TÉMA

Média

Vítězství Putina i to, kolik procent získá, je v režii Kremlu, myslí si odborníci
Vladimir Putin získá v prezidentských „volbách“ v Rusku „tolik procent hlasů, kolik bude chtít“, v Událostech, komentářích to řekl cestovatel, spisovatel a vydavatel Fero Richard Hrabal-Kronďák. Novinářka Deníku N Petra Procházková si dokonce myslí, že je předem dáno i procentuální rozdělení hlasů mezi jednotlivé kandidáty. Neznamená to však, že podpora Putina v Rusku je výrazně nižší. Podle šéfredaktora Voxpot.cz Vojtěcha Boháče by současný ruský vládce vyhrál i v případě, že by byly volby férové. Režim totiž dlouhodobě kontroluje média a kritiku hlavy státu nepřipouští.
16. 3. 2024|ČT24
Varovný prst pro Slovensko. Štrasburk odsouhlasil akt k ochraně novinářů a nezávislosti médií
Evropský parlament přijal akt o ochraně svobody novinářů a nezávislosti médií. Ten má vůbec poprvé na unijní úrovni zajistit jejich ochranu před politickým a ekonomickým vměšováním, ale i transparentnost vlastnictví médií a jejich financování. Obrátit se bude možné na nový Evropský sbor pro mediální služby. Norma podle některých europoslanců představuje signál Maďarsku, Slovensku či Řecku, kde se média potýkají s problémy.
13. 3. 2024Aktualizováno13. 3. 2024, 18:22|ČTK
Slovenské ministerstvo cílí na RTVS, Danko volá po tvrdé ruce. Opozice varuje před zničením nezávislých médií
Slovenské ministerstvo kultury chce posílit vliv státu na veřejnoprávní Rozhlas a televizi Slovenska (RTVS) a vyměnit ředitele. Opozice návrh zákona kritizovala a označila jej za snahu RTVS ovládnout. Dvě opoziční strany oznámily pokračování protivládních protestů, které byly dříve zaměřené proti změnám v trestním právu. Situaci slovenských médií pozorně sleduje Evropská komise (EK), upozornila místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Proti návrhu se ozval také Český rozhlas. Prostřednictvím generálního ředitele Reného Zavorala uvedl, že jde o „de facto likvidaci stávajícího nezávislého média veřejné služby“.
12. 3. 2024Aktualizováno12. 3. 2024, 21:38|ČTK, ČT24
Kreml zpřísňuje cenzuru a většina Rusů je pro, ukázal průzkum
Před ruskými prezidentskými „volbami“ roste tlak úřadů na zbývající nezávislá média. Nedávno dostal pokutu šéfredaktor Nové gazety, dle soudu psal lži o ruské armádě. Státní cenzuru podporuje podle průzkumů přes šedesát procent dotázaných, hlavně žen. Opoziční novináři přesto pokračují ve své práci.
11. 3. 2024|ČT24
Nejzajímavější a nejnáročnější práce, kterou jsem měl, říká bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky v Československu Naegele
Vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky skončilo v Česku před 20 lety. Rádio financované vládou USA bylo v dobách socialismu trnem v oku komunistům, kteří ročně vydávali desítky milionů korun na rušení jeho signálu. Bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy Jolyon Naegele v úterních Událostech, komentářích zavzpomínal na to, jak se mu referovalo o dění v Československu 80. let a následném pádu komunistického bloku. Ocenil, že mu nadřízení dávali velkou volnost ve výběru témat a řekl, že Česko už „svobodný vysílač“ nepotřebuje, ač reformní procesy podle něj dosud neskončily.
