Lula v brazilských prezidentských volbách zřejmě nezískal většinu. V druhém kole se utká s Bolsonarem

V prvním kole prezidentských voleb v Brazílii zvítězil v neděli levicový kandidát Luiz Inácio Lula da Silva, který porazil stávajícího krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara. Nezískal ale většinu hlasů, takže se 30. října uskuteční druhé kolo hlasování. Podle tiskových agentur to v pondělí oznámil brazilský volební úřad TSE.

Lula da Silva si zatím připisuje 48,4 procenta hlasů, jeho největší soupeř Bolsonaro, který zkraje sčítání vedl, má nyní 43,2 procenta, sdělil volební úřad po sečtení více než 99,96 procenta hlasů.

V průzkumech řadu měsíců Lula před Bolsonarem vedl a podle některých anket měl šanci dostat přes 50 procent hlasů, což by znamenalo, že by se nemuselo 30. října konat druhé kolo voleb. Tento předpoklad se ale nepotvrdil.

„Boj pokračuje až do konečného vítězství,“ prohlásil v neděli večer místního času Lula da Silva. „My tyto volby vyhrajeme,“ dodal. Bolsonaro řekl, že „porazil lživé průzkumy“, a vyjádřil optimismus před druhým kolem hlasování.

Lula kvůli údajné korupci strávil rok a půl ve vězení

Exprezident Lula je stále jedním z nejoblíbenějších levicových lídrů Latinské Ameriky. Velkou popularitu mu za jeho vlády vynesly zejména sociální programy, jimiž dostal miliony Brazilců z bídy. V čele Brazílie stál v letech 2003 až 2010 a za jeho vlády tato největší latinskoamerická země zažila obrovský ekonomický rozkvět. Splatila například dluhy u Mezinárodního měnového fondu a z dlužníka se stala věřitelem.

Pověst mu ale v předchozích letech poškodilo několik korupčních kauz, kvůli nimž strávil rok a půl ve vězení. Podle soudu přijal jako úplatek luxusní byt. Všechny verdikty vůči němu nicméně posléze zrušil nejvyšší soud. Lula obvinění vždy odmítal jako politicky motivovaná, podle něj bylo jejich cílem zabránit mu v návratu do nejvyššího úřadu.

V prezidentských volbách v roce 2018 se Lula snažil znovu kandidovat a byl v čele předvolebních průzkumů, jeho kandidaturu mu ale zamítl soud. Strana pracujících Lulu nahradila tehdejším viceprezidentským kandidátem Fernandem Haddadem, který ve volbách prohrál s krajně pravicovým kandidátem Jairem Bolsonarem.

Lula je v mnohém názorovým oponentem Bolsonara. V jedné z debat připomněl, že jeho vlády masivně investovaly do vzdělání, pomoci chudým lidem či infrastruktur. „Nyní je země zničená,“ uvedl Lula. „Jeho vláda byla nejzkorumpovanější v dějinách Brazílie,“ uvedl v reakci Bolsonaro, podle kterého se Lula chce vrátit k moci, aby dále pokračoval v korupční politice. Lulu už před tím nazval „zlodějem“.

Bolsonaro čelí vyšetřování kvůli výrokům o covidu-19

Bolsonaro platí za politika s pravicovými až krajně pravicovými názory, přezdívá se mu brazilský Trump. Tuto přezdívku si vysloužil svojí provokativní rétorikou, oblibou v používání sociálních sítí i obviňováním médií z „falešných zpráv“.

Prezidentská kandidatura Bolsonara před čtyřmi lety nebývale rozdělila brazilskou společnost. V médiích se objevila řada výroků, jimiž tento dlouholetý poslanec urazil ženy, homosexuály i etnické menšiny. Vysloužil si obvinění z rasismu. Zřejmě i proto ho na předvolebním mítinku pobodal jeho odpůrce.

Do úřadu Bolsonaro nastoupil v lednu 2019. Během své vlády čelil široké kritice, i ze zahraničí, kvůli opatřením, jimiž přispěl k výrazně rychlejšímu ničení amazonského pralesa. Mnozí mu vyčítají i velký nárůst prodeje zbraní, který usnadnil řadou dekretů, vysoký počet vojáků ve vládních funkcích či laxní přístup k šíření covidu-19.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro
Zdroj: ČTK/AP/Eraldo Peres

Bolsonaro od začátku pandemie bagatelizoval zdravotní rizika nemoci, odmítal nošení roušek i jiná pandemická opatření a vyjadřoval se proti očkování proti této infekční nemoci, kterou sám prodělal. Některá jeho videa odstranili správci sociálních sítí, protože obsahovala nepravdivá a nepodložená tvrzení o pandemii.

Bolsonaro například tvrdil, že výzkum britských úřadů ukázal, že lidé naočkovaní proti covidu-19 častěji trpí syndromem získaného selhání imunity (AIDS), který má u nich navíc rychlejší průběh. Za svoje výroky Bolsonaro dokonce čelí vyšetřování.

Bolsonaro v předvolební kampani prohlásil, že jeho levicový soupeř zůstane i po volbách na „smetišti dějin“. Řekl, že jeho vládu obdivuje celý svět a že si je jistý, že bude pokračovat ve funkci i po volbách. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 30 mminutami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 56 mminutami

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...