Nenávist mezi Armény a Ázerbájdžánci je obrovská, uprchlíci mluví o ruské zradě, říká reportér

9 minut
Události, komentáře: Arménští uprchlíci z Karabachu viní ze situace i Moskvu
Zdroj: ČT24

Arménie se snaží začlenit sto tisíc běženců, kteří před šesti týdny uprchli z Náhorního Karabachu a nepočítají s tím, že by se v dohledné době mohli vrátit do svých domovů. Podle spolupracovníka ČT Tomáše Vlacha je nenávist mezi Armény a Ázerbájdžánci tak obrovská, že vedle sebe nemohou žít. Nejen mezi běženci v Arménii zároveň sílí odpor k Rusku, které podle uprchlíků Karabach zradilo. Jerevan se nyní snaží přiklonit k Západu, čelí ale překážkám, řekl ČT Vlach, který byl hostem pořadu Události, komentáře.

Po devítiměsíční blokádě a jednodenní válce arménská komunita v Náhorním Karabachu koncem září fakticky kapitulovala. Enklávu obsadily ázerbájdžánské ozbrojené složky. Desetitisíce lidí pak oblast opustily.

„Narodil se za války ve Stěpanakertu. Náš dům vůbec neviděl. Vzali jsme ho rovnou z nemocnice a přivezli,“ říká o svém vnukovi Aram, který nyní žije se svou širší rodinou ve vesnici nedaleko arménské metropole.

Z Náhorního Karabachu odjelo během několika málo dnů prakticky všechno arménské obyvatelstvo. Ačkoli ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev slíbil lidem občanství a bezpečnost, nikdo ze zdejších Arménů tomu nevěřil. „Šedesát kilometrů jsme jeli dva dny, 48 hodin. Stačila by malá provokace a podřezali by všechno arménské obyvatelstvo,“ je přesvědčen Aram.

Davový efekt

Podle Vlacha existovaly náznaky, že by mohlo dojít k etnickým čistkám. „Ázerbájdžánští vojáci vyháněli obyvatelstvo, chovali se hrubě v opuštěných arménských domech, které zabrali. Případy masového zabíjení zatím dokázané nejsou. Vypadá to spíš, že šlo o jakýsi davový efekt, že ti lidé nechtěli žít s Ázerbájdžánci v jednom státě. Nenávist mezi Armény a Ázerbájdžánci je taková, že se nesnesou vedle sebe,“ říká novinář.

Snahy o integraci běženců

Triumfální ázerbájdžánskou přehlídku v ulicích hlavního města Náhorního Karabachu Stěpanakertu, přejmenovaného na Chankendi, sledovali běženci s hořkostí v televizi nebo na internetu. Je jim jasné, že domů se rychle nevrátí. „Uprchlíci mi říkali, že je jim jedno, co je s jejich domy. Pozice Ázerbájdžánu je teď tak silná, že to (na návrat uprchlíků) nevypadá,“ podotkl Vlach.

Arménie se běžencům snaží zajistit práci, oni sami si ale stěžují na vysoké náklady na bydlení. Ty vzrostly poté, co do Jerevanu utíkali vesměs movití Rusové, kteří se obávali povolávacího rozkazu do války proti Ukrajině.

„Teď už dva týdny pracuji jako učitelka, ale jestli nebudu mít kde bydlet, nebudu moct tu práci dělat,“ stěžuje si uprchlice Asyl. Podle Vlacha se právě učitelé poměrně dobře integrují, snahy jsou také u vojáků karabašské domobrany, sportovců nebo státních zaměstnanců. „Zemědělci by v budoucnu měli být přesídleni někam, kde dostanou půdu, které ale v Arménii není úplný dostatek,“ konstatoval Vlach.

Rostoucí skepse vůči Rusku

Vzniká tak napětí mezi karabašskými a původními Armény, kteří uprchlíky „nepřijímají příliš rádi“, popisuje situaci v zemi reportér. Výčitky karabašských uprchlíků se nyní obrací proti vlastní vládě, ale i Rusku, na jehož takzvané mírotvorce karabašští Arméni spoléhali. „Jako křesťanský svět jsme jim věřili, ale oni nás zradili,“ konstatoval Aram.

Podle Vlacha není jasné, proč se Rusko za karabašské Arménce nepostavilo. „Buď tam byla nějaká dohoda Putina s Erdoganem, to znamená Turecka s Ruskem, anebo už na to neměli dost sil, spočítali si, že kvůli válce na Ukrajině pro případnou intervenci v tom konfliktu nemůžou přesunout dost sil, takže postupovali tak, že problém nechali na Ázerbájdžánu,“ vysvětluje novinář.

Nejen mezi uprchlíky z Náhorního Karabachu, ale i mezi obyvateli samotné Arménie se nyní objevuje skepse ze spojenectví s Ruskem i z toho, že Moskva má v zemi na tři tisíce vojáků. „Rusko odchází nerado. Odchází jen pod tlakem okolností. Tento tlak okolností vytvoříme de iure i de facto,“ poznamenal arménský politolog a bloger Ruben H. Mehrabjan.

