V Dnipru nejspíš zabíjela raketa schopná nést i jadernou hlavici. Ukrajina se jich zbavovala

Bilance obětí v sutinách domu v ukrajinském Dnipru, který v sobotu zasáhla ruská raketa, je podle tamních úřadů 45 mrtvých, včetně šesti dětí. Ukrajinské letectvo tvrdí, že použitou zbraní byla raketa Ch-22 Burja (Bouře) ze sovětské éry, známá také v kódu NATO pod názvem AS-4 Kitchen.

Podle letectva bylo při hromadném úderu 14. ledna použito celkem pět repasovaných protilodních střel Ch-22. Uvedlo také, že země v současné době nemá žádný způsob, jak tento druh zbraně zlikvidovat.

Raketovým motorem poháněná křídlatá střela o délce přes 11,6 metru a váze přesahující 5800 kilogramů má dolet 450 až 600 kilometrů. Tyto rakety byly přitom původně určeny k úplně jinému účelu, než jsou útoky na pozemní cíle. Sovětské letectvo jejich první verzi v 60. letech zařadilo do služby jako zbraň pro útoky na americké letadlové lodě. A tuto roli mají v ruském arzenálu i její modernizované varianty.

Ch-22 je určena k ničení letadlových lodí, které zpravidla plují v rámci svazu s dalšími loděmi, které ji chrání a Ch-22 je naprogramovaná, aby si vybrala ten největší cíl v dané oblasti. Jejich nosičem jsou strategické bombardéry Tu-95 a nadzvukové strategické bombardéry Tu-22.

Ukrajinští dělníci v roce 2002 na vojenském letišti Ozerne rozřezávají na kusy střelu Ch-22
Zdroj: Reuters

Střela, která dokáže při útoku letět i čtyřnásobkem rychlosti zvuku, může nést konvenční i jadernou hlavici. Ta druhá hrála důležitou roli v taktice navržené k ničení letadlových lodí, protože Američané dokázali účinně rušit sovětské naváděcí systémy. Atomový výbuch někde blízko nosiče měl nejprve elektromagnetickým pulsem oslepit americkou elektroniku a lodě pak měla případně zničit střela s konvenční hlavicí.

Podle údajů ČTK ruské letectvo kromě původní Ch-22 zařadilo do výzbroje i zhruba tři desítky modernizovaných střel označených Ch-32, které jsou lépe uzpůsobeny útokům na menší cíle jako radarové stanice, mosty nebo elektrárny. Tato verze je – podobně jako třeba americký (mnohem pomalejší) Tomahawk – vybavena naváděním nezávislým na družicové navigaci typu GPS nebo GLONASS. Střely Ch-32 byly do služby zařazeny v roce 2016, mají dolet až 1000 kilometrů a i ony mohou letět i více než čtyřnásobkem rychlosti zvuku.

V srpnu rakety dopadaly na Doněckou oblast

Střely Ch-22 Rusové použili například k útoku na nákupní centrum v ukrajinském Kremenčuku, při kterém loni v létě zemřely více než dvě desítky lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Podle velení měl tehdy zásah nákupního střediska na svědomí ruský bombardér dlouhého doletu Tu-22 M3, který vzlétl z letiště Šajkovka v Kalužské oblasti. Britské ministerstvo obrany tehdy uvedlo, že mohlo jít i o raketu Ch-32.

Loni v létě Rusko také zaútočilo raketami Ch-22 několikrát v Oděské a Mykolajivské oblasti. V noci na 1. července například při útocích na vícepodlažní dům a rekreační zařízení v Oděské oblasti zahynulo 20 lidí. V srpnu rakety dopadaly na Doněckou oblast.

Mluvčí velení ukrajinských vzdušných sil Jurij Ihnat dodal, že ruské zásoby příslušných raket mohou dosahovat stovek kusů. Zároveň podle něj mívala ve vlastním arzenálu rakety Ch-22 také Ukrajina, ale část z nich byla převedena do držení Ruské federace v podobě úhrady dluhů za plyn a jiná část byla zlikvidována.

Ukrajinci se dočkají Patriotů

Ukrajina nicméně usiluje o to, aby získala systém tuto raketu neutralizující – i proto Nizozemsko nabídlo zemi systémy protivzdušné obrany Patriot. Nizozemsko se tak přidává ke Spojeným státům a Německu, které už dříve oznámily, že těmito systémy podpoří ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Systémy Patriot mohou s velkou mírou přesnosti zneškodnit vzdušné cíle a disponují pokročilými senzory, které pomáhají s jejich identifikací. Rusko útočí na cíle na Ukrajině raketami, naváděnými střelami i bezpilotními letouny, někdy íránské výroby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
13:27Aktualizovánopřed 8 mminutami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 2 hhodinami

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. O konci Bartůšek v PfE informovala v pondělí na úvod plenárního zasedání Evropského parlamentu jeho předsedkyně Roberta Metsolová. Sama europoslankyně svůj odchod z frakce potvrdila, o důvodech se nezmínila.
před 2 hhodinami

Začernění v Epsteinových spisech neskrývá jen jména obětí, potvrdili kongresmani

Ve složkách týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina byla začerněna jména nejméně šesti osob, které nebyly mezi oběťmi, naznačil podle CNN republikánský kongresman Thomas Massie spolu s demokratickým kongresmanem Ro Khannou. Oba měli v pondělí poprvé možnost prohlédnout nezačerněnou verzi spisů ministerstva spravedlnosti.
před 2 hhodinami

Česko si polepšilo v žebříčku vnímání korupce. Slovensko se dál propadá

Česko si loni polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce. Umístilo se na 39. místě, zatímco předloni bylo 46. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila mezinárodní organizace Transparency International (TI). Pohoršilo si naopak Slovensko, které se v roce 2024 umístilo na 59. a loni až 61. místě. Nejlépe hodnocené ze 182 zemí je letos opět Dánsko.
08:07Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí Západního břehu

Americký prezident Donald Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí okupovaného palestinského Západního břehu Jordánu. V noci na úterý to s odvoláním na nejmenovaného představitele Bílého domu napsala agentura Reuters. Izraelská vláda v neděli rozhodla o rozšíření kontroly nad Západním břehem, což mimo jiné kritizovaly Británie, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
01:24Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf diplomacie USA Rubio navštíví Slovensko a Maďarsko

Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se tento týden zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, odcestuje z bavorské metropole na Slovensko a poté do Maďarska. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. V Bratislavě, kde se v neděli 15. února setká s vládními představiteli, bude jednat o bezpečnosti a také o jaderné energetice.
00:05Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump pohrozil Kanadě, že nepovolí otevřít nový most mezi oběma státy

Prezident Spojených států Donald Trump pohrozil, že nepovolí otevření dokončovaného mostu mezi americkým Detroitem a městem Windsor v Kanadě. Jako důvody na své sociální síti Truth Social zmínil kanadské vlastnictví mostu, odmítání prodeje amerického alkoholu v kanadské provincii Ontario, kanadská cla na americké mléčné produkty a kanadská obchodní jednání s Čínou.
04:11Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...