TÉMA

Edvard Beneš

Strach a nejistota, popisuje pamětnice začátek nacistické okupace

Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.
15. 3. 2024|

Hitler před 85 lety sliboval dávku svobody, za pár hodin byl s vojsky v Praze

Přijetím mnichovského diktátu koncem září 1938 skončila v Československu éra první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část svého území a v říjnu abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal šestašedesátiletý právník Emil Hácha. Takzvaná druhá republika však přežila necelý půlrok. Německým cílem byla úplná likvidace československého státu a ta přišla 15. března 1939 spolu s německými okupačními vojsky. Nacistický vůdce Adolf Hitler přijel poprvé a naposled do Prahy, o den později pak vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava.
15. 3. 2024Aktualizováno15. 3. 2024, 14:18|

Pokud se lidé nevzdají pohodlí, zvítězí zlo, řekl Vystrčil v den výročí pochodu studentů proti komunistickému puči

Studenti, senátoři i zástupci protikomunistických organizací v neděli vyrazili na Pražský hrad – stejnou trasou, jakou v únoru 1948 absolvovali účastníci pochodu proti komunistickému uchopení moci v tehdejším Československu. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti 76. výročí pochodu řekl, že pokud se lidé nevzdají svého pohodlí, zvítězí zlo a demokratů bude málo. Totalita podle něj přináší utrpení.
25. 2. 2024|

„Nemůžeme se kvůli strachu vzdát svobody,“ zdůraznil prezident Pavel v novoročním projevu

Česká společnost se po prosincovém masakru na filozofické fakultě v Praze musí snažit překonat strach, který v ní krutý čin střelce vyvolal, protože není možné na úkor strachu obětovat svobodu. Prezident Petr Pavel to uvedl v novoročním projevu. Lidi vyzval k tomu, aby neignorovali problémy ve svém okolí a sami usilovali o větší bezpečí komunity a celého národa. Pavel dále ocenil stabilitu současné vládní koalice, ale vytknul jí, že neumí své nepopulární, ovšem nutné reformy dostatečně vysvětlit veřejnosti.
1. 1. 2024Aktualizováno1. 1. 2024, 20:03|

Před 105 lety vzniklo Československo. Vybojovali ho politici, diplomaté i prostí vojáci

Když poslední rakousko-uherský císař Karel I. vydal 16. října 1918 manifest proklamující federalizaci monarchie, bylo již na záchranu habsburského mocnářství pozdě. O necelé dva týdny později, 28. října 1918 byl vyhlášen samostatný československý stát, který s tragickou přestávkou způsobenou druhou světovou válkou vydržel až do konce roku 1992. Tehdy se rozpadl na Českou a Slovenskou republiku.
28. 10. 2023|

Před 85 lety dorazil Edvard Beneš do britského exilu. Klíčovou roli sehrál jeho synovec

Přesně před pětaosmdesáti lety, 22. října 1938, dorazil československý prezident Edvard Beneš do britského exilu. V jeho pobytu hrál důležitou roli dnes téměř zapomenutý muž, jeho synovec, novinář a diplomat Bohuš Beneš. Bez něj by se Edvard Beneš v Londýně nedokázal prosadit.
22. 10. 2023|

Bylo rozhodnuto devět dní před podpisem mnichovské dohody, připomíná Pithart. Národ se podle něj s traumatem nevyrovnal

Mnichovská dohoda představuje trauma, které český národ neměl příležitost zpracovat, řekl bývalý předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) v pořadu Události, komentáře. Poukázal na údajné snahy tehdejší československé politické reprezentace odevzdat území první republiky a kritizoval uchylování se k pozici oběti, ke kterému má podle jeho názoru česká společnost stále sklony.
30. 9. 2023|

Británie s Francií mnichovskou dohodou obětovaly Československo. Válce ale nezabránily

Představitelé evropských mocností – premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý vůdce Adolf Hitler podepsali 29. září 1938 takzvanou mnichovskou dohodu. Odsouhlasili v ní postoupení části československého území (Sudet) Německu. Dohoda podle historiků znamenala faktický počátek druhé světové války. Diktát, kterému se o den později podvolila československá vláda, znamenal zánik jedné z posledních demokracií předválečné Evropy – Československa. Značně také usnadnil naplňování Hitlerových světovládných plánů.
29. 9. 2023|

V Česku a na Slovensku dodnes žijí příbuzní Masaryka. Reportéři ČT některé z nich vypátrali

