Edvard Beneš strana 4 z 5

První poválečná československá vláda v čele se sociálním demokratem Zdeňkem Fierlingerem vyhlásila před 75 lety v Košicích svůj vládní program. Kromě důrazu na rovnoprávnost českého a slovenského národa se v programu poprvé na tak závazné úrovni hovořilo o takzvané národní správě ve velkých podnicích a zabavení majetku fašistů, zrádců a kolaborantů. Československo se tak oficiálně vydalo cestou, kterou mu už během války vyměřil Sovětský svaz.

Postavil se do čela odboje proti monarchii, o vzniku samostatného Československa vyjednával v Evropě i Spojených státech. Za jeho úspěchy stála i podpora manželky Charlotte a dcery Alice. Rebel i „tatíček“ Tomáš Garrigue Masaryk se narodil před 170 lety.

Rodina brigádního generála Františka Moravce chce letos převézt jeho ostatky ze Spojených států do rodné Čáslavi. Legionář Moravec vedl před nacistickou okupací československé zpravodajce, v Londýně pak pracoval pro exilovou vládu a řídil mimo jiné výsadky parašutistů do protektorátu.

Jaroslav Kubera zemřel ve věku 72 let. Odešel předseda horní parlamentní komory, bývalý dlouholetý primátor Teplic a také jeden ze služebně nejstarších senátorů. Za minulého režimu pracoval v teplických podnicích, krátce byl i členem KSČ. Po revoluci nastoupil na městský úřad a v první polovině 90. let vstoupil do politiky.

Účastnil se obléhání Dunkerquu i bojů u Tobruku. Bernard Papánek patří mezi poslední československé veterány, kteří se zapojili do těchto zlomových okamžiků druhé světové války. Z vlasti musel uprchnout dvakrát, vždycky se ale vrátil. Narodil se přesně před sto lety.

Knihy a myšlenky Karla Čapka jsou aktuální dodnes díky nadčasovým tématům a víře v obyčejného člověka. Spisovatel, dramatik, novinář a humanista se zájmem o veřejné dění se přitom narodil už před sto třiceti lety, 9. ledna, v Malých Svatoňovicích. Zemřel v politicky pohnuté době o pouhých 49 let později.

Cisterciácké opatství Vyšší Brod nemá podle rozhodnutí soudu vracet státu 1100 hektarů lesních a zemědělských pozemků, které získalo v církevních restitucích. Krajský soud v Českých Budějovicích tak rozhodl v případu, v němž Státní pozemkový úřad (SPÚ) začal obnovovat správní řízení, v nichž byl řádu majetek vydán. Tento postup soud zrušil. Rozhodnutí bude pravomocné, až ho soud doručí oběma stranám. SPÚ podá proti rozhodnutí kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Radniční opozice i občanská petice kritizují stavbu domu pro seniory a lidi trpící demencí na pražských Vinohradech. Ten má vzniknout na místě tenisových kurtů u Riegrových sadů. Kritikům se nelíbí, že Praha 2 zbourá kvůli stolůžkovému domu historické sportoviště a pokácí vzrostlé stromy. Podle vedení radnice jde o jediné možné místo na Praze 2 vhodné ke stavbě podobného zařízení.

Obraz Františka Kupky z raného období Pískaři na Seině ze sbírky prezidenta Edvarda Beneše, datovaný do roku 1907, se na sobotní aukci v Praze prodal za 16 milionů korun. I s aukční přirážkou kupec za dílo zaplatí 19,8 milionu korun. Oznámil to Miloš Svoboda za pořádající společnost European Arts. Vyvolávací cena byla 15,5 milionu korun.

Československá republika neměla po odtržení od Rakouska-Uherska pro svou nově vzniklou armádu žádné velení, chyběl jí generální štáb. Pomoci s jejím vytvořením měla Francie, hlavní spojenec meziválečné republiky, a francouzský důstojník se nakonec objevil i v čele vedení československé generality. Hlavní vojenský štáb vznikl před sto lety – 15. října 1919.

Laureátem letošní Nobelovy ceny za mír se stal etiopský premiér Abiy Ahmed, který se zasloužil o podpis mírové dohody mezi Etiopií a Eritreou. Po dvaceti letech tak loni na podzim formálně skončila jedna z nejdelších válek v Africe, během které zemřelo na 80 tisíc lidí.

Přesně před osmdesáti lety, 6. září 1939, se v zahraničním vysílání BBC poprvé mluvilo česky. Šlo o přeložený vzkaz opozičních labouristů, aby Hitlerem okupované Československo vydrželo a zůstalo věrné odkazu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Pravidelné vysílání české redakce začalo dva dny poté. Po převratu v roce 1948 se redaktorů BBC bál i komunistický režim, který proti vysílání nasadil rušičky.

