Mariupol

Německé společnosti Knauf a WKB Systems pomáhají Rusku s výstavbou domů ve zničeném okupovaném ukrajinském městě Mariupol. Informovala o tom německá veřejnoprávní stanice ARD s odkazem na investigativní novináře politického časopisu Monitor. Firma Knauf tvrdí, že ctí protiruské sankce a v Rusku vyrábí jen pro ruský trh, Berlín chce ale urychleně prošetřit, zda firmy svým angažmá restrikce neporušují. Okupace Mariupolu trvá už téměř dva roky a jeho obnova je zásadní pro ruskou propagandu.

Na Ukrajině se od začátku plnohodnotné ruské invaze mezi oběma bojujícími stranami uskutečnilo na padesát výměn vězňů. Jde o jeden z mála kanálů, který mezi Kyjevem a Moskvou v záplavě agrese okupantů relativně funguje. Na začátku ledna proběhla zatím největší výměna, a to více než dvou set mužů z řad obou armád. Vyjednat ji pomohly Spojené arabské emiráty. Podle ukrajinských úřadů se podařilo dostat domů přes 2800 vojáků zajatých silami okupantů. Ruské údaje hovoří o 1500 jejich vyměněných zajatcích.

V okupovaném Mariupolu přežívá 80 tisíc lidí. Jejich život je mimořádně těžký kvůli vysoké úmrtnosti, mizení lidí, problémům s bydlením a zdravotnictvím. Větší aktivita se odehrává hlavně v přístavu, kudy proudí betonové díly pro obranný systém pobřežních oblastí. O životě města s ČT hovořil poradce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko.

Hroza, znamená v překladu do češtiny bouřka. Název východoukrajinské vesnice jako by napovídal tomu, co se ve čtvrtek v místní kavárně stalo. „Brutální ruský zločin“, označil atak prezident Volodymyr Zelenskyj. Počtem obětí se zařadil mezi nejhorší, které Rusko napáchalo na civilistech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Seznam je však dlouhý a snaha o zlomení morálky Ukrajinců prostřednictvím nepravidelného ostřelování civilních cílů je v ruské strategii zjevná.

Ruská invaze vyvíjí velký tlak na ukrajinskou ekonomiku, některé podniky v okupovaných nebo frontových zónách teď nefungují. Další se ve snaze přežít přizpůsobují novým podmínkám. Například ocelárna v Záporoží pracuje bez části zaměstnanců, zdrojů nerostných surovin i exportní cesty kvůli blokádě přístavů v Černém moři.

Ukrajinský miliardář Ihor Kolomojskyj, kterému do loňského listopadu zčásti patřily ropné firmy Ukrnafta a Ukrtatnafta, byl v sobotu obviněn z podvodu a praní špinavých peněz. Informoval o tom list Kyiv Independent. Deník Ukrajinska pravda uvedl, že podnikateli byl během domovní prohlídky předán dokument, podle kterého je oficiálně podezřelý z několika trestných činů. Ukrajinský soud na něj uvalil dvouměsíční vazbu s možností kauce ve výši 509 milionů hřiven (přes 306 milionů korun).

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu uneslo na své území tisíce dětí. Většina z nich se dostane do adoptivních nebo pěstounských rodin, které je vychovávají k úctě k nové vlasti a navíc jim často tvrdí, že Ukrajina už byla zničena. Někteří starší chlapci dokonce museli nastoupili do kadetských akademií, kde jsou vzděláváni „v duchovních a kulturních tradicích ruského lidu“. Ukrajinské úřady i neziskové organizace se snaží děti vracet zpátky domů, zatím se to ale podařilo zhruba u tří stovek.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR tvrdí, že v pátek drony zasáhly ruskou vojenskou základnu na ilegálně anektovaném Krymu. Místní obyvatelé mluví o výbuších i obětech, dle agentury Ukrinform jich jsou desítky. Rusko v pátek prohlašovalo, že všechny bezpilotní letouny v oblasti okupovaného ukrajinského poloostrova sestřelilo. Na Sibiři hořel údajný sklad pyrotechniky, úřady hlásí sestřel dronu poblíž Moskvy.