Minulý týden uplynulo 86 let od úmrtí prezidenta Tomáše Garriqua Masaryka. V Česku a na Slovensku dodnes žijí desítky jeho příbuzných. Málokdo o nich ale ví, žijí běžné životy jako kdokoliv jiný. Někteří potomci rozvětveného rodu Masaryků teď udělali výjimku a vystoupili ze stínu. Na prvního československého prezidenta a další předky zavzpomínali pro pořad Reportéři ČT. Natáčel David Vondráček.
20. 9. 2023|

Před 84 lety začala druhá světová válka. Češi se na konflikt těšili, věřili totiž, že Německo prohraje, říká historik Koura

Před čtyřiaosmdesáti lety útokem německých jednotek na polskou posádku na poloostrově Westerplatte začala druhá světová válka, nejkrvavější konflikt v dějinách, který stál desítky milionů životů na bojištích i mimo ně. Podle historika z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Petra Koury je třeba mít pro pochopení toho, proč válka vypukla, přehled o situaci v tehdejší Evropě. Jedním z faktorů byla i celospolečenská frustrace. Výjimkou ale v tomto ohledu byli dle Koury Češi, kteří se na válku těšili. „Věřili, že Německo bude brzy poraženo a oni získají zpět svůj stát,“ poznamenal.
1. 9. 2023|

Kramářova vila se na svátky otevřela návštěvníkům, přístupné jsou interiéry i zahrada

Obyvatelé a návštěvníci Prahy mohou během středečního svátečního dne navštívit Kramářovu vilu v Letenských sadech. Interiéry rezidence českých premiérů i zahrada s výjimečným výhledem na Vltavu a pražské panorama budou veřejnosti přístupné i ve čtvrtek, kdy je také volný den. Budova na staré baště v současnosti slouží k reprezentačním účelům a setkání premiéra převážně se zahraničními státníky. Jméno získala po předsedovi první československé vlády Karlu Kramářovi, který si ji nechal postavit na začátku minulého století.
5. 7. 2023Aktualizováno5. 7. 2023, 09:33|

V Kunštátě se rozloučili s válečným veteránem Michalem Hečkou

Desítky lidí se v Kunštátě na Blanensku rozloučili s válečným veteránem Michalem Hečkou. Někdejší příslušník 1. československého armádního sboru zemřel v nedožitých devadesáti devíti letech. Válečný hrdina se účastnil bojů o Liptovský Mikuláš, po válce byl členem Hradní stráže u prezidenta Edvarda Beneše.
18. 5. 2023Aktualizováno18. 5. 2023, 19:10|

Postavila se komunistům a skončila ve vězení. V Praze odhalili pamětní desku Růženy Vackové

Zástupci Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze odhalili ve čtvrtek pamětní desku dlouholeté vězeňkyně komunistického režimu Růženy Vackové. Rodačka z Velkého Meziříčí byla druhou profesorkou v historii Univerzity Karlovy, v 50. letech byla odsouzena ve velkém politickém procesu a ve vězení strávila skoro 16 let. Deska je k vidění na hlavní budově fakulty. Je připomínkou toho, že máme odpovědnost svědčit o důležitosti poznávání a svobodné debaty, a to i za cenu obětí, řekla děkanka fakulty Eva Lehečková.
11. 5. 2023|

První výsadek do protektorátu skončil neúspěšně, parašutista seskočil o 460 kilometrů dál

V noci na pondělí uplynulo dvaaosmdesát let od chvíle, kdy byl z Londýna vyslán první parašutista do Protektorátu Čechy a Morava. Místem výsadku mělo být Kolínsko, nakonec ale Otmar Riedl, jediný člen výsadku Benjamin, seskočil na rakousko-italských hranicích. Tedy o skoro pět set kilometrů dál.
17. 4. 2023|

Vážně nemocný muž pomáhal Pavlovu týmu, díky tomu se mohl zúčastnit inaugurace

Pozvání na čtvrteční inauguraci Petra Pavla a následnou číši vína dostali také zástupci organizací pacientů a vozíčkářů. Celého programu se zúčastnil například Michal Šimůnek, předseda Společnosti C-M-T, která sdružuje nemocné se vzácnou nervosvalovou chorobou.
9. 3. 2023|

Věrnost republice slíbí prezident již po pětadvacáté. Podívejte se na inaugurace Masaryka, Háchy, Gottwalda či Havla

Funkce prezidenta republiky se ve čtvrtek ujme dvanáctý člověk od vzniku Československa. Prezidentská inaugurace to ovšem bude již pětadvacátá. Zpočátku to byla spíše formální drobnost – krátké zastavení na cestě Tomáše Garrigua Masaryka po návratu do Prahy – anebo tečka za volbou. Dnes, v době přímé volby hlavy státu, je to ale velká slavnost, které bývá vyhrazen takřka celý den.
8. 3. 2023|

