Okupace

Německé společnosti Knauf a WKB Systems pomáhají Rusku s výstavbou domů ve zničeném okupovaném ukrajinském městě Mariupol. Informovala o tom německá veřejnoprávní stanice ARD s odkazem na investigativní novináře politického časopisu Monitor. Firma Knauf tvrdí, že ctí protiruské sankce a v Rusku vyrábí jen pro ruský trh, Berlín chce ale urychleně prošetřit, zda firmy svým angažmá restrikce neporušují. Okupace Mariupolu trvá už téměř dva roky a jeho obnova je zásadní pro ruskou propagandu.

Vyhlášení protektorátu Čechy a Morava lze vnímat jako náhlý dějinný zlom, nacistické Německo se ovšem na převzetí moci a začátek okupace systematicky připravovalo. Čtvrté Názorové fórum pořádané Památníkem ticha se opět zaměřilo na méně připomínané vrstvy známých událostí, které ale mohou být důležitým mementem i pro současnost.

Prezidentské „volby“ v Rusku nebyly svobodné, a o skutečné volby tak nešlo. V tomto smyslu hodnotí tamní víkendové dění řada západních politiků, například reprezentanti Litvy, Německa, Francie či Evropské unie. Odsoudili také uspořádání „voleb“ na okupovaných ukrajinských zemích, neboť takové hlasování je zcela nelegální. Naopak představitelé autoritářských států a diktatur, mezi nimi Čína, Severní Korea, Indie či Írán, ruskému vůdci Vladimiru Putinovi gratulují.

Ruské prezidentské „volby“ se konají i na okupovaných územích Ukrajiny. Tady si dávají úřady obzvláště záležet na tom, aby účast a s ní i výsledky byly co nejpřesvědčivější. Jde o snahu demonstrovat, že okupační správa má situaci pod kontrolou. Tamní obyvatelstvo tak pod hrozbou násilí nutí přijmout ruské občanství a odevzdat hlas.

Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.

Zlu se nesmí ustupovat ani před ním kličkovat, se zlem se musí bojovat, řekl v pátek předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti 85 let od začátku okupace Československa. Výročí a oběti německé okupace si na Hradčanském náměstí v Praze připomněla také předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), další politici, vojáci i velvyslanci Německa a Slovenska. V den výročí okupace navštívil prezident Petr Pavel Dráždany, kde se setkal se saským premiérem Michaelem Kretschmerem. Ten označil návštěvu za důkaz důvěry v česko-německých vztazích. Oba se také shodli, že Západ musí nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí a že agresorovi nelze ustupovat.

Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.

Přijetím mnichovského diktátu koncem září 1938 skončila v Československu éra první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část svého území a v říjnu abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal šestašedesátiletý právník Emil Hácha. Takzvaná druhá republika však přežila necelý půlrok. Německým cílem byla úplná likvidace československého státu a ta přišla 15. března 1939 spolu s německými okupačními vojsky. Nacistický vůdce Adolf Hitler přijel poprvé a naposled do Prahy, o den později pak vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava.

Ruská protivzdušná obrana nad Krymem v noci na neděli zničila 38 ukrajinských bezpilotních letounů, uvedla s odvoláním na ruské ministerstvo obrany agentura TASS. Agentura Reuters informovala o několika silných explozích v oblasti města Feodosija na Krymu a také dočasném uzavření silniční dopravy na Krymském mostě.

Rusko za deset let okupace Krymu silně militarizovalo společnost a udělalo z poloostrova vojenskou základnu, prohlásila Marija Suljalina, výkonná ředitelka ukrajinské lidskoprávní organizace Centrum pro občanskou svobodu, která se zabývá dokumentováním zločinů Ruska proti dětem a ukrajinskému obyvatelstvu. Místní ale podle ní přesto čekají na návrat k Ukrajině, řekla v pořadu Události, komentáře.

Před deseti lety začala ruská vojenská okupace Krymu. Kreml využil křehké situace v Kyjevě po útěku prezidenta Viktora Janukovyče a na konci února 2014 poslal na ukrajinský poloostrov neoznačené vojáky. Do tří týdnů Vladimir Putin podepsal nelegální anexi území. Začala tak ruská vojenská agrese proti Ukrajině, která na jaře 2014 pokračovala vyvoláním války na Donbase a v únoru 2022 plnohodnotnou invazí. Počátky konfliktu na Ukrajině i v Rusku sledoval tehdejší moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Jen pár dní po Revoluci důstojnosti, která svrhla režim ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, zahájilo Rusko vojenskou invazi na ukrajinský Krym. Nasadilo vojáky bez označení a vydávalo je za místní domobranu, čímž porušilo Ženevské konvence. Vžilo se pro ně označení „zelení mužíčci“. Ti rychle obsadili klíčová místa na poloostrově. Ukrajinská armáda nebyla schopná reagovat a území vzdala. Poprvé od druhé světové války tím stát v Evropě zabral pro sebe silou část území sousedního státu. Začala rusko-ukrajinská válka, která trvá dodnes.

Cherson zažil osm měsíců ruské okupace. Loni v červnu zase tamní obyvatele postihla povodeň poté, co Rusové zničili hráz Kachovské přehrady. I když voda už dávno opadla a půda vyschla, destrukce zůstává – v domech i myslích obyvatel. V Chersonu natáčel štáb redaktorky ČT Barbory Maxové.

