Slovenským premiérem se stane Robert Fico. Čaputová jmenuje novou vládu ve středu

9 minut
Horizont ČT24: Slovenská prezidentka jmenuje Ficovu vládu
Zdroj: ČT24

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová jmenuje novou vládu ve středu odpoledne, informoval mluvčí hlavy státu Martin Strižinec. Novým premiérem bude Robert Fico, jehož strana Smer – sociálna demokracia (Smer–SD) vyhrála zářijové předčasné parlamentní volby. Fico bude ministerským předsedou už počtvrté. Smer–SD se na vytvoření kabinetu dohodl se stranami Hlas – sociálna demokracia (Hlas–SD) Petera Pellegriniho a nacionalistickou Slovenskou národní stranou (SNS) Andreje Danka.

Smer–SD, Hlas–SD a SNS obsadí ve 150členném slovenském parlamentu 79 křesel. Ustavující schůze slovenské sněmovny v novém složení bude rovněž ve středu. Poslanci by kromě složení slibu měli také například zvolit nového předsedu parlamentu; koalice do této funkce hodlá prosadit Pellegriniho.

Fico byl premiérem nejprve v letech 2006 až 2010 a pak vedl dvě vlády v období 2012 až 2018, kdy na funkci ministerského předsedy rezignoval v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. V čele vlády ho pak vystřídal tehdejší místopředseda Smeru–SD Pellegrini, který Ficovu stranu po její porážce ve volbách v roce 2020 spolu s dalšími politiky opustil a založil vlastní stranu Hlas–SD.

Fico na rozdíl od dosavadního postoje Bratislavy odmítá vojenskou pomoc Ukrajině, která se od loňského února brání vojenské invazi Ruska. „Slovensko by už také pravděpodobně nepodporovalo případný vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance,“ dodal k očekáváním od nové vlády zpravodaj ČT v Bratislavě Jan Šilhan. 

Fico je rovněž zastáncem tvrdšího postupu vůči běžencům ve stávající migrační vlně, která vyústila v obnovení hraničních kontrol také mezi středoevropskými zeměmi. „Jedním z prvních povolebních kroků bude to, že bude chtít výrazněji zpřísnit režim na hranicích,“ doplnil Šilhan.

Nastupující vláda také hodlá provést výraznější změny v bezpečnostních složkách, Fico například avizoval, že bude chtít vyměnit policejního prezidenta Štefana Hamrana. „Ten ale nečekal na pokyn seshora a sám avizoval, že nebude chtít pod vládou Roberta Fica sloužit, a předem ohlásil, že odejde ze své funkce. Podobně Fico také mluvil o tom, že nebude nadále trpět v čele speciální prokuratury Daniela Lipšice,“ upřesnil zpravodaj ČT.

Ministrem životního prostředí bude Taraba

Termín jmenování kabinetu oznámila prezidentská kancelář poté, co SNS v úterý dopoledne uvedla, že stáhla svého původního kandidáta na ministra životního prostředí Rudolfa Huliaka, jehož nominaci Čaputová už minulý týden odmítla. SNS jako nového ministra životního prostředí navrhla dalšího zvoleného poslance Tomáše Tarabu.

SNS na nominaci Huliaka sice trvala, hlava státu ale jmenování nového kabinetu podmínila předložením nového personálního návrhu. Novou nominací tak SNS prezidentce ustoupila.

Taraba ani Huliak nejsou členy SNS, z jejíž kandidátní listiny se v zářijových parlamentních volbách dostali do sněmovny. V roce 2020 byl Taraba zvolen poslancem za krajně pravicovou stranu Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko, jejímž členem ale rovněž nebyl. V předchozím volebním období navrhoval zákony, které by podle ochranářů poškodily ochranu přírody. 

„Vznikla otázka, zda moje osoba bude rozhodující při štěpení koaliční vlády. Já zůstávám v parlamentu,“ řekl Huliak ve svém proslovu, ve kterém oznámil, že SNS nakonec odvolává jeho nominaci na ministra životního prostředí.

Taraba za jednu z priorit při ochraně životního prostředí označil potřebu řešení stavu, že v zemi osm set obcí nemá kanalizaci.

SNS na tiskovou konferenci, kde oznámila nového kandidáta na ministra životního prostředí, nevpustila novináře několika redakcí. Předseda SNS Andrej Danko to zdůvodnil tím, že novináři listů Denník N, Sme a portálu Aktuality.sk podle něj dělají politickou práci ve prospěch liberálního hnutí Progresívne Slovensko, jež ve volbách skončilo na druhém místě.

Danko kvůli dřívějšímu odmítnutí Huliaka znovu kritizoval hlavu státu a tvrdil, že pro funkci Čaputová nemá předpoklady mentální ani odborné. Prezidentka svůj odmítavý postoj ke jmenování Huliaka ministrem zdůvodnila mimo jiné tím, že tento kandidát neuznává existenci klimatické krize.

Čaputová poděkovala Ódorově vládě

V úterý odpoledne Čaputová přijala dosluhující úřednickou vládu Ľudovíta Ódora, kterou jmenovala v polovině letošního května jako řešení situace po rozpadu předchozí vládní koalice a po odchodu ministrů z menšinového kabinetu Eduarda Hegera, kterému sněmovna loni vyslovila nedůvěru.

„Chci vám poděkovat za vaší profesionalitu a v neposlední řadě za váš příspěvek ke zvýšení politické kultury a komunikace, která je na Slovensku stále vzácnější. Takové lidi, jako jste vy, Slovensko potřebuje,“ řekla Čaputová na schůzce s Ódorem a s členy jeho kabinetu odborníků.

Ódor v projevu vybídl, aby společnost místo urážek a osočování, které provázely i volební kampaň, zkusila vzájemný respekt.

Fico dříve během dne před novináři tvrdil, že Ódorova vláda za pět měsíců v úřadu neudělala nic. Řekl, že nová vládní koalice se nebude inspirovat návrhy dosluhujícího kabinetu. Ten připravil například balík možných opatření na zlepšení kondice státních financí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 19 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 27 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 36 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...