Po několikaměsíční pauze se veřejnosti v sobotu opět otevírá Lichtenštejnský palác na pražské Kampě, který využívá vláda především jako reprezentační prostory premiéra. Lidé mohou navštívit i další vládní objekt, a to vilu někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše a jeho manželky Hany v Sezimově Ústí na Táborsku. V obou objektech musí mít návštěvníci předepsanou ochranu dýchacích cest.
Lidem se otevírá Lichtenštejnský palác v Praze a vila Benešových v Sezimově Ústí
Den otevřených dveří umožnilo uvolnění opatření proti šíření koronaviru. První komentovaná prohlídka se v Lichtenštejnském paláci uskuteční v 09:00 a poslední od 16:00. Ve vile Benešových jsou na rozdíl od Lichtenštejnského paláce prohlídky naplánované na oba víkendové dny.
Naposledy si mohli lidé prohlédnout některý z vládních paláců či domů loni v září. Poté vláda přijala kvůli zhoršení epidemické situace řadu opatření, při kterých byly uzavřeny nejen památky, ale i školy a většina prodejen i služeb, byly zakázány hromadné akce nebo omezen pohyb a kontakt mezi lidmi.
obrázek
Nyní tak vláda pořádá první den otevřených dveří v letošním roce. Komentované prohlídky Benešovy vily se mají konat každý víkend v červnu, září a říjnu. Lichtenštejnský palác si lidé budou moci znovu prohlédnout během červencových svátků, řekla Ivana Krejčiříková z tiskového oddělení Úřadu vlády. Informace o případném otevření dalších svých objektů má vláda zveřejnit v příštích dnech.
V paláci pobývala britská královna či japonský císař
Lichtenštejnský palác je jedním z nejrozlehlejších pražských paláců. V apartmánech umístěných ve druhém patře pobývali při návštěvě Prahy například španělský král Juan Carlos s chotí Sofií, britská královna Alžběta II. či japonský císař Akihito s císařovnou Mičiko. Přízemní sály a salonky slouží k pracovním a přátelským setkáním.
Palác byl vybudován v letech 1697 až 1698 na šestibokém půdorysu. V 18. století změnil několikrát majitele, až v roce 1741 získala palác Barbora Krakovská z Kolovrat, jejíž rod vlastnil palác téměř století. Roku 1831 ho Kolovratové prodali generálovi Janu Josefovi knížeti z Lichtenštejna, který palác upravil stejně jako řada dalších majitelů, mezi nimiž byl například i mlynář František Odkolek.
Od roku 1897 patřil palác pražské obci. Mezi lety 1979 až 1991 byl palác zrekonstruován podle projektu architekta Kamila Fuchse pro potřeby předsednictva vlády.
Součástí sobotní prohlídky paláce je i expozice protokolárních darů, které předseda vlády obdržel při svých zahraničních cestách. Limit počtu návštěvníků pro jednu prohlíku je deset lidí.
Vila Benešových je reprezentační budovou i památníkem
Stejnou kapacitu mají i prohlídky Benešovy vily a zájemci se tam navíc musí předem registrovat na stránce https://rezervace.benesovavila.nm.cz/.
Vila byla postavena podle návrhu architekta Petra Kropáčka v letech 1930 a 1931, kdy byl Beneš ministrem zahraničí. Za druhé světové války sloužila jako vojenská škola a poté internát pro těhotné ženy, takže unikla poškození.
Po smrti Hany Benešové vilu převzal v roce 1975 okresní úřad a následně úřad vlády. Po přestavbě se pak vila stala vládní rezidencí. Dodnes slouží jako reprezentační prostory předsedy vlády, ale je také památníkem manželů Benešových. Obklopuje ji zahrada v anglickém stylu.