Slovensko rozšíří zákaz dovozu zboží z Ukrajiny, rozhodla vláda

Slovensko rozšíří stávající jednostranný zákaz dovozu čtyř zemědělských komodit z Ukrajiny o další potraviny a zboží. Země rovněž zpřísní pravidla tranzitu zásilek s tímto nákladem přes své území. Vyplývá to ze středečního rozhodnutí vlády. Ministerstvo zemědělství v návrhu uvedlo, že opatření je potřeba přijmout mimo jiné z důvodu absence celoevropského řešení ohledně ukrajinského zboží.

Už v září tehdejší slovenský kabinet rozhodl, že Slovensko dál neumožní dovoz ukrajinské pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen. Reagoval tak na podobný krok Maďarska a Polska poté, co Evropská komise uvedla, že neprodlouží embargo na dovoz těchto čtyř druhů zemědělského zboží do unijních zemí sousedících s Ukrajinou.

Nynější slovenská vláda premiéra Roberta Fica uložila příslušným ministrům, aby zajistili zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů či potravin z Ukrajiny a také zavedení zvláštního režimu tranzitu zásilek s určeným zbožím přes Slovensko.

Seznam komodit stanoví ministr zemědělství. Podle dokumentu, který projednala vláda, se slovenská opatření budou vztahovat nejen na zmíněné čtyři komodity z Ukrajiny, ale také například na med, pšeničnou mouku, slad či třtinový a řepný cukr.

Slovensko nejprve letos na jaře jednostranně zakázalo dovoz tří desítek různých zemědělských produktů a potravin včetně obilí z Ukrajiny. Toto opatření pak Bratislava zrušila v reakci na dohodu Evropské komise s pěti členskými zeměmi včetně Slovenska ohledně zavedení unijních ochranných opatření na dovoz vybraných produktů z Ukrajiny. Platnost nařízení EU skončila v polovině září.

Slovenští dopravci ohlásili blokádu hranic

Unie autodopravců Slovenska (UNAS) ve středu ohlásila časově neomezenou blokádu jediného hraničního přechodu mezi jejich zemí a Ukrajinou pro kamiony ve Vyšném Nemeckém. Protest, který má začít v pátek odpoledne, autodopravci zdůvodnili snahou o zrušení volného vstupu ukrajinských kamionů na přepravní trh Evropské unie.

Současně chtějí podpořit své polské kolegy, kteří dříve tento měsíc začali blokovat polsko-ukrajinskou hranici kvůli levné ukrajinské konkurenci. „Hlavním účelem je snaha o okamžité vypovězení dohody mezi EU a Ukrajinou, v jejímž důsledku se začíná hroutit dopravní trh na Slovensku. Zároveň je účelem protestu připojit se k dopravcům z Polska, kteří své hraniční přechody blokují už čtyři týdny,“ napsala UNAS v tiskové zprávě.

Dodala, že cílem není bránit pomoci Ukrajině, která od loňska čelí ruské vojenské invazi. Podle UNAS během protestu bude umožněn převoz humanitárního zboží, vojenské pomoci, živých zvířat, paliva a chlazeného zboží. Zároveň umožní vyjet na Ukrajinu těm kamionům s komerčním zbožím, které už jsou na Slovensku, a to v počtu čtyři vozy za hodinu.

UNAS blokovala přechod před dvěma týdny

UNAS před dvěma týdny na hodinu zablokovala hraniční přechod Vyšné Nemecké/Užhorod na protest proti ukrajinským dopravcům, kteří od EU dostali do konce prvního pololetí příštího roku výjimku z regulace přepravy zboží na unijním trhu. Slovenské ministerstvo dopravy tehdy vyjádřilo pochopení pro stížnosti dopravců vůči levné konkurenci z Ukrajiny.

Po začátku protestů dopravců na polsko-ukrajinské hranici část kamionů začala jezdit přes Slovensko, což vedlo k vytváření dlouhých kolon kamionů u slovensko-ukrajinské hranice.

Ilustrační foto
Zdroj: Unsplash/Yassine Khalfalli

Slovenské ministerstvo dopravy ve středu po jednání s autodopravci uvedlo, že respektuje jejich právo stávkovat. „Dohodli jsme se, že pokud přistoupí ke stávce, budou stávkovat takovým způsobem, aby příliš nenarušili život obyvatel východního Slovenska,“ sdělil resort s tím, že požadavky UNAS bude ministr Jozef Ráž tlumočit příští týden v Bruselu.

Ještě před ohlášením akce UNAS evropská komisařka pro dopravu Adina Valeanová situaci na polsko-ukrajinském pomezí označila za „nepřijatelnou“. Ukrajina ani Evropská unie se podle ní nesmějí stát „rukojmími“ polských řidičů kamionů. Podpořila sice právo řidičů na protest, Evropská komise si ale podle ní vyhrazuje právo zasáhnout a zajistit dodržování pravidel a práva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 44 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 47 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami
Načítání...