Ukrajinská armáda osvobodila ves Urožajne na západě Doněcké oblasti, uvedla ve středu na Telegramu náměstkyně z ukrajinského ministerstva obrany Hanna Maljarová. Už v předchozích dnech hovořila o tom, že o vesnici na řece Mokri Jaly svádí ukrajinské síly boje s ruskými jednotkami. Naproti tomu u Kupjansku v Charkovské oblasti se podle velitele ukrajinských pozemních sil Oleksandra Syrského situace komplikuje.
„Urožajne osvobozeno. Naši upevňují své pozice. Ofenziva pokračuje,“ napsala Maljarová.
Vsi Urožajne a Staromajorske, jehož osvobození Kyjev oznámil na konci července, byly o víkendu na proruských kanálech na Telegramu označovány jako místa prudkých bojů. O střetech v oblasti hovořili také ukrajinští představitelé a ruské okupační úřady. List The New York Times o víkendu napsal, že Kyjev u vesnice Urožajne do boje nasadil tisíce vojáků a těžkou techniku.
„Pokud se jim podaří prorazit nebo obejít Urožajne, budou zhruba 80 kilometrů od významných přístavních měst Berďansk a Mariupol u Azovského moře. S každou mílí postupu ukrajinské síly vystavují ruské zásobovací linie většímu tlaku,“ uvedl list.
Okupační síly útočí u Kupjansku
Rusko naopak podle dostupných informací podniká ofenzivu na severovýchodě Ukrajiny. „Útočné oddíly nepřítele… se každý den snaží na různých směrech prolomit obranu našich jednotek s cílem zablokovat a později dobýt Kupjansk,“ uvedl odpoledne generálplukovník Syrskyj, který podle svých slov strávil na tomto úseku fronty většinu dne a po diskuzi s tamními veliteli přijal „důležitá rozhodnutí“ s cílem posílit obranu. O jaká opatření se jedná, neupřesnil.
Ofenziva ruských jednotek u Kupjansku začala v polovině léta, píše na svém ruskojazyčném webu stanice BBC, podle níž se invazním jednotkám podařilo v tomto sektoru postoupit o několik kilometrů, ale zatím se ke strategicky důležitému městu výrazněji nepřiblížily. Rusové Kupjansk okupovali prakticky od začátku své invaze na Ukrajinu až do loňského září, kdy Ukrajinci město osvobodili.
U Lymanu, který se nachází jižněji od Kupjansku, se podle Syrského ruská armáda přeskupuje a nahrazuje jednotky, které kvůli ztrátám přišly o bojové schopnosti. Situaci u Bachmutu, který se ukrajinské ozbrojené síly podle BBC snaží obklíčit, Syrskyj označil jako obtížnou, ale pod kontrolou. Ukrajinci tam podle něj postupují.
Rusko v noci opět ostřelovalo ukrajinské území
Okupační jednotky v noci na středu zaútočily na Ukrajinu drony, poplach vyhlásily oblasti na jihu a ve středu Ukrajiny. Velká skupina bezpilotních letounů vletěla i do ústí Dunaje a zamířila k říčnímu přístavu Izmajil na hranici s Rumunskem, uvedlo podle agentury Reuters ukrajinské letectvo.
Rusko na jih Ukrajiny vyslalo drony v několika vlnách, třináct jich sestřelila ukrajinská obrana nad Oděskou a Mykolajivskou oblastí, uvádí ukrajinská armáda. Cílem podle ní byla přístavní infrastruktura.
Při útoku na jeden z přístavů na Dunaji byly poškozeny skladiště a sýpky, uvedl šéf Oděské oblasti Oleh Kiper. Vzniklé požáry se podle něj podařilo uhasit, oběti si útok nevyžádal. Ukrajinská média předtím hovořila o explozích v Izmajilu a Reni. Zdroj agentury Reuters později uvedl, že přístav je i po útocích v provozu.
