Podle průzkumu veřejného mínění Eurobarometr vnímá dezinformace jako jednu z největších výzev pro demokracii v EU více než čtyřicet procent Evropanů. Jako vůbec největší výzvu lidé vidí rostoucí nedůvěru k institucím. Někteří odborníci ale varují, že výsledky studie nemusí být úplně vypovídající. Samotné otázky totiž mohou napovídat, co jako problém vnímají autoři studie.
„Ideální společnost, která by byla odolná vůči dezinformacím, by byla taková, která by si uvědomovala, že je zranitelná dezinformacemi,“ říká Tomáš Koblížek z oddělení analytické filosofie Filosofického ústavu AV ČR.
V průzkumech se podle něj ukazuje, že respondenti, kteří před průzkumem hlásili, že jsou velmi odolní vůči dezinformacím, že snadno rozpoznají třeba manipulativní titulek, tak v testech dopadli nejhůře. „Takže odolná společnost bude taková, která bude sama sebe vnímat jako zranitelnou. Jednoduše lidé, když přistoupí na to, že se jim dezinformace může stát, že jí můžou podlehnout, tak to jsou ti lidé, kteří pak budou více pozorní, více kritičtí vůči rozmanitým zprávám, a ti budou asi nejodolnější,“ míní analytik.
Dále upozornil, že dezinformace často bývají redukovány na nějakou snahu manipulovat s naším myšlením nebo přesvědčením o nějakých událostech.
„Často se snaží také působit na naše emoce nebo naše nálady. To třeba dokázala i poslední vlna ruských dezinformací, které se týkaly mrazu na Ukrajině. Hovořily o tom, že aktuální situace na Ukrajině, kdy lidé mrznou ve svých domovech, ve školkách, nemocnicích, je dána tím, že prostě Ukrajina chce bojovat a že má nějaké agresivní zájmy vůči Rusku,“ uvedl příklad Koblížek a dodal, že dezinformace například vůbec nezmiňovaly, že je to důsledek ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. „Neměly tak za cíl jenom přesvědčit někoho o nepravdě, ale podpořit zlobu nebo hněv ve vztahu k ukrajinskému vedení a to dělají docela často,“ řekl.
