Muniční sklad

Prezident Petr Pavel chce o situaci v areálu ve Vlachovicích-Vrběticích na Zlínsku jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministry. V částech areálu a zejména za jeho hranicemi není téměř po deseti letech po výbuších v muničních skladech provedený hloubkový pyrotechnický průzkum. Jednou z možností by mohlo být, že by jej udělaly specializované firmy, řekl prezident, který ráno vrbětický areál navštívil. O věci chce jednat s premiérem i ministry. Svou dvoudenní návštěvu kraje ukončí debatou s občany ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti.

Obžalovaný Michal Dlouhý, někdejší bezpečnostní ředitel areálu muničního skladu v Bílině, který v roce 2020 vybuchl, před soudem v Teplicích prohlásil vinu. Řekl, že to, co se stalo, ho mrzí. Druhý obžalovaný Daniel Petráš, bývalý vedoucí bezpečnostní ochrany areálu, prostřednictvím obhájce uvedl, že skutečnosti v obžalobě považuje za sporné a požaduje dokazování. Muže žalobce viní, že při výkonu svých funkcí z nedbalosti zavinili nedodržení pravidel při nakládání s nalezenou municí. Obžalovaní svým jednáním podle něj způsobili vyšší intenzitu výbuchu. Hrozí jim až pět let vězení nebo zákaz činnosti. Soud bude pokračovat výslechem soudního znalce v květnu.

Ukrajinské bezpečnostní složky mají důkazy o zapojení ruských zpravodajských služeb do výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, kde byly uloženy zbraně určené pro Ukrajinu. S odvoláním na ukrajinské vyšetřovatele a tajnou službu SBU to napsala agentura Ukrinform. Ruští agenti podle nich měli na svědomí i explozi skladu zbraní ve městě Svatove v Luhanské oblasti.

Společnost Imex Group s konečnou platností nevysoudila odškodnění za výroky bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) po explozích muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Dovolání odmítl Nejvyšší soud, řekla Marcela Pröllerová, mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2, který se sporem zabýval jako první instance. Nejvyšší soud rozhodoval neveřejně, plné odůvodnění zatím nezpřístupnil. Firma žádala kvůli Babišovým výrokům patnáct milionů korun od státu. Právník firmy Radek Ondruš řekl, že ve sporu budou pokračovat.

Hasiči a dobrovolníci dále bojují s lesními požáry v Řecku, nejhorší je nyní situace na východě země, kde se plameny přiblížily k předměstí přístavního města Volos. V okolí jsou slyšet výbuchy po požáru muničního skladu, ve středu večer v oblasti zemřeli kvůli ohni dva lidé. Na Rhodu byla odvolána evakuace některých středisek na východě ostrova. Rozsáhlý požár vypukl na chorvatském ostrově Čiovo.

Na Ruskem okupovaném Krymském poloostrově hoří na vojenské základně muniční sklad. Kvůli požáru byla uzavřena dálnice Tavrida a úřady evakuují asi dva tisíce lidí ze čtyř blízkých obcí, uvedl podle ruské státní agentury TASS Moskvou dosazený okupační správce Krymu. Opačným směrem v noci na středu Rusko zaútočilo drony a raketami na jižní a východní část Ukrajiny, téměř celou zemí zněl poplach. Protivzdušná obrana odrážela útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa, píše Reuters. Zpravodaj agentury hlásil exploze i poblíž Kyjeva.

Ukrajinské síly za uplynulé dva týdny osvobodily osm obcí včetně vesnice Pjatychatky, uvedla v pondělí náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Citovala ji agentura Reuters. O získání Pjatychatek ukrajinskými vojáky o víkendu informoval šéf ruské okupační správy v Záporožské oblasti, Moskva ovšem uvedla, že se útok podařilo odrazit. Jihoukrajinská Oděská oblast a západoruská Bělgorodská oblast rovněž v průběhu pondělí hlásily útoky a ostřelování, na ruské straně je podle šéfa Bělgorodské oblasti nejméně sedm zraněných. Analytici amerického Institutu pro studium války (ISW) mají za to, že ukrajinská strana nyní může dočasně protiofenzivu přerušit, aby přehodnotila strategii.

