Sněmovna

Prezident Petr Pavel hodlá jmenovat ministrem životního prostředí kandidáta Motoristů Igora Červeného. Do chodu resortu by však měl zasahovat i vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy). Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL) vnímá Turkovu pozici jako nadbytečnou. Celou věc bere jako „několikátou prohru Motoristů“. Zmocněneckou pozici hájil místopředseda téhož výboru Patrik Pařil (ANO), je prý určena koaliční dohodou. Zmínil také problematiku emisních povolenek ETS 2 a vyjednávání o nich, v tom by měl dle Pařila Turek figurovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Jmenování nominanta Motoristů Igora Červeného ministrem životného prostředí předpokládá prezident Petr Pavel v pondělí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) hájí nového kandidáta, dle něj bude řídit resort „jak se sluší a patří“. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí Gabriely Svárovské (Zelení, klub Pirátů) je jakýkoli kandidát Motoristů do čela tohoto resortu nevhodný. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib nepochybil v případu odměn za členství v představenstvu společnosti Pražská energetika Holding (PREH). Městský úřad v Říčanech zatím nepravomocně zastavil řízení, žádný přestupek podle něj nebyl prokázán. Informovala o tom mluvčí pražské organizace Pirátů Martina Vacková, následně to potvrdila mluvčí Říčan Helena Vlnařová.

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.

Sněmovna podpořila v úvodním kole změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Novela zástupců koaličních ANO, SPD a Motoristů a opoziční ODS zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává Sněmovně širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Další opoziční strany vznášejí k úpravám výhrady a chystají pozměňovací návrhy. Novelu jednacího řádu posoudí tři výbory, a to ústavně-právní, mediální a petiční.

Poslanci se ve čtvrtek ve sněmovně postavili proti týrání a nepřijatelnému zacházení se zvířaty. Zároveň také vyzvali policii a justici, aby všechna taková jednání vyšetřily a pachatele potrestaly. Podle opozice jen zpřísnění trestů nepomůže, neboť je třeba řešit i příčiny a umisťování zabavených zvířat.

Poslanci v úterý večer přerušili úvodní debatu o změnách pravidel sněmovního jednání k omezení možností obstrukcí. Koalice ANO, SPD a Motoristů sice prosadila možnost pokračování schůze přes noc, jednací den ale skončil po dohodě klubů ve 21 hodin. K vystoupení k novele jednacího řádu se v té době hlásilo ještě devět zákonodárců, šanci by mohli dostat nejdříve ve středu. Většinu středečního jednacího dne však vyplní úvodní diskuze o návrhu státního rozpočtu na letošní rok.

Vláda se na pondělním zasedání shodla, že zruší Národní ekonomickou radu vlády (NERV), která předchozímu kabinetu radila se strukturálními ekonomickými opatřeními. Podpořila rozšíření trestného činu obchodování s lidmi a odmítla pro nadbytečnost návrh novely opozičních poslanců o předcházení ekologické újmě. Také třeba jmenovala nové členy Rady vlády pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek.

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o konci ministerské nominace poslance Filipa Turka (za Motoristy). Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s prezidentem Petrem Pavlem oznámil, že hlava státu jej nikdy nejmenuje. Motoristé však jiného kandidáta místo Turka navrhnout nehodlají. Hosté hovořili také o historickém propojení Čechů a Slováků jedním jazykem – československým. Tehdejší politické vedení tím chtělo udržet republiku po roce 1918 pohromadě. Diskuze se týkala také zisku dvou medailí během nedělních soutěží zimní olympiády v Itálii. Pozvání do debaty přijali herec, politik a diplomat Martin Stropnický, komentátor týdeníku Echo Daniel Kaiser, právnička a bývalá politička Kateřina Valachová, neurochirurg Vladimír Beneš a herec a režisér Milan Šteindler. Pořadem provázela Klára Radilová.

Poslanci v tomto týdnu začali projednávat ve výborech novelu stavebního zákona. Měla by zrychlit a usnadnit povolovací proces. Debata ve sněmovně trvala přes jedenáct hodin. Opozice vytýká koalici zejména problematiku připomínkového řízení, jak uvedla v Událostech, komentářích z ekonomiky poslankyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová (STAN). Zmínila také rizika u přesunu zaměstnanců. Místopředseda téhož výboru Tomáš Doležal (SPD) naopak tvrdí, že velká část stížností je v nové legislativě obsažena. Nyní prý probíhá mapování kritérií. Pořadem provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.

