Edvard Beneš strana 2 z 4

Kněz a účastník protinacistického odboje hrabě Antonín Bořek-Dohalský z Dohalic dokonal svůj život v bažinách koncentračního tábora Osvětim 3. září 1942. Výrazné osobnosti prvorepublikové společnosti se stala osudnou touha dvou německých kněží obsadit pražský arcibiskupský stolec. Ani odstranění Dohalského jim však vytoužený úřad nepřineslo. Výročí připomene zádušní mše a odhalení pamětní desky u kostela v Hluboši u Příbrami, ve které kněz působil.

Za nejvýznamnější odbojový čin v Evropě je považována likvidace Reinharda Heydricha. Smrtelné zranění mu způsobili českoslovenští vojáci Josef Gabčík a Jan Kubiš před rovnými 80 lety. Zranění, které mu způsobila výbušnina, podlehl Heydrich o osm dní později. Coby šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, tedy fakticky nejvyšší policejní velitel, a zastupující říšský protektor, tedy úřadující hlava okupační německé administrativy v českých zemích, byl nejvýše postaveným nacistou, kterého se odboji v Evropě podařilo za druhé světové války zlikvidovat.

V souvislosti s útokem ruských sil na Ukrajinu se objevují hlasy volající po obnovení povinné vojenské služby. Ta však v Česku nemá příliš dobrou pověst, narozdíl od zemí severní Evropy nebo Pobaltí, kde zejména kvůli blízkosti Ruska bývá vojenský výcvik vnímán do jisté míry jako samozřejmost. V tuzemsku si s sebou nese „lampasáckou“ pachuť táhnoucí se z dob před sametovou revolucí. Tradici má přitom povinná vojenská služba v českých zemích značně bohatší. I tak došlo v roce 2004 k jejímu zrušení, a to po 136 letech od jejího zavedení rakousko-uherským císařem.

Třicet let bojují příbuzní generála Jana Syrového a bývalého předsedy vlády Rudolfa Berana za očištění jejich jmen. Syrový a Beran byli vrcholnými představiteli země v období druhé republiky a po válce byli odsouzeni za kolaboraci s nacisty. Městský soud v Praze návrh státního zástupce na obnovu procesu z roku 1947 zamítl. Pro Reportéry ČT se případu věnoval Karel Vrána.

Založení československé republiky v roce 1918 je jedním z nejvýznamnějších milníků historie českých zemí. Odpoutání od Rakouska-Uherska předcházely roky politického i vojenského úsilí nejen v Česku, ale i v zahraničí. Od vyhlášení samostatnosti uplynulo ve čtvrtek 103 let.

Nikdo z československých prezidentů nedokončil své úřadování až do konce mandátu. Příčinou předčasného odchodu z Hradu byly nejčastěji dobrovolné, ale i vynucené abdikace. Ludvík Svoboda například nebyl schopen vykonávat funkci ze zdravotních důvodů. Proto tvůrci Ústavy České republiky zavedli v roce 1992 paragraf 66, o kterém se aktuálně v souvislosti s Milošem Zemanem nahlas hovoří. Zdravotní handicap ztěžoval, nebo znemožnil práci i jeho předchůdcům. Téma pro pořad Reportéři ČT zpracoval David Vondráček.

Na přelomu září a října 1938 muselo Československo po mnichovské konferenci odstoupit značnou část svého území nacistickému Německu. Po jednom z největších komplexů tuzemských dějin stanul v čele vlády nově jmenovaný premiér –⁠ generál Jan Syrový, přítel zesnulého prezidenta Tomáše G. Masaryka a někdejší legionář. Přestože z politiky odešel Syrový už po půl roce, dodnes si kvůli zpolitizovanému procesu v roce 1947 nese cejch kolaboranta s nacisty. Teď ale jeho žijícím příbuzným svitla naděje, že generálovo jméno bude očištěno. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Když prvorepublikoví inženýři viděli, jak se staví dálnice v Itálii a Německu, měli velké plány i na propojení západních Čech a Podkarpatské Rusi. Československo mělo ambici stát se jednou z průkopnických zemí s autostrádou, čemuž paradoxně pomohla i začínající válka. Avšak i když se se stavbou české dálnice začalo už v roce 1939, první úsek začal fungovat o 32 let později. Práce přerušila válka, nástup komunismu i nedůvěra v rozkvět automobilismu. Dálnice D1 se otevřela řidičům 12. července 1971. Hotová přitom stále není, poslední desetikilometrový úsek ještě čeká na zahájení stavby.

Poprava sedmadvaceti pánů zakončila povstání českých stavů. Tím začala i takzvaná doba pobělohorská. Ta se označuje často jako období temna, podle odborníků je toto označení však velmi nepřesné. Symbolická forma trestu v podobě staroměstské exekuce naopak podle historiků mohla zanechat v Českých zemích řadu odkazů – tím je například tendence se nebouřit nebo zasetí myšlenky pro náboženskou vlažnost, kterou vnímáme i dnes.

Po několikaměsíční pauze se veřejnosti v sobotu opět otevírá Lichtenštejnský palác na pražské Kampě, který využívá vláda především jako reprezentační prostory premiéra. Lidé mohou navštívit i další vládní objekt, a to vilu někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše a jeho manželky Hany v Sezimově Ústí na Táborsku. V obou objektech musí mít návštěvníci předepsanou ochranu dýchacích cest.

