Svaz obchodu a cestovního ruchu

Zákazníci si mohou na Velikonoce nakoupit na Velký pátek, o Velikonočním pondělí budou ale obchody zavřené, ovšem jen ty velké. A politici začali znova diskutovat o tom, jestli zákon zrušit, nebo rozšířit. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích řekl, že prodavači volno vítají, aby je mohli trávit se svou rodinou a Češi si podle něj mohou nakoupit dřív. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza považuje zákaz prodeje o svátcích za paskvil, lidé si podle něj mají nakoupit, kdy chtějí.

V České republice se loni ubytovalo přibližně 22 milionů turistů, meziročně o 13,5 procenta více. Počet hostů také mírně, o dvě destiny procenta, překonal předcovidový rok 2019. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Na úroveň roku 2019 naopak nedosáhl počet přenocování, byl nižší o 1,8 procenta. Loni hosté v Česku strávili 56 milionů nocí, což bylo meziročně o 10,7 procenta více.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza vítá nově schválenou pomoc energeticky náročným firmám, kterou ve středu schválila vláda. Ta by se podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) měla týkat i některých zemědělských společností. Prouza tvrdí, že potraviny tak v lednu zlevní, pokud dodavatelé pomoc zohlední, Výborný ale vidí velkého původce zdražování v prodejcích, které Prouza zastupuje.

V průměru 24 tisíc PET lahví a plechovek týdně vrátí zákazníci do prodejen, které testují jejich zpětný odběr. Od února, kdy s tím začaly, jich shromáždily přes 260 tisíc. Podle řetězců je to ale pořád jen asi desetina množství, které by se vybralo při zálohování. To teď chystá ministerstvo životního prostředí.

Stát zintenzivní kontroly ve všech částech dodavatelského řetězce při výrobě a prodeji potravin. Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády zmínil, že když klesají ceny energií a pohonných hmot, musí se to podle něj projevit i ve zlevnění potravin. Kontroly by podle ministrů měly vyvinout tlak na zemědělce, výrobce potravin i obchodníky, aby klesla koncová cena pro zákazníky.

Ceny cukru v obchodech stouply loni na podzim mnohem prudčeji než ceny v cukrovarech. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) se kvůli tomu obrátil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V Interview ČT24 řekl, že přestal fungovat trh, a očekává, že úřad „umravní hráče“. Připustil, že by v budoucnu mohl upozornit antimonopolní úřad i na další komodity, i když u cukru považuje věc za nejjasnější. A to přesto, že obchodníci se hájí tím, že jim zdražily energie, i tím, že na podzim přišlo plošné zdražení zkrátka proto, že se kontraktují ceny jednou ročně – právě v této době.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) podal kvůli výraznému zdražení cukru v obchodních řetězcích podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Chce, aby prověřil jeho výrazné zdražení na podzim loňského roku. Kvůli slevovým akcím při prodeji cukru se obrátil na Českou obchodní inspekci (ČOI) kvůli možnému klamání spotřebitele. Oznámil to po jednání se zástupci zemědělců, potravinářů a obchodníků kvůli vysokým cenám potravin. Podle Nekuly zvýšení přirážek u některých obchodníků neodpovídá růstu nákladů. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza už dříve podobná podezření odmítl.

Za vysoké ceny některých potravin podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) mohou i nepřiměřené marže části obchodníků či zpracovatelů. Ti to ale odmítají a poukazují na růst nákladů i dražší produkty od zemědělců. Nekula proto svolává jednání. A pohrozil také kontrolami marží. Ekonomové upozorňují, že někteří obchodníci a potravináři mohou zneužívat velkou moc nad trhem.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy by v nadcházejících měsících mělo dojít k ustálení cen potravin. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Podle Jana Doležala z Agrární komory se ovšem ještě v únoru ceny potravin budou podílet na dalším růstu inflace. Podle něj jsou to řetězce, kdo o cenách potravin rozhoduje. Situaci vidí podobně i Jindřich Fialka z ministerstva zemědělství. Výrazný tlak na obchody podle něj mohou ale vyvinout samotní spotřebitelé.

Ceny potravin budou růst i v příštím roce,  k jejich pozvolnému snižování by snad mohlo dojít v jeho závěru. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Shodu našli také v tom, že pokud nedojde k zastropování cen energií i pro velké firmy (obchodní řetězce či potravináře), ať už na evropské, či národní úrovni, také se to výrazně promítne do cen potravin.

Česká národní banka stále intervenuje a posiluje tak kurz koruny, potvrzuje většina ekonomických analytiků. Podle nich už tak na obranu české měny dala za poslední měsíc asi 125 miliard korun. I po těchto zásazích ale euro vyjde na 24 korun a 70 haléřů. Centrální banka koruně pomáhá i kvůli vysoké inflaci, silnější měna zlevňuje dovoz.

Podle posledních dat Českého statistického úřadu v květnu pokračoval meziroční růst cen výrobců. Nejvíce pak v zemědělství, kde ceny vzrostly dle odhadů o 39,2 procenta. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), který byl hostem pořadu Otázky Václava Moravce, jsou však ceny v některých případech uměle vyšroubované obchodníky. Snížení daně z přidané hodnoty na potraviny by dle něj však nemělo žádný efekt na koncové ceny.

