Edvard Beneš strana 2 z 5

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) u příležitosti 75. výročí pochodu studentů na Hrad připomněl, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo a je potřeba ostražitosti před projevy autoritářství. Za lidi, kteří bojují za svobodu a dodržování základních lidských práv, je potřeba se postavit, řekl. Ukrajina, kterou napadlo Rusko, podle něj nyní zažívá podobně jako v roce 1948 Československo útlak svobody.

Před pětasedmdesáti lety dostal politický převrat k moci Komunistickou stranu Československa (KSČ) vedenou Klementem Gottwaldem. Československo se tak na více než čtyřicet let dostalo do područí Sovětského svazu. Pro zemi to znamenalo zaostávání za světem, devastaci hospodářství, velké materiální a morální škody i lidské tragédie. Zlomovým datem se stal 25. únor 1948, kdy tehdejší prezident Edvard Beneš ustoupil nátlaku KSČ, podepsal demisi nekomunistických ministrů a jmenoval nové – navržené komunisty.

Časovou schránku z dob rakouské monarchie ukrývaly zdi více než 120 let staré nemocniční budovy zvané Franz Josef v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. Kovový box s dokumenty a předměty z konce 19. století objevili dělníci při demolici této budovy, na jejímž místě vnikne nový pavilon. Skříňka obsahovala zprávy o stavbě staré budovy, zdravice budoucím generacím, pamětní medaile i mince. Předměty prozkoumají odborníci.

V pražské Žitné ulici odhalili pamětní desku letci RAF Karlu Janštovi. Umístěná je na domě, ve kterém Janšta od svého návratu z Anglie až do své smrti v roce 1986 žil. Původně se s ním počítalo pro vyšší funkci v nové poválečné vládě. Místo toho ho komunisté poslali dělat asfaltéra.

Barokní zámek v Lánech, který je jako sídlo prezidenta republiky běžně nepřístupný, se třetí a čtvrtý adventní víkend otevře veřejnosti. Vánočně vyzdobený zámek mohou zájemci navštívit od 9. do 11. prosince a mezi 16. a 18. prosincem. Informovala o tom prezidentská kancelář.

Významný podíl na pražském převratu a vyhlášení samostatného státu v roce 1918 měla pětice mužů – Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár. Všichni muži 28. října, jak se jim přezdívá, pak v republikové vládě zastávali ministerské posty. Jejich další osudy se od sebe však velmi lišily. Zatímco Švehla s Rašínem se nedožili konce první republiky, Soukup, Stříbrný a Šrobár se museli vypořádat s nacistickou a případně i komunistickou totalitou. Čelili jí s rozdílnými úspěchy.

Ve středu uběhlo 85 let od smrti prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Vzpomínalo se na něj na zámku v Lánech, na Pražském hradě, ale i v jeho rodném Hodoníně. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že je potřeba připomínat si i Masarykovy myšlenky, jako například „nebát se a nekrást“. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zase připomněl Masarykovu odvahu hovořit i o věcech, které nejsou populární, a stát si za svými názory.

Kněz a účastník protinacistického odboje hrabě Antonín Bořek-Dohalský z Dohalic dokonal svůj život v bažinách koncentračního tábora Osvětim 3. září 1942. Výrazné osobnosti prvorepublikové společnosti se stala osudnou touha dvou německých kněží obsadit pražský arcibiskupský stolec. Ani odstranění Dohalského jim však vytoužený úřad nepřineslo. Výročí připomene zádušní mše a odhalení pamětní desky u kostela v Hluboši u Příbrami, ve které kněz působil.

Za nejvýznamnější odbojový čin v Evropě je považována likvidace Reinharda Heydricha. Smrtelné zranění mu způsobili českoslovenští vojáci Josef Gabčík a Jan Kubiš před rovnými 80 lety. Zranění, které mu způsobila výbušnina, podlehl Heydrich o osm dní později. Coby šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, tedy fakticky nejvyšší policejní velitel, a zastupující říšský protektor, tedy úřadující hlava okupační německé administrativy v českých zemích, byl nejvýše postaveným nacistou, kterého se odboji v Evropě podařilo za druhé světové války zlikvidovat.

V souvislosti s útokem ruských sil na Ukrajinu se objevují hlasy volající po obnovení povinné vojenské služby. Ta však v Česku nemá příliš dobrou pověst, narozdíl od zemí severní Evropy nebo Pobaltí, kde zejména kvůli blízkosti Ruska bývá vojenský výcvik vnímán do jisté míry jako samozřejmost. V tuzemsku si s sebou nese „lampasáckou“ pachuť táhnoucí se z dob před sametovou revolucí. Tradici má přitom povinná vojenská služba v českých zemích značně bohatší. I tak došlo v roce 2004 k jejímu zrušení, a to po 136 letech od jejího zavedení rakousko-uherským císařem.

Třicet let bojují příbuzní generála Jana Syrového a bývalého předsedy vlády Rudolfa Berana za očištění jejich jmen. Syrový a Beran byli vrcholnými představiteli země v období druhé republiky a po válce byli odsouzeni za kolaboraci s nacisty. Městský soud v Praze návrh státního zástupce na obnovu procesu z roku 1947 zamítl. Pro Reportéry ČT se případu věnoval Karel Vrána.

Založení československé republiky v roce 1918 je jedním z nejvýznamnějších milníků historie českých zemí. Odpoutání od Rakouska-Uherska předcházely roky politického i vojenského úsilí nejen v Česku, ale i v zahraničí. Od vyhlášení samostatnosti uplynulo ve čtvrtek 103 let.