V Terezíně se hroutí další historický objekt. Žižkova kasárna následuje sousední rozsáhlá zbrojnice. Ani jedna z budov neprošla rekonstrukcí, obě mají pořád původní střechy z osmnáctého století. Místní radnice ale peníze na nákladnou rekonstrukci nemá. Kvůli pomoci bývalému vojenskému městu už dokonce vznikla speciální vládní komise.

Státní zastupitelství podalo obžalobu na dva policejní pyrotechniky kvůli výbuchu muničního skladu v Bílině na Teplicku v roce 2020. Za obecné ohrožení z nedbalosti jim v případě prokázání viny hrozí šest měsíců až pět let vězení nebo zákaz činnosti.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ukončila vyšetřování výbuchu muničního skladu v Bílině na Teplicku a znovu navrhla obžalovat dva bývalé policejní pyrotechniky. ČT to sdělil Dan Anděl z Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, které případ dozoruje. Inspekce spis s návrhem na obžalobu obou mužů předložila žalobcům už v listopadu. Jeden z obviněných ale následně přinesl nový důkaz, a vyšetřování tak bylo nutné doplnit.

V případu výbuchu muničního skladu v Bílině se objevil nový důkaz, přednesl jej jeden z obviněných. Státní zástupce proto vrátil Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) věc k doplnění. Nová lhůta pro vyšetřování poběží do února. Informaci ČT potvrdilo Státní zastupitelství v Ústí nad Labem. Letos v listopadu obvinili kriminalisté dva bývalé policejní pyrotechniky. Podle deníku Právo jde o ředitele policejních pyrotechniků Michala Dlouhého a jeho podřízeného. Sklad vybuchl v září 2020, nedošlo při něm k žádnému zranění.

Před osmi lety vybuchl druhý muniční sklad ve Vrběticích. Při první explozi v říjnu 2014 zahynuli dva lidé. Obyvatelé okolních obcí se několikrát evakuovali. Následovala nejnáročnější a nejnákladnější bezpečnostní akce v dějinách Česka. A nakonec se z incidentu stal zlomový okamžik pro česko-ruské vztahy.

Policisté navrhli obžalovat dva bývalé policejní pyrotechniky kvůli předloňskému výbuchu muničního skladu v Bílině na Teplicku. Státní zástupce by měl o návrhu rozhodnout do konce roku. ČT to řekl náměstek ústeckého krajského státního zástupce Dan Anděl. Podle deníku Právo čelí obvinění bývalý ředitel policejních pyrotechniků Michal Dlouhý a jeden z jeho podřízených. Muniční sklad vybuchl v září 2020, nikdo při tom nebyl zraněn.

Generální inspekce bezpečnostních sborů kvůli výbuchu policejního muničního skladu v Bílině na Teplicku před dvěma lety obvinila dva bývalé policejní pyrotechniky, kteří tehdy odpovídali za užívání a ukládání výbušnin ve skladu. Inspekce je viní z obecného ohrožení z nedbalosti, za což jim v případě odsouzení hrozí až pět let vězení a zákaz činnosti. Ve skladu bylo větší než povolené množství výbušného materiálu a na místech, která k tomu nebyla určená.

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak v rozhovoru pro britský list The Guardian uvedl, že je potřeba zničit Krymský most. Dopravní stavba spojující kontinentální Rusko s Krymem vznikla po ruské anexi poloostrova jako propagandistický projekt režimu Vladimira Putina. V minulých dnech došlo na Krymu k několika explozím, které zasáhly ruské vojenské základny a muniční sklady. Ukrajina se k nim oficiálně nepřihlásila, podle okupačních sil šlo o sabotáž.

Severem okupovaného ukrajinského poloostrova Krym v úterý ráno otřásly výbuchy, informovaly ruské tiskové agentury. Podle agentury TASS vybuchl bývalý statek, který armáda používala jako muniční sklad. Agentury RIA Novosti s odvoláním na místní úřady informovala o explozi, která způsobila požár transformační stanice ve městě Džankoj. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že za výbuchy stála sabotáž. Ukrajina se k explozím nepřihlásila. V poledne podle svědků došlo na Krymu i k explozím na ruské letecké základně u Simferopolu. Ruská tajná služba také ohlásila nedávné útoky diverzantů na stožáry vysokého napětí na západě Ruska.

