Mariupol strana 2 z 5

Ukrajina porazí ruské zlo, řekl v pátek v severoukrajinské Buči ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve městě si společně s delegacemi ze Slovenska, Chorvatska, Slovinska a Moldavska připomíná rok od jeho osvobození od ruské okupační armády. Informovala o tom agentura AFP.

Když loni v květnu ruská armáda dobyla ocelárnu Azovstal v Mariupolu, zbylé ukrajinské obránce odvlekla do zajetí. Osud některých z nich dodnes zůstává neznámý. Nezvěstná je i Valerie Karpilenková, která se v krytu oceláren provdala za svého spolubojovníka. Po zmizelé ženě teď pátrá rodina vojáka, který při obraně Azovstalu zemřel.

Přezdívá se jí „Matička Rus“, nechává se oslovovat i jako „Máša“. Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová ve středu uvedla, že neví, z čeho přesně ji Mezinárodní trestní soud (ICC) obviňuje. Soud na ni a na ruského vůdce Vladimira Putina minulý týden vydal mezinárodní zatykač v souvislosti s únosy ukrajinských dětí z Ruskem okupovaných území. Lvovová-Bělovová tvrdí, že soud podle ní není konkrétní.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu navštívil vojáky na přední linii poblíž ukrajinského Bachmutu. Ten Ukrajina už měsíce brání proti intenzivním ruským útokům. Zelenskyj o tom informoval v příspěvku na sociálních sítích. Zároveň ocenil hrdinství ukrajinských bojovníků.

Loni uprchli před ruským postupem na Mariupol. Nyní dobrovolníci z přístavního města pomáhají dalším obětem ruské války. V Záporoží funguje humanitární centrum, které tisícům rodin poskytuje jídlo a další základní potřeby. Nejen přímo ve městě, ale i díky výjezdům do okupovaných oblastí.

Ruský prezident Vladimir Putin podle informací Kremlu navštívil okupované ukrajinské město Mariupol. Přístav se stal symbolem ukrajinského odporu, než jej Rusko po tuhých bojích loni v květnu ovládlo. Putin měl do města přiletět vrtulníkem nedlouho poté, co v sobotu navštívil poloostrov Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014. Kyjev na Putinovu cestu reagoval poznámkou, že se „zločinec vrací na místo svých zločinů“ s poukazem na masové hroby nalezené v okolí města. Některá média ale vyjádřila ohledně návštěvy Putina v Mariupolu pochyby.

Byly to záběry, které obletěly svět. Při jedné z největších výměn válečných zajatců mezi Moskvou a Kyjevem v září 2022 procházela v davu ukrajinských vojáků i žena ve vysokém stupni těhotenství – Marjana Mamonová. Její příběh nyní zaznamenala zpravodajka ČT na Ukrajině Barbora Maxová.

Kromě milionů Ukrajinců, kteří uprchli před válečným konfliktem do zahraničí, se svého domova musel vzdát i nespočet dalších, kteří zůstali ve své vlasti. Řada z nich se snaží najít bezpečné místo jak pro život, tak pro restart svého podnikání.

Městské muzeum Amsterdam (Stedelijk Museum) nebude nadále prezentovat avantgardního umělce Kazimira Maleviče jako Rusa a nově o něm hovoří jako o malíři narozeném na Ukrajině rodičům polského původu. Také Metropolitní muzeum v New Yorku přezkoumalo informace o národnosti některých umělců a jako Ukrajince nově představuje Ilju Repina, Archipa Kuindžiho a Ivana Ajvazovského.

Ukrajina se připravuje zahájit velkou jarní protiofenzivu. Dle prohlášení zástupce šéfa vojenské rozvědky Vadyma Skibického chce mimo jiné zaútočit na letiště, sklady raket i dělostřeleckých systémů uvnitř Ruska.

Jedním ze symbolů hrdinného odporu Ukrajinců se stala skupina obránců mariupolských oceláren Azovstal. Rozsáhlý komplex bránili mnoho dní až do nejzazších okamžiků. Tyto chvíle dokumentoval voják a fotograf Dmytro Kozackyj, který byl jedním z posledních mužů, kteří v Azovstalu zůstali. Než padl do zajetí, podařilo se mu zveřejnit sérii fotografií, z nichž se mnohé staly už v okamžiku zveřejnění ikonickými. Svými snímky chce připomínat válečné zajatce, jak uvedl v rozhovoru pro Českou televizi.

Okupovaným Mariupolem na jihu Ukrajiny během čtvrtka několikrát zahřměly výbuchy. Ukrajinské úřady uvádějí, že exploze zasáhly nepřítele. Kyjev a Charkovská oblast mezitím hlásí ruské útoky. Ukrajina očekává, že Rusové v souvislosti s pátečním výročím zahájení své plnohodnotné pozemní invaze útoky zintenzivní. Varuje také před provokacemi u hranic, z nichž by mohla Moskva obvinit Kyjev.