Generální ředitelé České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ve společném prohlášení vyzvali ministra kultury Otu Klempíře (za Motoristy) k vytvoření pracovní skupiny za účelem odborného projednání změn zamýšlených vládou ve financování médií veřejné služby. Za preferovanou formu financování považují rozhlasové a televizní poplatky. Podle Klempíře ministerstvo připravuje několik modelů, které nejdřív projedná koalice. Teprve poté je představí a nabídne odborné veřejnosti k debatě.

Sněmovna v pátek v úvodním kole podpořila návrh vládní koalice na vznik centrální stavební správy pod státním úřadem. Novela stavebního zákona především zřizuje Úřad rozvoje území ČR. Pod tento úřad přejdou stavební úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi. Poslanci měli rovněž na programu změny pravidel sněmovního jednání s cílem omezit možné obstrukce. To ale probírat nezačali. Novelu chce koalice zařadit na další řádnou schůzi.

Rozepře v Poslanecké sněmovně panují kolem volby místopředsedy dolní komory. O tuto funkci se uchází šéf hnutí STAN Vít Rakušan, koalice jej však dosud nepodpořila. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by hnutí mělo navrhnout jiného kandidáta, zmínil údajné zapojení v kauze Dozimetr. S jiným kandidátem nepřijdeme, prohlásila místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Věra Kovářová. Hovoří o naschválech ze strany koalice. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Projekt nákupu amerických stíhaček F-35 pro českou armádu je v takovém stadiu, že musí pokračovat, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po návštěvě čáslavské letecké základny. Chce ale vylepšit podmínky smlouvy, zejména z hlediska financování. Předseda vládního SPD Tomio Okamura zopakoval, že pro hnutí je nákup letounů F-35 nevhodný a příliš drahý.

Předseda hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan nechápe počínání ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) vůči prezidentovi Petru Pavlovi. Hlava státu v úterý zveřejnila Macinkovy vzkazy kvůli Pavlově odmítání jmenovat Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Bývalý ministr se proto nebojí použit slovo vydírání a obhajuje prezidentovo jednání. Rakušan byl hostem pořadu Interview ČT24, moderovaného Barborou Kroužkovou.

Poslanci se v úterý na sněmovní schůzi měli původně věnovat novele stavebního zákona či návrhu na přerozdělení peněz mezi zdravotními pojišťovnami, nakonec se ale zabývali především kauzou zpráv ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) prezidentovi Petru Pavlovi. Zástupci opozice Macinkovo jednání označili za bezprecedentní a vyzvali předsedu vlády Andreje Babiše (ANO), aby jej odvolal, pokud ministr nerezignuje sám.

Vláda ANO, SPD a Motoristů schválila návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to bylo „maximum možného“. Kritizovala návrh z pera předchozího kabinetu. Člen sněmovního hospodářského výboru a předseda ODS Martin Kupka naopak vytknul vládě, že navýšení deficitu „zaplatí všechny budoucí generace“. Nesouhlasil ani se snížením výdajů na obranu. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Vláda na zákonu pracovala od prosincového jmenování, ve sněmovně předtím odmítla návrh předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS) se schodkem 286 miliard. Poslanci by aktuální návrh měli finálně schvalovat 11. března. Opozice výši deficitu kritizuje.

Prezident Petr Pavel navrhl na veřejného ochránce práv bývalou vládní zmocněnkyni pro lidská práva Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou a advokáta Vítězslava Dohnala. Na webu to v pondělí oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře.

Česko by mělo prodat bitevníky L-159 Ukrajině, míní poslanec a předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Poukázal na český zájem v řadě aspektů – podpora Ukrajině, stroje se také mohou vyzkoušet v boji. Hovořil i o aspektu ochrany civilního obyvatelstva. Nesouhlas vyjádřil poslanec SPD Tomáš Doležal. Citoval prohlášení některých členů současné i minulé vlády, podle nichž prodej není v zájmu Česka, ohrozil by prý potřeby a bojeschopnost tuzemské armády. Namítnul, že Česko pomáhá i jiným způsobem. Duel ČT24 moderoval Martin Řezníček.

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabýval soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Babiš se ke svému případu před výborem vyjádřil jako první. Následně mluvil Okamura, který řekl, že rozhodnutí o vydání je na výboru. Doporučení plénu k žádostem výbor vydá 3. února. Očekává se, že sněmovna ani jednoho z politiků tentokrát ke stíhání nevydá.

„Úlohou prezidenta není bez konzultace s vládou v zahraničí slibovat nějaké dary nebo obchodní aktivity,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na návštěvu hlavy státu Petra Pavla na Ukrajině. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) měl Pavel při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik bojových letadel. Prezident kritiku odmítl. „Považuji to za chucpe,“ reagovala na celou záležitost europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Dodala, že Macinkův postoj nepovažuje za správný, oslabuje dle ní pozici tuzemska navenek. Duelem ČT24 provázel Martin Řezníček.