Politický vězeň

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posílá režim Vladimira Putina víc lidí za mříže z politických důvodů. Podle údajů lidskoprávní organizace Memorial sedí kvůli odporu vůči konfliktu nebo kritice Kremlu 628 lidí. Podpořit se je snaží jediná povolená opoziční strana v zemi Jabloko, která každý měsíc organizuje psaní dopisů vězněným aktivistům.

Památku popravených a zemřelých politických vězňů z let 1948 až 1965 ve čtvrtek uctili v pankrácké věznici. O tom, že archeologové v areálu odhalili pohřebiště se zpopelněnými ostatky, badatelé informovali v červnu. V srpnu pak vězeňská služba zveřejnila seznam 69 jmen zemřelých a popravených vězňů spolu s výzvou, aby se přihlásili pozůstalí.

Někteří uvěznění ruští politici v pondělí drží jednodenní hladovku. Informovaly o tom Rádio Svoboda nebo list Novaja gazeta Evropa. Pod iniciativou je podepsaný například opoziční předák Alexej Navalnyj, opoziční politici Vladimir Kara-Murza a Ilja Jašin nebo Navalného bývalá spolupracovnice Lilija Čanyševová. V Rusku je Den památky obětí politických represí, iniciátoři hladovky ale chtějí tomuto dni vrátit název „Den politického vězně“, je podle nich opět aktuální.

Když se před třemi lety běloruský diktátor Alexandr Lukašenko prohlásil vítězem voleb a v zemi se bouřlivě protestovalo, našel podporu u Vladimira Putina. Dnes je jeho nejvěrnějším spojencem a pomáhá mu nejen ve válce proti Ukrajině. Lukašenkův režim organizuje provokace s posíláním migrantů ke svým evropským sousedům, které se tím snaží destabilizovat. Směrem dovnitř se pak vypořádává s každým, kdo projeví sebemenší vzdor. Pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

Vězeňská služba sestavila seznam 69 popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž zpopelněné ostatky rozsypali dozorci v 60. letech minulého století na bývalém popravišti pankrácké věznice. Pozůstalé by ráda pozvala na ekumenický obřad na společném pohřebišti. Žádá je proto, aby se přihlásili. Na seznamu figuruje například i Záviš Kalandra, který byl popraven ve vykonstruovaném procesu s političkou Miladou Horákovou.

Pohřebiště, kde se nacházejí zpopelněné ostatky zřejmě více než osmdesáti politických vězňů, kteří zemřeli mezi lety 1948 a 1965, odhalili vědci ve vazební věznici na Pankráci v Praze. Mezi mrtvými byli jak popravení odpůrci režimu z různých věznic v Česku, tak lidé, kteří zesnuli v pankrácké vězeňské nemocnici. Byli mezi nimi také vojáci, kteří se účastnili protikomunistického odboje. Výsledky archeologického průzkumu v pondělí představili historik Vězeňské služby Aleš Kýr, Alena Šimánková z Národního archivu a ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR Jan Mařík.

Hongkongské úřady intenzivně tlačí na vězněné prodemokratické aktivisty. Lidé mladší 21 let zatčení za účast na protestech v roce 2019 podstupují ve vězení takzvaný deradikalizační program, který má potlačit jejich politické přesvědčení a přimět je k přiznání k extremismu. Podle úřadů už nucenou převýchovou mělo projít bezmála 900 mladých lidí. Zpravodajka ČT Barbora Šámalová hovořila nejen o tomto tématu s představitelem hongkongské opozice Nathanem Lawem. Ten je aktuálně v britském exilu.

Běloruský soud v pátek poslal disidenta, nositele Nobelovy ceny za mír a ochránce lidských práv Alese Bjaljackého na deset let do vězení, informoval opoziční server Naše niva. Další tři spoluobžalovaní, z nichž jeden pobývá v cizině, byli odsouzeni k sedmi, osmi a devíti letům vězení. Verdikt kritizují představitelé mimo jiné zahraniční diplomacie.

Ve věku 98 let zemřel v úterý bývalý politický vězeň Jiří Světlík, oznámila organizace Post Bellum, kterou o úmrtí informovala Světlíkova rodina. Za komunistické totality Světlík strávil více než deset let za mřížemi kvůli zapojení do skupiny, která pomáhala vězňům v lágrech. V roce 2018 získal Cenu Paměti národa, kterou uděluje Post Bellum od roku 2010 pamětníkům zlomových momentů minulého století za statečné postoje.

Uplynulo 72 let od justiční vraždy právničky a političky Milady Horákové. Na oběti komunismu vzpomínali lidé po celé republice. Nejvíc pietních akcí se konalo v hlavním městě. Uskutečnily se například u památníku na Újezdu nebo v pankrácké věznici, kde byli političtí vězni popravováni.

Vězněný ruský kritik Kremlu Alexej Navalnyj byl převezen do trestanecké kolonie se zvýšenou ostrahou, uvedl v úterý podle agentury TASS člen komise pro dohled nad podmínkami ve věznicích. Spolupracovník opozičního politika dříve oznámil, že Navalného odvezli z káznice v Pokrovu na neznámé místo.

Poté, co se loni v srpnu nechal Alexandr Lukašenko pošesté vyhlásit vítězem prezidentských voleb, čelil celé měsíce nebývale silným protestům. Demonstrace ale nakonec potlačil a zároveň zvýšil tlak na nevládní organizace a média za pomoci stovek domovních prohlídek a zatýkání novinářů i nepohodlných aktivistů. Ty sdružuje mimo jiné organizace Vjasna, jejíž předsedkyně Natalja Sacunkevičová musela odejít do exilu.

