Izrael si připomíná 75. výročí vzniku židovského státu. Letošní oslavy však doprovází jedna z nejhlubších krizí v dějinách země. Demonstranti protestují kvůli sporné justiční reformě z pera vlády Benjamina Netanjahua pravidelně od začátku roku. Neodradilo je ani to, že kabinet její schvalování před měsícem odložil. Nezávislost Izraele byla oficiálně vyhlášena 14. května 1948, v zemi se ale slaví dle židovského kalendáře.
„Možná poslední Den nezávislosti, jak ho známe.“ Izrael slaví 75 let existence ve stínu protestů
Události: Izrael si připomíná 75. výročí vzniku státu (zdroj: ČT24)
V Izraeli se konají letecké přehlídky a dny otevřených dveří na leteckých základnách. „Nad hlavami prolétávají vojenská letadla, což je pravidelná součást oslav Dne nezávislosti. Izrael svou nezávislost odvozuje do značné míry od schopnosti své armády, a zejména svého letectva bránit toto malé území pod židovskou suverenitou od roku 1948,“ popsal dění v zemi blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
„Tisíce lidí se shromažďují na vyvýšených místech, v parcích, tam, kde je dobrý výhled a kde lze pomocí aplikací zjistit přesný čas průletu těchto letadel. Tam si pořádají rodinné oslavy a pikniky s grilováním. Součástí přehlídek jsou i ty nejmodernější stroje, které často nebývají k vidění,“ doplnil Borek s tím, že Den nezávislosti je hlučný den, který Izraelci velmi silně prožívají.
75. Den nezávislosti v Izraeli
Tentokrát ovšem výročí poznamenává jedna z nejhlubších krizí v dějinách země. „Tohle by mohl být poslední Den nezávislosti, jak ho známe – příští rok už tu mohou platit jiná pravidla a omezení. Obzvlášť dnes se tomu musíme postavit,“ zdůraznil jeden z protestujících Ido Durst.
Obyvatelé Izraele už několik měsíců vyjadřují nesouhlas s navrhovanou vládní reformou soudnictví. Ta by dala silně pravicovému kabinetu premiéra Netanjahua kontrolu nad jmenováním soudců nejvyššího soudu a umožnila mu přehlasovat soudní rozhodnutí s prostou parlamentní většinou.
Zpravodaj ČT Borek: Izraelci Den nezávislosti silně prožívají (zdroj: ČT24)
Vypjatá politická atmosféra ovlivnila také průběh piety ve městě Beerševa v den vzpomínek na padlé izraelské vojáky, z nichž někteří v poslední době zemřeli hlavně po útocích Palestinců.
Rvačka několika přihlížejících tam narušila desítky let respektovanou vážnost celého obřadu. „Cítíme, že naše soudržnost se začíná rozpadat. Řídí nás vláda, kterou téměř nezajímá, co se tu děje a že tu lidé položili své životy za to, aby naše země byla taková, jaká byla ještě před třemi měsíci,“ upozornil účastník pietní akce Ehud Geiger.
Demonstrace v zemi nepolevily ani poté, co se izraelský premiér na konci března rozhodl odložit soudní reformu o několik týdnů. Lidé v ulicích totiž požadují její úplné stažení. Neúnavně demonstrují už šestnáctý týden v řadě.
Izrael vyhlásil nezávislost 14. května 1948, hned poté však musel čelit útoku koalice arabských zemí. „Izrael byl v prvních týdnech extrémně nestabilní a slabý z hlediska vojenské výzbroje i z hlediska populačního, tehdy měl několik set tisíc obyvatel, z toho část byli lidé, kteří přežili koncentrační tábory, část se nově přistěhovala a neměla vojenské zkušenosti. Do prvního příměří v létě 1948 to byly kritické doby,“ uvedl Borek.
Do roku 1974, kdy Izrael po Jomkipurské válce nastavil komunikaci se Sýrií a Egyptem, čelil Izrael stále existenčnímu riziku, vysvětluje historické souvislosti Borek. „Poté přišlo období, které trvá dodnes, konvenční hrozby už nejsou, ale do popředí vystoupila hrozba, že Izrael kontroluje životy milionů Palestinců, kteří nechtějí žít v židovském státě, i ten nekonvenční způsob je pro Izrael zraňující,“ podotkl zpravodaj.
Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Ireny Kalhousové je ale v současnosti největším nebezpečím pro židovský stát právě vnitřní polarizace. „Někteří budou tvrdit, že je to možná mnohem větší ohrožení, než to ohrožení zvenčí, proti kterému se Izrael vždy dokázal semknout,“ řekla v pořadu Horizont ČT24.
Vnitřní rozpory se podle ní v minulosti tolik neřešily právě kvůli vnějšímu nepříteli. „Možná kvůli tomu, že Izrael už je v trošku komfortnější pozici, ty domácí krize teď vycházejí hodně na povrch,“ dodala Kalhousová.