U města Karnobat na východě Bulharska v neděli nad ránem vybuchl muniční sklad firmy Emko. Následný požár se již podařilo uhasit, místo neštěstí prozkoumává dron. Nikdo nebyl zraněn, uvedl zpravodajský server BNR. Sklad patřil bulharskému zbrojaři Emilijanu Gebrevovi, který měl materiál uskladněný i ve vybuchlém areálu ve Vrběticích.

Ukrajina oznámila, že zasáhla dva ruské muniční sklady na okupovaném území. Představitelé Ruskem ovládané „Doněcké lidové republiky“ (DNR) tvrdí, že ukrajinská armáda zasáhla i věznici v obci Olenivka. Při útoku podle nich zemřelo 53 ukrajinských válečných zajatců a dalších 130 utrpělo zranění. Kyjev odpovědnost za útok popírá a obviňuje z něj Rusko. V této trestanecké kolonii se nacházejí někdejší obránci mariupolských oceláren Azovstal. Rusko mezitím ostřelovalo Mykolajiv i další ukrajinská města.

Ukrajina neustále žádá partnery o dělostřeleckou munici, která je při současném způsobu vedení boje zásadní. Zatím jí nachází dost, aby dokázala ruský postup víceméně zadržovat. Skladové zásoby i výrobní kapacity jsou však omezené a může nastat chvíle, kdy už spotřebu nebude možné uspokojit. Ukrajinci totiž používají dominantně zbraně sovětské ráže 152 milimetrů, zatímco Západ standardizoval své hlavně na 155 milimetrech. Problémy s municí se ale nevyhýbají ani Rusku.

Ukrajinská armáda zaznamenala v posledních týdnech řadu úspěšných úderů na ruské vojenské sklady či základny, které se nacházejí hluboko na Rusy okupovaném ukrajinském území. Donedávna byly tyto objekty pro Ukrajince nedosažitelným cílem, změnu ale přinesla dodávka amerických raketometů HIMARS. Efektivita amerických zbraní vzbuzuje obavy v Rusku.

Ústavní soud (ÚS) zrušil část zákona o odškodnění lidí z okolí Vrbětic na Zlínsku, kde v roce 2014 explodovaly muniční sklady. Nárok na odškodnění nově získají lidé, kteří v obcích sice prokazatelně žili, ale neměli tam trvalý pobyt. Soud zároveň otevřel cestu k odškodnění lidí, kteří měli pobyt zapsaný na ohlašovně obecních úřadů. Úspěšný návrh na zrušení výjimek v zákoně podávala skupina 19 senátorů z klubu STAN.

Ruské síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum Severodoněcka a vytlačily z něj ukrajinské jednotky, uvedl ukrajinský generální štáb. Hlava Luhanské oblasti Sehij Hajdaj oznámil, že jsou zničeny všechny mosty vedoucí do města. Ukrajinci, kterým se po násilné deportaci podařilo uprchnout z Ruska, popsali britskému listu The Guardian dění ve filtračních táborech. Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu zvýšilo napětí mezi devíti světovými jadernými státy a poprvé od studené války hrozí navýšení jaderného arzenálu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu uvedl, že „brutální“ bitva o město Severodoněck je klíčová a právě zde se nyní rozhoduje o osudu „našeho Donbasu“. Prohlášení přichází ve chvíli, kdy se ukrajinské síly stahují do okrajových částí města, které podle agentury Reuters ruské ostřelování změnilo ve vybombardovanou pustinu. Ukrajinská armáda oznámila, že se jí podařilo zasáhnout tři nepřátelské muniční sklady v Chersonské oblasti.

Ruské jednotky obnovily ostřelování mariupolských oceláren Azovstal, jakmile skončila evakuace části lidí, kteří se v hutním závodě skrývali. Podle ruské služby BBC to v neděli večer řekl ukrajinské televizi Denys Šleha, jeden z ukrajinských velitelů v Mariupolu. Snahy o evakuaci mají pokračovat. Okupanti také raketou zasáhli přístav Oděsa. Ukrajinské síly zase údajně zničily dva ruské hlídkové čluny u Hadího ostrova v Černém moři. V ruském Bělgorodu v noci z neděle na pondělí zazněly dva výbuchy.