Situace ohledně složení příští izraelské vlády se nevyjasnila, ani když volební komise zveřejnila konečné výsledky z úterního hlasování. Ani jeden z bloků schopných sestavit vládu nemá ve 120členném parlamentu většinu, píší izraelská média. Blok pravicových a náboženských stran připravených podpořit dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua má 52 mandátů, jeho odpůrci 57.
V Izraeli není o příští vládě jasno ani po sečtení hlasů. Vyjednávání mohou trvat týdny
Úterní parlamentní volby byly čtvrté za dva roky a jsou označovány za referendum o premiérovi Netanjahuovi. Ten v předvolební kampani vyzdvihoval především úspěšné očkování proti nemoci covid-19 v Izraeli. Jeho odpůrci naopak poukazovali na soudní proces, v němž je Netanjahu obžalován z korupce.
Šéfové stran již zahájili jednání o možných koalicích. Ta však mohou trvat týdny. V případě, že se nikomu nepodaří dát dohromady alespoň 61 křesel, čekají Izrael bezprecedentní páté volby za o něco více než dva roky.
Divokou kartu média přisuzují nacionalistické sionistické straně Jamina Naftaliho Bennetta a straně arabských Izraelců Sjednocená arabská kandidátka (UAL). Obě zatím ani jednomu z bloků nepřislíbily svou podporu. Jamina získala sedm mandátů, UAL čtyři. K získání parlamentní většiny by Netanjahu potřeboval obě tyto strany, spolupráce mezi krajně pravicovou a islamistickou stranou se ovšem zdá být vyloučená, píše The Times of Israel.
Netanjahuův Likud je vítěznou stranou s 30 poslanci a centristická strana Ješ Atid Jaira Lapida skončila se 17 poslanci druhá.
Odpadlík od Likudu Gideon Saar, jehož Nová naděje má šest mandátů, řekl, že Netanjahu nemá dost hlasů pro získání většiny a že je třeba zaměřit se na sestavení jiné vlády. Některé zdroje uvádějí, že se Likud snaží získat Saara zpět a přimět ho k tomu, aby se zapojil do koalice.
„Je zřejmé, že Netanjahu nemá dostatečnou sílu sestavit koalici, kterou by vedl. Musíme nyní pracovat, abychom mohli sestavit vládu změny,“ řekl Saar, který už před volbami spolupráci s Netanjahuem vyloučil. Likud vzápětí uvedl, že takový blok by byl „antidemokratický“.
„Nejhorší politická krize za poslední dekády“
Současná patová situace je podle šéfa Izraelského institutu pro demokracii Johanana Plesnera „nejhorší politickou krizí“, kterou Izrael zažil za poslední dekády. „Je zjevné, že je pro náš politický systém velmi těžké přinést přesvědčivý výsledek,“ uvedl. Dodal, že slabiny izraelského volebního systému posiluje „faktor Netanjahua“, tedy populárního premiéra, který se snaží zůstat ve funkci navzdory obžalobě z korupce, píše agentura AP. „Izraelci jsou v této otázce rozděleni přesně napůl,“ uvedl Plesner.
Několik Netanjahuových rivalů začalo jednat o prosazování zákona, který by upřel obžalovanému politikovi možnost sestavovat vládu. Podobný návrh byl předložen po volbách v březnu 2020, ale nikdy nebyl přijat.
Netanjahu, který je nejdéle vládnoucím izraelským premiérem, je souzen za podvod, porušení důvěry a přijímání úplatků. Obvinění se týkají tří na sobě nezávislých případů, v nichž jde mimo jiné o ovlivňování vlastníků médií a přijímání štědrých darů výměnou za politické výhody. Premiér vinu odmítá a obvinění označil za hon na čarodějnice.
Navzdory soudnímu procesu získal Netanjahuův Likud nejvíce hlasů. Dohromady se do parlamentu dostalo 13 stran, což je nejvíce od roku 2003.
