Československo

Pravděpodobný příští maďarský premiér Péter Magyar (Tisza) podmiňuje jednání se Slovenskem v politické oblasti vyřešením záležitostí okolo takzvaných Benešových dekretů. Vyplynulo to z jeho vyjádření po telefonátu se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer). Předseda slovenské vlády po rozhovoru uvedl, že Benešovy dekrety, ke kterým mají obě země principiálně odlišné postoje, budou Magyarovou prioritou.

Prezident Petr Pavel se v Chile setkal s českými krajany. Zástupci krajanského spolku jej na akci na české ambasádě požádali o podporu změny zákona o státním občanství, který podle nich omezuje právo žádat o české občanství potomkům Čechů, kteří se narodili mimo území Československa mezi roky 1949 a 1969. Omezení podle nich dopadá na potomky krajanů v Chile.

František Peřina patřil k nejúspěšnějším československým stíhačům druhé světové války. Říkalo se mu generál nebe a byl hrozbou pro Luftwaffe při bitvě o Francii i během obrany Velké Británie. Do války vstoupil už jako legenda. V roce 1937 reprezentoval vlast v letecké akrobacii v Curychu. Potkal se tam i s piloty z Francie, se kterými později bojoval bok po boku. „Tohle je důkaz, že jsem sestřelil sedm aeroplánů ve třech dnech, což kromě mě nikdo během té francouzské kampaně nedokázal,“ ukázal v roce 1995 svou medaili Peřina. Narodil se před 115 lety.

Třicátý březen jako Den české vlajky – vládní návrh sněmovna sice zrychleně schválila, Senát jí ho ale vrátil zpět. Podle horní komory stačí jen změnit název svatováclavského svátku na Den české státnosti a státních symbolů. Vlajka s bohatou historií vznikala ještě za prezidenta T.G. Masaryka a u sebe na lodi ji měli legionáři při cestě z Vladivostoku do Terstu. Po zániku Československa převzala vlajku Česká republika. Slovensko bylo proti, odkazovalo na společný ústavní zákon, který to zakazoval. Návrh na rozšíření významných dnů předložil premiér Andrej Babiš (ANO), podle něhož je státní vlajka tuzemským základním symbolem a vyjadřuje nezávislost a svrchovanost Česka. Senátoři nicméně záměr nepodpořili, například místopředseda senátního ústavně-právního výboru Stanislav Balík (nestr.) ho označil za „lacinou vlnu národovectví“. Přesto premiér vyzval úřady, aby vlajky vyvěsily.

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.

Román „Žena v zeleném kabátě“ popisuje nečekané setkání dvou starších žen v centru Říma, bývalá židovská vězeňkyně z Osvětimi se náhodně setká se svou dozorkyní. Skutečnou situaci, která se jí stala před pár lety, popsala maďarsko-italská autorka a pamětnice holocaustu Edith Brucková.

Bývalí vrcholní představitelé komunistického režimu v Československu budou i nadále pobírat snížené důchody. Ústavní soud (ÚS) neveřejně odmítl stížnost někdejšího brněnského stranického funkcionáře, která byla spojená i s návrhem na zrušení části zákona o důchodovém pojištění. Vyplývá to z usnesení v databázi soudu.

Ve věku 94 let zemřela Zuzana Marešová, rozená Spitzerová. Patřila mezi 669 převážně židovských dětí, které odjely na začátku druhé světové války z Prahy do Londýna díky Nicholasu Wintonovi. V Česku byla jedním z posledních žijících dětí, které Winton tímto způsobem zachránil, poznamenali zástupci projektu Paměť národa.

Prokurátor Josef Urválek měl podíl na vraždě Milady Horákové i tří dalších lidí, kteří byli v roce 1950 odsouzeni k trestu smrti, vyplývá ze závěrů policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Podle něj se Urválek na nezákonném odsouzení a následné vraždě podílel vědomě a aktivně, a to ve formě nepřímé účasti. Urválek je po smrti a nelze ho stíhat, podle vyjádření úřadu je však konstatování jeho trestní odpovědnosti významné pro historickou i právní spravedlnost.

Před čtyřiceti lety se dostal na svobodu Čechoslovák Jaroslav Javorský, kterého komunistický režim ve vykonstruovaném procesu odsoudil za špionáž na dlouhé roky do vězení. Přitom se jen snažil pomoci dívce, kterou miloval, s útěkem na Západ. Jeho případ pozorně sledovali i v zahraničí, na jeho obranu vystupovala třeba organizace Amnesty International.

