Při nočním ostřelování Oděsy zemřel člověk, ruské rakety poničily katedrálu

Po sobotní přestávce pokračovali Rusové v noci na neděli v útocích na Oděsu, které zahájili v úterý a označují je za odvetu za poškození Krymského mostu. Jejich ostřelování nepřežil jeden člověk. Jeden ze zraněných, sedmnáctiletý mladík, je ve vážném stavu na jednotce intenzivní péče, uvedl šéf oblastní správy Oleh Kiper. Rakety zasáhly obytné domy a také katedrálu Proměnění Páně. Ta je těžce poškozená. Rusko odmítlo za útok odpovědnost, jeho ministerstvo tvrdí, že útoky na Oděsu cílily jinam.

Oděská pravoslavná katedrála byla původně postavena na přelomu 18. a 19. století, ale Sověti ji v roce 1936 zbourali. Po osamostatnění Ukrajiny byla obnovena, ale v noci na neděli ji zasáhly ruské rakety. Ze zveřejněných záběrů a informací duchovních a místních úřadů vyplývá, že je svatostánek těžce poškozen, přišel o střechu i okna a že v něm po útoku hořelo. Záchranáři vytáhli ze sutin ikonu zobrazující patronku města.

Arciděkan katedrály Andrij Palčuk uvedl, že raketa zasáhla kapli v pravém křídle svatostánku. „Část střely proletěla skrz celou katedrálu a zasáhla místo, kde jsou vystaveny ikony, svíčky a knihy na prodej,“ uvedl.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pohrozil odvetou za poničení oděské katedrály a hovořil o „ruském zlu“. „Jako vždy zlo prohraje. A za Oděsu jistě stihne ruské teroristy odplata,“ řekl. Útok na svatostánek odsoudila i italská premiérka Giorgia Meloniová. „Ruští agresoři (…) ničí naši evropskou civilizaci, její svaté symboly,“ uvedla.

Ruské ministerstvo obrany reagovalo na informace o poškození katedrály odmítnutím ruské odpovědnosti. Připustilo, že Rusové Oděsu ostřelovali, tvrdí však, že cíle byly „v bezpečné vzdálenosti“ od svatostánku, a naopak obvinilo Ukrajince, že si jej poškodili sami protiletadlovou střelou. Resort dále uvedl, že v oblasti Oděsy zasáhlo cíle, kde nepřítel „připravoval teroristické útoky“, a že všechny tyto cíle byly zničeny.

Útoky na ukrajinskou pravoslavnou církev

„Rusko systematicky ničí pravoslavnou církev na Ukrajině a její budovy,“ uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na Twitteru. „Nastolíme to na příštím jednání Rady bezpečnosti OSN o Ukrajině, aby bylo jasné, že Rusko je jedinou hrozbou pro ukrajinské pravoslaví,“ dodal.

Rusové během agrese na Ukrajině už zničili více než 80 chrámů pravoslavné církve, dříve podřízené moskevskému patriarchátu, a poškodili jich více než dvě stovky, a to i v oblastech, kde se nevedou boje. Zničili také osm klášterů a sedm jich poškodili. Zranění utrpěly více než dvě desítky duchovních, tvrdí ukrajinská média.

„Kvůli vašim osobním ambicím jste ztratili ukrajinskou pravoslavnou církev a další církve v zemích ‚svaté Rusi‘,“ vzkázal oděský arcibiskup Viktor moskevskému patriarchovi Kirillovi a dalším členům vedení ruské pravoslavné církve. „Zdráhám se oslovit vás jako otce, protože jste otec, který vydal své děti na smrt, na vraždění,“ dodal na adresu moskevského patriarchy. Ten opakovaně ruskou agresi proti Ukrajině podpořil.

Ruský útok podle předběžných údajů poškodil 25 architektonických památek, uvedly úřady podle listu Ukrajinska pravda. „Rusové záměrně namířili své rakety na historické centrum,“ napsala oblastní správa na Telegramu. „Vše, co vytvořili velcí architekti, nyní ničí cynické bestie,“ dodala.

Střely zasáhly také obytné domy. „Bohužel máme jednoho mrtvého civilistu v důsledku nočního teroristického útoku Rusů v Oděse,“ uvedl předseda oblastní rady Oleh Kiper. Další dvě desítky lidí utrpěly zranění, z nich čtrnáct, včetně tří dětí, podle šéfa oblasti skončilo v nemocnici.

Podle ukrajinských vzdušných sil mířily na Oděsu ruské rakety Onix a Kalibr. Moskva, která obvykle tvrdí, že neútočí na civilní infrastrukturu, se k ostřelování Oděsy hlásí, prohlásila je za odvetu za poškození Krymského mostu. Rusko z útoku na něj viní Ukrajinu, Kyjev se k tomu oficiálně nehlásí, neoficiálními kanály však svou odpovědnost potvrzuje. Ukrajinská vláda považuje most za legitimní cíl, protože ho Rusové používají k zásobování svých jednotek na jihu a protože byl z pohledu ukrajinského práva postaven nelegálně.

Další lidé zahynuli v sobotu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Šéf oblastní správy Pavlo Kyrylenko informoval o čtyřech mrtvých a 11 zraněných po ruských útocích na několik obcí.

Sedmdesátiletá žena utrpěla zranění při nedělním bombardování vsi Kučerivka v Charkovské oblasti, uvedla Ukrajinska pravda s odvoláním na oblastní úřady.

Útoky cílí i na přístav, Zelenskyj požádal o svolání Rady NATO–Ukrajina

Útoky na Oděsu v týdnu kritizovala Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO), která poukázala na poškození několika muzeí. „Tato válka představuje rostoucí hrozbu pro ukrajinskou kulturu,“ varovala organizace, která podle svých údajů od ruské invaze loni v únoru zaznamenala „poškození 270 ukrajinských kulturních památek“.

Ředitelka organizace Audrey Azoulayová po nedělních útocích vyzvala Rusko ke konkrétním krokům, aby dostálo svým závazkům vyplývajícím z mezinárodního práva, citovala agentura AFP.

Od ledna je centrum Oděsy zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, Rusové přesto ostřelují jak obytné části města, tak i přístavní zařízení a obilné sklady u města. Útoky na ně začaly poté, co Rusko odmítlo pokračovat v obilné dohodě, která zaručovala bezpečný vývoz ukrajinského obilí po Černém moři. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v týdnu Moskvu obvinil z cíleného ničení zařízení pro vývoz ukrajinského obilí. Moskva naopak tvrdí, že cílí výhradně na vojenské cíle.

Zelenskyj v sobotním telefonátu s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem požádal, aby se kvůli obilné dohodě sešla nedávno ustavená Rada NATO–Ukrajina. Sejít by se měla ve středu, podle agentury DPA bude jednání na úrovni velvyslanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 43 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 51 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...