Edvard Beneš strana 3 z 4

Na podstavci sochy bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše na Loretánském náměstí v Praze se objevil nápis „rasista a masový vrah“. Policie o tom informovala na Twitteru, po pachateli pátrá.

Letos na jaře odvysílala Česká televize dvoudílný film Anatomie zrady o nejznámějším českém kolaborantovi Emanuelu Moravcovi. Autoři série se zabývali i osudy tří Moravcových synů v době války. Jeden z nich, talentovaný malíř Jurij Moravec, se vůči svému otci ostře vymezoval, přesto byl v čase poválečné odplaty odsouzen. O jeho osudu po propuštění z vězení a po emigraci do Německa se dlouho nic nevědělo. Co Jurij Moravec na Západě dělal a jaká byla jeho umělecká kariéra, zjišťoval Reportér ČT David Vondráček.

Lichtenštejnsko se kvůli sporu o majetek rodu Lichtenštejnů vyvlastněný v Česku po druhé světové válce obrátí na Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Ve sporu jde o zhruba 600 hektarů pozemků u středočeských Říčan, Vláda ve Vaduzu však otevřeně připouští, že verdikt ESLP bude jasným vodítkem i pro všechny další probíhající majetkové spory.

Začátkem srpna 1945 vydal prezident Edvard Beneš ústavní dekret, kterým odebral drtivé většině příslušníků německé menšiny československé státní občanství. Dokument představoval podklad pro odsun Němců z Československa, přesněji pro tu „spořádanou“ část. Už před vydáním výnosu a zahájením organizovaného vysídlení totiž probíhal takzvaný „divoký odsun“ provázený násilím nejen na příslušnících či podporovatelích okupační moci, ale často i na civilistech. Maďaři, kterých se dekret také týkal, nakonec až na relativně malou část odsunuti nebyli.

Politik, generál, diplomat, ale také letec, astronom, cestovatel i kouzelník. Spolu s Tomášem Garriguem Masarykem a Edvardem Benešem stál Milan Rastislav Štefánik u založení samostatného Československa. Dodnes provokuje otázka, jak by okouzlující vyjednavač a odhodlaný vůdce ovlivnil první republiku a meziválečné dění. Jenže zahynul v pouhých 38 letech v troskách letadla, kterým se vracel do vlasti. Loni od Štefánikovy tragické smrti uplynulo sto let, nyní je tomu 140 let od jeho narození.

19. června 1945 vydal prezident Edvard Beneš takzvaný velký retribuční dekret. V jeho důsledku pak vznikly mimořádné lidové soudy, které po válce trestaly okupanty a kolaboranty s nacismem. Před soudem ale končili kromě zrádců i nevinní lidé. Hlavně v roce 1948, když komunisté retribuci obnovili, aby odstranili své odpůrce.

Češi si v neděli 21. června připomenou 71 let od smrti generála Heliodora Píky. Muž, který za druhé světové války zachránil životy mnoha českých uprchlíků, internovaných zajatců a československých Židů, byl poté, co k moci nastoupili komunisté, ve vykonstruovaném procesu uznán vinným ze špionáže a vlastizrady. Popraven byl 21. června 1949 v Plzni. „Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti… studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost,“ napsal Píka noc před smrtí. Pietní akt na jeho památku se konal v pátek v Praze.

Před 75 lety, 19. června 1945, byl vydáním takzvaného velkého retribučního dekretu zahájen proces, jehož cílem mělo být potrestání osob, které se za okupace provinily proti československému státu. Proces byl dále upravován řadou dalších dekretů (například o Národním soudu), z nichž poslední „o trestání některých provinění proti národní cti“ (malý retribuční dekret) byl vydán 27. října téhož roku.

Tisíce Němců s ozbrojeným doprovodem se před 75 lety vydaly na pochod z Brna směrem k rakouským hranicím. Živelně tak vytryskla během války hromaděná frustrace Brňanů zesílená bytovou tísní a nedostatkem potravin. Pochod pořádaný na popud ulice nepřežily stovky lidí, kteří se při něm nakazili úplavicí. Událost se stala ještě před řízeným odsunem za prezidenta Edvarda Beneše, při kterém Československo opustily tři miliony Němců. Pohledy na brněnský pochod se dodnes rozcházejí.

Zámek Opočno na Rychnovsku zůstane státu. Ústavní soud zamítl stížnost dcery posledního šlechtického majitele zámku Kristiny Colloredo-Mansfeldové. Spor o vydání trval skoro 29 let. V poslední stížnosti poukazovala Colloredo-Mansfeldová na údajně rasový motiv perzekuce rodiny, podle soudu se to ale s dostatečnou jistotou neprokázalo. Vyhlášení nálezu se Colloredo-Mansfeldová nezúčastnila, nedostavil se ani její právní zástupce.

Konec druhé světové války přinesl ve střední a východní Evropě významné změny hranic. Ještě daleko významnější byla její národnostní a jazyková proměna. Státníci byli vesměs přesvědčeni, že přítomnost početných menšin ve většině států byla jednou z hlavních příčin nestability vedoucí k válce. Sjednocení politických a etnických hranic se tak stalo jedním z cílů poválečného uspořádání, a to i za cenu násilného vyhánění. Období let 1944 až 1948 tak přeťalo kořeny nejméně 31 milionům lidí. Tento počet uvádí historik Robert Paul Magocsi, jehož Atlas dějin středovýchodní Evropy je zdrojem všech čísel v textu.

První poválečná československá vláda v čele se sociálním demokratem Zdeňkem Fierlingerem vyhlásila před 75 lety v Košicích svůj vládní program. Kromě důrazu na rovnoprávnost českého a slovenského národa se v programu poprvé na tak závazné úrovni hovořilo o takzvané národní správě ve velkých podnicích a zabavení majetku fašistů, zrádců a kolaborantů. Československo se tak oficiálně vydalo cestou, kterou mu už během války vyměřil Sovětský svaz.

Postavil se do čela odboje proti monarchii, o vzniku samostatného Československa vyjednával v Evropě i Spojených státech. Za jeho úspěchy stála i podpora manželky Charlotte a dcery Alice. Rebel i „tatíček“ Tomáš Garrigue Masaryk se narodil před 170 lety.

Rodina brigádního generála Františka Moravce chce letos převézt jeho ostatky ze Spojených států do rodné Čáslavi. Legionář Moravec vedl před nacistickou okupací československé zpravodajce, v Londýně pak pracoval pro exilovou vládu a řídil mimo jiné výsadky parašutistů do protektorátu.

Jaroslav Kubera zemřel ve věku 72 let. Odešel předseda horní parlamentní komory, bývalý dlouholetý primátor Teplic a také jeden ze služebně nejstarších senátorů. Za minulého režimu pracoval v teplických podnicích, krátce byl i členem KSČ. Po revoluci nastoupil na městský úřad a v první polovině 90. let vstoupil do politiky.

Účastnil se obléhání Dunkerquu i bojů u Tobruku. Bernard Papánek patří mezi poslední československé veterány, kteří se zapojili do těchto zlomových okamžiků druhé světové války. Z vlasti musel uprchnout dvakrát, vždycky se ale vrátil. Narodil se přesně před sto lety.

Knihy a myšlenky Karla Čapka jsou aktuální dodnes díky nadčasovým tématům a víře v obyčejného člověka. Spisovatel, dramatik, novinář a humanista se zájmem o veřejné dění se přitom narodil už před sto třiceti lety, 9. ledna, v Malých Svatoňovicích. Zemřel v politicky pohnuté době o pouhých 49 let později.

Cisterciácké opatství Vyšší Brod nemá podle rozhodnutí soudu vracet státu 1100 hektarů lesních a zemědělských pozemků, které získalo v církevních restitucích. Krajský soud v Českých Budějovicích tak rozhodl v případu, v němž Státní pozemkový úřad (SPÚ) začal obnovovat správní řízení, v nichž byl řádu majetek vydán. Tento postup soud zrušil. Rozhodnutí bude pravomocné, až ho soud doručí oběma stranám. SPÚ podá proti rozhodnutí kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Radniční opozice i občanská petice kritizují stavbu domu pro seniory a lidi trpící demencí na pražských Vinohradech. Ten má vzniknout na místě tenisových kurtů u Riegrových sadů. Kritikům se nelíbí, že Praha 2 zbourá kvůli stolůžkovému domu historické sportoviště a pokácí vzrostlé stromy. Podle vedení radnice jde o jediné možné místo na Praze 2 vhodné ke stavbě podobného zařízení.

Obraz Františka Kupky z raného období Pískaři na Seině ze sbírky prezidenta Edvarda Beneše, datovaný do roku 1907, se na sobotní aukci v Praze prodal za 16 milionů korun. I s aukční přirážkou kupec za dílo zaplatí 19,8 milionu korun. Oznámil to Miloš Svoboda za pořádající společnost European Arts. Vyvolávací cena byla 15,5 milionu korun.

Československá republika neměla po odtržení od Rakouska-Uherska pro svou nově vzniklou armádu žádné velení, chyběl jí generální štáb. Pomoci s jejím vytvořením měla Francie, hlavní spojenec meziválečné republiky, a francouzský důstojník se nakonec objevil i v čele vedení československé generality. Hlavní vojenský štáb vznikl před sto lety – 15. října 1919.

Laureátem letošní Nobelovy ceny za mír se stal etiopský premiér Abiy Ahmed, který se zasloužil o podpis mírové dohody mezi Etiopií a Eritreou. Po dvaceti letech tak loni na podzim formálně skončila jedna z nejdelších válek v Africe, během které zemřelo na 80 tisíc lidí.

Přesně před osmdesáti lety, 6. září 1939, se v zahraničním vysílání BBC poprvé mluvilo česky. Šlo o přeložený vzkaz opozičních labouristů, aby Hitlerem okupované Československo vydrželo a zůstalo věrné odkazu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Pravidelné vysílání české redakce začalo dva dny poté. Po převratu v roce 1948 se redaktorů BBC bál i komunistický režim, který proti vysílání nasadil rušičky.

Nová generace Manželských etud a poslední cesta žlutých trabantů patří k dokumentům, které Česká televize uvede ve svém podzimním programu. Z novinek diváky zve také k putování za pivem s Matějem Ruppertem, seznámení s „králem obuvi“ Baťou či k analýze třiceti porevolučních let nebo k dalším osudům převážně romských Ptáčat.