28. 2. 2024|ČT24
Baví mě svět mafiánů. Vždy, když něco píšu, objevím levotu, říká novinářka Pokorná z Deníku N
„Baví mě svět mafiánů a podvodů. Baví mě bavit se s těmi lidmi, zjišťovat, jak se snaží ohýbat zákon,“ říká novinářka Zdislava Pokorná z Deníku N. V podcastu Background ČT24 se vrací k dobám, kdy trávila u Pražského hradu i přes čtyřicet hodin týdně. Za pokrývání kauz z éry Miloše Zemana dostala Novinářskou cenu a napsala o nich i knihu. Mimo jiné proto, aby lidé nezapomněli. „Přijde mi, že když dojde k události, která Česko nějakým způsobem směřuje, a pak nastane změna, zapomene se na to, co bylo.“
16. 2. 2024|Simona Schröderová
Chceme, aby politiku chápal i dělník. Na obrazovce mám radši obyčejné lidi, říká šéf zpravodajství Novy Houska
„Snažíme se lidem politiku vysvětlit. Někdy možná až polopaticky, ale chceme, aby ji pochopil stejně dobře profesor na vysoké škole jako dělník v továrně,“ vysvětluje ředitel zpravodajství a publicistiky TV Nova Kamil Houska. Večerní zprávy už podle něj nepřinášejí divákům nové informace. „Je to show, která vám shrne den,“ popisuje Houska, podle kterého není vzhled pro televizní novináře tak důležitý. V podcastu Background ČT24 mluví také o prvním setkání s Milošem Zemanem, spolupráci se slovenskou TV Markíza nebo o informování o střelbě na pražské filozofické fakultě.
8. 2. 2024|Šimon Rogner
Pražákův Kaprain může převzít Mafru a Synthesii, rozhodl antimonopolní úřad
Skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka může převzít ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) mediální skupinu Mafra, provozovatele rozhlasových stanic firmu Londa a pardubickou chemičku Synthesia. Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nabylo v pondělí právní moci, uvedl úřad na síti X.
30. 1. 2024Aktualizováno30. 1. 2024, 15:56|ČTK, ČT24
Ústavní soud odmítl stížnost proti blokaci některých webů po ruské invazi na Ukrajinu
Ústavní soud odmítl stížnost advokáta z Prahy, který neúspěšně zpochybnil dočasné zablokování některých českých webů po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. Důvodem zablokování, které trvalo čtvrt roku, byla obava vlády z šíření dezinformací. Muži vadilo, že kvůli blokaci webů nemohl čerpat informace, které čerpat chtěl. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou.
15. 1. 2024|ČTK
Kreml označuje lidi nepohodlné režimu jako zahraniční agenty. Jejich seznam roste
V loňském roce bylo v Rusku na seznam zahraničních agentů zařazeno skoro 230 lidí, médií nebo organizací. Tímto hanlivým názvem ruské úřady označují všechny, kdo jsou podle nich pod zahraničním vlivem. Celkem jde už o 742 subjektů. Kreml tak cíleně umlčuje svoje kritiky.
9. 1. 2024|ČT24
Investigativní žurnalistika na Ukrajině je těžká. Novináři nemají být celebrity, říká Boháč
„Když ukrajinská média napíšou něco proti vládě, tak mají lidé pocit, že to bourá vnitřní jednotu. Dělat tam investigativu je těžké,“ říká šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč. Do válkou zmítané země jezdí jako reportér pravidelně, k novinařině se ale naopak dostal během studia v Rusku. „Mám mezi ruskými novináři řadu kamarádů, kteří jsou skvělí investigativci. Je ale plno dalších, kteří to nevnímají jako poslání šířit pravdu,“ vypráví v podcastu Background ČT24.
5. 1. 2024|Šimon Rogner
Polský ministr kultury rozhodl o nucené finanční správě u veřejnoprávních médií a státní agentury
Polský ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz vyhlásil nucenou finanční správu nad polskou veřejnoprávní televizí TVP, rozhlasem PR a státní tiskovou agenturou PAP. Své rozhodnutí o likvidačním statusu označil za reakci na veto zákona o navýšení jejich rozpočtu, které před Vánoci vydal polský prezident Andrzej Duda právě kvůli sporu o tři klíčová média. Jejich vedení nová vláda po bleskovém hlasování parlamentu odvolala před týdnem.
27. 12. 2023Aktualizováno27. 12. 2023, 20:08|ČTK
Střelba v Praze šokovala a zarmoutila evropské lídry i Bílý dům. Slovensko nabízí pomoc
Politici z celého světa vyjadřují soustrast rodinám obětí čtvrteční střelby v Praze. „Mé srdce je s těmi, kteří přišli o život při nesmyslné střelbě v Praze, se zraněnými a s lidmi v Česku,“ uvedl americký prezident Joe Biden a nabídl Česku pomoc. Tu je podle premiéra Roberta Fica a prezidentky Zuzany Čaputové připravenou poskytnout i Slovensko. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že je šokována nesmyslným násilím, které si vyžádalo několik lidských životů.
