„Možná poslední Den nezávislosti, jak ho známe.“ Izrael slaví 75 let existence ve stínu protestů

3 minuty
Události: Izrael si připomíná 75. výročí vzniku státu
Zdroj: ČT24

Izrael si připomíná 75. výročí vzniku židovského státu. Letošní oslavy však doprovází jedna z nejhlubších krizí v dějinách země. Demonstranti protestují kvůli sporné justiční reformě z pera vlády Benjamina Netanjahua pravidelně od začátku roku. Neodradilo je ani to, že kabinet její schvalování před měsícem odložil. Nezávislost Izraele byla oficiálně vyhlášena 14. května 1948, v zemi se ale slaví dle židovského kalendáře.

V Izraeli se konají letecké přehlídky a dny otevřených dveří na leteckých základnách. „Nad hlavami prolétávají vojenská letadla, což je pravidelná součást oslav Dne nezávislosti. Izrael svou nezávislost odvozuje do značné míry od schopnosti své armády, a zejména svého letectva bránit toto malé území pod židovskou suverenitou od roku 1948,“ popsal dění v zemi blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

„Tisíce lidí se shromažďují na vyvýšených místech, v parcích, tam, kde je dobrý výhled a kde lze pomocí aplikací zjistit přesný čas průletu těchto letadel. Tam si pořádají rodinné oslavy a pikniky s grilováním. Součástí přehlídek jsou i ty nejmodernější stroje, které často nebývají k vidění,“ doplnil Borek s tím, že Den nezávislosti je hlučný den, který Izraelci velmi silně prožívají.

75. Den nezávislosti v Izraeli
Zdroj: Corinna Kern/Reuters

Tentokrát ovšem výročí poznamenává jedna z nejhlubších krizí v dějinách země. „Tohle by mohl být poslední Den nezávislosti, jak ho známe – příští rok už tu mohou platit jiná pravidla a omezení. Obzvlášť dnes se tomu musíme postavit,“ zdůraznil jeden z protestujících Ido Durst.

Obyvatelé Izraele už několik měsíců vyjadřují nesouhlas s navrhovanou vládní reformou soudnictví. Ta by dala silně pravicovému kabinetu premiéra Netanjahua kontrolu nad jmenováním soudců nejvyššího soudu a umožnila mu přehlasovat soudní rozhodnutí s prostou parlamentní většinou. 

11 minut
Zpravodaj ČT Borek: Izraelci Den nezávislosti silně prožívají
Zdroj: ČT24

Vypjatá politická atmosféra ovlivnila také průběh piety ve městě Beerševa v den vzpomínek na padlé izraelské vojáky, z nichž někteří v poslední době zemřeli hlavně po útocích Palestinců.

Rvačka několika přihlížejících tam narušila desítky let respektovanou vážnost celého obřadu. „Cítíme, že naše soudržnost se začíná rozpadat. Řídí nás vláda, kterou téměř nezajímá, co se tu děje a že tu lidé položili své životy za to, aby naše země byla taková, jaká byla ještě před třemi měsíci,“ upozornil účastník pietní akce Ehud Geiger.

Demonstrace v zemi nepolevily ani poté, co se izraelský premiér na konci března rozhodl odložit soudní reformu o několik týdnů. Lidé v ulicích totiž požadují její úplné stažení. Neúnavně demonstrují už šestnáctý týden v řadě.

Izrael vyhlásil nezávislost 14. května 1948, hned poté však musel čelit útoku koalice arabských zemí. „Izrael byl v prvních týdnech extrémně nestabilní a slabý z hlediska vojenské výzbroje i z hlediska populačního, tehdy měl několik set tisíc obyvatel, z toho část byli lidé, kteří přežili koncentrační tábory, část se nově přistěhovala a neměla vojenské zkušenosti. Do prvního příměří v létě 1948 to byly kritické doby,“ uvedl Borek.

Do roku 1974, kdy Izrael po Jomkipurské válce nastavil komunikaci se Sýrií a Egyptem, čelil Izrael stále existenčnímu riziku, vysvětluje historické souvislosti Borek. „Poté přišlo období, které trvá dodnes, konvenční hrozby už nejsou, ale do popředí vystoupila hrozba, že Izrael kontroluje životy milionů Palestinců, kteří nechtějí žít v židovském státě, i ten nekonvenční způsob je pro Izrael zraňující,“ podotkl zpravodaj.

Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Ireny Kalhousové je ale v současnosti největším nebezpečím pro židovský stát právě vnitřní polarizace. „Někteří budou tvrdit, že je to možná mnohem větší ohrožení, než to ohrožení zvenčí, proti kterému se Izrael vždy dokázal semknout,“ řekla v pořadu Horizont ČT24.

Vnitřní rozpory se podle ní v minulosti tolik neřešily právě kvůli vnějšímu nepříteli. „Možná kvůli tomu, že Izrael už je v trošku komfortnější pozici, ty domácí krize teď vycházejí hodně na povrch,“ dodala Kalhousová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Část zemí je připravena po konci ruské války vyslat na Ukrajinu mírové síly, řekl Macron

Některé evropské země jsou připraveny po případném podpisu mírové smlouvy s Ruskem vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Macron zároveň zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír.
20:16Aktualizovánopřed 3 mminutami

USA a Rusko hlasovaly v OSN proti ukrajinsko-evropské rezoluci podporující Kyjev

Valné shromáždění OSN přijalo v pondělí rezoluci navrženou Ukrajinou a evropskými státy, která podporuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny a Rusko nazývá agresorem. Proti byly podle agentury Reuters Rusko, USA, Izrael či Maďarsko, zdržely se Čína či Indie. Ruská agrese proti Ukrajině trvá už téměř jedenáct let, přesně před třemi lety ji Moskva vyeskalovala plnohodnotnou pozemní invazí.
18:43Aktualizovánopřed 27 mminutami

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
08:36Aktualizovánopřed 47 mminutami

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
05:53Aktualizovánopřed 57 mminutami

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali. Federální zaměstnanci už podali žalobu, podle jejich advokátů Musk požadavkem porušil zákon.
14:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 3 hhodinami

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 4 hhodinami

Merz musí přinést změnu, nebo posílí AfD, míní německý tisk

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.
09:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...