Josef Salomonovič přežil holocaust. Do prvního pracovního tábora ho přivezli ve třech letech. Matka ho schovávala, aby ho nacisti nenašli a nezavraždili. Prošel i vyhlazovacím táborem Auschwitz-Birkenau v Osvětimi. Otce mu nacisti zavraždili injekcí do srdce v táboře Stutthof. Rozhovor se Salomonovičem přinesl Hyde Park Civilizace.

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.

Lidé si v pátek na několika místech v Česku připomněli památku Jana Palacha, který se před 57 lety polil hořlavinou a zapálil na pražském Václavském náměstí ve snaze vyburcovat společnost z letargie po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) si Palachův čin dopoledne připomněl u památníku v horní části Václavského náměstí. Stejně tak učinil předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD).

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.

Češi a Slováci se znovu sešli na hraniční hoře Velká Javořina v Bílých Karpatech. Na česko-slovenském pomezí se na konci prosince oba národy neformálně potkávají už desítky let a společně oslavují příchod nového roku. Tradiční silvestrovská akce vždy přiláká lidi z obou stran hranice. Připomínají si někdejší společný stát, utužují vzájemné vztahy a nechybí ani každoroční přípitek.

Páni kluci, Lucie, postrach ulice nebo Pod jezevčí skalou. Československé filmy pro děti se dodnes reprízují nejen ve svátečním období. Nová monografie s názvem Jednou nebudeme malí ale odhaluje i neznámou historii této části kinematografie. Přes divácký úspěch se tvorba pro mladé potýkala s nezájmem samotných filmařů.

Odkaz bývalého prezidenta Václava Havla je podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) zvláště v letošním roce stále aktuální. Týká se svobody a schopnosti zastat se druhého, uvedl na pražském Vinohradském hřbitově. Lidé tradičně nosí květiny a svíčky k Havlově chalupě na Hrádečku, kde před čtrnácti lety zemřel. Ředitel Knihovny Václava Havla pak na prvního českého prezidenta zavzpomínal společně s velvyslanci a velvyslankyněmi USA, Německa, Nizozemska, Slovenska a Kanady.

Přesně před 90 lety abdikoval prezident Tomáš Garrigue Masaryk. První hlava československého státu se v polovině třicátých let minulého století potýkala se zdravotními problémy i s hledáním svého nástupce, kterým se nakonec stal Edvard Beneš.

Ve věku 88 let zemřel britský dramatik s českými kořeny Tom Stoppard. Oznámila to agentura United Agents, která ho zastupovala. Zlínský rodák napsal mimo jiné oscarový scénář k filmu Zamilovaný Shakespeare. Mezi jeho nejznámější divadelní hry patří Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi, Arkádie nebo Rock'n'Roll, která se odehrává v Československu.

Ivan Piak snil od mládí o tom, že bude brázdit moře na plachetnici. Totalitní režim v tehdejším Československu mu to však dlouhá léta znemožňoval. Emigrovat se nakonec neodvážil, ale po roce 1989 si svůj námořnický sen splnil. Dnes vzpomíná na divoké zážitky z vojny, první vlastní loď i cesty po Středozemním moři.

Přesně před osmi dekádami ztratilo tehdejší Československo dvanáct tisíc kilometrů čtverečních území a na šest set tisíc obyvatel, když si Podkarpatskou Rus převzal Sovětský svaz. Stalo se tak po jeho hrubém nátlaku.

Sjezd sudetských Němců se příští rok uskuteční od 22. do 25. května v Brně. Oznámilo to Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL), které zastupuje zájmy Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Sjezd se v Česku bude konat vůbec poprvé.

Vidět statisíce lidí hovořit jedním hlasem bylo něco mimořádného, uvedl v rozhovoru pro Českou televizi slavný britský historik Timothy Garton Ash, který do Československa dorazil několik dnů po 17. listopadu 1989. Za „fantastickou chvíli“ označil moment na pražském Václavském náměstí, kdy všichni demonstranti vytáhli z kapes klíče a začali s nimi cinkat.

Břeclavský soud po téměř sedmdesáti letech rehabilitoval rakouského rybáře Karla Benedika. V srpnu 1956 spolu s Walterem Wawrou rybařili u soutoku Kyjovky a Dyje a o šedesát metrů překročili hranici. Českoslovenští pohraničníci je oba zastřelili. Komunisté jejich smrt rodinám tajili až do sametové revoluce. Wawru soud rehabilitoval loni.