Ukrajinská armáda osvobodila ves Urožajne na západě Doněcké oblasti, uvedla ve středu na Telegramu náměstkyně z ukrajinského ministerstva obrany Hanna Maljarová. Už v předchozích dnech hovořila o tom, že o vesnici na řece Mokri Jaly svádí ukrajinské síly boje s ruskými jednotkami. Naproti tomu u Kupjansku v Charkovské oblasti se podle velitele ukrajinských pozemních sil Oleksandra Syrského situace komplikuje.

Válka se pro řadu lidí na východě Ukrajiny stala denním chlebem. Pravidelně slyší zvuky výbuchů, sirén nebo raket. Téměř každý tu má příbuzného, který bojuje na frontě a o kterém dlouho neslyšeli. Příběh jedné rodiny v Pokrovsku sledoval zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Řápek.

Velitel ukrajinského pluku Azov, který se v sobotu vrátil do vlasti z Turecka spolu se čtyřmi spolubojovníky a prezidentem Volodymyrem Zelenským, chce zpátky na frontu. „Samozřejmě. Kvůli tomu jsme se na Ukrajinu vrátili. Je to náš hlavní cíl,“ ujistil Denys Prokopenko. Pět velitelů, kteří společně s dalšími vojáky loni bránili do konce bitvy o Mariupol tamní železárny a ocelárny Azovstal, je na Ukrajině mnohými oslavováno jako hrdinové.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj se v sobotu z Turecka vrátil domů s pěti veliteli, kteří bránili do konce bitvy o Mariupol tamní železárny a ocelárny Azovstal. Z ruského zajetí se dostali v září při výměně válečných vězňů a dle dohody s Moskvou měli žít do konce války v Turecku. Dle ruskojazyčného webu BBC Zelenskyj zřejmě přesvědčil tureckého prezidenta, aby je nechal odejít. Podle Kremlu Turecko porušilo propuštěním ukrajinských vojáků dohodu s Ruskem, uvedla agentura RIA Novosti.

V Česku stále funguje ruské kulturní středisko, jehož provozovatelem je sankcionovaná moskevská státní agentura. Známé je například kvůli tomu, že nechalo do češtiny přeložit brožuru s protiukrajinskou tematikou. České úřady činnost střediska prověřují. Jeho provozu se věnoval i redaktor ČT Jiří Hynek.

Ukrajinské síly pokračují v ofenzivě nejméně na třech úsecích fronty. Americký Institut pro studium války (ISW) informuje, že podle ověřených záběrů z místa dosáhla Ukrajina okrajových zisků u Bachmutu. Ukrajinský generální štáb sdělil, že se ruské jednotky soustředí podobně jako v posledních měsících zejména u Lymanu, Bachmutu, Avdijivky a Marjinky, kde se za uplynulý den obě armády střetly ve více než třech desítkách případů. Britská rozvědka zmiňuje, že na jihu země posiluje Rusko letectvo.

V jihoruském Rostově na Donu před ruským soudem stanulo dvaadvacet ukrajinských vojáků z pluku Azov, které zajaly ruské síly během bojů na Ukrajině. Jsou mezi nimi i ženy, které pracovaly převážně jako kuchařky, a lidé, kteří byli součástí Azovu v letech 2015 až 2020. Podle ruského listu Kommersant čelí mimo jiné obviněním z účasti v teroristické organizaci.

Ruské zdroje tvrdí, že Ukrajina v neděli ráno zahájila rozsáhlou ofenzivu na pěti úsecích fronty v Doněcké oblasti. Kyjev varoval před ruskými psychologickými operacemi a zdůrazňuje, že očekávaná ofenziva nezačala. Zopakoval také výzvu, aby se všichni zdrželi informování o pohybech ukrajinských jednotek. Obránci potvrdili pouze pokračující boje v Doněcké a Luhanské oblasti, mimo jiné u Bachmutu, kde se dle Kyjeva obráncům podařilo obsadit taktické pozice.