21. 12. 2023Aktualizováno22. 12. 2023, 06:00|ČTK
Polský ministr vyměnil šéfy veřejnoprávních médií, která ovládala bývalá vláda. Politici a příznivci PiS protestují
Polský ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz odvolal šéfy veřejnoprávní televize, rozhlasu i státní tiskové agentury. Jmenoval též nové správní rady, které povolaly nové vedení těchto médií. Zpravodajský televizní kanál TVP Info přerušil vysílání. Nové vedení televize TVP ve středu večer odvysílalo oznámení, že hlavní zpravodajskou relaci obnoví ve čtvrtek. Předchozí vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) používaly veřejnoprávní média jako nástroje své propagandy, připomněla agentura AP. Poslanci nyní opoziční PiS se shromáždili v sídle televizní stanice TVP, aby „bránili svobodu médií a demokracii“. Večer pak zorganizovali protest před sídlem televize.
20. 12. 2023Aktualizováno20. 12. 2023, 22:17|ČTK
Vučičova strana míří přes drahotu, aféry i masakry k dalšímu volebnímu vítězství
Srbsko míří 17. prosince k předčasným parlamentním volbám, ve kterých se hraje o budoucí vztahy s Evropskou unií, ale i stabilitu celého regionu. Prezident Aleksandar Vučić vypsal hlasování v reakci na rozsáhlé protesty po květnových masových vraždách, důvodů měl ale podle expertů mnohem víc. Opozice volá po obnově právního státu a demokracie, podle odborníků nicméně nemá na celostátní úrovni příliš šancí uspět. Překvapit ale může v komunálních volbách v Bělehradu.
15. 12. 2023|Tamara Kejlová
Ficův triumf posílí unijní potížisty, míní zahraniční média. Slovensko prý míří k Rusku
Po volebním víkendu na Slovensku je jasno. Vládu se pokusí sestavit expremiér a lídr Smeru Robert Fico. Světová média v souvislosti s výsledky hlasování tvrdí, že země se vydává směrem ke Kremlu, což odmítá Moskva i Fico sám. Podle agentury Reuters vítězství Smeru ukazuje na plíživou nespokojenost s válkou na Ukrajině v regionu střední Evropy. Experti ale výrazné změny v zahraniční politice neočekávají. Média si všímají také toho, že Fico má stále blíže k maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi. Ani jeden z nich se nebojí kritizovat Evropskou unii.
2. 10. 2023|
ANO a SPD zablokovaly jednání sněmovny, koalice odmítla řešit výroky Bartoška na adresu Babiše
Opoziční ANO a SPD zablokovaly v pátek projednávání zákonů, neboť koalice odmítla řešit výroky místopředsedy dolní komory Jana Bartoška (KDU-ČSL) na adresu šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Bartošek uvedl, že představuje bezpečnostní riziko. Podle předsedkyně poslanců ANO Aleny Schillerové je takové hodnocení „totálně za hranou“. Lidovecký ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zase poukazoval na Babišovy „rétorické výlevy“ a „urážky“ politiků na sněmovním plénu a nabádal Schillerovou, aby zhodnotila tato vyjádření.  Kvůli sporu a opozičnímu vybrání přestávek byla schůze sněmovny přerušena do úterý.
8. 9. 2023Aktualizováno8. 9. 2023, 21:07|
Senátoři schválili nové ústavní soudce, uspěl i Fremr
Senátoři schválili všechny tři kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl na ústavní soudce. Instituci posílí místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová, profesorka občanského práva Kateřina Ronovská i bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. Právě o něm senátoři zevrubně diskutovali, a to kvůli pochybnostem ohledně kauzy z roku 1988.
2. 8. 2023Aktualizováno2. 8. 2023, 23:12|
Senátem prošly změny v bodovém systému a řidičáky na zkoušku
Systém trestných bodů pro řidiče se od příštího roku změní, zvýší se některé pokuty. Řídit auto bude možné už od 17 let, ale jen pod dozorem mentora. Zavedou se také řidičské průkazy na zkoušku. Schválil také zpřísnění vlastnictví médií vrcholnými politiky, možné navyšování jmění státních podniků nebo exekuční náhrady. Horní komora také nominovala rekordní stovku adeptů na státní vyznamenání, mimo jiné členy třetího odboje.
