Ukrajinský velitel Zalužnyj zavítal na Twitter. Vojáci ho mají za hrdinu

Tichý symbol ukrajinského vzdoru, vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj, si po dlouhé absenci z veřejného působení založil profil na platformě Twitter. Na něm zatím informoval o bilaterálních jednáních se zahraničními generály a o postupu ukrajinských vojsk na frontě. Zalužnyj se do značné míry vyhnul roli velitelské celebrity, kterou spíše přenechal prezidentu Volodymyru Zelenskému. Generála však mnozí považují za největšího hrdinu války – zvláště jeho vojáci, kteří mu pro jeho pevnou ruku a převratné taktiky dali přezdívku „železný generál“.

V mnoha ohledech Zalužnyj ztělesňuje novou generaci ukrajinských důstojníků, kteří mají zkušenosti z dlouhého konfliktu v Donbasu. Když nebojovali na frontě, byli nasazeni na cvičištích po celé Evropě, kde trénovali se silami NATO. Spolupráce Ukrajinců s NATO zformovala skupinu profesionálně smýšlejících důstojníků, kteří byli ovlivněni západními standardy.

Není proto divu, že se svoji zkušenost Zalužnyj snažil aplikovat k reformě víceméně zaostalé ukrajinské armády, která byla ještě před konfliktem na Krymu a v Donbase v roce 2014 zaseknuta v rigidním postsovětském vojenském modelu.

Zalužnyj ještě před ruskou invazí prohlásil, že vidí v ukrajinské armádě velký potenciál, protože je plná mladých, profesionálních vojáků a budoucích velitelů. „Jsou úplně jiní – nejsou jako my, když jsme bývali poručíky. Jde o novou generaci, která za pět let armádu zcela změní. Téměř všichni umí cizí jazyky, dobře pracují s vybavením a jsou sečtělí,“ řekl pro server ArmyInform.

Mnozí světoví experti označují právě Zalužného za hlavního představitele této „nové vlny“ lídrů. Zocelen léty bojů s Rusy a jejich lokálními pomocníky na východní frontě, se naučil být flexibilní a osvojil si schopnost delegovat rozhodnutí na velitele v terénu. Po ruském útoku na Krym a Donbas byl jedním z ukrajinských důstojníků, který považoval další a rozsáhlejší ruskou invazi za otázku času a apeloval na adekvátní přípravu.

Rodilý voják

Zalužnyj se narodil v červenci 1973 do vojenské rodiny. Jeho otec byl vojákem na základně v Novohradu-Volyňsku, městě v Žytomyrské oblasti na severu Ukrajiny, zhruba 150 kilometrů západně od Kyjeva.

Studoval na Institutu pozemního vojska Oděské vojenské akademie, stejně tak vystudoval Národní obrannou akademii v Kyjevě, kde skončil v roce 2007. Následovala dlouhá řada funkcí, kdy prošel téměř všemi posty v armádě, včetně například funkce velitele mechanizované brigády.

Zalužnyj se poté vrátil na akademii k dalšímu výcviku a absolvoval ji v roce 2014, několik měsíců poté, co revoluce na Majdanu přiměla tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče k útěku do Ruska, a v době, kdy v Donbasu sílila válka. 

V roce 2014 byl Zalužnyj vyslán na východ, aby velel tamním bojovým jednotkám včetně brigády, která byla v srpnu 2014 nasazena v Debalceve, kde se odehrály jedny z nejkrvavějších bojů války a kde ukrajinské síly utrpěly velké ztráty.

Moderní generál

V roce 2019 byl Zalužnyj jmenován šéfem Severního operačního velitelství ukrajinské armády, které sídlí v Černihivu, rodném městě jeho matky poblíž běloruských hranic. Vrcholem vojenské kariéry bylo ale povýšení na nejvyšší post ukrajinské armády, když ho v roce 2021 prezident Zelenskyj jmenoval vrchním velitelem ozbrojených sil.

Jeho dosazení do nejvyšší funkce souviselo s širší modernizací, v jejímž rámci ukrajinská armáda přijala nové, kreativnější bojové techniky, založené na bojových zkušenostech z války na východní Ukrajině.

Generál shrnul svou roli stručně. „Jako vrchní velitel ozbrojených sil zodpovídám za bojovou připravenost, výcvik a použití ozbrojených sil,“ řekl v zářijovém rozhovoru pro Rádio Svoboda.

Zalužnyj je považován za jednoho z nejotevřenějších a doposud nejvíce progresivních generálů, který chápe problémy vojáků a nižších důstojníků. Podporuje prokládání personálu mladými lidmi a odklon od zastaralých sovětských praktik. „Chceme se odklonit od map, od vypisování bojových rozkazů, jako tomu bylo v roce 1943,“ řekl v rozhovoru pro server ArmyInform.

„Nová válka je jen otázkou času“

Zalužného intuice a taktická dovednost se ukázala ještě před letošní ruskou invazí. Na rozdíl od Zelenského, který byl alespoň podle oficiálních vyjádření skeptický ke zprávám rozvědky o blížící se masové ruské ofenzivě, patřil Zalužnyj k několika ukrajinským důstojníkům, kteří ji považovali za pouhou otázku času. Během pár týdnů po nástupu do funkce začal provádět klíčové změny, které měly ukrajinskou armádu na válku připravit.