Cíl řady Britů, kteří nechtějí kvůli brexitu přijít o výhody Unie, je evropský pas. V Česku teď třeba úřady posuzují i žádost Danbyho Blocha, potomka německy mluvící židovské rodiny. Jeho rodiče zemřeli při holokaustu a on sám musel před nacisty uprchnout. Snahu získat zpět české občanství ale komplikují Benešovy dekrety.

Přesně před osmdesáti lety zatklo gestapo podplukovníka Josefa Balabána. Ten byl vůdčí postavou odbojové zpravodajsko-sabotážní skupiny Tři králové, která svými činy dováděla německou tajnou policii k zuřivosti. Z odbojářů byl nejstarší a dalo by se říct, že celou skupinu vedl. Za přezdívkami dalších dvou králů se skrývali podplukovník Josef Mašín a štábní kapitán Václav Morávek. I ty v následujících měsících nacisté zavraždili.

Reportážní dokument České televize Portrétoval jsem anglickou královnu od londýnského zpravodaje ČT Bohumila Vostala odhaluje strhující osud českého sochaře Franty Bělského, který bojoval s nacisty i komunisty a za studené války trávil s královnou Alžbětou II. a její rodinou dlouhé hodiny.

Dva roky po obsazení českých zemí nacisty se exilová vláda v Londýně snažila pomoct domácímu odboji seskoky parašutistů. Před 80 lety na jaře roku 1941 vrcholila ve Velké Británii příprava prvního československého výsadku do okupované vlasti. Operace dostala krycí název Benjamin.

Přesně před 75 lety – 25. ledna 1946 – vyjel z Mariánských Lázní do Bavorska první organizovaný transport odsunutých Němců. Během následujících měsíců pak vlaky z Československa odvezly do válkou zdevastovaného Německa přibližně dva a čtvrt milionu vysídlenců. Mnozí z nich začínali nový život v uprchlických táborech.

Ve věku 97 let zemřel významný český šlechtic Zdeněk Sternberg, který vlastnil hrad v Českém Šternberku na Benešovsku. Jeho hraběcí rod pronásledovali nacisté i komunisté. Po roce 1948 pracoval na šachtě, sloužil u Pomocných technických praporů a později se živil například jako kulisák. V roce 1968 emigroval do Rakouska, po roce 1989 dostal hrad v restituci zpět.

Zbraně druhé světové války utichly před několika měsíci, tíha však ještě nezmizela. Před 75 lety se řada Čechoslováků vyrovnávala se ztrátou svých nejbližších a stránky novin plnily zprávy z Norimberského procesu. Vánoční svátky se však tehdy nesly nejen ve znamení bolesti a bídy, ale také naděje.

Veterán druhé světové války Michal Hečka oslavil 96. narozeniny. Kvůli riziku nákazy byla oslava komorní, mezi gratulanty ale nechyběli zástupci armády, Československé obce legionářské ani města Kunštát, kde žije.

„Stará hranice mezi bývalou Podkarpatskou Rusí a Slovenskem se změnila. Namísto zemské hranice nastoupila hranice státní, která nás však nebude oddělovat od Sovětského svazu,“ informoval o definitivním konci společného soužití Čechoslováků a Rusínů Československý filmový týdeník 1945. Přesně před 75 lety, 22. listopadu 1945, Prozatímní Národní shromáždění schválilo zákon o připojení Podkarpatska k Ukrajinské SSR. Oblast se tak „vrátila“ zemi, ke které historicky nikdy nepatřila.

Vysoké učení technické v Brně (VUT) po více než sedmdesáti letech vrátilo čestný doktorát Janu Antonínu Baťovi, který vedl zlínské obuvnické impérium v době jeho největšího rozmachu. Vědecká rada anulovala starší rozhodnutí profesorského sboru, který v roce 1948 čestný titul Baťovi odebral. Informovala o tom mluvčí brněnské techniky Radana Koudelová.

Kriminalistům se nepodařilo vypátrat pachatele, který začátkem září napsal sprejem na podstavec sochy bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše v Praze na Loretánském náměstí, že byl rasista a masový vrah. Policie případ odložila. Na dotaz České televize to uvedl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Česko prochází 102 let od vzniku Československa velmi těžkým obdobím. Jeho obyvatelé by se proto měli podle premiéra Andreje Babiše (ANO) semknout a překonat jej. Babiš byl jedním z politiků, kteří přišli na Vítkov položit věnce. Nepoložili je – jako obvykle – společně během pietního aktu. Ten armáda kvůli stále sílící pandemii covidu-19 zrušila. Místo toho přijížděli postupně. V poledne uctila státní svátek také Hradní stráž slavnostním střídáním, při kterém zazněla státní hymna.

Josef Müller, veterán z československých jednotek v Sovětském svazu za druhé světové války oslavil sté narozeniny. Osobně potkal Ludvíka Svobodu či Edvarda Beneše, po přesídlení do Izraele se ale vzpomínka na něj zčásti vytratila. Nedávno ho vypátrali čeští historici.

Po skončení druhé světové války mnoho Čechů a Slováků toužilo po potrestání zločinců a kolaborantů. Pro známé postavy veřejného života a zejména politiky proto byl před 75 lety zřízen zvláštní národní soud, který kromě trestných činů prověřoval také to, zda se obžalovaní chovali, „jak se slušelo na věrné a statečné občany československé“. Do rozhodování soudu přitom zasahovali jak pováleční politici, tak sovětští poradci. Výsledek tak byl ovlivněn starými konflikty i snahou o likvidaci oponentů.