V Dnipru nejspíš zabíjela raketa schopná nést i jadernou hlavici. Ukrajina se jich zbavovala

Bilance obětí v sutinách domu v ukrajinském Dnipru, který v sobotu zasáhla ruská raketa, je podle tamních úřadů 45 mrtvých, včetně šesti dětí. Ukrajinské letectvo tvrdí, že použitou zbraní byla raketa Ch-22 Burja (Bouře) ze sovětské éry, známá také v kódu NATO pod názvem AS-4 Kitchen.

Podle letectva bylo při hromadném úderu 14. ledna použito celkem pět repasovaných protilodních střel Ch-22. Uvedlo také, že země v současné době nemá žádný způsob, jak tento druh zbraně zlikvidovat.

Raketovým motorem poháněná křídlatá střela o délce přes 11,6 metru a váze přesahující 5800 kilogramů má dolet 450 až 600 kilometrů. Tyto rakety byly přitom původně určeny k úplně jinému účelu, než jsou útoky na pozemní cíle. Sovětské letectvo jejich první verzi v 60. letech zařadilo do služby jako zbraň pro útoky na americké letadlové lodě. A tuto roli mají v ruském arzenálu i její modernizované varianty.

Ch-22 je určena k ničení letadlových lodí, které zpravidla plují v rámci svazu s dalšími loděmi, které ji chrání a Ch-22 je naprogramovaná, aby si vybrala ten největší cíl v dané oblasti. Jejich nosičem jsou strategické bombardéry Tu-95 a nadzvukové strategické bombardéry Tu-22.

Ukrajinští dělníci v roce 2002 na vojenském letišti Ozerne rozřezávají na kusy střelu Ch-22
Zdroj: Reuters

Střela, která dokáže při útoku letět i čtyřnásobkem rychlosti zvuku, může nést konvenční i jadernou hlavici. Ta druhá hrála důležitou roli v taktice navržené k ničení letadlových lodí, protože Američané dokázali účinně rušit sovětské naváděcí systémy. Atomový výbuch někde blízko nosiče měl nejprve elektromagnetickým pulsem oslepit americkou elektroniku a lodě pak měla případně zničit střela s konvenční hlavicí.

Podle údajů ČTK ruské letectvo kromě původní Ch-22 zařadilo do výzbroje i zhruba tři desítky modernizovaných střel označených Ch-32, které jsou lépe uzpůsobeny útokům na menší cíle jako radarové stanice, mosty nebo elektrárny. Tato verze je – podobně jako třeba americký (mnohem pomalejší) Tomahawk – vybavena naváděním nezávislým na družicové navigaci typu GPS nebo GLONASS. Střely Ch-32 byly do služby zařazeny v roce 2016, mají dolet až 1000 kilometrů a i ony mohou letět i více než čtyřnásobkem rychlosti zvuku.

V srpnu rakety dopadaly na Doněckou oblast

Střely Ch-22 Rusové použili například k útoku na nákupní centrum v ukrajinském Kremenčuku, při kterém loni v létě zemřely více než dvě desítky lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Podle velení měl tehdy zásah nákupního střediska na svědomí ruský bombardér dlouhého doletu Tu-22 M3, který vzlétl z letiště Šajkovka v Kalužské oblasti. Britské ministerstvo obrany tehdy uvedlo, že mohlo jít i o raketu Ch-32.

Loni v létě Rusko také zaútočilo raketami Ch-22 několikrát v Oděské a Mykolajivské oblasti. V noci na 1. července například při útocích na vícepodlažní dům a rekreační zařízení v Oděské oblasti zahynulo 20 lidí. V srpnu rakety dopadaly na Doněckou oblast.

Mluvčí velení ukrajinských vzdušných sil Jurij Ihnat dodal, že ruské zásoby příslušných raket mohou dosahovat stovek kusů. Zároveň podle něj mívala ve vlastním arzenálu rakety Ch-22 také Ukrajina, ale část z nich byla převedena do držení Ruské federace v podobě úhrady dluhů za plyn a jiná část byla zlikvidována.

Ukrajinci se dočkají Patriotů

Ukrajina nicméně usiluje o to, aby získala systém tuto raketu neutralizující – i proto Nizozemsko nabídlo zemi systémy protivzdušné obrany Patriot. Nizozemsko se tak přidává ke Spojeným státům a Německu, které už dříve oznámily, že těmito systémy podpoří ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Systémy Patriot mohou s velkou mírou přesnosti zneškodnit vzdušné cíle a disponují pokročilými senzory, které pomáhají s jejich identifikací. Rusko útočí na cíle na Ukrajině raketami, naváděnými střelami i bezpilotními letouny, někdy íránské výroby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánoPrávě teď

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 10 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 10 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled