Likud strana 2 z 3

Jižní Izrael zažívá násilné demonstrace arabských beduínů. Důvodem je státem financovaná výsadba lesa v poušti. Na území si ale dělá nárok beduínský kmen, který výsadbu považuje za skrytý způsob vyvlastňování. Zdánlivě lokální spor otřásá i vládou, která je závislá na podpoře arabské menšinové strany, poznamenává zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Izraelský parlament v pátek schválil rozpočet na příští rok a nová vláda premiéra Naftaliho Bennetta tak obstála v další zásadní zkoušce a zajistila si stabilitu, píší izraelská média. Velkým úspěchem kabinetu bylo už čtvrteční přijetí letošního rozpočtu v nejzazším možném termínu, což odvrátilo předčasné volby. Teď šlo o rozpočet na rok 2022 a podle listu The Jerusalem Post ho podpořilo 59 poslanců Knesetu, proti bylo 56 zákonodárců.

Izraelský parlament ve čtvrtek časně ráno schválil rozpočet na letošní rok a prozatím tak zabránil konání dalších předčasných voleb, napsala agentura DPA. Je to poprvé od roku 2018, co se vládě podařilo prosadit plán na hospodaření státu. Hlasování se považuje za zásadní test vlády premiéra Naftaliho Bennetta a bude pokračovat i během dne, kdy se bude rozhodovat o prováděcím zákonu a rozpočtu na příští rok.

Nový izraelský premiér Naftali Bennett se může stát terčem blízkovýchodních zemí, které se ho mohou pokusit otestovat v jeho nové funkci. V pondělí to uvedl zahraniční zpravodaj David Borek s tím, že mezi takovými „hráči“ v regionu mohou být například Palestinci ze Západního břehu Jordánu, hnutí Hamás, Írán nebo Turecko. Bennettův nový kabinet se od vlády jeho předchůdce Benjamina Netanjahua ideově liší a představuje zásadní změnu pro politiku židovského státu.

Izraelský parlament vyslovil podle očekávání důvěru nové koaliční vládě. Končí tak 12leté období, kdy stál v čele kabinetu Benjamin Netanjahu. Naftali Bennett složil přísahu a stal se novým izraelským premiérem. Má jím být do roku 2023, kdy ho vystřídá Jair Lapid. Izraelská média očekávají, že s odchodem Netanjahua z čelné pozice nastane posun v izraelské politice. Příchod nové vlády oslavují v izraelských ulicích tisíce lidí.

V Izraeli se komplikuje tvorba široké vládní koalice, která chce od moci odstavit dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua. Zatímco se v Knesetu odkládá hlasování zákonodárců o vyslovení důvěry seskupení osmi stran, šéf tajné služby varoval před násilím spojeným se sestavováním koalice. Stupňují se také demonstrace stoupenců stávajícího kabinetu, kteří chtějí přesvědčit pravicové poslance, aby novou koalici nepodpořili.

V Izraeli se rodí vláda, v jejímž čele by po dvanácti letech nestál předseda pravicové strany Likud Benjamin Netanjahu. Hlavními koaličními partnery mají být centristická Ješ Atid a ultrapravicová Jamina, jejichž šéfové Jair Lapid a Naftali Bennet by se měli vystřídat ve funkci premiéra s tím, že jako první by měl kabinetu předsedat Bennett. Definitivní jistotu většiny bude mít vláda až po hlasování o důvěře, ke kterému by ale mohlo dojít možná až za dva týdny. Těsná většina, na které vznikající koalice závisí, by do té doby nemusela vydržet, uvádí blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Právní poradci izraelského prezidenta Reuvena Rivlina zamítli výhradu strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua proti vznikající koaliční vládě, v níž se s Netanjahuem nepočítá. O koalici vyjednává šéf dosavadní opozice Jair Lapid a Rivlinovi chce podle izraelských médií ještě v úterý oznámit, že uspěl.

Příměří mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás sice stále trvá, nedávné boje ale ovlivnily vnitřní politiku židovského státu. Zatímco začátkem května se ještě zdálo, že se rodí nová vláda, jež odstaví od moci tamního premiéra Benjamina Netanjahua, opoziční projekt nyní ztrácí podporu. Na vině jsou mimo jiné právě nedávné raketové útoky z Pásma Gazy.

Izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi v noci na středu vypršel termín, který dostal na sestavení nové koaliční vlády po březnových předčasných volbách. Ministerskému předsedovi se kabinet sestavit nepodařilo a zvýšila se tak možnost, že by se jeho strana Likud mohla poprvé za dvanáct let ocitnout v opozici, napsala agentura AP. Prezident Reuven Rivlin následně pověřil sestavením vlády centristu Ja'ira Lapida.

Po dvanácti letech ve funkci izraelského premiéra a po 25 letech od okamžiku, kdy se premiérem poprvé stal, čelí Benjamin Netanjahu zřejmě nejvážnější hrozbě, že přijde o moc. Už za necelý týden mu vyprší pověření k sestavení vlády. Předseda pravicové strany Likud sice vyhrál parlamentní volby, ale nedaří se mu najít koaliční partnery. Podle jeho posledního návrhu by o příštím premiérovi mohli lidé rozhodnout v referendu.