Odstřihnutí Evropy od ruské ropy musí být provedeno chytře, míní prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. S ředitelem Centra pro globální hospodářskou politiku Janem Švejnarem se v pátečních Událostech, komentářích shodli na tom, že země, které mohou na jiné zdroje přejít ihned, by tak měly učinit.

Nejen ceny energií a pohonných hmot trápí české domácnosti, zdražují také některé potraviny. Například mouka v březnu zdražila meziročně o víc než 30 procent, stejně tak máslo. Rostou i ceny masa. Čeští řezníci se potýkají se změnami cen, nedostatkem některých druhů masa a poklesem zájmu zákazníků. Problémy mají také chovatelé prasat.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) jednal se zástupci zemědělců, zpracovatelů a obchodu kvůli kontrole marží u některých potravin. Podle ministra se shodli na tom, že je potřeba co nejrychleji prosadit novelu zákona o významné tržní síle. Aktuální kontroly označil Nekula za „varovně zdvižený prst“ ministerstva, které údajně už dříve zaznamenalo neúměrně vysoké marže u některých potravin. Jeho resort chce údajně dosáhnout toho, aby obchodníci a další členové dodavatelského řetězce nezneužívali současné situace a nezvyšovali své marže uměle.

Velmi odmítavou reakci obchodníků vyvolalo oznámení ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), že stát začal kontrolovat výši marží u některých potravin. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy marže pouze pokrývají náklady a zisk obchodníků je tří- až čtyřprocentní. Potravináři či Agrární komora však hovoří jinak, prezident Agrární komory Jan Doležal považuje kontrolu marží hlavně za psychologický nástroj, viní velké obchodní řetězce, že si ceny diktují. Ceny potravin a kontroly marží v celém výrobním řetězci byly tématem 90' ČT24.

Inflace v Česku možná dosáhne třinácti procent. Trend rostoucí cenové hladiny, který začal během pandemie covidu-19, dále podporují šoky v ekonomice způsobené ruskou invazí na Ukrajině. Válka na trh přináší další nejistotu, což se odráží také v růstu marží. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom diskutovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

V lednu se inflace s jistotou dostane přes sedm procent, nevylučuji však ani osm procent, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská odhaduje, že nejvyšší zvýšení cenové hladiny lze očekávat v zimních měsících. Pak už předpokládá uklidnění cen energií, cen ropy i vztahů v odběratelských řetězcích. Záležet ovšem bude také na krocích České národní banky a vlády. V listopadu se inflace dostala na šest procent.

Čeští obchodníci se už připravují na Vánoce. Kvůli problémům s dopravou i výrobou se jim ale zpožďují dodávky některého zboží a hrozí, že mnohé z nich může chybět. To se zřejmě projeví i na výši slev a celkové ceně. U té sice prodejci oslovení Českou televizí slibují, že ji ještě pro letošní sezonu udrží, avšak od příštího roku by mohla třeba elektronika, hračky nebo knihy zdražovat o jednotky až nižší desítky procent. Očekávají totiž, že potíže v dodavatelském řetězci budou pokračovat.

Hospody a restaurace zdražují, odhady mluví až o deseti procentech. Ceny přitom nerostou jen ve velkých městech a v turistických destinacích. I v menších obcích už není výjimkou polední menu okolo 150 korun. A podražila i jedna z nejčastějších položek jídelních lístků - smažený sýr. Jeho cena se pohybovala od 109 korun v Brně po 215 v Českém Krumlově. Podle restauratérů za tím nestojí jen zdražování vstupů.

S obnovením provozu po uvolnění koronavirových zákazů část podniků zdražila. Třeba někteří kadeřníci nebo restauratéři zvýšili ceny až o deset procent. Důvodů je víc, jednak kompenzace předchozích ztrát, ale třeba i vyšší náklady na energie, nájmy nebo suroviny. Přesto se najdou položky, které nezdražují. Aktuálně k nim patří sezonní potraviny anebo třeba vepřové maso.

Zhruba desetina restaurací podle Svazu obchodu a cestovního ruchu skončila v důsledku pandemie a restrikcí. Majitelé podniků zejména v centrech měst bojují s nedostatkem turistů, kteří jsou často ochotni víc utrácet. I když se nyní část strávníků vrací, je jich stále méně než před vypuknutím nákazy.

Stát by se měl připravit na desítky tisíc žalob od podnikatelů kvůli uzavření jejich prodejen a provozoven, řekl v Interview ČT24 prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Věří, že k tomu podnikatele opravňuje rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého vláda jejich uzavření dostatečně neodůvodnila. Prouza zároveň očekává rozsáhlé zanikání podniků, pokud vláda nezmírní podmínku poklesu obratu z 50 na 30 procent, aby byl nárok na kompenzace.

Na Velký pátek budou muset mít všechny obchody zavřeno, běžně nesmějí být prodejny nad 200 metrů čtverečních podle zákona o prodejní době v maloobchodě v provozu jen na Velikonoční pondělí. Nařízení vyplývá z platného vládního usnesení v boji proti koronaviru, kdy ve státní svátky mohou fungovat jen čerpací stanice, lékárny či prodejny na letištích nebo nádražích.