Od vydání velkého retribučního dekretu uplynulo 75 let, jeho cílem bylo potrestání vlastizrádců

Před 75 lety, 19. června 1945, byl vydáním takzvaného velkého retribučního dekretu zahájen proces, jehož cílem mělo být potrestání osob, které se za okupace provinily proti československému státu. Proces byl dále upravován řadou dalších dekretů (například o Národním soudu), z nichž poslední „o trestání některých provinění proti národní cti“ (malý retribuční dekret) byl vydán 27. října téhož roku.

K provedení retribuce byly zřízeny mimořádné lidové soudy. V českých zemích bylo podle velkého retribučního dekretu obviněno podle údajů Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) 132 549 osob, mimořádné lidové soudy zastavily trestní řízení pro nedostatek důkazů nebo osvobodily obviněné v 49 666 případech a 22 087 osob bylo odsouzeno.

Zbylých více než 60 tisíc případů bylo buď předáno řádným soudům, zastaveno z důvodu neznámého pobytu pachatele, nebo přerušeno kvůli odsunu a repatriaci obviněných. K smrti bylo odsouzeno přes 700 osob.

Podle retribučních dekretů byli souzeni i čelní představitelé okupační moci, včetně státního sekretáře Karla Hermana Franka a zastupujícího říšského protektora Kurta Daluegea. Oba byli pražským lidovým soudem odsouzeni k trestu smrti a popraveni. Popraven byl také za účasti 30 tisíc lidí historik německé národnosti Josef Pfitzner, který byl za druhé světové války nacistickým náměstkem pražského primátora.

Retribuční dekrety měly původně platit do května 1947. Po komunistickém převratu byla jejich platnost obnovena do konce roku 1948. 

Z právního hlediska byl zejména velký retribuční dekret problematickou záležitostí, protože zaváděl princip retroaktivity (zpětné platnosti) a odsouzeným fakticky odpíral možnost odvolání. Paragraf 31 například uvádí: „Proti rozsudku mimořádných lidových soudů není řádných opravných prostředků. Žádost o milost kýmkoliv podaná nemá odkladného účinku. Trest smrti se vykoná do dvou hodin po vyhlášení rozsudku. Na výslovnou žádost odsouzeného může býti lhůta prodloužena o další hodinu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nehod na železničních přejezdech neubývá

Nedaří se snížit počty nehod na železničních přejezdech. Přitom Správa železnic investuje do zabezpečení miliardy korun. Nejčastější příčinou srážek je nepozornost. Když už člověk vjede do kolejiště a uvázne mezi závorami, radí odborníci zkusit závory prorazit. A pokud to nejde, ihned opustit auto a zavolat na tísňovou linku. Letos už záchranáři zasahovali u víc než šedesáti událostí.
před 4 hhodinami

Čipy pro psy i kočky a jejich registrace. Evropské nařízení má omezit množírny

Mikročip povinně nejen pro psy, ale nově také pro kočky. Europoslanci v týdnu přijali usnesení, podle kterého by chovatelé zvířata měli mimo jiné registrovat v jednotné databázi. To má zkomplikovat existenci množíren. Část odborníků ale tvrdí, že by lépe fungovaly vyšší sankce. Podoba legislativy ještě není konečná, vyjadřovat se k ní budou také ministři členských zemí.
před 4 hhodinami

Celý svět by měl děkovat Trumpovi, míní Dostálová. Foldyna nesouhlasí

Rozhodnutí USA udeřit na íránský jaderný program bylo dobrým krokem, shodli se v Otázkách Václava Moravce zástupci vládní koalice a opozičního ANO. „Celý svět by měl poděkovat (Donaldu) Trumpovi,“ prohlásila europoslankyně Klára Dostálová (ANO). Odmítavě se k útoku postavil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Debatující věří, že zapojení USA povede k oslabení íránského režimu. V druhé části pořadu politici kritizovali systém emisních povolenek ETS 2.
před 9 hhodinami

Po tropech mají dorazit silné bouřky

Teploty v Česku v neděli i v pondělí vystoupají nad 31 stupňů Celsia, v pondělí pak budou od západu postupovat bouřky doprovázené silným větrem, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vítr může podle něj v nárazech ojediněle dosáhnout rychlosti i kolem 110 kilometrů v hodině. Nejpravděpodobnější je výskyt intenzivních srážek na jihu Čech a na Vysočině.
před 11 hhodinami

Pietní akt připomněl vyhlazení osady Ležáky

Politici i veřejnost si připomněli 83. výročí vyhlazení osady Ležáky. K němu nacisté přistoupili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Pieta se konala bez politických projevů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Paliva mohou zdražit kvůli útoku USA v Íránu

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i čtyřicetikorunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
před 13 hhodinami

Když vyjíždí sanitka, o život pacientů už bojují first respondeři

Takzvaní first respondeři zachraňují životy v průměru o tři minuty dříve, než se na místo dostanou profesionální záchranáři. V Královéhradeckém kraji například zdravotníkům asistuje přes čtyři sta dobrovolníků, kteří jen loni pomáhali u více než sto padesáti případů. Spolupráci s veřejností si chválí i v Plzeňském kraji. V tuzemsku ale není zapojení veřejnosti plošné. Ostatní kraje spoléhají na first respondery z řad profesionálů a spolupráci s veřejností odmítají.
před 15 hhodinami

Další repatriační let dopravil do Prahy z Izraele asi osmdesát lidí

Druhý repatriační let dorazil do Prahy s více než osmdesáti osobami, které se rozhodly opustit Izrael kvůli konfliktu mezi ním a Íránem, sdělila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Letadlo přistálo na kbelském letišti krátce před 01:00 SELČ. Už v úterý vládní speciál evakuoval do Česka z Izraele 66 lidí. Dalších asi třicet až padesát Čechů využilo možnosti jiných letadel, třeba slovenského vládního speciálu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...