Jednou z obětí války v jihoukrajinské Novopetrivce se stal vodojem, což připravilo obyvatele o vodu. Nyní tam díky české pomoci roste nový. Na místě natáčel štáb ČT zpravodajky Barbory Maxové.

Sokol a olympionik František Pecháček zahynul v Mauthausenu před rovnými 80 lety. Nacisté se i jeho smrtí mstili za smrt Reinharda Heydricha. Pecháček se jako vedoucí sokolské odbojové organizace podílel na pomoci vojákům, kteří Heydricha zlikvidovali, pomáhala jim také jeho manželka. Tu nacisté zavraždili již v roce 1943.

Izraelský nejvyšší soud zrušil klíčovou část kontroverzní justiční reformy premiéra Benjamina Netanjahua. Verdikt se týká v červenci schváleného zákona, který soudcům brání zrušit vládní rozhodnutí, jež považují za nerozumná. Rozhodnutí soudu by mohlo obnovit rozpory, se kterými se izraelská společnost potýkala před vypuknutím války s teroristy z Hamásu, upozornila agentura AP. Netanjahuova vláda chce omezit pravomoci nejvyššího justičního orgánu, proti čemuž demonstrovaly v ulicích pravidelně desetitisíce Izraelců.

Po invazi na Ukrajinu získala Moskva kontrolu nad velkou částí dolů a nerostných surovin napadené země. Kyjev tak přišel o prostředky, kterými by mohl posílit svou obranu. Rusku doposud stačilo tyto zdroje blokovat. S prodlužujícím se konfliktem však i Kreml hledá peníze na financování drahé války. Zdroje z okupovaných území se proto zřejmě pokusí těžit a vyvážet.

Ceny Paměti národa převzalo při ceremoniálu v Národním divadle pět osobností z Česka, Slovenska a také Ukrajiny. Marie Klangová, Jan Litomiský, Eva Karvašová, Márie Šidová a Vasyl Vyrozub aktivně vystupovali buď proti německým okupantům Československa po roce 1939, proti komunistickému režimu, nebo také proti ruským okupantům na Ukrajině.

Jedním z důvodů, proč Izrael vstoupil do nemocnice Šífa v Pásmu Gazy, bylo podle premiéra Benjamina Netanjahua to, že měl silné indicie, že by tam mohla být alespoň část rukojmí. Netanjahu to sdělil v rozhovoru s televizí CBS. Žádná rukojmí se přímo tam ale nenašla. Další americké televizi ABC zase americký ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že USA daly Izraeli najevo, že nemůže znovu okupovat Pásmo Gazy. Izraelský válečný kabinet v pátek oznámil, že umožní dodávky pohonných hmot do Pásma Gazy. Provozovatelé telekomunikačních sítí Paltel a Jawwal posléze informovali, že začala částečně fungovat telekomunikační síť.

Ukrajinské síly provedly řadu úspěšných operací na levém břehu Dněpru v Chersonské oblasti a udržují tam pozice na několika předmostích, napsalo v prohlášení na Facebooku ukrajinské námořnictvo. Ukrajinci kromě toho v oblasti způsobili vážné ztráty ruským silám, stojí v tomto oznámení. Podobná prohlášení nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Na okupovaných částech Ukrajiny probíhá nucená rusifikace. Dokazují to svědectví uprchlíků z těchto oblastí i dalších lidí, se kterými mluvili novináři ze čtrnácti evropských veřejnoprávních médií. Kdo nemá ruský pas, často se nedostane ani do nemocnice. Důchodcům nechodí penze. Rodičům hrozí, že je úřady deportují a jejich děti pošlou do sirotčince. Násilné porušťování se může týkat až jedenácti milionů lidí, kteří podle OSN žijí na okupovaném východě a jihu Ukrajiny.

Na Ukrajinu sužovanou ruskou válečnou agresí se z Česka vydal humanitární konvoj. Vezl náklad pořízený ze sbírky, která vynesla 4,5 milionu korun. Obsahovala mimo jiné pozemní dron, osobní auto a medaili pro matku padlého česko-ukrajinského vojáka. Vezl i českou, respektive československou vlajku potřísněnou krví ze sovětské invaze z roku 1968. S konvojem cestoval i reportér 168 hodin David Sebíň.

V okupovaném Mariupolu přežívá 80 tisíc lidí. Jejich život je mimořádně těžký kvůli vysoké úmrtnosti, mizení lidí, problémům s bydlením a zdravotnictvím. Větší aktivita se odehrává hlavně v přístavu, kudy proudí betonové díly pro obranný systém pobřežních oblastí. O životě města s ČT hovořil poradce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko.

„Návrat míru není jednoduchou otázkou,“ řekl ve videopříspěvku na Mezinárodním parlamentním summitu Krymské platformy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Přijatelné je ale podle něj pouze úplné osvobození Ruskem okupovaných území, a to včetně nezákonně anektovaného poloostrova Krym. Summitu platformy, která usiluje právě o obnovení územní celistvosti Ukrajiny, se v Praze zúčastnily čtyři desítky představitelů parlamentních komor z celého světa. Dvoudenní akce začala v pondělí večeří na Pražském hradě za přítomnosti prezidenta Petra Pavla.