Bezpečnost

Francie a Polsko si plánují vyměňovat informace a pořádat společná cvičení v programu pokročilého jaderného odstrašování, uvedl po jednání s polským premiérem Donaldem Tuskem v Gdaňsku francouzský prezident Emmanuel Macron. Současně vyzval Spojené státy a Írán k uklidnění napjaté situace v Hormuzském průlivu, kterou označil za chybu obou znesvářených stran.

Jde o výzbroj, která vyjde v součtu dráž než zatím rekordní nákup letounů F-35 – posílit má celá protivzdušná obrana. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) schválil příslušné vojenské doporučení, s rozvojem počítá příštích minimálně deset let. Ochranu před vzdušným napadením považuje za prioritu i opozice. Upozorňuje ale, že tomu neodpovídá rozpočet – a bez navyšování obranných výdajů to podle ní nepůjde.

Tchajwanským průlivem v pátek proplul torpédoborec japonských námořních sil, což vyvolalo ostrý protest Číny, napsala agentura Kjódó. Jde o první takový případ od nástupu japonské premiérky Sanae Takaičiové do úřadu loni v říjnu, který by mohl zhoršit už tak napjaté vztahy mezi oběma zeměmi kvůli výrokům o Tchaj-wanu, na nějž si Peking činí nárok.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že po dobu příměří se otevře Hormuzský průliv pro veškerou plavbu. Teherán se tak rozhodl po vyhlášení klidu zbraní v Libanonu. Americká blokáda nicméně zůstává v platnosti. Teherán podle íránských médií pohrozil, že v případě jejího pokračování průliv opět uzavře, píše agentura Reuters. Evropa plánuje mírovou misi k zajištění průjezdnosti Hormuzu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil, že Česko pro zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu nabídne na páteční videokonferenci zástupců čtyřicítky zemí systém na rušení dronů a střel Starkom. Bude to ve chvíli, kdy se situace zklidní, dodal Babiš, který o české pomoci při zajištění průlivu hovořil ve čtvrtek po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zakazuje uvádět na trh tři druhy kojenecké výživy, ve kterých testy odhalily zdraví nebezpečný toxin cereulid. Ve výživách zjistila inspekce nadlimitní obsah této látky už dříve během letošního roku. Jde o šarži 3418 kojenecké výživy v prášku značky Happy Mimi, dále o počáteční mléko značky Nutrilon PRO futura DUO BIOTIK 1 a o počáteční mléko Nutrilon ADVANCED GOOD NIGHT 1.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v Praze setkal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem. Předmětem jednání byly české alianční závazky a armáda. Česká vláda podle Babiše považuje obranyschopnost a závazky vůči NATO za prioritní. Udělá vše pro to, aby je splnila, prohlásil premiér. Kabinet přitom čelí kritice za výši výdajů na obranu. Babiš tvrdí, že obě strany mají rozdílné údaje o výdajích a jejich podílu na HDP, proto si je vymění. Podle Rutteho musí všichni alianční závazky plnit, zvyšování výdajů je klíčové.

Severní Korea dosáhla „velmi významného“ pokroku ve schopnosti vyrábět jaderné zbraně, upozornil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Podle severokorejského režimu je vojenské využití jaderného programu jednou z priorit. Pchjongjang přitom dlouhodobě čelí řadě sankcí ze strany OSN.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v úterý večer na sociální síti Facebook zveřejnil rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem natočila Armáda ČR a o jehož zveřejnění se dohadovala s ministerstvem obrany. Řeči o týden trvající strašidelné cenzuře jsou jen další pohádkou o neexistujícím problému, uvedl k příspěvku Macinka. Pavel v závěru návštěvy Argentiny ocenil, že je šéf tuzemské diplomacie konzistentní v ochraně svobody slova.

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.

Blízkovýchodní krize si vybírá daň na Indii, kde to vře kvůli omezení dodávek a zdražování klíčového ropného plynu i hnojiv. Konflikt může podle odhadů připravit zemi o procento hrubého domácího produktu (HDP). USA navíc posilují vztahy s Pákistánem, který se zhostil mírového vyjednávání, což Dillí znepokojuje. Opozice považuje nečinnost vlády Naréndry Módího za diplomatickou ostudu.

Diplomat a bezpečnostní analytik Tomáš Pojar si myslí, že Írán kvůli ultimátu prezidenta USA Donalda Trumpa Hormuzský průliv neotevře. „Na druhou stranu nějaká dohoda je vždycky možná, možná se dočkáme i nějakých překvapení,“ uvedl. Trump podle něj má svéráznou rétoriku a používá nejrůznější hyperboly a nadsázky a někdy si zdánlivě protiřečí ve svých výrocích. Do konfliktu šel podle diplomata proto, aby Írán neměl jaderný program a nemohl dlouhodobě ohrožovat své sousedy. Trump chce podle Pojara mít Írán po této válce jiný, než tomu bylo posledních padesát let. „Každopádně si myslím, že je možné říct, že v následující době – teď nevím, jak bude dlouhá – tak Írán jadernou bombu mít nebude,“ dodal Pojar. Co nastane po uplynutí ultimáta, neví. „A myslím, že to neví ani jedna ze stran,“ podotkl Pojar v Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem.

