Rusko shání munici a rakety, chce je koupit i od KLDR. Problém má i s dodávkami dronů

Ruské ministerstvo obrany se snaží nakoupit v Severní Koreji miliony raket a dělostřeleckých granátů pro pokračující válku proti Ukrajině, uvedla agentura AP s odvoláním na poznatky americké rozvědky. Podle britské vojenské rozvědky má Rusko problém také doplňovat zásoby na Ukrajině ničených dronů, nedokáže jich vyrábět dostatek.

Americký představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity, pokládá skutečnost, že Rusko se obrátilo na izolovaný severokorejský stát, za známku, že „ruská armáda nadále trpí nedostatkem dodávek na Ukrajinu v důsledku kontroly vývozu a sankcí“.

Američtí zpravodajci si myslí, že Rusko by se mohlo pokusit si obstarat další severokorejské vojenské vybavení.  

KLDR se snaží upevnit si vztahy s Ruskem a kritizuje Spojené státy a Západ za „hegemonistickou politiku“. Pchjongjang také projevil zájem vyslat stavební dělníky, aby pomohli Rusku s obnovou okupovaných území na východu Ukrajiny.

KLDR se v červenci stala kromě Ruska a Sýrie jedinou zemí, která uznala nezávislost Ruskem kontrolovaných útvarů na okupovaných území Ukrajiny známých jako Doněcká a Luhanská lidová republika, připomněla AP.

Politolog Jan Ludvík z Univerzity Karlovy si není jistý, zda nedostatek nábojů, který Rusko sužuje, souvisí se sankcemi. „Ono to spíš souvisí s tím, že spotřeba dělostřelecké munice je obrovská, ani Rusko nemá nevyčerpatelné sklady,“ říká.

Podle Ludvíka Rusko zatím nebylo schopno přejít na plnou válečnou výrobu munice doma, tudíž se ji snaží získat od zemí, které disponují zásobami. „Ono těch zemí, které mají zásoby, není příliš mnoho,“ vysvětluje a dodává, že právě KLDR je jednou z mála, které by je mít mohly. „Protože je to zvláštní země, která se neustále připravuje na válku.“

8 minut
Studio ČT24: Politolog Jan Ludvík o aktuálním vývoji války na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Problém s dodávkami dronů

Poznatky o nákupech v KLDR přicházejí poté, co Bidenova vláda nedávno potvrdila, že ruská armáda převzala dodávku íránských bezpilotních letounů určených pro nasazení na ukrajinském bojišti. 

Bílý dům minulý týden uvedl, že první dodané íránské drony jsou poruchové. Moskva jich plánovala nakoupit stovky. Ruská vojenská doktrína v posledních letech kladla velký důraz na jejich využití, především jako průzkumných nástrojů ve spolupráci s dělostřelectvem.

Země jich ale nyní i kvůli západním sankcím omezujícím dovoz některých součástek nedokáže vyrábět dostatek, což zhoršuje strategické povědomí, které mají ruští velitelé o situaci na bojišti, uvedla v úterý ve své pravidelné zprávě o situaci na Ukrajině britská vojenská rozvědka.

Rusko podle ní za poslední den na Ukrajině provedlo sedmadvacet operací s drony, denní průměr za srpen byl padesát. 

Rusko podle Ukrajinského generálního štábu přišlo na Ukrajině už o 50 tisíc vojáků, dále například přes 2000 tanků, 443 letadel a helikoptér, 3305 vozidel pěchoty a patnáct lodí. Čísla publikovaná oběma stranami konfliktu se značně liší a informace nelze nezávisle ověřit.

Ukrajinské letectvo provedlo v posledním dni osmnáct úderů na ruské pozice a zničilo ruský bitevní vrtulník Ka-52, uvádí Kyjev. Raketové a dělostřelecké jednotky provedly 370 útoků a podle serveru Odessa Journal Ukrajinci „systematicky a efektivně“ pomocí palby ovládají přechody přes řeku Dněpr.

Ukrajinské velení uvedlo, že obránci také zničili několik muničních skladů v Chersonské oblasti.

Rusko v reakci na ukrajinskou ofenzivu na jihu země přesouvá techniku z týlu, například i z Krymu, a dále se snaží o ovládnutí Donbasu, kde podle serveru Ukrajinska pravda provedlo letecké a raketové útoky na ukrajinské pozice v desítkách vesnic a měst.

Podle britského ministerstva obrany je však nepravděpodobné, že by se Rusům podařilo do poloviny tohoto měsíce dobýt zbytek Doněcké oblasti, jak přikázal Kreml.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 4 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...