Válka tvrdě dopadá na ukrajinský průmysl, řada zaměstnanců odešla na frontu či do zahraničí

3 minuty
Události: Záporožská železárna
Zdroj: ČT24

Ruská invaze vyvíjí velký tlak na ukrajinskou ekonomiku, některé podniky v okupovaných nebo frontových zónách teď nefungují. Další se ve snaze přežít přizpůsobují novým podmínkám. Například ocelárna v Záporoží pracuje bez části zaměstnanců, zdrojů nerostných surovin i exportní cesty kvůli blokádě přístavů v Černém moři.

Boj proti ruské agresi může mít různou podobu. Zaměstnanci ocelárny v Záporoží o své nynější práci mluví jako o ekonomické frontě. Každý zaměstnanec dělá práci za své kolegy, kteří buď odjeli na Západ, nebo vstoupili do armády. Před válkou tu pracovalo více než deset tisíc lidí. Od začátku invaze ale bojovat proti ruským okupantům odešel každý desátý zaměstnanec.

Válkou se ruský režim snaží zničit ekonomický potenciál svého souseda. Na osmi procentech zabraného území se nachází největší nerostné bohatství Ukrajiny včetně železné rudy v odhadované hodnotě bezmála 45 bilionů korun. Od začátku invaze jenom produkce této ocelárny klesla o 30 procent.

Oddáni profesi

„Slévač je silná profese, která drží ekonomiku nad vodou. Přispíváme sice jenom malou částí, ale ekonomiku držíme,“ myslí si zaměstnanec Záporožské ocelárny jménem Vjačeslav.

Svou profesi nedokázal opustit ani Maxim, který do konce loňského února pracoval na Azovstalu. Živě si pamatuje poslední dny, kdy byla ocelárna ještě v provozu. Z okupovaného území se evakuoval pod těžkým ostřelováním, aby mohl přidat ruku k dílu tady v Záporoží. „Do večera toho dne jsme ještě zůstávali v práci. Pak nám nadřízení řekli, že musíme ocelárnu zakonzervovat,“ popisuje. 

Ocelárna v Mariupolu se následně stala symbolem odporu ukrajinských obránců. Dívat se na záběry ruských útoků na Azovstal bylo pro Maxima hodně osobní. „Bolelo mě srdce vidět útoky na to, co jsme budovali, na čem jsme pracovali, co jsme milovali,“ říká.

V ocelárně v Záporoží našly své místo další desítky lidí, kteří před invazí pracovali na nyní okupovaných teritoriích. Ocelárna převzala i některé výrobní postupy, které byly kdysi možné jenom v Azovstalu.

„Musíme zamezit hyperinflaci, problémům s ekonomickým rozvojem země. Je hodně důležité, aby takové podniky jako náš dál fungovaly,“ klade si za úkol generální ředitel Záporožské ocelárny Roman Slobodinjuk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...