Zelenskyj se bude zabývat peticí k přejmenování Ruska na „Moskovii“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal premiéra Denyse Šmyhala, aby se komplexně zabýval návrhem přejmenovat Rusko na „Moskovii“. Autorka petice odkazuje na původ Ukrajinců a Rusů i dějinný význam Kyjevské Rusi. Podle historiků se jedná o další krok ve vzájemném souboji Ruska a Ukrajiny o společné kulturní dědictví.

„Tuto záležitost je třeba pečlivě zpracovat jak z hlediska historických a kulturních souvislostí, tak z hlediska možných mezinárodněprávních důsledků,“ uvedl Zelenskyj podle serveru Euronews. Petice, která shromáždila na oficiální prezidentské webové stránce více než pětadvacet tisíc podpisů, požaduje změnu termínu ruský na moskevský a Ruská federace na „Moskovie“.

Místopředseda ruské Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv kvůli tomu na sociálních sítích označil Zelenského za „hlavního nacistu“ a prohlásil, že Rusové budou reagovat tím, že Ukrajinu nazvou „Schweinisch Bandera-Reich“.

„Historický název Ruska je Moskovie… Nečinnost Ukrajiny v otázce historického názvu Ruska je tichým uznáním nepřátelského a nebezpečného tvrzení, že Ruská federace je přímým potomkem naší Kyjevské Rusi,“ tvrdí autorka petice Valerija Šachvorostovová.

Spor o podstatu Kyjevské Rusi

Na rozdíl mezi Kyjevskou Rusí a Ruskem upozornil i Christoph Mick, historik z britské University Warwick. „Aby ospravedlnil své záměry na Ukrajině, ruský prezident Vladimir Putin se opakovaně odvolává na to, co Rusové nazývají Kyjevská Rus. Tento pravoslavný středověký stát, který se soustředil kolem současného ukrajinského hlavního města Kyjeva, považuje za společný bod původu Ukrajinců i Rusů,“ napsal historik Mick na webu The Conversation.

„Podle něj (Putina) to znamená, že ukrajinský národ je ruský. A věří, že jeho posláním je obnovit jednotu ruských zemí, což je předpokladem toho, aby Rusko bylo velmocí,“ řekl historik.

Podle Micka Ukrajinci mezitím označují Kyjevskou Rus za kolébku vlastního národa. Nejedná se o ruské země, ale o „země Rusů“ a slovo „Rus“ pochází ze starého východoslovanského slova Роусь (které se po převedení z azbuky do latinky čte jako „Rous“).

Slovo označuje zemi národa zvaného Rus: společných předků dnešních Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. V průběhu dějin se objevovali ruští vládci, kteří věřili ve své poslání „shromáždit ruské země“. Jiní tuto myšlenku jednoduše využívali k ospravedlnění hegemonistických ambicí Ruska, tvrdí historik.

Historický původ „Moskovie“

Současný cíl upozornit na tuto problematiku má dva hlavní rozměry. Na jedné straně představuje boj o symbolické dědictví Kyjevské Rusi a na druhé straně se k „Moskovii“ vážou různé konotace, napsal ruský historik Alexandr Orlov v článku pro server Novaya Gazeta Europe.

Slovo „Moskovie“ se objevilo mezi 15. a 16. stoletím v zápiscích evropských spisovatelů a poměrně rychle se rozšířilo a lze jej pozorovat v různých textech a zeměpisných mapách. I když se daný termín nikdy nepoužíval v domácím prostředí, tak výrazy jako „Moskevský stát“, „Moskevské carství“ a „Moskevské země“ se objevily během 16. a 17. století i uvnitř Ruska, tvrdí historik.

Označení Rusko je do značné míry spojováno s Ruskou říší, která existovala v 18. až 19. století. Norský politolog a historik Iver Neumann poznamenává, že „název ‚Rusko‘ a Rusko jako mocnost vstoupily do evropského systému států současně“ – po vyhlášení Ruského impéria v roce 1721 Petrem I. Velikým.

Přestože bylo napsáno mnoho textů o „ruském barbarství“, mezinárodní postavení Ruska se radikálně lišilo od postavení „Moskovie“. Rusko bylo účastníkem Vídeňského kongresu v letech 1814 až 1815 – konference, která položila základy politického uspořádání Evropy v 19. století – následně členem Svaté aliance – koalice, která sjednotila hlavní mocnosti střední a východní Evropy – a Trojdohody, svazku mezi Ruskem, Francií a Velkou Británií, který vznikl v předvečer první světové války.

Tehdejší ruská elita byla obecně integrována do evropské a tamní literatura, hudba a balet se těšily uznání evropských intelektuálů. To se nápadně liší od každodenních dojmů z „Moskevské země“, které se datují do 16. až 17. století. François Rabelais slouží jako jasný příklad tohoto postoje: „Moskvany“ klasifikoval jako nevěřící a do stejné kategorie řadil „Moskvany, Indy, Peršany a troglodyty“, přibližuje Orlov.

Petice představuje ukrajinský protiúder, soudí historik

Podle historika Orlova představuje petice ambici zbavit současnou Ruskou federaci velmocenského statusu spojeného s názvem Rusko. Může se také jednat o snahu udělat z Ruské federace „exotickou“ zemi a symbolicky ji odsunout na periferii Evropy, protože tehdejší „Moskovie“ byla pro Evropany mnohem „barbarštější“ a „divnější“ zemí než Ruské impérium.

Úvahy Vladimira Putina o tom, že Ukrajina je výtvorem Lenina a jeho spolupracovníků, otevřely na státní úrovni Pandořinu skříňku politických odkazů na minulost. Ukrajinská petice ukazuje, že tuto hru může hrát nejen Kreml ale i Kyjev, soudí Orlov.

Větší význam bych petici nepřikládal, tvrdí Romancov

Podle autorky petice Šachvorostovové změna názvu vyvolá otázky v Rusku a v dalších zemích světa, proč Ukrajinci přejmenovali Rusko na „Moskovii“. Od toho si slibuje, že mezinárodní veřejnost se bude zajímat o historická fakta týkající se vzniku ruského a ukrajinského státu a že to povede k „vyvrácení kremelských mýtů“. 

Ovšem politický geograf Michael Romancov petici větší význam nepřikládá a nepředpokládá, že by se k Ukrajině v přejmenování eventuálně někdo přidal. „V reakci na to prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, že pokud Rusko přejmenují na Moskovii, tak bude Ukrajina podmoskevská oblast,“ doplnil Romancov pro web ČT24.