Lula vyzval Bolsonara. Brazilci volili prezidenta

V Brazílii se uzavřely volební místnosti. Brazilci volili většinu zákonodárců na úrovni federace i regionů, guvernéry jednotlivých států, ale především prezidenta. Po sečtení 41 procent hlasů v rozhodování o hlavě státu vedl stávající krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro se ziskem 47 procent hlasů. Průzkumy přitom přisuzovaly vítězství jeho soupeři a levicovému kandidátovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silva, který měl ve stejnou dobu 44,2 procenta.

Podle některých průzkumů má Lula šanci získat přes padesát procent hlasů a stát se tak prezidentem v prvním kole volby. Případné druhé kolo se bude konat 30. října.

Lula a Bolsonaro nejsou jedinými kandidáty, průzkumy i média se nicméně shodují, že jsou těmi, kteří mají ve volbách šanci uspět. 

Sedmašedesátiletý Bolsonaro čelil během své vlády široké kritice, i ze zahraničí, kvůli opatřením, jimiž přispěl k výrazně rychlejšímu ničení amazonského pralesa. Mnozí mu vyčítají i laxní přístup k šíření covidu-19, velký počet vojáků ve vládních funkcích či velký nárůst prodeje zbraní, který usnadnil řadou dekretů.

Šestasedmdesátiletý Lula je stále jedním z nejoblíbenějších levicových lídrů Latinské Ameriky. Velkou popularitu mu za jeho vlády vynesly zejména sociální programy, jimiž dostal miliony Brazilců z bídy. Reputaci mu ale v předchozích letech poškodilo několik korupčních kauz, kvůli nimž strávil rok a půl ve vězení. Všechny verdikty vůči němu nicméně posléze zrušil nejvyšší soud.

Někteří pozorovatelé mají obavy z povolebního vývoje kvůli ostré Bolsonarově rétorice, která připomíná počínání bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa po volební prohře. Penzionovaný armádní důstojník Bolsonaro, který se pozitivně vyjadřuje o někdejší brazilské diktatuře (1964–1985), stejně jako před volbami v roce 2018 kritizoval elektronický volební systém a předem zpochybňoval i volební proces.

Volební místnosti se uzavřely 17:00 místního času (22:00 SELČ) a výsledky mohou být známy už zhruba čtyři hodiny poté, právě díky elektronickému volebnímu systému. Voliči v Brazílii od roku 1996 nevhazují papírové lístky do volebních uren, ale na malé obrazovce za plentou naťukají číslo svého kandidáta. Než výběr potvrdí, zobrazí se jim fotografie vybraného uchazeče o danou funkci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...