Výrazně vyšší dotace do zdravotnictví, přijatelné ceny energií a paliv, rychlejší růst důchodů pro nejstarší penzisty a víc peněz na obranu. To jsou priority, které bude podle premiéra i ministryně financí obsahovat rozpočet na příští rok. Andrej Babiš (ANO) už před dvěma týdny České televizi řekl, že deficit by v roce 2027 mohl být i vyšší než letos. Aktuálně má vláda hospodařit se schodkem tři sta deset miliard korun. První návrh rozpočtu chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) členům vlády předložit v červnu.

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.

Každý druhý taxikář v Česku je cizinec; nejvíc jich jezdí v Praze. I proto chce vláda zavést novou povinnost – znalost češtiny. Umět by ji měli i ti, kteří zákazníky získávají přes aplikace jako Uber nebo Bolt. „V momentě, kdy ten řidič má aspoň základní znalost českého jazyka, dokáže se seznámit prokazatelně s českými předpisy a s těmi dopravními situacemi, které můžou být odlišné oproti zemím, odkud ti řidiči pocházejí,“ vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Na zákonu teď ministerstvo dopravy pracuje – platit by mohl od roku 2028.

Srbská armáda a policie našly dva batohy s výbušninami a rozbuškami poblíž plynovodu, který vede do Maďarska. Informoval o tom podle agentury AFP srbský prezident Aleksandar Vučić. Maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury MTI na jednání obranné rady nařídil, aby potrubí začala střežit armáda. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó naznačil, že za incidentem stojí Kyjev, ten naopak viní Moskvu. Šéf maďarské opozice Péter Magyar vyjádřil přesvědčení, že jde o akci „pod falešnou vlajkou“, která má vyvolat paniku a zabránit volbám příští týden. Podle ředitele srbské tajné služby má ale akci na svědomí osoba z řad migrantů.

Na letním summitu NATO v Ankaře budou Česko reprezentovat premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). S účastí prezidenta Petra Pavla vláda nepočítá. Všichni tři jmenovaní představitelé kabinetu to potvrdili pro ČT. Hlava státu ale ještě chce s ministerským předsedou o složení delegace jednat. Termín schůzky však zatím dohodnutý nemají. Dosud platilo, že na vrcholných zasedáních Aliance stát obvykle zastupoval prezident – na summitech EU pro změnu premiér.

Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské expertní týmy, které po začátku americko-izraelské války s Íránem odcestovaly do zemí Perského zálivu, analyzují možné cíle íránských útoků a navrhují, jak je bránit.

Šéf Bílého domu Donald Trump v pátek podepsal prezidentské memorandum, kterým ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) nařizuje vyplatit všem svým zaměstnancům částku odpovídající jejich platu, který jim nebyl od začátku částečného shutdownu vyplácen. Problém je však s financováním výplat.

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.

Lotyšský parlament ve středu 1. dubna v závěrečném čtení schválil novely zákona o zemědělství a rozvoji venkova, které prodlužují zákaz dovozu zemědělských a krmných produktů z Ruska a Běloruska do 1. července 2027.

Slovensko nesmí podcenit hrozbu, že na jeho území může zabloudit cizí raketa či dron, letící původně na jiné cíle, varoval slovenský prezident Peter Pellegrini, který se zasazuje za žádost armády o zavedení takvzaného stavu ohrožení do slovenské legislativy. Učinil tak v reakci na středeční nálet tří ruských dronů na ukrajinské město Perečyn, vzdálené jen deset kilometrů od hranic se Slovenskem.

Hosté Událostí, komentářů probrali česko-slovenské memorandum o vládní spolupráci, omezení vlivu Ruska a informační úniky okolo maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. „Je to skandál. Dva týdny před maďarskými volbami se zveřejní přes jakési investigativní novináře záznam konverzace maďarského ministra s jeho ruským protějškem, který musel být určitě pořízen za asistence tajných služeb. Je to evidentní zásah do voleb. Jde o princip,“ kritizuje šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). „Maďarský ministr zahraničí je trojským koněm v EU a Maďarsko hájí zájmy agresora. Česká vláda není schopna toto odsoudit. (…) Pokud se bratříčkujeme s problematickými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko, tak se stáváme potížisty v EU,“ míní člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL). Vondráček varoval před nálepkováním.