Válka tvrdě dopadá na ukrajinský průmysl, řada zaměstnanců odešla na frontu či do zahraničí

Nahrávám video
Události: Záporožská železárna
Zdroj: ČT24

Ruská invaze vyvíjí velký tlak na ukrajinskou ekonomiku, některé podniky v okupovaných nebo frontových zónách teď nefungují. Další se ve snaze přežít přizpůsobují novým podmínkám. Například ocelárna v Záporoží pracuje bez části zaměstnanců, zdrojů nerostných surovin i exportní cesty kvůli blokádě přístavů v Černém moři.

Boj proti ruské agresi může mít různou podobu. Zaměstnanci ocelárny v Záporoží o své nynější práci mluví jako o ekonomické frontě. Každý zaměstnanec dělá práci za své kolegy, kteří buď odjeli na Západ, nebo vstoupili do armády. Před válkou tu pracovalo více než deset tisíc lidí. Od začátku invaze ale bojovat proti ruským okupantům odešel každý desátý zaměstnanec.

Válkou se ruský režim snaží zničit ekonomický potenciál svého souseda. Na osmi procentech zabraného území se nachází největší nerostné bohatství Ukrajiny včetně železné rudy v odhadované hodnotě bezmála 45 bilionů korun. Od začátku invaze jenom produkce této ocelárny klesla o 30 procent.

Oddáni profesi

„Slévač je silná profese, která drží ekonomiku nad vodou. Přispíváme sice jenom malou částí, ale ekonomiku držíme,“ myslí si zaměstnanec Záporožské ocelárny jménem Vjačeslav.

Svou profesi nedokázal opustit ani Maxim, který do konce loňského února pracoval na Azovstalu. Živě si pamatuje poslední dny, kdy byla ocelárna ještě v provozu. Z okupovaného území se evakuoval pod těžkým ostřelováním, aby mohl přidat ruku k dílu tady v Záporoží. „Do večera toho dne jsme ještě zůstávali v práci. Pak nám nadřízení řekli, že musíme ocelárnu zakonzervovat,“ popisuje. 

Ocelárna v Mariupolu se následně stala symbolem odporu ukrajinských obránců. Dívat se na záběry ruských útoků na Azovstal bylo pro Maxima hodně osobní. „Bolelo mě srdce vidět útoky na to, co jsme budovali, na čem jsme pracovali, co jsme milovali,“ říká.

V ocelárně v Záporoží našly své místo další desítky lidí, kteří před invazí pracovali na nyní okupovaných teritoriích. Ocelárna převzala i některé výrobní postupy, které byly kdysi možné jenom v Azovstalu.

„Musíme zamezit hyperinflaci, problémům s ekonomickým rozvojem země. Je hodně důležité, aby takové podniky jako náš dál fungovaly,“ klade si za úkol generální ředitel Záporožské ocelárny Roman Slobodinjuk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 51 mminutami

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...