Marine Le Penová

Francouzský prezident Emmanuel Macron během více než dvou let od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zcela změnil svůj postoj k Moskvě. Evropský státník, který na začátku konfliktu vyzýval k vyjednávání, nyní mluví o možnosti nasazení západních vojáků v pozemních operacích na Ukrajině. V době, kdy mají Ukrajinci potíže s odoláváním ruskému tlaku na frontě a Spojené státy již nejsou spolehlivým partnerem, podle Macrona není možné mít ve vztahu ke Kremlu „žádné červené linie“.

Aktuálně jsou nespokojení farmáři nejhlasitější ve Francii, ale o slovo se hlásí napříč celou Evropskou unií. Na zemědělce tlačí rostoucí náklady doma i nebezpečně levná konkurence v zahraničí. Kritika pak často míří na Brusel a jím prosazovaná společná pravidla.

Francouzská premiérka Élisabeth Borneová v pondělí rezignovala na funkci. Prezident Emmanuel Macron, který o chystaných změnách v kabinetu hovořil už koncem loňského roku, její demisi přijal, informují tiskové agentury. Borneová povede kabinet v demisi až do jmenování nového předsedy vlády. Podle agentury AFP se jako o možném budoucím premiérovi nejčastěji hovoří o 34letém ministru školství Gabrielu Attalovi.

Do pochodů proti antisemitismu, které se v neděli konaly ve francouzských městech, se zapojilo více než 182 tisíc lidí. Podle agentury AFP to uvedlo ministerstvo vnitra a policie. Největší akce byla v Paříži, kde do ulic vyšlo asi 105 tisíc demonstrantů. Pařížský průvod svolali předsedové obou komor francouzského parlamentu a zúčastnila se ho řada politiků, včetně premiérky Élisabeth Borneové.

Ve Francii protestovalo ve čtvrtek proti důchodové reformě 380 tisíc lidí, uvedlo ministerstvo vnitra. Podle pořádajících odborů CGT bylo demonstrantů 1,5 milionu, původně odborová organizace uvedla, že účastníků bylo „přes milion“. Oba údaje potvrzují klesající účast na demonstracích, nyní se konalo jejich 12. kolo. V Paříži policie zadržela 36 lidí, zraněno bylo deset příslušníků ozbrojených sil.

Vůbec poprvé v historii nestojí v čele francouzského krajně pravicového Národního sdružení, někdejší Národní fronty, nikdo z klanů Le Penů. Dosavadní šéfka Marine Le Penová přenechala minulý týden předsednickou funkci europoslanci Jordanu Bardellovi. Nový šéf bude zřejmě v mnoha ohledech ostřejší než jeho předchůdkyně, s radikálem Ericem Zemmourem ale do koalice jít nechce.

Sedmadvacetiletý europoslanec Jordan Bardella nahradí v čele francouzského Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou, rozhodli straníci na sjezdu. Bardella jednoznačně porazil svého protikandidáta Louise Aliota, a stane se tak prvním předsedou strany, který nepochází z rodiny Le Penů.

Dolní komora francouzského parlamentu ve čtvrtek přerušila své zasedání poté, co krajně pravicový poslanec Grégoire de Fournas vykřikl „Vraťte se do Afriky!“ během projevu poslance Carlose Martense Bilongy, ve chvíli, kdy tento zákonodárce položil otázku týkající se přistěhovalectví. De Fournas má za to na patnáct dní zakázaný vstup do sněmovny. V příštích dvou měsících také přijde o polovinu platu.

Stovky Francouzů se zúčastnily pohřbu dvanáctileté Loly, kterou před jedenácti dny zabila zřejmě psychicky narušená žena. Navzdory přání rodičů, aby případ nebyl zpolitizován, se ho rychle chopila francouzská krajní pravice. Všichni, kdo se měli na vraždě podílet, totiž pocházejí z Alžírska. Tragédie znovu vyvolala bouřlivou debatu o migrační politice tamní vlády.

V Paříži se uskutečnilo smuteční shromáždění na počest dvanáctileté Loly, kterou brutálně zabila psychicky narušená žena. Případ má politický rozměr kvůli tomu, že všichni, kdo se na vraždě měli podílet, pocházejí z Alžírska. Tragédie ve Francii znovu vyvolala debatu o imigrační politice vlády.

Francouzští nacionalisté slaví významné výročí, velké oslavy ale neplánují. Přesně před padesáti lety založil Jean–Marie Le Pen Národní frontu. Vliv uskupení v posledních letech roste. Marine Le Penová, dcera a nástupkyně původního předsedy, se však snaží minulost spojenou se svým otcem příliš nepřipomínat.

Pravicový blok jasně zvítězil v nedělních italských parlamentních volbách. Favorizovaná aliance si podle nich přišla zhruba na 44 procent hlasů, středolevicový blok kolem Demokratické strany (PD) získal 26 procent. Třetí Hnutí pěti hvězd s 15 procenty zabodovalo hlavně na jihu země. Pravice bude mít v parlamentu většinu. PD už uznala porážku a oznámila, že bude hlavní opoziční silou. Šéfka vítězné formace Giorgia Meloniová řekla, že Italové vyjádřili jasnou podporu vzniku vlády pravého středu v čele s její stranou Bratři Itálie (FdI).

Nový francouzský parlament má za sebou první týden práce. A už je jasné, že prezidenta Emmanuela Macrona čeká náročné období. Do klíčových pozic se totiž po úspěchu ve volbách dostali zástupci krajní levice i pravice, tedy stran, které prezidentovi hodlají druhé volební období pořádně ztrpčit.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož koalice ztratila po nedělních volbách většinu v parlamentu, odmítl demisi, kterou podala premiérka Élisabeth Borneová. Její vláda tak bude pokračovat dál i za složitého vyjednávání o novém kabinetu, informovala agentura AFP. Macron se chce postupně sejít s lídry všech parlamentních stran, jako první zamířil dnes do Elysejského paláce šéf pravostředových Republikánů Christian Jacob. Macron v úterý přijal také šéfa Socialistické strany (PS), komunistů a šéfku krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou, informovala agentura AFP. Rokování má pokračovat ve středu.

Koalice Spolu francouzského centristického prezidenta Emmanuela Macrona sice vyhrála volby do Národního shromáždění, v 577členné dolní komoře parlamentu už ale nebude mít většinu. Historický úspěch zaznamenalo krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové, které oproti předchozímu volebnímu období téměř zdesetinásobilo počet mandátů. Macronova koalice chce vyjednávat o většinové podpoře, levice hodlá vyvolat hlasování o nedůvěře vládě.

Koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle povolebních prognóz po druhém kole parlamentních voleb získá nejvíce hlasů, unikne jí však většina v Národním shromáždění. V 577členné dolní komoře parlamentu by podle agentury Ifop mohla obsadit 210 až 250 křesel. Podobné výsledky vykazují také průzkumy trojice dalších agentur. Významného zisku podle odhadů dosáhla krajně pravicová strana Národní sdružení, která podle listu Le Monde překonala svůj rekord v počtu mandátů z roku 1986.

První kolo francouzských parlamentních voleb skončilo jen velmi těsným vítězstvím koalice Spolu prezidenta Emmanuela Macrona. Před levicovou formací NUPES Jeana-Luka Mélenchona má náskok jen zhruba desetinu procenta. Zásadní tak bude výsledek druhého kola v neděli.

Francouzi v neděli v prvním kole voleb vybírají své zástupce do Národního shromáždění. V 577 obvodech o stejný počet mandátů soupeří na 6300 kandidátů. Pro usnadnění výběru voličům vznikly čtyři koalice – v čele té středové stojí Emmanuel Macron, který v dubnových volbách obhájil post prezidenta. O tom, jak velkou moc bude mít tento centristický politik v příštích letech, však rozhodnou právě parlamentní volby.

Za týden se koná ve Francii první kolo parlamentních voleb, které budou mít rozhodující vliv na sílu mandátu prezidenta Emmanuela Macrona. Pokud jeho koalice získá většinu, snáz prosadí reformy.

Do francouzských parlamentních voleb zbývá měsíc. Výsledky prvního kola napoví, jaké může být druhé funkční období prezidenta Emmanuela Macrona. K prosazení ambiciózních reforem potřebuje mít na své straně většinu zákonodárců. Jeho plány ale může zkomplikovat nově vytvořená levicová koalice, upozorňuje zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Staronový francouzský prezident Emmanuel Macron byl v Elysejském paláci slavnostně uveden do funkce. Čtyřiačtyřicetiletý Macron se po dvou desetiletích stal první hlavou státu, které se podařilo obhájit mandát. Ve druhém kole dubnových voleb vyhrál stejně jako před pěti lety nad krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.

Francouzi zvolili prezidenta, Emmanuel Macron vyhrál se ziskem 58,55 procenta. Porazil tak Marine Le Penovou, pro kterou hlasovalo 41,45 procenta voličů, a zajistil si pokračování ve funkci na dalších pět let. Informovaly o tom v pondělí v noci tiskové agentury po sečtení všech hlasů. Volby poznamenala velká neúčast, doma zůstalo mezi 27,8 a 28,8 procenta voličů. V neděli večer došlo v některých městech na protesty.

V neděli se ve Francii konaly volby hlavu státu. Do druhého kola postoupil z prvního místa dosavadní centristický prezident Emmanuel Macron a krajně pravicová vyzyvatelka Marine Le Penová. V 17:00 dosáhla účast 63,23 procenta. První odhady po zavření volebních místností ukazovaly na jasné Macronovo vítězství.

Už jen dva dny zbývají do druhého kola prezidentských voleb ve Francii. V případě vítězství Marine Le Penové by mohly významně změnit nejen Francii, ale i celou Evropu. Podle posledních průzkumů má současný prezident Emmanuel Macron náskok zhruba deset procentních bodů. Velká část voličů ale váhá, jestli vůbec přijde k urnám.