Zásadní moment války na Ukrajině se po měsících příprav přibližuje. Jak bude na ukrajinskou protiofenzivu připravena ruská okupační armáda? Někteří západní vojenští analytici upozorňují, že se v mnohém změnila od počátku zpackané invaze. Ze svých těžkých ztrát se učí a zároveň vybudovala – jak odhalují satelitní snímky – na ukrajinském území nejrůznější obranné pozice.

Rusko systematicky deportuje ukrajinské děti z okupovaných území, za což čelí mezinárodnímu zatykači vůdce Vladimir Putin a zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Ukrajinská prokuratura identifikovala zatím přes devatenáct tisíc odvlečených dětí, vrátit se podařilo zhruba tři sta šedesát z nich. Ukrajinska pravda (UP) na základě výpovědí desítek dětí, jejich rodičů a lidí, kteří po odvlečených pátrají, popsala několik způsobů, jakými Rusové, i za pomoci místních kolaborantů, ukrajinské děti unášejí.

Hlavní Pulitzerovu cenu za novinářskou práci letos získal tým agentury Associated Press (AP) za zpravodajství z obléhaného ukrajinského Mariupolu. AP získala ocenění i za snímky, které od začátku války na Ukrajině pořizují její fotoreportéři. Série reportáží o vraždění civilistů ruskými jednotkami ve městě Buča vynesla cenu za mezinárodní zpravodajství deníku The New York Times. Cenu za prózu získali spisovatelé Barbara Kingsolverová a Hernan Diaz.

Prezident Petr Pavel, který pokračuje v návštěvě Ukrajiny, přijel na jihovýchod země do města Dnipro, které se v pátek stalo terčem ruského útoku. Setkal se tam s předsedou správy Dněpropetrovské oblasti Serhijem Lysakem, se kterým jednal zejména o pomoci regionu. Česko má podle prezidenta připravenou řadu projektů, které mohou začít velmi brzy. Lysak poděkoval Česku za rozhodnutí pomáhat regionu a ocenil mimo jiné jeho humanitární podporu. Pavel poskytl České televizi během své návštěvy exkluzivní rozhovor.

Vítězným snímkem ve světové soutěži novinářské fotografie World Press Photo za rok 2022 je fotografie z rozbombardované porodnice v jihoukrajinském Mariupolu od ukrajinského fotoreportéra agentury AP Jevhena Maloletky. Vítězný snímek zachycuje smrtelně zraněnou těhotnou ženu, kterou záchranáři odnášejí na nosítkách. Porota v čele s fotoeditorem deníku The New York Times Brentem Lewisem vybírala z 24 regionálních vítězů, vyhlásila vítěze také v dalších kategoriích.

Uplnulo osmdesát let od začátku povstání ve varšavském ghettu, největšího aktu židovského odporu proti nacistické zvůli. Na pietní akci do polské metropole zavítá ve středu izraelský i německý prezident. Osudy obyvatel ghetta připomene nová výstava, kterou zaštítila jedna z posledních přeživších.

Očekávaná ukrajinská protiofenziva nabírá konkrétnějších obrysů. Jejím primárním cílem by měl být postup na jihu, zejména v Chersonské a Záporožské oblasti. Ukrajinci tam mají největší šance na úspěch, nikoliv však na drtivé a rozhodující vítězství, shodují se vojenští pozorovatelé. Představitelé Západu se po summitu ministrů zahraničí G7 připravují na to, že ruský vůdce Vladimir Putin použije v odvetě „všechny zbývající nástroje“ včetně jaderných hrozeb a kybernetických útoků.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že se do Moskvy z ukrajinského zajetí vrátilo 106 ruských vojáků. Dalších sto lidí se vrátilo na Ukrajinu z Ruska, uvedl šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Mezi vyměněnými jsou i obránci mariupolských oceláren Azovstal.