2. 8. 2023Aktualizováno2. 8. 2023, 19:20|
Poslanci budou jednat o zpřísnění zákona o střetu zájmů nejpozději v pátek
Poslanci budou hlasovat o zpřísnění ustanovení zákona o střetu zájmů nejpozději v pátek v 11:00. Ve sněmovně to prosadil vládní tábor podle návrhu předsedy poslanců STAN Josefa Cogana navzdory protestům zástupců opozičního hnutí ANO. Řečníkům se také omezí doba na vystoupení, v řádné diskusi budou moci mluvit nejvýše 20 minut, a to dvakrát. Frakce ANO a SPD odmítly koaliční návrh na pokračování debaty i ve středu večer, aby nevládní poslanci měli dost času a prostoru se vyjádřit. Poslanci se odpoledne mimořádně sešli kvůli reformě migračních pravidel Evropské unie, a to na podnět hnutí ANO.
14. 6. 2023Aktualizováno14. 6. 2023, 20:49|
Poslanci jednali o zpřísnění zákazu vlastnictví médií politiky. K hlasování se znovu nedostali
Poslanecká sněmovna od rána jednala o novele zákona o změnách v organizaci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, kterou chce koalice zpřísnit zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky a přijímání dotací v ustanovení zákona o střetu zájmů. Projednání předlohy brzdí řadu měsíců opoziční hnutí ANO. Koalice nechala svolat mimořádnou schůzi, kterou nelze blokovat zejména navrhováním změn programu. K hlasování se ale sněmovna nedostala, schůze byla přerušena do středy 14. června.
19. 5. 2023Aktualizováno19. 5. 2023, 20:18|Matěj Lucovič
Česko si polepšilo v žebříčku svobody médií. Poskočilo i Slovensko
Nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF) ve středu zveřejnila žebříček 180 zemí, u kterých hodnotila svobodu médií. Česká republika je na 14. místě, proti loňsku si o šest míst polepšila. Organizace konstatovala, že podmínky pro práci novinářů jsou špatné v sedmi z deseti zemí světa, ve zbylé třetině jsou uspokojivé. V čele žebříčku je Norsko, na jeho chvostu Severní Korea. Slovensko je 17., polepšilo si o deset míst.
3. 5. 2023|
Muž tvrdé ruky, který bojuje s gangy. Bukele posouvá Salvador směrem k diktatuře
Prezident středoamerického Salvadoru Nayib Bukele si jako svou hlavní prioritu vytyčil boj proti ozbrojeným gangům, jejichž aktivity zemi sužují po dekády. V únoru otevřel obří věznici a na sociálních sítích pravidelně oslavuje pokles kriminality. Nyní se zdá, že Bukeleho strategie „mano dura“ neboli tvrdé ruky, funguje. Nicméně podle odborníků na Latinskou Ameriku i s ohledem na historické zkušenosti to může mít jen krátké trvání. V zemi již přes rok platí výjimečný stav, který umožňuje omezení základních práv a masové zatýkání. Prokurátoři z USA rovněž obvinili jeho vládu, že tajně jedná s vůdci gangu MS-13. „Spolu se zásahy proti novinářům, svobodě slova a tisku je pravděpodobné, že přihlížíme dalšímu pokusu o nastolení autoritativní vlády v regionu,“ upozorňuje iberoamerikanistka z Univerzity Karlovy Monika Brenišínová.
18. 4. 2023|
Armádu kritizují, současně horlivě podporují invazi. Ruští vojenští blogeři nabízejí vhled do mysli útočníka
O víkendu přišel o život během atentátu ruský proválečný bloger známý jako Vladlen Tatarskij. Lidé jako on podporující ruskou invazi na sítích mají často velmi silné ideologické smýšlení a vidí válku jako prostředek k podrobení Ukrajiny i možnému konfliktu s NATO. Jejich pozice je specifická, protože jim ruské úřady jako jediným dovolují dílčí aspekty invaze veřejně kritizovat. Podle některých médií však možná Tatarskij přesto jednu čáru překročil.
5. 4. 2023Aktualizováno5. 4. 2023, 18:10|