V Dnipru nejspíš zabíjela raketa schopná nést i jadernou hlavici. Ukrajina se jich zbavovala

Bilance obětí v sutinách domu v ukrajinském Dnipru, který v sobotu zasáhla ruská raketa, je podle tamních úřadů 45 mrtvých, včetně šesti dětí. Ukrajinské letectvo tvrdí, že použitou zbraní byla raketa Ch-22 Burja (Bouře) ze sovětské éry, známá také v kódu NATO pod názvem AS-4 Kitchen.

Podle letectva bylo při hromadném úderu 14. ledna použito celkem pět repasovaných protilodních střel Ch-22. Uvedlo také, že země v současné době nemá žádný způsob, jak tento druh zbraně zlikvidovat.

Raketovým motorem poháněná křídlatá střela o délce přes 11,6 metru a váze přesahující 5800 kilogramů má dolet 450 až 600 kilometrů. Tyto rakety byly přitom původně určeny k úplně jinému účelu, než jsou útoky na pozemní cíle. Sovětské letectvo jejich první verzi v 60. letech zařadilo do služby jako zbraň pro útoky na americké letadlové lodě. A tuto roli mají v ruském arzenálu i její modernizované varianty.

Ch-22 je určena k ničení letadlových lodí, které zpravidla plují v rámci svazu s dalšími loděmi, které ji chrání a Ch-22 je naprogramovaná, aby si vybrala ten největší cíl v dané oblasti. Jejich nosičem jsou strategické bombardéry Tu-95 a nadzvukové strategické bombardéry Tu-22.

Ukrajinští dělníci v roce 2002 na vojenském letišti Ozerne rozřezávají na kusy střelu Ch-22
Zdroj: Reuters

Střela, která dokáže při útoku letět i čtyřnásobkem rychlosti zvuku, může nést konvenční i jadernou hlavici. Ta druhá hrála důležitou roli v taktice navržené k ničení letadlových lodí, protože Američané dokázali účinně rušit sovětské naváděcí systémy. Atomový výbuch někde blízko nosiče měl nejprve elektromagnetickým pulsem oslepit americkou elektroniku a lodě pak měla případně zničit střela s konvenční hlavicí.

Podle údajů ČTK ruské letectvo kromě původní Ch-22 zařadilo do výzbroje i zhruba tři desítky modernizovaných střel označených Ch-32, které jsou lépe uzpůsobeny útokům na menší cíle jako radarové stanice, mosty nebo elektrárny. Tato verze je – podobně jako třeba americký (mnohem pomalejší) Tomahawk – vybavena naváděním nezávislým na družicové navigaci typu GPS nebo GLONASS. Střely Ch-32 byly do služby zařazeny v roce 2016, mají dolet až 1000 kilometrů a i ony mohou letět i více než čtyřnásobkem rychlosti zvuku.

V srpnu rakety dopadaly na Doněckou oblast

Střely Ch-22 Rusové použili například k útoku na nákupní centrum v ukrajinském Kremenčuku, při kterém loni v létě zemřely více než dvě desítky lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Podle velení měl tehdy zásah nákupního střediska na svědomí ruský bombardér dlouhého doletu Tu-22 M3, který vzlétl z letiště Šajkovka v Kalužské oblasti. Britské ministerstvo obrany tehdy uvedlo, že mohlo jít i o raketu Ch-32.

Loni v létě Rusko také zaútočilo raketami Ch-22 několikrát v Oděské a Mykolajivské oblasti. V noci na 1. července například při útocích na vícepodlažní dům a rekreační zařízení v Oděské oblasti zahynulo 20 lidí. V srpnu rakety dopadaly na Doněckou oblast.

Mluvčí velení ukrajinských vzdušných sil Jurij Ihnat dodal, že ruské zásoby příslušných raket mohou dosahovat stovek kusů. Zároveň podle něj mívala ve vlastním arzenálu rakety Ch-22 také Ukrajina, ale část z nich byla převedena do držení Ruské federace v podobě úhrady dluhů za plyn a jiná část byla zlikvidována.

Ukrajinci se dočkají Patriotů

Ukrajina nicméně usiluje o to, aby získala systém tuto raketu neutralizující – i proto Nizozemsko nabídlo zemi systémy protivzdušné obrany Patriot. Nizozemsko se tak přidává ke Spojeným státům a Německu, které už dříve oznámily, že těmito systémy podpoří ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Systémy Patriot mohou s velkou mírou přesnosti zneškodnit vzdušné cíle a disponují pokročilými senzory, které pomáhají s jejich identifikací. Rusko útočí na cíle na Ukrajině raketami, naváděnými střelami i bezpilotními letouny, někdy íránské výroby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 57 mminutami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 3 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 4 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 5 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 10 hhodinami
Načítání...