Odvolací soud rozhodl o vydání části mobiliáře zámku Opočno rodu Colloredo-Mansfeldů

Odvolací soud v Pardubicích v pondělí rozhodl, že vydá část mobiliáře zámku Opočno rodu Colloredo-Mansfeldů. Potvrdil tak rozsudek okresního soudu z roku 2006. V souboru předmětů je cenný kočár, sbírka obrazů a několik tisíc dalších předmětů, například historické zbraně či nádobí. Hodnota je ve stovkách milionů korun. Rozsudek je pravomocný.
27. 2. 2023Aktualizováno27. 2. 2023, 15:51|

Vystrčil: Svoboda a demokracie nejsou zadarmo, je třeba podporovat Ukrajinu

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) u příležitosti 75. výročí pochodu studentů na Hrad připomněl, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo a je potřeba ostražitosti před projevy autoritářství. Za lidi, kteří bojují za svobodu a dodržování základních lidských práv, je potřeba se postavit, řekl. Ukrajina, kterou napadlo Rusko, podle něj nyní zažívá podobně jako v roce 1948 Československo útlak svobody.
25. 2. 2023Aktualizováno25. 2. 2023, 13:15|

Únor 1948 přinesl konec demokracie v Československu na čtyřicet let

Před pětasedmdesáti lety dostal politický převrat k moci Komunistickou stranu Československa (KSČ) vedenou Klementem Gottwaldem. Československo se tak na více než čtyřicet let dostalo do područí Sovětského svazu. Pro zemi to znamenalo zaostávání za světem, devastaci hospodářství, velké materiální a morální škody i lidské tragédie. Zlomovým datem se stal 25. únor 1948, kdy tehdejší prezident Edvard Beneš ustoupil nátlaku KSČ, podepsal demisi nekomunistických ministrů a jmenoval nové – navržené komunisty.
25. 2. 2023|

V olomoucké nemocnici našli pamětní kazetu z časů mocnářství. Skrývala i hold Stalinovi

Časovou schránku z dob rakouské monarchie ukrývaly zdi více než 120 let staré nemocniční budovy zvané Franz Josef v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. Kovový box s dokumenty a předměty z konce 19. století objevili dělníci při demolici této budovy, na jejímž místě vnikne nový pavilon. Skříňka obsahovala zprávy o stavbě staré budovy, zdravice budoucím generacím, pamětní medaile i mince. Předměty prozkoumají odborníci.
21. 2. 2023|

Hrdinství pilota RAF Janšty připomíná pamětní deska

V pražské Žitné ulici odhalili pamětní desku letci RAF Karlu Janštovi. Umístěná je na domě, ve kterém Janšta od svého návratu z Anglie až do své smrti v roce 1986 žil. Původně se s ním počítalo pro vyšší funkci v nové poválečné vládě. Místo toho ho komunisté poslali dělat asfaltéra.
8. 12. 2022|

Lány otevřou své brány. Poprvé po čtyřech letech

Barokní zámek v Lánech, který je jako sídlo prezidenta republiky běžně nepřístupný, se třetí a čtvrtý adventní víkend otevře veřejnosti. Vánočně vyzdobený zámek mohou zájemci navštívit od 9. do 11. prosince a mezi 16. a 18. prosincem. Informovala o tom prezidentská kancelář.
4. 12. 2022|

Pozapomenuté osudy mužů 28. října. Stříbrný zemřel ve vězení, Šrobár se stal loutkou komunistů

Významný podíl na pražském převratu a vyhlášení samostatného státu v roce 1918 měla pětice mužů – Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár. Všichni muži 28. října, jak se jim přezdívá, pak v republikové vládě zastávali ministerské posty. Jejich další osudy se od sebe však velmi lišily. Zatímco Švehla s Rašínem se nedožili konce první republiky, Soukup, Stříbrný a Šrobár se museli vypořádat s nacistickou a případně i komunistickou totalitou. Čelili jí s rozdílnými úspěchy.
28. 10. 2022|

Před 85 lety zemřel Tomáš Garrigue Masaryk. Na prvního prezidenta se vzpomíná v Lánech i Hodoníně

Ve středu uběhlo 85 let od smrti prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Vzpomínalo se na něj na zámku v Lánech, na Pražském hradě, ale i v jeho rodném Hodoníně. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že je potřeba připomínat si i Masarykovy myšlenky, jako například „nebát se a nekrást“. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zase připomněl Masarykovu odvahu hovořit i o věcech, které nejsou populární, a stát si za svými názory.
14. 9. 2022Aktualizováno14. 9. 2022, 16:35|