Rusko útočí na ukrajinské přístavy na Dunaji od poloviny července, kdy odstoupilo od takzvaných černomořských obilných dohod. Ty umožňovaly Ukrajině, bojující proti Rusku, vyvážet obilí a další zemědělské produkty i přes ruskou blokádu v Černém moři. Po pozastavení dohod zprostředkovaných Tureckem a OSN se přístavy na Dunaji staly pro Ukrajinu součástí hlavní trasy pro vývoz obilí, které lodě převážejí do rumunského černomořského přístavu Konstanca, píše agentura Reuters.
Ruské útoky na „nevinné lidi, civilní infrastrukturu včetně obilných sýpek“, na Reni a Izmajil na hranicích s Rumunskem na sociální síti X, dříve Twitteru, odsoudila rumunská ministryně zahraničí Luminitsa Odobescová. „Tímto okázalým porušením mezinárodního práva Rusko nadále ohrožuje globální potravinovou bezpečnost a bezpečnost plavby v Černém moři,“ napsala v příspěvku.
Poplach v noci na středu hlásila ukrajinská Poltavská, Kirovohradská, Dněpropetrovská, Záporožská, Mykolajivská, Oděská a Chersonská oblast.
Ruské ministerstvo obrany okolo páté hodiny ráno moskevského času (4:00 SELČ) uvedlo, že tamní protivzdušná armáda sestřelila tři ukrajinské drony v Kalužské oblasti. Útok si nevyžádal žádné oběti ani škody, napsal resort v prohlášení. Kalužské úřady uvedly, že ukrajinské bezpilotní letouny byly sestřeleny nad jižní částí oblasti, která přiléhá k Moskvě. Dopoledne ministerstvo obrany také oznámilo, že jeho síly sestřelily ukrajinský dron nad anektovaným Krymským poloostrovem.
Rusko téměř jistě začalo s nasazováním dronů vlastní výroby, napsala na sociální síti X, dříve Twitteru, britská vojenská rozvědka. Moskva podle Londýna od září 2022 začala dovážet bezpilotní letouny íránské výroby, které po dosažení cíle vybuchnou. Vlastní drony založené na íránské konstrukci nyní pravděpodobně Rusku zaručí spolehlivější dodávky této techniky.
„Rusko v této oblasti patrně usiluje o dosažení soběstačnosti v nadcházejících měsících. Do té doby však zůstává závislé na komponentech a dronech z Íránu dodávaných především přes Kaspické moře,“ píše rozvědka.
Analytik: Není zásadní rozsah osvobozeného území, ale ztráty a využívání munice
„Není úplně zásadní zaměřovat se na rozsah osvobozeného území nebo každou osvobozenou vesnici. Při současném tempu postupu ukrajinských sil, které lze počítat spíše v kilometrech měsíčně než v kilometrech za hodinu,“ uvedl ve vysílání ČT24 analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vojtěch Bahenský, působící rovněž na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Podle něj je zásadní spíš to, kolik obě strany ztrácejí vojáků, techniky a kolik využívají munice. „To je něco, co se dá sledovat mnohem hůře než to, jaká vesnice byla, nebo nebyla osvobozena,“ doplnil.
„Myslím, že nemůžeme říct, že je protiofenziva neúspěšná, protože nevíme, zda Rusko nepřichází o tolik zbraní a munice, že v horizontu týdnů, měsíců nebude schopno obranu udržet. Stejně tak je ale chybou oslavovat každý osvobozený kilometr jako signál toho, že průlom je za dveřmi, protože nevíme, kolik vojáků a munice Ukrajina při ofenzivě ztrácí a kolik jí zbývá na průlom. Nezbývá než trpělivost,“ míní Bahenský.
Klíčový signál úspěchu bude podle něj až průlom fronty. „To poznáme, protože se rychlost postupu změní třeba na kilometry za den,“ konstatoval analytik s tím, že by to očekával spíše v horizontu měsíců, pokud vůbec, a to nejspíš v Záporožské oblasti.