„Někteří lidé v Arménii odmítali mluvit rusky a mluvili se mnou anglicky,“ popisuje Vlach změnu ve vnímání Moskvy mezi obyvateli Arménie.

Vláda arménského premiéra Nikoly Pašinjana teď hledá spojence na Západě. Vojáci cvičí s Američany a země nedávno nakoupila radiolokátory z Francie. Arménie také posiluje domobranu, jelikož se obává snah Ázerbájdžánu a Turecka zajistit si pozemní koridor přes její území z Nachičevanské enklávy u tureckých hranic, kterou spravuje Baku.

„Arménie se chce transformovat v demokratickou zemi, jako to činila v posledních patnácti letech Gruzie. Naše zkušenosti by byly velice cenné. Je to také turistika, která se tam teď úspěšně rozvíjí,“ komentuje Vlach možnou českou pomoc tomuto státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

K zadržování migrantů chce Trump využít věznici Guantánamo

Americký prezident Donald Trump ve středu vydal exekutivní příkaz k otevření detenčního zařízení pro migranty ve věznici na americké základně v kubánském Guantánamu. Zařízení podle něj pojme až 30 tisíc lidí, kteří pobývají v USA nelegálně. Staronová hlava státu uvedla, že přípravou zařízení pověří Pentagon a ministerstvo pro vnitřní bezpečnost. Americký ministr zahraničí Marco Rubio vedle toho rozšířil výjimky týkající se rozsáhlého zmrazení zahraniční pomoci. Nová administrativa zároveň nabídla civilním federálním pracovníkům odstupné, pokud sami odejdou ze zaměstnání.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

Německo čeká horší vývoj ekonomiky. Podle Špicara se to dotkne i Česka

Německá vláda výrazně zhoršila výhled letošního růstu tamní ekonomiky. Podle ministra hospodářství Roberta Habecka se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší jen o 0,3 procenta. Ještě v říjnu přitom odhad činil 1,1 procenta. Růst má být nižší také v příštím roce. Viceprezident českého Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar v 90' ČT24 uvedl, že to bude mít také velký dopad na Česko, které musí závislost na Německu snížit.
před 1 hhodinou

Během tlačenice při hinduistickém svátku zemřelo nejméně třicet lidí

Nejméně třicet lidí zemřelo v noci na středu v tlačenici o svátku Kumbh mélá v indickém městě Prajágrádž. Podle světových agentur to po mnohahodinovém čekání na oficiální bilanci oznámily indické úřady. Hinduistický svátek je označován za největší náboženské shromáždění na světě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Šará se stal prozatímním prezidentem Sýrie

Ahmad Šará, vůdce islamistických povstalců, kteří loni v prosinci svrhli v Sýrii režim vůdce Bašára Asada, byl jmenován prozatímním prezidentem Sýrie. S odvoláním na syrskou agentura SANA o tom informovala agentura Reuters. Nové vedení země zároveň oznámilo pozastavení platnosti ústavy, rozpuštění všech ozbrojených a revolučních skupin a jejich začlenění do nově vznikajících státních institucí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Muzeum Louvre je obětí vlastního úspěchu

Louvre, bývalé sídlo francouzských králů s více než šest století dlouhou historií a v současnosti největší muzeum světa, je v dezolátním stavu. Zdi jsou oprýskané a poškozené únikem vody, parkety prošlapané. Muzeum, které má 400 místností, je koncipováno tak, aby mohlo pojmout čtyři miliony návštěvníků ročně, zavítá jich sem ale více než dvojnásobek. Vstup k expozicím usnadní nový, druhý vchod. Mona Lisa se kvůli tlačenicím přesune do samostatného sálu. Zvýší se však i vstupné, a to zejména pro návštěvníky ze zemí mimo EU. Práce by měly skončit v roce 2031.
před 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili výzvu ke zpřísnění migrační politiky

Německý Spolkový sněm přijal návrh opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky. Návrh, který není pro vládu právně závazný, prošel i pomocí hlasů Alternativy pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Podle vládních stran tím CDU/CSU prolomila tabu. Německý kancléř Olaf Scholz ve vládním prohlášení před poslanci varoval před porušením evropského práva a omezením práva na azyl.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci provedli rozsáhlý dronový útok na Rusko, vzplála ropná rafinerie

Ukrajina podnikla v noci na středu rozsáhlý dronový útok na ruská ropná a energetická zařízení, vyplývá z vyjádření ruských představitelů a tamních i ukrajinských médií. Ruské ministerstvo obrany hlásí sestřelení 104 bezpilotních letounů nad devíti ruskými regiony. Požár vypukl v ropné rafinerii ve městě Kstovo v Nižněnovgorodské oblasti. Rusové v úterý večer a v noci na středu útočili na Ukrajinu, v Mykolajivu zabila jejich raketa dva lidi a sestřelené drony dopadly v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Slovensko si předvolalo ukrajinského velvyslance

Slovenské ministerstvo zahraničí si předvolalo ukrajinského velvyslance. Vyjádřilo mu nesouhlas s výroky Kyjeva, které považuje za zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska. Tamní diplomacie bližší informace v prohlášení nesdělila.
před 6 hhodinami
Načítání...