Nikdo z československých prezidentů nedokončil své úřadování až do konce mandátu. Příčinou předčasného odchodu z Hradu byly nejčastěji dobrovolné, ale i vynucené abdikace. Ludvík Svoboda například nebyl schopen vykonávat funkci ze zdravotních důvodů. Proto tvůrci Ústavy České republiky zavedli v roce 1992 paragraf 66, o kterém se aktuálně v souvislosti s Milošem Zemanem nahlas hovoří. Zdravotní handicap ztěžoval, nebo znemožnil práci i jeho předchůdcům. Téma pro pořad Reportéři ČT zpracoval David Vondráček.

Na přelomu září a října 1938 muselo Československo po mnichovské konferenci odstoupit značnou část svého území nacistickému Německu. Po jednom z největších komplexů tuzemských dějin stanul v čele vlády nově jmenovaný premiér –⁠ generál Jan Syrový, přítel zesnulého prezidenta Tomáše G. Masaryka a někdejší legionář. Přestože z politiky odešel Syrový už po půl roce, dodnes si kvůli zpolitizovanému procesu v roce 1947 nese cejch kolaboranta s nacisty. Teď ale jeho žijícím příbuzným svitla naděje, že generálovo jméno bude očištěno. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Když prvorepublikoví inženýři viděli, jak se staví dálnice v Itálii a Německu, měli velké plány i na propojení západních Čech a Podkarpatské Rusi. Československo mělo ambici stát se jednou z průkopnických zemí s autostrádou, čemuž paradoxně pomohla i začínající válka. Avšak i když se se stavbou české dálnice začalo už v roce 1939, první úsek začal fungovat o 32 let později. Práce přerušila válka, nástup komunismu i nedůvěra v rozkvět automobilismu. Dálnice D1 se otevřela řidičům 12. července 1971. Hotová přitom stále není, poslední desetikilometrový úsek ještě čeká na zahájení stavby.

Poprava sedmadvaceti pánů zakončila povstání českých stavů. Tím začala i takzvaná doba pobělohorská. Ta se označuje často jako období temna, podle odborníků je toto označení však velmi nepřesné. Symbolická forma trestu v podobě staroměstské exekuce naopak podle historiků mohla zanechat v Českých zemích řadu odkazů – tím je například tendence se nebouřit nebo zasetí myšlenky pro náboženskou vlažnost, kterou vnímáme i dnes.

Po několikaměsíční pauze se veřejnosti v sobotu opět otevírá Lichtenštejnský palác na pražské Kampě, který využívá vláda především jako reprezentační prostory premiéra. Lidé mohou navštívit i další vládní objekt, a to vilu někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše a jeho manželky Hany v Sezimově Ústí na Táborsku. V obou objektech musí mít návštěvníci předepsanou ochranu dýchacích cest.

Cíl řady Britů, kteří nechtějí kvůli brexitu přijít o výhody Unie, je evropský pas. V Česku teď třeba úřady posuzují i žádost Danbyho Blocha, potomka německy mluvící židovské rodiny. Jeho rodiče zemřeli při holokaustu a on sám musel před nacisty uprchnout. Snahu získat zpět české občanství ale komplikují Benešovy dekrety.

Přesně před osmdesáti lety zatklo gestapo podplukovníka Josefa Balabána. Ten byl vůdčí postavou odbojové zpravodajsko-sabotážní skupiny Tři králové, která svými činy dováděla německou tajnou policii k zuřivosti. Z odbojářů byl nejstarší a dalo by se říct, že celou skupinu vedl. Za přezdívkami dalších dvou králů se skrývali podplukovník Josef Mašín a štábní kapitán Václav Morávek. I ty v následujících měsících nacisté zavraždili.

Reportážní dokument České televize Portrétoval jsem anglickou královnu od londýnského zpravodaje ČT Bohumila Vostala odhaluje strhující osud českého sochaře Franty Bělského, který bojoval s nacisty i komunisty a za studené války trávil s královnou Alžbětou II. a její rodinou dlouhé hodiny.

Dva roky po obsazení českých zemí nacisty se exilová vláda v Londýně snažila pomoct domácímu odboji seskoky parašutistů. Před 80 lety na jaře roku 1941 vrcholila ve Velké Británii příprava prvního československého výsadku do okupované vlasti. Operace dostala krycí název Benjamin.

Přesně před 75 lety – 25. ledna 1946 – vyjel z Mariánských Lázní do Bavorska první organizovaný transport odsunutých Němců. Během následujících měsíců pak vlaky z Československa odvezly do válkou zdevastovaného Německa přibližně dva a čtvrt milionu vysídlenců. Mnozí z nich začínali nový život v uprchlických táborech.

Ve věku 97 let zemřel významný český šlechtic Zdeněk Sternberg, který vlastnil hrad v Českém Šternberku na Benešovsku. Jeho hraběcí rod pronásledovali nacisté i komunisté. Po roce 1948 pracoval na šachtě, sloužil u Pomocných technických praporů a později se živil například jako kulisák. V roce 1968 emigroval do Rakouska, po roce 1989 dostal hrad v restituci zpět.

Zbraně druhé světové války utichly před několika měsíci, tíha však ještě nezmizela. Před 75 lety se řada Čechoslováků vyrovnávala se ztrátou svých nejbližších a stránky novin plnily zprávy z Norimberského procesu. Vánoční svátky se však tehdy nesly nejen ve znamení bolesti a bídy, ale také naděje.