Ruská armáda zaútočila hned ve třech částech východní Ukrajiny najednou a snaží se dobýt celou Doněckou oblast. Informoval o tom generální štáb ukrajinské armády. Podle něj se to týká území u Bachmutu, Avdijivky a Lymanu. Ukrajinské síly se snaží za každou cenu udržet město Soledar, které čelí nové vlně ruského ostřelování. Soledar je klíčový pro obranu Bachmutu a zároveň důležitý dopravní uzel. Právě v této oblasti chce vedení ukrajinské armády nasadit další jednotky a posílit palbu. Země také naléhavě žádá Západ o další zbraně.
Rusové udeřili na východní Ukrajině ve třech směrech. Kyjev brání klíčový Soledar a žádá zbraně
Ruské útoky na východě Ukrajiny jsou v posledních dnech stále intenzivnější. Ukrajinská armáda prý dokázala odrazit ruské údery poblíž třinácti obcí v Luhanské a Doněcké oblasti.
Podle ukrajinského generálního štábu se Rusko zjevně snaží dostat až na administrativní hranici Doněcké oblasti, ovšem zatím neúspěšně. Jen během uplynulého dne provedlo osm raketových a dalších 31 vzdušných útoků, uvedl Kyjev.
Další civilní oběti
Třiašedesát útoků s pomocí raketometů cílilo i na civilní infrastrukturu v různých částech Ukrajiny, například v Charkově, Chersonu nebo Kramatorsku, kde útok zabil dva civilisty. V Očakivu v Mykolajivské oblasti jeden útok raketou v pondělí zranil patnáct lidí včetně dvouletého dítěte.
Gubernátor Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny sdělil, že obce v tomto regionu v pondělí čelily 94 útokům dělostřelectva, z raketometů a dronů, aniž si údery vyžádaly oběti. Naopak obec Něvske v Luhanské oblasti, osvobozená loni v říjnu, hlásí po mohutném pondělním ostřelování ruskými silami dva mrtvé a dva zraněné.
Pád Soledaru pro Kyjev nepřichází v úvahu
Ukrajinské síly se snaží za každou cenu udržet hlavně jedenáctitisícové město Soledar, které se nachází severně od Bachmutu v Doněcké oblasti. V této oblasti se linie dotyku v podstatě nehýbala již od začátku léta. „Docela to vypadá, že by se tam mohlo stát něco vážnějšího. Rusové oznámili, že dobyli vesnici u Bachmutu a že v jednom místě prolomili ukrajinskou obranu u Soledaru. Ukrajinská strana to ovšem popírá,“ poznamenal komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák.
Ukrajinský válečný novinář Oleh Kornijenko v rozhovoru pro ČT uvedl, že nejhorší situace na frontě je nyní právě v Soledaru. „Rusové se snaží město obklíčit. Měli určité úspěchy. Ale museli by přetnout silnici, která vede ze Siverska na Bachmut a silnici ze Slovjanska na Bachmut. Ty zůstávají pod naší kontrolou, ačkoliv silnice Bachmut-Siversk je už několik týdnů pod palebnou kontrolou nepřítele,“ prohlásil žurnalista.
Kornijenko dále v rozhovoru uznal, že Rusové mají převahu v takzvané živé síle, a zmínil fenomén, který se týká schopnosti ruských vojáků velmi rychle vykopat zákopy v obtížném terénu. „Zdá se mi, že něco užívají. V zemi je velmi obtížné vykopat zákopy. Jsou tam kameny, jíl. Aby se dalo něco vykopat, je potřeba technika, oni to vykopou takřka za pár minut. Uběhnou padesát metrů, lehnou, zakopají se. Tady technika nepracuje,“ popsal fenomén novinář.
Situace v Soledaru je pro obranu Ukrajiny kritická. Oblast je významným dopravním uzlem; vedou tudy silnice na Lysyčansk a Severodoněck nebo Luhansk. Samotný Soledar je z velké části zničený. V těch nejpoškozenějších čtvrtích ukrajinští vojáci přesvědčili některé místní k odchodu. „U nás není ani jeden dům nedotčený. Bytové domy hořely, rozpadaly se napůl,“ posteskla si evakuovaná obyvatelka Soledaru Olga.
Právě poblíž Soledaru se nacházeli 6. ledna dva britští dobrovolníci Andrew Bagshaw a Christopher Perry, které od toho dne nikdo neviděl. Ukrajinská policie nyní řeší jejich zmizení.
GALERIE
Ukrajina
Zelenskyj: Ruské oběti byly k ničemu
Kyjev tvrdí, že strategické město zůstává pod jeho kontrolou. „Po neúspěšném pokusu dobýt Soledar a následném stažení nepřítel přeskupil své síly, doplnil ztráty a přemístil další útočné jednotky, změnil taktiku a zahájil intenzivní útok,“ informovala o současné situaci ve městě na Telegramu náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová.
Podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského Moskva útokem na Soledar nic nezískala – pouze zničila město za cenu životů „tisíců“ ruských vojáků. „Oblast poblíž Soledaru je pokryta mrtvolami (ruských) útočníků a krátery po (dělostřeleckých) úderech,“ konstatoval prezident.
„Děkuji všem našim vojákům, kteří chrání Bachmut, za jejich odolnost. Díky všem bojovníkům v Soledaru, kteří odolávají novým a ještě tvrdším útokům,“ zdůraznil Zelenskyj v pondělním proslovu s tím, že jeho země získala díky vytrvalosti svých vojáků v Soledaru dodatečný čas a sílu. „Přestože útočníci nyní soustředí své největší úsilí na Soledar, výsledkem této těžké a dlouhé bitvy bude osvobození celého našeho Donbasu,“ zdůraznila hlava státu.
V čele bojů stojí údajně ruští wagnerovci
Podle britského ministerstva obrany, které se odkazuje na informace zpravodajských služeb, ruské síly a žoldnéři z Wagnerovy skupiny pravděpodobně ovládají většinu obydlených částí Soledaru. Wagnerovu skupinu vede Jevgenij Prigožin, blízký důvěrník ruského prezidenta Vladimira Putina. Jedná se o ruskou státem kontrolovanou soukromou polovojenskou organizaci, která nechvalně proslula svými brutálními metodami po celém světě.
„Prigožin využívá zpráv o úspěchu Wagnerovy skupiny v Soledaru k posílení její pověsti coby efektivní bojové síly. Členové skupiny tvrdí, že v posledních dnech dobyli území v Soledaru, a mnoho ruských zdrojů v této souvislosti diskutovalo o tom, že by tyto síly mohly brzy obklíčit Bachmut. Záběry, které 9. ledna široce kolovaly na sociálních sítích, ukazují bojovníky Wagnerovy skupiny zapojené do zuřivých bojů poblíž administrativní budovy v centru Soledaru,“ uvádí ve své zprávě z 9. ledna americký Institut pro studium války (ISW).
Mluvčí ukrajinských východních sil Serhij Čerevatyj řekl ukrajinské televizi, že ruské síly nasadily do bojů o Soledar nejlepší wagnerovce. Ukrajinci prý zasáhli pozice skupiny celkem 86krát jen za posledních 24 hodin.
Rusové prý používají taktiku z dob první světové války, kdy nasazují do bojů velké množství vojáků, ale současně jich hodně také zemře. „Tohle v zásadě není válka 21. století,“ prohlásil Čerevatyj.
„Je pravda, že své vojáky házejí do boje jako maso. Ti vojáci nemají na výběr. Buď jít dopředu, nebo zahynout. Pokud se vrátí, vyhánějí je ze zákopů, to jsme sami viděli. Pokud chtějí utéct z fronty, prostě je zastřelí. Proto jdou vpřed jako dělostřelecké maso, svými těly kryjí spolubojovníky. Takových útočných vln může být za den i deset,“ poznamenal k situaci u Soledaru novinář Kornijenko.
Dobytí Soledaru je podle Britů zřejmě nadále hlavním bezprostředním operačním cílem Ruska, které se tak pravděpodobně snaží obklíčit Bachmut ze severu, a tím narušit ukrajinské komunikační linie. Některé boje se zaměřily na vstupy do už nepoužívaných štol solných dolů o celkové délce dvě stě kilometrů pod soledarským okresem. Obě strany se pravděpodobně obávají, že by mohly být využity k průnikům za jejich obranné linie, domnívá se britské ministerstvo.
Události ČT: Těžké boje o Soledar (zdroj: ČT24)
Bitva o Bachmut jako „barometr možností“
Navzdory sílícímu tlaku na Bachmut je však nepravděpodobné, že by Rusko brzy město obklíčilo, protože ukrajinské síly drží stabilní obranné linie a ovládají zásobovací trasy, zdůraznil Londýn.
Prominentní novinář Jurij Butusov, který se nachází spolu s ukrajinskými jednotkami v Soledaru, ovšem pro internetový portál The New Voice od Ukraine uvedl, že ruské síly se – již zčásti úspěšně – snaží odříznout Ukrajince od zásobování. „Nejedná se o úplné obklíčení, ale normální zásobování podél trasy je nemožné, (a) to je rozhodující pro obranu,“ řekl Butusov.
„Uvidíme, jaké možnosti obě strany mají. Mluví se o tom, že opotřebovávací válka je zbavuje jak mužstva, tak munice a výzbroje. Řekl bych, že to, co se teď odehrává kolem Bachmutu a Soledaru, bude důležitým barometrem možností obou stran,“ myslí si Dvořák.
„Pokud bude dobyt Bachmut, mluví se o tom, že se ruské armádě otvírá cesta na Slavjansk a Kramatorsk, což by znamenalo další postup, který je nyní nepatrný – pohybuje se v desítkách metrů tam a zpátky,“ komentuje Dvořák s tím, že tuhé mrazy na Ukrajině nyní pomohou pohybu těžké techniky, která se bude moci zapojit do bojů v plné síle.
„Myslím, že Bachmut zase tak významný není. Samozřejmě platí, že byl před válkou sedmdesátitisícové město, takže je to nějakým způsobem komunikační křižovatka. Pokud by Rusové získali Bachmut, bude to vítězství prezentovatelné směrem dovnitř (do Ruska), ale že by případný zisk Bachmutu nějak zásadně změnil situaci na bojišti, to úplně říci nejde. Pro Kyjev je to spíše otázka obranné taktiky. Dokud bude Ukrajina Bachmut držet, ruské útoky budou obtížné,“ podotkl politický geograf Jan Kofroň z FSV UK.
Kyjev mezitím pokračuje v protiofenzivě. „K většímu průlomu na frontě je třeba zničit zázemí protistrany. Na tom Ukrajina intenzivně pracuje hlavně na západě Luhanské oblasti, kde je podle mě větší průlom možné očekávat v horizontu týdne nebo dvou,“ uvedl Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Podle Kornijenka vypadá protiútok v každé oblasti jinak. „Zejména u Kreminné se posouváme vpřed, ale ne tak velkými kroky, jak to bylo svého času u Charkova, Kyjeva nebo Chersonu. Hlavní důvod je, že velká část území je silně zaminovaná a proniknout je velmi složité. Zadruhé zejména na tuto část fronty Rusové stáhli velkou část svých vojsk. Například u Siversku se nám podařilo postoupit o nějakých čtyři sta metrů. Jsou tam tak těžké boje, že posunout se o sto metrů je velký úspěch,“ řekl ČT novinář.
„V Marjince jsou pouliční boje a ty jsou ještě obtížnější. Někdy dojde i k situaci, že v několikapatrové budově mohou být vojáci Ukrajiny i agresora, bojuje se o jednotlivé ulice,“ dodal Kornijenko v rozhovoru se spolupracovnicí ČT Vitalijí Tokarčukovou.
Potřebujeme mnohem víc zbraní, zní z Kyjeva
Ukrajinští představitelé v čele s vrchním velitelem Valerijem Zalužným varovali, že Rusko se chystá vyslat na Ukrajinu nové jednotky v rámci další ofenzivy, jejímž cílem by mohlo být tentokrát i hlavní město Kyjev.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba proto naléhavě žádá západní spojence, aby dodali jeho zemi víc zbraní. Podle něj ještě žádný stát neudělal pro vítězství Kyjeva dost.
„Rozumím ukrajinským představitelům, že se snaží maximálně mobilizovat mezinárodní pomoc, protože bez ní by Rusku zločiny procházely v zásadě beztrestně. Zatímco Západ to stojí peníze, Ukrajina přichází o nejlepší muže a ženy, kteří tam denně umírají. To je ohromná ztráta pro lidský kapitál. Takže ukrajinská rétorika dává smysl,“ míní Šír.
K další podpoře Ukrajiny vyzvali generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a lídři EU. Američané nedávno oznámili, že dodají Ukrajině padesát transportérů typu Bradley, Němci pak poskytnou Kyjevu čtyři desítky německých bojových vozů pěchoty Marder a přislíbili rovněž jednu baterii systému protivzdušné obrany Patriot. V prosinci systém Patriot slíbily Ukrajincům také Spojené státy. Washington navíc podle serveru Politico zvažuje, že Ukrajině dodá i moderní obrněná vozidla Stryker.
„Kyjev ale mluví o potřebě stovek kusů, je to asi tedy pořád málo. A je otázka, jestli víc už není v západních možnostech, anebo je Západ jen opatrný,“ poznamenal Dvořák.
Velká Británie v současnosti zvažuje, že Ukrajině poprvé dodá tanky, uvedla televize Sky News s odkazem na západní zdroj. Britské ministerstvo obrany to nekomentovalo. Ve větším měřítku pomáhají Kyjevu s dodávkami zbraní rovněž Francie nebo Česká republika.
Podle Šíra může v souvislosti s dodávkami nastat několik problémů, ať už jde o schopnosti Ukrajiny si zbraňové systémy osvojit, nebo logistiku; kupříkladu přesun vojenské techniky z amerických základen v Evropě. Neznámou zůstává i případná ruská reakce. „Ve válce vždy hrozí, že se věci vymknou kontrole,“ upozornil expert. Eskalační rizika spojená s výrazným vychýlením sil na frontě – ať už na jedné či druhé straně – je podle Šíra dobré mít pod kontrolou.