Důstojníci mohli na Donbase v případě napadení opětovat palbu všemi dostupnými zbraněmi, aniž by k tomu potřebovali povolení vyšších velitelů. „Je nutné zarazit ruskou chuť útočit,“ řekl deníku Time Zalužnyj. Dle něj bylo nutné takzvaně „vycenit zuby“.

Zahájení nových ambiciózních vojenských cvičení za účasti tisíců ukrajinských vojáků bylo ale zklamáním, protože základní manévry, které měly simulovat ruský útok, odhalily trhliny v ukrajinské obraně. Podle Zalužného byla cvičení ústředním bodem obranné strategie Ukrajiny, její nejlepší šancí na přežití, a velitelé je nebrali dostatečně vážně.

„Strávil jsem hodinu křikem, ztratil jsem nervy. Vysvětlil jsem jim, že jestli to nedokážou zvládnout, následky to bude mít nejen pro naše životy, ale i naši zemi,“ vzpomínal pro deník Time.

Po Zalužného apelu generálové zintenzivnili své přípravy. Přemístili a zamaskovali vojenskou techniku a ze základen přesunuli vojáky a zbraně po celé zemi – šlo o letadla, tanky a obrněná vozidla, stejně jako o protiletadlové střely, které Ukrajina brzy nato potřebovala k udržení kontroly nad svým nebem.

[embed]https://twitter.com/TIME/status/1574353850655510528?ref_src=twsrc^tfw|twcamp^tweetembed|twterm^1574353850655510528|t[/embed]

„Nemůžeme dopustit, aby Kyjev padl“

„Zápach války se nedal s ničím splést, byl cítit ve vzduchu,“ popsal Zalužnyj předvečer letošního a nejintenzivnějšího kola osmileté rusko-ukrajinské války. Generál si na obranu Ukrajiny stanovil dva strategické cíle, od kterých se měl jakýkoliv další postup odvíjet.

Prvním byla obrana hlavního města. „Nemohli jsme dopustit, aby padl Kyjev,“ vysvětlil. Druhým cílem bylo umožnit Rusům částečný postup a poté zničit jejich čelní kolony a zásobovací linie, i kdyby to mohlo znamenat ztrátu území.

Zalužnyj po několika dnech invaze došel k tomu, že tato strategie funguje. Zároveň byl zaskočen ruskými přehmaty. Když Rusové narazili na tuhý odpor nebo ztratili možnost zásobování, neustoupili, ani nezměnili strategii. „Víceméně hnali své vojáky na porážku,“ vysvětlil. 

Rychlá protiofenziva a zahraniční pomoc

Mnozí odborníci pochybovali, že Ukrajina bude schopna ruskému útoku dlouho čelit. Ta se ale proti obrovské ruské přesile dokázala efektivně bránit a Kyjev i přes okupaci a intenzivní bombardování nepadl. Ukrajinská armáda po neúspěšném ruském pokusu o rychlou válku začala vracet úder a zahájila protiútok.

Po vyhnání Rusů ze severu Ukrajinci v září zaskočili celý svět rychlou protiofenzivou v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Ta ochromila ruské jednotky a ty se vzdaly velkých částí obsazeného území. Během šesti dnů ukrajinská armáda znovu dobyla přibližně tři tisíce kilometrů čtverečních území, včetně strategicky důležitých železničních uzlů, které slouží k zásobování jejích sil.

Pomohly i moderní zbraně poskytnuté Západem. Dělostřelecký raketový systém HIMARS, který poskytl Pentagon, umožnil Ukrajině ničit sklady munice, paliva a velitelská stanoviště. Lehčí vozidla, jako jsou Humvee darovaná USA, stejně jako nákladní automobily a tanky zaslané Velkou Británií, Austrálií, Nizozemskem, Polskem a Českou republikou, umožnily Ukrajincům manévrovat mezi ruskými jednotkami.

Generál Zalužnyj je však přesvědčen, že válka v dohledné době neskončí. V rozsáhlém analytickém článku, který publikoval spolu s dalšími ukrajinskými vojenskými představiteli, uvádí, že je třeba se připravit na vleklou válku.

Autoři článku argumentují, že ani po vítězství nad Rusy si Ukrajinci nebudou moci oddechnout, protože se pouze přejde z velkého ozbrojeného konfliktu do jakési studené fáze války. „Znám Rusy z první ruky, naše vítězství bohužel nebude konečné,“ řekl Zalužnyj deníku Time. „Vítězství bude pouze příležitostí nabrat nový dech a připravit se na další válku.“

Tichá osobnost

Od začátku ruského útoku na konci února se Zalužnyj vyhýbá většině rozhovorů, na veřejnosti vystupuje poměrně málo a příležitostně vydává veřejná prohlášení na své stránce na Facebooku.

Některé z těchto příspěvků jsou krátké operační zprávy o sestřelení ruských stíhaček nebo zničení ruské tankové kolony. Jiné jsou jen rychlými zprávami, například poděkováním vojenským lékařům nebo posíláním inspirace vojákům a ukrajinské veřejnosti.

Dá se očekávat, že v tomto přístupu bude pokračovat i nadále. Jeho nový účet na Twitteru nenaznačuje nějaký značný posun v přístupu k veřejnému vystupování.

Ačkoli se vrchní velitel snaží vyhnout jakékoliv publicitě, úspěch při zatlačování ruských okupantů a mezinárodní podpora ukrajinského boje však jistě udělají ze Zalužného postavu, která se brzy objeví v učebnicích dějepisu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 6 mminutami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 27 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 30 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva.
před 43 mminutami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 1 hhodinou

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 5 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 7 hhodinami
Načítání...