Přesně pět let je za mřížemi Selahattin Demirtaş, patrně nejznámější politický vězeň současného Turecka. K propuštění bývalého lídra druhé největší opoziční strany HDP a prezidentského kandidáta opakovaně vyzývají evropské instituce včetně soudu pro lidská práva. Ankara je ale ignoruje. V krajním případě jí hrozí vyloučení z Rady Evropy.

Zatčení lidé, které příslušníci Státní bezpečnosti utýrali ve vazbě, oběšení političtí vězni, ale i amputované končetiny a zemřelé děti končili v hromadném hrobě v pražských Ďáblicích. Ten využívali už nacisté a po nich i komunisté k odklízení ostatků svých názorových odpůrců, ale i k ukládání těl těch, kteří neměli peníze na pohřeb, nebo žádné příbuzné. Hromadné hroby na tomto pohřebišti se přestaly využívat před šedesáti lety, v říjnu 1961. Kolik lidí je tam pohřbeno, není ani několik desetiletí poté zcela jasné.

Vojenská junta, která se v únoru převratem chopila moci v Myanmaru, propustila stovky politických vězňů z rangúnského žaláře Insein. Předcházel tomu tlak ze strany Sdružení národů Jihovýchodní Asie (ASEAN). Mezi propuštěnými je mimo jiné mluvčí Národní ligy pro demokracii či známý komik Zarganar. Dle kritiků junty jde o trik, jak si očistit jméno.

Běloruská opozice rok po zahájení masových protestů proti autoritářskému vůdci Alexandru Lukašenkovi vylučuje nové větší akce. Cena za to by byla příliš velká, řekla Svjatlana Cichanouská, která stojí v čele odporu proti Lukašenkovu režimu. Ten v proslovu nepřímo přiznal, že do Evropské unie cíleně posílá blízkovýchodní migranty, a vyzval Západ, aby přestal se sankcemi. Spojené státy a Velká Británie naopak v pondělí další sankce vyhlásily.

Každodenní šikana, ústrky a neustálá hrozba návratu do vězení – tak vypadal takzvaný ochranný dohled, který komunistická justice využívala proti svým politickým a ideovým odpůrcům. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková před rokem slíbila, že se zasadí o jejich odškodnění, k tomu ale dodnes nedošlo. Pro Reportéry ČT natáčeli Klára Filipová a Karel Vrána.

V bývalé brněnské věznici na Cejlu historici digitalizují nápisy v celách smrti. Vzkazy, které na zdech vytvořili ve 40. a 50. letech vězni, se tak podaří zakonzervovat a bude jednodušší jejich zkoumání. Dokumentace a následný výzkum vyjde na víc než sedm set tisíc korun.

Bývalí političtí vězni se v sobotu sešli na Hostýně na Kroměřížsku na 28. muklovské pouti. Ta připomíná oběti politických procesů hlavně z padesátých let. Zatímco dříve se tam potkávaly tisíce lidí, kterým totalitní režim krutě zasáhl do životů, v sobotu do známého poutního místa v Česku dorazily už jen desítky přímých pamětníků. Tradici pouti tak uchovávají jejich potomci, přátelé nebo skauti.

Památku lidí nespravedlivě vězněných komunistickým režimem připomíná nově skleněná deska před kostelem Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava v areálu Louckého kláštera ve Znojmě. Je na ní 88 jmen. Desku nechala vyrobit organizace Orel a Konfederace politických vězňů.

Po převratu v únoru 1948 začali komunisté prakticky ihned likvidovat své odpůrce. Zatýkali politické oponenty, kteří se snažili stále hájit demokracii a s pučem nesouhlasili, například některé členy Československé strany lidové. K nejhlasitějším kritikům komunistů tehdy patřil poslanec Stanislav Broj, který se zastával zatčených politických vězňů a nesouhlasil se zemědělskou politikou kolektivizace. Ve vykonstruovaném procesu ho kvůli jeho názorům odsoudili k smrti a zavraždili přesně před 70 lety.

Z rodné země ho vyhnala nesvoboda, v emigraci ale nyní získal nejvyšší státní vyznamenání. Devadesátiletý ekolog Josef Svoboda obdržel před několika dny Řád Kanady. Skaut a bývalý politický vězeň se po odchodu z Československa zaměřil na výzkum Arktidy a jeho přínos vědě a společnosti nyní ocenila generální guvernérka Julie Payettová.

Německo si připomíná třicáté výročí pádu Berlínské zdi. Významný podíl na ústupcích NDR tehdy měly peníze, neboť východní Německo bylo závislé na půjčkách od západoněmecké vlády. Kolaps režimu pomáhal oddalovat i obchod s politickými vězni, které Bonn vykupoval za miliardy marek.

Okresní soud v Náchodě rehabilitoval disidenta Pavla Wonku za vazební věznění a trestní stíhání v dubnu roku 1988. Návrh soudu podal bratr Pavla Wonky Jiří. Jako pozůstalý bude moci požádat stát o odškodnění za bratrovo nezákonné třítýdenní věznění. Pavel Wonka zemřel za dosud nevyjasněných okolností ve vězení 26. dubna 1988. Je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.