Strategicky významný přístav Mariupol byl na počátku invaze jedním z hlavním terčů ruské armády. Navzdory úsilí ukrajinských obránců město loni v květnu padlo – takřka srovnané se zemí. Většina obyvatel téměř půlmilionového města uprchla. Zhruba každý pátý ale zůstal a dál musí žít v těžkých podmínkách pod ruskou okupační správou.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

Moskevský soud poslal na osm let do vězení známého televizního novináře Alexandra Něvzorova za zveřejnění zpráv, že ruští vojáci úmyslně ostřelovali porodnici v tehdy obléhaném ukrajinském Mariupolu. Ruské úřady tvrdí, že jsou to lži. Jiný ruský soud udělil tři roky vězení za „opakovanou diskreditaci“ ruské armády a pohrdání soudem Vladislavu Nikitěnkovi. Důvodem jsou jeho protiválečná vyjádření na Facebooku. Nikitěnko také už dříve podal trestní oznámení na vůdce Vladimira Putina za rozpoutání agresivní války.

Ostravská strojírenská společnost Gearworks ze skupiny Witkowitz na sebe podala insolvenční návrh. Uvedla v něm, že má více než 200 věřitelů, nedokáže závazkům vůči nim dostát ani pokrýt náklady na provoz závodu. Do problémů se dostala kvůli dopadům války na Ukrajině a zdražování energií. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. Na situaci upozornil server Seznam Zprávy.

Zajetím válečné nebezpečí nekončí. Ukrajinští zajatci po svém propuštění vypovídají o hrubém chování ruských věznitelů, mučení a nedostatku jídla. Jeden z obránců oceláren Azovstal v Mariupolu s vojenskou přezdívku Maska vypráví o bití a elektrošocích. Bolest ale zažívají i blízcí vězněných, kteří o nich nemají zprávy i několik měsíců. Tématu se na Ukrajině věnovala reportérka ČT Barbora Maxová.

Denis Vladimirovič Pušilin v září změnil post. Z lídra nikým neuznané „Doněcké lidové republiky“, která byla spoluovládána Ruskem, se v září po ilegální anexi stal guvernérem okupované Doněcké oblasti. Aktuálně interpretuje zisky i ztráty ruských okupačních sil a pravidelně se vyjadřuje k výměnám a osudu válečných zajatců zadržovaných na území, které Moskva svěřila do jeho správy.

Popírá, že ve válce mlčí múzy. Nemlčí, jen jsou smutnější, říká sedmadvacetiletý ukrajinský voják Pavlo Pryžegodskij. Povolávací rozkaz si vyzvedl v únoru, od května slouží u frontové linie. Ve volném čase nahrává o svých zážitcích písně. V protileteckém krytu si vytvořil malé studio, kde nachází klid. Slova jeho nejniternější skladby ho napadla nedávno, po cestě z bojových pozic zpět na základnu.

Blížící se zima a teploty pod nulou budou mít dopad i na válku na Ukrajině. Rusům se historicky v nízkých teplotách vojensky dařilo, tuto zimu ale budou hrát mrazy spíše proti nim. Ukrajina je díky západní pomoci pro boj v tuhých podmínkách lépe vybavená, Rusko navíc nutně potřebuje přestávku na přeskupení sil a obnovu. Podle vojenských expertů je ale Ukrajina nyní v první linii a bude tlačit, aby Rusům nedala čas se zotavit a připravit.

Rusové se zmocňují ukrajinských dětí s cílem vychovávat je jako Rusy, napsala agentura AP. Tisíce ukrajinských dětí byly podle ní odvezeny z okupovaných regionů. Jde o děti, jejichž rodiče zemřeli při ruském ostřelování, další pocházejí z různých institucí nebo pěstounských rodin. Rusko tvrdí, že mnoho z těchto dětí nemá rodiče nebo opatrovníky, nebo že se s nimi úřady nedokáží spojit. Podle zjištění AP však úředníci deportují ukrajinské děti do Ruska nebo na ukrajinská území pod ruskou kontrolou bez jejich souhlasu. Lžou jim, že je jejich rodiče nechtějí, začleňují je do ruských rodin a udělují jim ruské občanství.

„Byli jsme vyčerpaní, protože nejsme roboti, ale člověk musel dělat svoji práci, protože přiváželi další a další raněné. Na operačním sále jsme byli třeba třicet hodin v kuse,“ řekl v rozhovoru pro ČT Oleksandr Demčenko, který pracoval jako zdravotník v továrně Azovstal v Mariupolu.

V Irpini na jaře ukrajinská armáda zastavila ruský postup na Kyjev. Ve městě se odehrávaly těžké boje, jejichž známky jsou stále ještě vidět na některých domech. Hned, jak to bylo možné, se ale místní vrátili a začali s opravami. Ve městě natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.

Jevhen Maloletka a Mstyslav Černov zůstali jako poslední novináři v obléhaném Mariupolu. Díky jejich práci se veřejnost dozvěděla například o ruském útoku na mariupolskou porodnici, který se stal symbolem brutality této války. Fotografie nejen z obléhaného města vystavují nyní v galerii Czech Photo Centre v Praze, kde zároveň zasedli v porotě letošního ročníku Czech Press Photo.