Uznání

Pražský městský soud nepravomocně uznal švýcarský rozsudek, který v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) uložil dvěma českým miliardářům propadnutí části majetku ve prospěch Švýcarska. U Marka Čmejly zahrnuje verdikt zhruba 5,2 miliardy korun, u Jiřího Diviše přibližně 915 milionů korun. Pražský soud tak vyhověl návrhům českého ministerstva spravedlnosti, respektive žádostem švýcarské strany. Pokud rozhodnutí nabydou právní moci, budou propadnutí majetku vykonatelná i na území České republiky.

Moskva v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.

Přezdívá se mu Had. Údajně kvůli nevypočitatelnosti i kvůli tomu, že dokázal neustále unikat srbské policii, která po něm intenzivně pátrala. Bývalý vůdce povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a pozdější prezident nezávislého Kosova Hashim Thaçi ale podle vyšetřovatelů zřejmě dlouho unikal i odpovědnosti za některé své vlastní činy. Obžaloba zvláštního haagského tribunálu ho viní z toho, že se během války za nezávislost dopustil zločinů, kvůli kterým nyní stojí před soudem.

Marek Čmejla a Jiří Diviš budou v Česku usilovat o zastavení svého trestního stíhání v kauze Mostecké uhelné. Důvodem jsou pravomocné podmíněné tresty, které jim v souvislosti se svojí činností v Mostecké uhelné udělily švýcarské soudy. Oznámili to pražskému městskému soudu, který pokračoval v projednávání obžaloby v případu údajného tunelování a podvodného ovládnutí firmy.

Ruští poslanci v úterý většinou hlasů přijali usnesení vybízející prezidenta Vladimira Putina k uznání nezávislosti „povstaleckých republik“ v Donbasu na východě Ukrajiny. Oznámila to agentura TASS. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury Unian varoval, že případné uznání okupovaných území za nezávislé útvary bude znamenat konec mírových dohod z Minsku o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem obhajoval budoucnost Ukrajiny v NATO, Scholz ale zdůraznil, že přijetí země do Aliance není na stole. Oba státníci také potvrdili odlišné postoje k plynovodu Nord Stream 2. Na středu 16. února Zelenskyj vyhlásil den jednoty. Právě v tento den by podle zdrojů serveru Politico mohla začít ruská invaze na Ukrajinu. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov navrhl prezidentovi Vladimiru Putinovi pokračovat v jednáních se Západem, což Putin podpořil. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu zároveň ohlásil, že část vojenských cvičení, do nichž se zapojila vojska všech vojenských okruhů, skončila.

Jedna z nejdéle trvajících trestních kauz – takzvaných trafik kolem Jany Nečasové – bude mít novou soudkyni. Poté, co justici opustila jedna z nejdéle sloužících soudkyň – Helena Králová – převezme případ její nástupkyně, kterou teprve tento měsíc do funkce jmenoval prezident Miloš Zeman. Králová před odchodem do důchodu nestihla případ dokončit, a tak hrozí, že se bude celé líčení opakovat od začátku.

Nikaragua oficiálně přerušila diplomatické styky s Tchaj-wanem a uznala jednotnou Čínu. Tchaj-wan v posledních letech ztrácí podporu čím dál většího počtu zemí a rozhodnutí Nikaraguy přijal s „hlubokým politováním“. Naopak Peking nový diplomatický směr středoamerické země uvítal a oznámil, že vysocí představitelé obou zemí se již setkali.

Americký prezident Joe Biden formálně uznal za genocidu systematické zabíjení a deportace stovek tisíc Arménů, páchané vojáky osmanské říše během první světové války. Informovala o tom agentura AP. Jeho předchůdci v Bílém domě se používání termínu genocida v souvislosti s tehdejšími událostmi po desetiletí vyhýbali v obavě, aby si nepohněvali spojenecké Turecko. Biden v pátek telefonoval s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ten odmítl politizaci debaty kolem Arménů třetími stranami, termín genocida zcela odmítá.

Administrativa Donalda Trumpa poslala podle nejmenovaných zdrojů agentury Reuters do Kongresu plán na prodej zbraní Maroku v hodnotě miliardy dolarů (21,7 miliard korun). Nabídnout chce údajně pokročilé drony a přesně naváděnou munici. Obchod je zřejmě odměnou pro muslimskou zemi za uznání Izraele. Kongres může obchod zkomplikovat, v tomto případě se to však neočekává.

Světová rada Podkarpatských Rusínů se prostřednictvím svého místopředsedy Mychajla Ťaska omluvila prezidentovi Miloši Zemanovi i české veřejnosti. Zeman podle něj při jednání s delegací Rusínů ani při oslavách 28. října na Pražském hradě nikdy neřekl, že uznává Moskvou obsazený ukrajinský poloostrov Krym za součást Ruska. Ťasko také zdůraznil, že pozvání prezidenta na Hrad se týkala výhradně zástupců Rusínů. Uvedl to na videu, které večer na sociálních sítích sdílel mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Česká republika dlouhodobě usiluje o korektní vztahy jak se Srbskem, tak s Kosovem. Obě země vědí, jaký postoj zastává česká vláda a že zahraniční politiku neurčuje prezident. V Událostech, komentářích to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Podporuje vzájemný dialog obou zemí a vyřešení sporů, aby mohly vstoupit do Evropské unie.

Venezuelský opoziční lídr a šéf parlamentu Juan Guaidó odmítl možnost dialogu s autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem a vyzval k dalším demonstracím. Od neděle chce také zahájit kampaň mezi vojáky, jimž nabídl amnestii, když mu pomohou v zemi obnovit demokracii. Guaidó vystoupil na veřejnosti poprvé od středy, kdy při demonstracích složil přísahu jako úřadující prezident.