Nizozemská vláda premiéra Marka Rutteho padla kvůli neshodám ohledně azylové politiky. Rutte potvrdil, že složí demisi do rukou krále Willema-Alexandra. Rutteho Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) od loňského ledna vládla společně s levicově liberálními Demokraty 66 (D66), Křesťanskou unií (CU) a Křesťanskodemokratickou výzvou (CDA).
Zprávu o pádu vlády v pátek večer přinesly agentury Reuters a AFP. Rutteho kancelář následně trvala na tom, že kabinet čeká nové krizové jednání, a tvrzení o pádu vlády nepotvrdila.
Posléze ovšem o demisi promluvil mluvčí CU Tim Kuijsten. „Čtveřice stran konstatovala, že ohledně migrační politiky nedokáže dosáhnout shody. Rozhodla se proto své vládnutí ukončit,“ prohlásil Kuijsten.
Spekulace a nejasnosti poté utnul až sám premiér Rutte: „Není tajemstvím, že koaliční partneři mají velice odlišné názory na migrační politiku. Dnes jsme bohužel museli dojít k závěru, že tyto odlišnosti naši vládu činí nesmiřitelnou. Proto záhy písemně navrhnu králi demisi celého kabinetu.“
Neshody na způsobu omezení azylu
Jádrem sporu byl Rutteho nový program, který měl omezit počet žadatelů o azyl v Nizozemsku. Docílit toho měl mimo jiné tím, že znemožní dětem válečných uprchlíků přicestovat do země dříve než po dvou letech a také stanoví horní hranici počtu dětí, které mohou přicestovat. Návrh podpořila CDA, na druhé straně stály D66 a CU, přibližuje server Politico.
Krizové jednání kabinetu začalo ve čtvrtek a pokračovalo do pátečních ranních hodin, aniž by vláda dosáhla kompromisu. Jednání mělo podle očekávání pokračovat i přes víkend, ačkoli nizozemská média uváděla, že Rutte je připravený vládu nechat padnout v případě, že se kabinet nedohodne. Rutte stojí v čele Nizozemska od roku 2010 a od srpna 2022 je nejdéle sloužícím premiérem v historii země.
Počet žadatelů o azyl v Nizozemsku loni meziročně stoupl o třetinu na více než 46 tisíc, letos to podle odhadů bude až 76 tisíc. Stovky žadatelů o azyl minulý rok kvůli přetíženému systému trávily měsíce venku bez přístupu k pitné vodě, hygienickým potřebám nebo zdravotní péči, píše Politico.
Rutte loni prohlásil, že se kvůli problémům cítí zahanbeně, když organizace Lékaři bez hranic do Nizozemska poprvé v historii poslala tým humanitárních pracovníků, aby zajistil lékařskou péči čekajícím migrantům, píše Reuters. Rutte tehdy slíbil, že podmínky u center zlepší, a to především tím, že sníží počet uprchlíků putujících do Nizozemska. Pro to se mu však nepodařilo získat podporu všech koaličních partnerů.