Nová generace Manželských etud a poslední cesta žlutých trabantů patří k dokumentům, které Česká televize uvede ve svém podzimním programu. Z novinek diváky zve také k putování za pivem s Matějem Ruppertem, seznámení s „králem obuvi“ Baťou či k analýze třiceti porevolučních let nebo k dalším osudům převážně romských Ptáčat.

Soudní potvrzení nároků rodu Walderode na vydání panství na Turnovsku znamená podle prezidenta Miloše Zemana prolomení Benešových dekretů. Takový precedent je nebezpečím pro český stát v dalších soudních sporech, vyplývá z prezidentova dnešního vyjádření v televizi Barrandov. Podle hlavy státu německá šlechta kolaborovala s nacisty.

„Dne 27. května byl v Praze spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora SS-Obergruppenführera Heydricha. Na dopadení pachatelů se vypisuje odměna 10 milionů korun…,“ zněl začátek vyhlášky vydané poté, co Josef Gabčík s Janem Kubišem v pražských Kobylisích provedli v roce 1942 atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ten následkům zranění o několik dní později podlehl. Jednalo se přitom o čin, který neměl obdoby. Kromě uznání Spojenců s sebou ale také přinesl krvavou německou odplatu. K příležitosti 77. výročí útoku připravila ČT24 unikátní 3D model místa atentátu.

Generál, astronom a mnohovrstevnatý člověk, do jehož retušovaného portrétu si Slováci i Češi promítají své ideály. Tak hodnotí odborníci Milana Rastislava Štefánika, od jehož tragického úmrtí v sobotu uplynulo 100 let. Vzpomínkových akcí se zúčastnili i zástupci Česka a Francie.

Přesně před osmdesáti lety – 27. dubna 1939 – jmenoval prezident Emil Hácha druhou protektorátní vládu. V jejím čele stanul vlastenec a významná postava československé armády generál Alois Eliáš. Někdejší legionář se kvůli své podpoře protiněmeckého odboje stal jediným premiérem okupovaného státu, kterého nacisté popravili.

Mnichovská dohoda znamenala pro Československo nejen ztrátu významné části území, ale také výrazné změny v politickém uspořádání. Česko-Slovensko však nevydrželo ani půl roku, a politické pořádky se měnily znovu. Prezident a předseda vlády už byli pouhými loutkami, skutečnou moc měl říšský protektor, jehož dohledu podléhala celá česká autonomní správa. Postupem času pak státní správa i samospráva přecházely do německých rukou.

Nikdy nechtěl být prezidentem, přesto stanul v čele státu, o který vzápětí přišel. Před osmdesáti lety odcestoval Emil Hácha do Berlína, aby se pokusil zachránit samostatnou republiku. Adolf Hitler mu však oznámil, že dal rozkaz k okupaci. Hácha vzdoroval, dokonce v hádce s Hitlerem prodělal srdeční záchvat. Nakonec však v noci ze 14. na 15. března 1939 podepsal všechno, co nacisté potřebovali.

Českému historikovi Jiřímu Klůcovi se podařilo objevit v Izraeli další veterány československé armády z druhé světové války. Nejstaršímu z nich, Josefu Müllerovi, je 99 let. Mnoho z těchto posledních žijících hrdinů buď ztratilo kontakt s původní vlastí, nebo byli považováni za zemřelé.

Poslední velký pokus o zastavení komunistické totality rozprášila policie – věrná již novému režimu – v Nerudově ulici před 71 lety. Na Hrad šli studenti s výzvou prezidentu Benešovi, aby neustupoval komunistickým požadavkům. Události roku 1948 si připomněli pamětníci, dnešní studenti i politici u památníku v Nerudově ulici.

Pro středoevropský prostor je, vzhledem k jeho poloze, typická nestabilita a častá ztráta svrchovanosti. Na ni pak odpovídá obviňováním vlastních elit a sousedů nebo rozdmýcháním nenávisti a kritikou západních mocností, kterou ještě vyostřila komunistická perioda. V rozhovoru pro ČT24 to uvedl francouzský historik Antoine Marès, jenž se na dějiny střední Evropy specializuje a kterému v Česku před nedávnem vyšla životopisná studie o Edvardu Benešovi.

Období druhé republiky zůstává pozapomenuto v sevření dvou historických milníků, mnichovské dohody a vyhlášení protektorátu. Necelých šest měsíců na přelomu let 1938 a 1939 si přitom zaslouží pozornost. Právě před 80 lety Národní shromáždění schválilo zmocňovací zákon, který fakticky ukončil parlamentní demokracii v Česko-Slovensku a posunul zemi k autoritářskému zřízení. Spolu s rozpadem politického systému mezi Čechy rostla nesnášenlivost a xenofobie.

Kopie posmrtných masek zakladatelů samostatného Československa zamíří na konci listopadu jako dar izraelskému lidu při oficiální státní návštěvě Izraele. Sádrové odlitky tváří Tomáše G. Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika postupně vznikají v několika sadách v konzervátorské dílně Vlastivědného muzea v Olomouci.