“ a palestinský premiér Muhammad Ištajja uvedl, že jde o pokus vytvořit z mešity al-Aksá židovský chrám. Před dopadem, jaký může tato symbolická návštěva na sporném místě mít, varovala i izraelská opozice. Odsoudily ji také Jordánsko a Egypt. V minulosti se návštěva izraelského politika na Chrámové hoře stala roznětkou násilí.

Vítěz izraelských voleb, strana Likud bývalého premiéra Benjamina Netanjahua, se dohodla na podmínkách vládní koalice s krajně pravicovou stranou Ocma Jehudit. Strany dojednaly také rozdělení klíčových ministerstev, což dosud vzniku koalice bránilo, uvedl server The Times od Israel.

V Izraeli míří k moci nejpravicovější a nejvíce nábožensky založená vláda v historii. Vítězný Likud dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua přizval ke spolupráci ultranacionalistickou alianci Náboženský sionismus, která volá po vyhnání neloajálních Arabů ze země a po umocnění židovského charakteru státu. Plánuje také omezit pravomoci klíčového Nejvyššího soudu a změnit způsob jmenování soudců – vše údajně ve jménu demokracie. Nejvýraznější tváří aliance je odsouzený rasista Itamar Ben Gvir, který žije – dle mezinárodního práva – v nelegální osadě na Západním břehu a chce zařídit, aby bezpečnostní složky mohly častěji střílet po Palestincích. Podle expertů hrozí, že Izrael postupně opustí ideu demokratického židovského státu.

Izraelský prezident Jicchak Herzog podle očekávání pověřil sestavením nové vlády bývalého premiéra Benjamina Netanjahua, jehož pravicová strana Likud vyhrála minulý týden volby. Prezident během ceremonie zmínil, že Netanjahu čelí stíhání za korupci, podle něj ale zákon nezakazuje, aby se kvůli tomu politik mohl po devatenácti měsících vrátit do křesla šéfa kabinetu.

Bývalý izraelský premiér Benjamin Netanjahu spolu se svými spojenci v úterních parlamentních volbách získal jasnou většinu mandátů, informovala ve čtvrtek volební komise. Podle konečného součtu Netanjahuova pravicová strana Likud získala ve 120členném parlamentu 32 křesel a se spojenci dá dohromady 64 mandátů. Současný premiér Jair Lapid krátce před oznámením konečných výsledků Netanjahuovi pogratuloval k vítězství.

V parlamentních volbách v Izraeli vede po sečtení téměř šestaosmdesáti procent odevzdaných hlasů pravicová strana Likud expremiéra Benjamina Netanjahua. Konečné výsledky mají být podle izraelské televize známy ve čtvrtek večer. Likud má zatím 32 ze 120 mandátů a se spojenci by mohl dát nyní dohromady pohodlnou parlamentní většinu až 65 hlasů, uvádí deník Ha'arec.

Bývalý izraelský premiér Benjamin Netanjahu a jeho spojenci podle prvních odhadů po uzavření volebních místností zřejmě získali v úterních parlamentních volbách dostatek hlasů k zajištění parlamentní většiny potřebné k sestavení budoucí vlády. V Izraeli se konaly páté parlamentní volby za tři a půl roku.

V Izraeli začaly parlamentní volby, jsou pátými za tři a půl roku. Za hlavní soupeře jsou označovány pravicový blok stran vedený Likudem expremiéra Benjamina Netanjahua a centristické a levicové strany, z nichž nejsilnější je Ješ Atid současného premiéra Jaira Lapida. Neočekává se, že Likudu či Ješ Atidu se podaří získat dostatek hlasů k sestavení jednobarevné vlády. Obě strany tak doufají, že potřebnou většinu 61 křesel v Knesetu (parlamentu) budou mít s podporou menších politických spojenců. Pokud se to ovšem nikomu nepodaří, mohly by Izrael brzy čekat další volby.

Izrael zažívá už pátou předvolební kampaň k parlamentním volbám za poslední tři roky. V průzkumech vede bývalý premiér Benjamin Netanjahu. Současný předseda vlády Jair Lapid však náskok stahuje díky rozhodnému postoji v poslední konfrontaci s teroristy z Gazy. Opakující se scénáře ohledně voleb ale nechávají Izraelce uprostřed žhavého léta spíše netečné.

Jižní Izrael zažívá násilné demonstrace arabských beduínů. Důvodem je státem financovaná výsadba lesa v poušti. Na území si ale dělá nárok beduínský kmen, který výsadbu považuje za skrytý způsob vyvlastňování. Zdánlivě lokální spor otřásá i vládou, která je závislá na podpoře arabské menšinové strany, poznamenává zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.