Izraelský prezident Reuven Rivlin zahájil jednání se zástupci stran o možné koalici. Už ve středu má někoho pověřit pokusem o sestavení vlády. Volby vyhrál jasně Likud vedený Benjaminem Netanjahuem. Ten ale i kvůli svým korupčním kauzám nedokáže zajistit koaliční většinu. V pondělí musel nejdéle sloužící izraelský premiér opět k soudu.

Strana Likud izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, která zvítězila v úterních volbách, chce prověřit platnost více než 2500 hlasů odevzdaných ve prospěch arabské Sjednocené kandidátky. Ustavil proto vyšetřovací skupinu, která se bude záležitostí zabývat. Kdyby se podařilo prokázat jejich neplatnost, mohlo by to Likudu pomoci sestavit vládní koalici s většinou v parlamentu.

Situace ohledně složení příští izraelské vlády se nevyjasnila, ani když volební komise zveřejnila konečné výsledky z úterního hlasování. Ani jeden z bloků schopných sestavit vládu nemá ve 120členném parlamentu většinu, píší izraelská média. Blok pravicových a náboženských stran připravených podpořit dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua má 52 mandátů, jeho odpůrci 57.

Předběžné výsledky izraelských voleb zatím nedávají pravicové straně Likud premiéra Benjamina Netanjahua šanci na snadné získání partnerů do příští koaliční vlády. Likud je ale podle nich znovu vítězem voleb a má nyní 30 ze 120 křesel, s případnými koaličními partnery pak 59 mandátů. Hned za Likudem je centristická strana Ješ Atid se sedmnácti mandáty. Netanjahu už soupeře vyzval k účasti ve své vládě, jinak prý zemi hrozí další volby.

Izraelské parlamentní volby podle prvních odhadů po uzavření volebních místností nemají jasného vítěze. Pravicová strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua a její spojenci patrně ve 120členném Knesetu nezískali rozhodující převahu. Potenciální dohoda s pravicovým rivalem by však Netanjahuovi podle odhadů mohla nakonec zajistit výhru, píše agentura Reuters. Netanjahu navzdory odhadům prohlásil, že volby skončily „velkým vítězstvím pro pravici“.

Izraelská volební komise musela kvůli pandemické situaci v zemi upravit organizaci úterních parlamentních voleb. Očekává se pomalejší sčítání hlasů, protože až šest set tisíc jich bude odevzdáno mimo volební místnosti ve dvojité obálce. Izraelci v minulých dvou letech kvůli nestabilitě vládních koalic volili třikrát, naposledy loni v březnu. Úterní volby přitom budou druhé, které se konají v době koronavirové pandemie.

Za dva měsíce čekají Izrael předčasné parlamentní volby. Už čtvrté během dvou let, což je světový unikát. Výjimečný je i vývoj preferencí. Levice prakticky vymizela, ale pravice se místo triumfu drolí a hádá o osobu premiéra Benjamina Netanjahua.

Izraelským politikům se nepodařilo do nejzazšího termínu dohodnout se na rozpočtu, jak jim ukládal zákon, takže počínaje tamní půlnocí (23:00 SEČ) se automaticky rozpustil parlament. Zemi do tří měsíců čekají nové volby.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tajně letěl do Saúdské Arábie, kde se setkal s korunním princem Mohamedem bin Salmánem, informovala izraelská média. Schůzku potvrdil člen Netanjahuova kabinetu. Saúdský ministr zahraničí ji následně popřel, jiné zdroje ze saúdskoarabské vlády ji však potvrdily. Netanjahuova kancelář věc zatím nekomentovala. Podle agentury AP by se jednalo o vůbec první setkání čelných saúdských a izraelských představitelů. V Saúdské Arábii v neděli jednal také americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

V Jeruzalémě se konalo první stání v procesu s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Skončilo po hodině s tím, že další rokování se bude konat 19. července. Premiérovi právníci žádali o několikaměsíční lhůtu na prostudování důkazového materiálu, zatímco žaloba chtěla rychlé předvedení svědků, kterých jsou více než tři stovky.

Izrael slaví Den nezávislosti, kvůli přísným opatřením zavedeným s cílem bránit šíření koronaviru se ale nekonají jindy bujaré oslavy, kdy lidé vyrážejí na pláž, pořádají grilování a pozorují ohňostroje. Vyhlášení nezávislosti v roce 1948 si tak Izraelci letos připomínají v nejužším rodinném kruhu doma, píše agentura AP. Mnozí také sledují, zda se podaří rozetnout dlouhotrvající politický pat.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a jeho centristický rival Benny Gantz podepsali dohodu o vytvoření krizové koaliční vlády, která ukončí rok trvající politický pat. S odvoláním na oficiální prohlášení o tom informovala agentura Reuters.

Izraelský prezident Reuven Rivlin prodloužil lídrovi koalice Modro-bílí Bennymu Gantzovi lhůtu na sestavení vlády o 48 hodin, tedy do středeční půlnoci místního času. Původní termín vypršel v pondělí o půlnoci (23:00 SELČ). Gantz se snaží domluvit na velké koalici se stranou Likud dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua.