Řekové demonstrovali kvůli vlakovému neštěstí, počet mrtvých se blíží šedesáti

3 minuty
Události: Vlakové neštěstí v Řecku a protesty
Zdroj: ČT24

V Řecku se konaly protesty kvůli úternímu vlakovému neštěstí. Demonstranti kritizovali vládu za špatný stav železniční infrastruktury, který podle nich k nehodě přispěl. Zaměstnanci železnic ve čtvrtek celý den stávkovali, protest později rozšířili i na pátek. Ve čtvrtek se k nim přidali také zaměstnanci aténského metra. Počet obětí tragédie vzrostl na 57, šest lidí je na jednotce intenzivní péče. Dál pohřešováno je zhruba šest desítek lidí. Vláda vytvoří komisi expertů, která vyšetří příčiny srážky vlaků.

Kvůli nehodě ve čtvrtek protestovaly stovky lidí před sídlem řeckých drah v Aténách a v Soluni se shromáždilo několik tisíc lidí. Ve středu večer se demonstrace konaly v Aténách, kam podle AP dorazily stovky demonstrantů, či ve městě Larisa, u něhož se v úterý před půlnocí osobní vlak čelně srazil s nákladním.

Podle protestujících i železničních odborů bylo jen otázkou času, kdy se nehoda stane, neboť železniční systém v zemi potřebuje modernizaci. Podle šéfa asociace strojvůdců i na hlavní trati mezi Aténami a Soluní, kde se nehoda stala, chybí elektronický varovný systém.

Příčina úterní nehody je dál v šetření, zřejmě šlo o lidské selhání. Už ve středu zadržela policie přednostu stanice v Larise, který ve čtvrtek stanul před soudcem. „Přemýšlí nad tím, co se stalo, a nedokáže unést tíhu odpovědnosti,“ řekl jeho advokát. Podle něj klient uznává svůj podíl odpovědnosti, na tragédii se ale podílela celá řada faktorů, které bude muset justice vzít v potaz, uvedl advokát. Muži hrozí obvinění ze zabití a dlouhý trest odnětí svobody. Řecká média poukázala na to, že dotyčný na stanovišti pracoval jen o něco déle než měsíc.

Železničáři vyhlásili stávku, ministr dopravy odstoupil

Zaměstnanci železnic v Řecku na čtvrtek vyhlásili 24hodinovou stávku, kterou prodloužili i na pátek. Ve čtvrtek se k nim přidali i zaměstnanci aténského metra, kteří si stěžují na stejné problémy – nedostatek personálu a zastaralou techniku, uvedl deník Kathimerini.

Řecká vláda slíbila kromě pomoci pozůstalým nehodu důkladně vyšetřit a přijmout taková opatření, aby už se nic podobného nestalo.

Zodpovědnost za stav řeckých železnic přijal i ministr dopravy Kostas Karamanlis, který ve středu rezignoval. Podle AP také řekl, že se snažil „ze všech sil“ zlepšit železniční systém, který podle něj není ve stavu, který „by odpovídal 21. století“. Nový řecký ministr dopravy Jorgos Gerapetritis, který se ve čtvrtek ujal funkce, se omluvil rodinám obětí úterní železniční nehody. Podle deníku Kathimerini také uvedl, že vláda vytvoří komisi expertů, která důkladně vyšetří příčiny srážky vlaků.

V osobním vlaku bylo 342 cestujících a deset členů posádky, v nákladním vlaku byli dva lidé. Mezi oběťmi je mnoho mladých lidí mezi dvaceti a třiceti lety, neboť ve vlaku cestovali z velké části studenti.

Oba vlaky jely přes sto kilometrů za hodinu

Odborník na Řecko Yiannis Koreček řekl pro ČT24 s odkazem na zjištění řeckých médií, že v době čelní srážky jely po této nové části trati osobní vlak rychlostí 160 kilometrů a nákladní vlak 110 kilometrů za hodinu. Přednosta stanice, jehož chyba je údajně jednou z příčin neštěstí, měl prý dost času, aby kolizi předešel. Jeden z vlaků jel totiž po špatné koleji šest kilometrů.

Koreček dále dodal, že na třiceti procentech této hlavní trati z Atén do Soluně ještě nebylo instalováno – přestože bylo zakoupeno již před více lety – signalizační zařízení, které mohlo vlak na dálku automaticky zastavit. 

Přitom železnice se na této trati snažila konkurovat nejen autobusové dopravě, ale i letecké, která někdy nabízela i levnější lístky. Firmy se proto snažily cestování po železnici poměrně vysokými investicemi zatraktivnit, dodal Koreček.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 12 hhodinami
Načítání...