Vládní plán deportací do Rwandy pohořel. Britský soud ho zamítl

2 minuty
Lukáš Dolanský hovořil o britských deportacích do Rwandy
Zdroj: ČT24

Britský nejvyšší soud ve středu rozhodl, že vládní plán deportací žadatelů o azyl do Rwandy není v souladu se zákonem. Soudci v jednomyslně schváleném verdiktu došli k závěru, že africkou zemi nelze považovat za bezpečnou a že migrantům tam hrozí špatné zacházení. Rozsudek je porážkou pro konzervativní kabinet premiéra Rishiho Sunaka, jenž deportace prosazoval ve snaze snížit počet migrantů, kteří do Británie nelegálně připlouvají přes Lamanšský průliv. Sunak se ale plánu nevzdává a chce lety do Afriky zahájit na jaře 2024.

Předseda nejvyššího soudu Robert Reed řekl, že vláda jednala v dobré víře, existují ale důvodné obavy, které se týkají zacházení s žadateli o azyl v africké zemi. Migrantům podle něj reálně hrozí, že Rwanda nedokáže jejich žádosti o azyl řádně zpracovat a že je vypoví do zemí jejich původu i v případě, že by to pro ně bylo nebezpečné. To by znamenalo porušení mezinárodních principů azylové ochrany.

Mluvčí rwandské vlády v první reakci uvedl, že rozhodnutí ohledně dohody s Británií je plně v pravomoci britské justice, uvedla agentura Reuters. Zároveň vyjádřil nesouhlas se závěrem soudu, že africká země není bezpečná.

2 minuty
Události: Soud odmítl deportaci migrantů z Británie do Rwandy
Zdroj: ČT24

Podle zahraničního zpravodaje ČT Lukáše Dolanského je rozhodnutí soudu pro Sunakovu vládu „nepříjemné“ a „bolestné“. „Premiér stačil prohlásit, že si tento výsledek nepřál a doufal, že soud rozhodne opačně, protože na této politice stavěl. Boj proti nelegální migraci byl jedním z dominantních témat jeho vlády,“ uvedl novinář.

Dolanský připomněl, že Sunakův kabinet zažil před dvěma dny dramatické turbulence, když premiér odvolal z funkce několik ministrů, a to společně se šéfkou resortu vnitra Suellou Bravermanovou. „Pro nového ministra vnitra bude úkolem číslo jedna připravit novou migrační politiku,“ okomentoval věc Dolanský.

9 minut
Zpravodaj Dolanský k rozhodnutí britského soudu o deportaci do Rwandy
Zdroj: ČT24

Soud se nepostavil proti myšlence deportací migrantů

Dolanský posléze ve vysílání ČT24 doplnil, že soudci neřekli, že samotný plán odvážet migranty někam mimo Británii by byl nelegální, ale vyslovili se konkrétně jen proti Rwandě, která není považována za bezpečnou zemi. Podle soudu navíc hrozilo, že by migranti mohli být následně ze Rwandy odsouváni do zemí, z nichž emigrovali. Tam by jim mohly hrozit perzekuce, což je proti mezinárodnímu právu, dodal zpravodaj.

Zklamaný premiér Sunak už oznámil, že vláda pracuje na novém plánu, a překvapivě uvedl, že se bude snažit opět jednat se Rwandou „o jiném momentu“. Teprve v následujících dnech by tak mělo být jasněji, jak bude plán vypadat a které země či zemí by se týkal, řekl Dolanský.

„Plán Rwanda“ podporovalo na 48 procent Britů, zatímco 35 dotázaných bylo proti němu, ostatní neměli žádný názor. Postoj veřejnosti tak podle novináře ukazuje její zájem řešit migrační problém, kterému Británie čelí. Navíc plán měl také odradit některé budoucí migranty do země. Počítal přitom s deportací mužů a pouze těch, kteří přišli za prací, tedy ekonomických migrantů. Neměl se týkat žen a dětí. 

Středeční rozsudek byl sledován i zástupci dalších zemí, kteří o podobném řešení migrační krize uvažují. Mluví se o Německu či Itálii. 

S plánem posílat část žadatelů o azyl z Británie do Rwandy přišel na jaře 2022 tehdejší premiér Boris Johnson. Londýn pak s africkou zemí uzavřel příslušnou dohodu a zaplatil jí 120 milionů liber (3,3 miliardy korun), její realizace ale uvázla kvůli soudním sporům. V červnu 2022 byla britská vláda nucena na poslední chvíli zrušit první deportační let, když Evropský soud pro lidská práva (ECHR) rozhodl, že tento plán je spojen „s reálným rizikem nevratné újmy“.

Loni v prosinci se na stranu britského kabinetu přiklonil vrchní soud, odvolací instance pak ale letos v červnu verdikt zvrátila, když soudce došel k závěru, že Rwanda není pro žadatele o azyl bezpečné místo. Vláda se pak obrátila na nejvyšší soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 55 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 2 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...