Zelenskyj se bude zabývat peticí k přejmenování Ruska na „Moskovii“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal premiéra Denyse Šmyhala, aby se komplexně zabýval návrhem přejmenovat Rusko na „Moskovii“. Autorka petice odkazuje na původ Ukrajinců a Rusů i dějinný význam Kyjevské Rusi. Podle historiků se jedná o další krok ve vzájemném souboji Ruska a Ukrajiny o společné kulturní dědictví.

„Tuto záležitost je třeba pečlivě zpracovat jak z hlediska historických a kulturních souvislostí, tak z hlediska možných mezinárodněprávních důsledků,“ uvedl Zelenskyj podle serveru Euronews. Petice, která shromáždila na oficiální prezidentské webové stránce více než pětadvacet tisíc podpisů, požaduje změnu termínu ruský na moskevský a Ruská federace na „Moskovie“.

Místopředseda ruské Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv kvůli tomu na sociálních sítích označil Zelenského za „hlavního nacistu“ a prohlásil, že Rusové budou reagovat tím, že Ukrajinu nazvou „Schweinisch Bandera-Reich“.

„Historický název Ruska je Moskovie… Nečinnost Ukrajiny v otázce historického názvu Ruska je tichým uznáním nepřátelského a nebezpečného tvrzení, že Ruská federace je přímým potomkem naší Kyjevské Rusi,“ tvrdí autorka petice Valerija Šachvorostovová.

Spor o podstatu Kyjevské Rusi

Na rozdíl mezi Kyjevskou Rusí a Ruskem upozornil i Christoph Mick, historik z britské University Warwick. „Aby ospravedlnil své záměry na Ukrajině, ruský prezident Vladimir Putin se opakovaně odvolává na to, co Rusové nazývají Kyjevská Rus. Tento pravoslavný středověký stát, který se soustředil kolem současného ukrajinského hlavního města Kyjeva, považuje za společný bod původu Ukrajinců i Rusů,“ napsal historik Mick na webu The Conversation.

„Podle něj (Putina) to znamená, že ukrajinský národ je ruský. A věří, že jeho posláním je obnovit jednotu ruských zemí, což je předpokladem toho, aby Rusko bylo velmocí,“ řekl historik.

Podle Micka Ukrajinci mezitím označují Kyjevskou Rus za kolébku vlastního národa. Nejedná se o ruské země, ale o „země Rusů“ a slovo „Rus“ pochází ze starého východoslovanského slova Роусь (které se po převedení z azbuky do latinky čte jako „Rous“).

Slovo označuje zemi národa zvaného Rus: společných předků dnešních Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. V průběhu dějin se objevovali ruští vládci, kteří věřili ve své poslání „shromáždit ruské země“. Jiní tuto myšlenku jednoduše využívali k ospravedlnění hegemonistických ambicí Ruska, tvrdí historik.

Historický původ „Moskovie“

Současný cíl upozornit na tuto problematiku má dva hlavní rozměry. Na jedné straně představuje boj o symbolické dědictví Kyjevské Rusi a na druhé straně se k „Moskovii“ vážou různé konotace, napsal ruský historik Alexandr Orlov v článku pro server Novaya Gazeta Europe.

Slovo „Moskovie“ se objevilo mezi 15. a 16. stoletím v zápiscích evropských spisovatelů a poměrně rychle se rozšířilo a lze jej pozorovat v různých textech a zeměpisných mapách. I když se daný termín nikdy nepoužíval v domácím prostředí, tak výrazy jako „Moskevský stát“, „Moskevské carství“ a „Moskevské země“ se objevily během 16. a 17. století i uvnitř Ruska, tvrdí historik.

Označení Rusko je do značné míry spojováno s Ruskou říší, která existovala v 18. až 19. století. Norský politolog a historik Iver Neumann poznamenává, že „název ‚Rusko‘ a Rusko jako mocnost vstoupily do evropského systému států současně“ – po vyhlášení Ruského impéria v roce 1721 Petrem I. Velikým.

Přestože bylo napsáno mnoho textů o „ruském barbarství“, mezinárodní postavení Ruska se radikálně lišilo od postavení „Moskovie“. Rusko bylo účastníkem Vídeňského kongresu v letech 1814 až 1815 – konference, která položila základy politického uspořádání Evropy v 19. století – následně členem Svaté aliance – koalice, která sjednotila hlavní mocnosti střední a východní Evropy – a Trojdohody, svazku mezi Ruskem, Francií a Velkou Británií, který vznikl v předvečer první světové války.

Tehdejší ruská elita byla obecně integrována do evropské a tamní literatura, hudba a balet se těšily uznání evropských intelektuálů. To se nápadně liší od každodenních dojmů z „Moskevské země“, které se datují do 16. až 17. století. François Rabelais slouží jako jasný příklad tohoto postoje: „Moskvany“ klasifikoval jako nevěřící a do stejné kategorie řadil „Moskvany, Indy, Peršany a troglodyty“, přibližuje Orlov.

Petice představuje ukrajinský protiúder, soudí historik

Podle historika Orlova představuje petice ambici zbavit současnou Ruskou federaci velmocenského statusu spojeného s názvem Rusko. Může se také jednat o snahu udělat z Ruské federace „exotickou“ zemi a symbolicky ji odsunout na periferii Evropy, protože tehdejší „Moskovie“ byla pro Evropany mnohem „barbarštější“ a „divnější“ zemí než Ruské impérium.

Úvahy Vladimira Putina o tom, že Ukrajina je výtvorem Lenina a jeho spolupracovníků, otevřely na státní úrovni Pandořinu skříňku politických odkazů na minulost. Ukrajinská petice ukazuje, že tuto hru může hrát nejen Kreml ale i Kyjev, soudí Orlov.

Větší význam bych petici nepřikládal, tvrdí Romancov

Podle autorky petice Šachvorostovové změna názvu vyvolá otázky v Rusku a v dalších zemích světa, proč Ukrajinci přejmenovali Rusko na „Moskovii“. Od toho si slibuje, že mezinárodní veřejnost se bude zajímat o historická fakta týkající se vzniku ruského a ukrajinského státu a že to povede k „vyvrácení kremelských mýtů“. 

Ovšem politický geograf Michael Romancov petici větší význam nepřikládá a nepředpokládá, že by se k Ukrajině v přejmenování eventuálně někdo přidal. „V reakci na to prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, že pokud Rusko přejmenují na Moskovii, tak bude Ukrajina podmoskevská oblast,“ doplnil Romancov pro web ČT24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
před 37 mminutami

„Tchaj-wan není Venezuela.“ Čína se řídí vlastní logikou, míní experti

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.
před 1 hhodinou

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině

Spojené státy v pondělí před Radou bezpečnosti OSN odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině jako nebezpečnou a nevysvětlitelnou eskalaci konfliktu. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja veškerou kritiku odmítl, uvedla AFP.
před 4 hhodinami

Teherán svolal prorežimní manifestace, internet blokuje už přes tři dny

Íránská státní televize navzdory pokračujícím protivládním protestům tvrdí, že se situace od nedělního večera uklidnila, píše server BBC. Íráncům podle něj chodí SMS, které je zvou na manifestace na podporu režimu v řadě íránských měst. Podle platformy pro monitoring internetu NetBlocks íránské úřady celostátně blokují internet už 84 hodin. Řada Íránců BBC sdělila, že mají blokované telekomunikační spojení. EU hrozí Teheránu sankcemi.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump se ve čtvrtek sejde s lídryní venezuelské opozice Machadovou, píše Reuters

Prezident Spojených států Donald Trump se ve čtvrtek setká s venezuelskou opoziční političkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Maríou Corinou Machadovou, informovala v pondělí s odvoláním na představitele Bílého domu agentura Reuters. Americké speciální síly přitom 3. ledna unesly z jihoamerické země tamního autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří nyní před soudem v New Yorku čelí obvinění z narkoterorismu.
před 12 hhodinami

Frankfurtské letiště kvůli sněhu a mrazu zrušilo stovku letů. I spojení s Prahou

Mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem zrušilo v pondělí kvůli sněžení a mrazu stovku letů. Dotklo se to i spojení s Prahou. Také na německé železnici je podle společnosti Deutsche Bahn (DB) třeba počítat kvůli zimnímu počasí s omezeními. Školy v některých spolkových zemích zrušily prezenční výuku. Velmi nízké teploty hlásí také Finsko.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...