Německo chystá další balík inflačních úlev za 65 miliard eur

Německo chce dalším balíkem opatření o objemu 65 miliard eur (1,6 bilionu korun) ulevit obyvatelům a podnikům od prudce rostoucí inflace a s tím souvisejících vysokých cen energií. Dohodli se na tom vládní sociální demokraté kancléře Olafa Scholze s koaličními Zelenými a liberálními svobodnými demokraty. Scholz na nedělní tiskové konferenci řekl, že vláda použije ke snížení cen energií finance, které nečekaně získala zdaněním vysokých cen energií.

Na opatřeních, která zahrnují návrhy na rozšíření slev na veřejnou dopravu a daňové úlevy ve výši 1,7 miliardy eur (41,7 miliardy korun) pro 9000 energeticky náročných podniků, se v neděli ráno po osmnáctihodinovém jednání dohodly tři strany vládní koalice. „Je to zatím největší ze tří balíčků,“ řekl Scholz na tiskové konferenci. První dva balíčky měly celkovou hodnotu 30 miliard eur.

„Kvůli rychlému růstu cen energií je nutná rychlá a přiměřená pomoc občanům a podnikům,“ píše se podle agentury AFP ve vládním dokumentu. Balíček pomoci podle dokumentu zahrnuje také šek pro studenty a důchodce a zvýšení příspěvku na bydlení.

„Jde o to, abychom naši zemi bezpečně převedli přes tuto krizi,“ vysvětlil Scholz a dodal, že mnoho lidí si kvůli nynější situaci dělá starosti. „Tyto starosti bereme velmi vážně,“ ujistil kancléř.

Polepší si také rodiny s dětmi, které v Německu bez ohledu na výši příjmů dostávají paušálně každý měsíc příspěvek na děti. Za první dvě děti to je 219 eur na každé, pro třetí je částka 225 eur a za každé další 250 eur. Od ledna se suma na první dvě děti zvýší měsíčně o 18 eur za každé. „Pro rodinu se dvěma dětmi to ročně znamená dodatečných 432 eur,“ uvádí dokument.

Lidé, kteří dostávají od státu dávky na bydlení, dostanou jednorázový příspěvek na vytápění. Jednočlenná domácnost by tak měla získat 415 eur a dvoučlenná 540 eur. Za každého dalšího člověka v domácnosti se počítá s dalšími 100 eury.

Vláda dá lidem peníze z neočekávaných příjmů

Další úlevou je odklad navýšení ceny za emise oxidu uhličitého. Letos byla cena za tunu CO2 stanovena na 30 eur a postupně do roku 2025 se měla zvýšit na 55 eur. V lednu nadcházejícího roku bylo plánováno navýšení o pět eur za tunu, což ale vláda odloží až na leden 2024. Původní plány zvýšení ceny za emise pro roky 2024 a 2025 se rovněž o rok posunou.

Inflaci ženou vzhůru především vysoké ceny energií, které kvůli energetické nejistotě související s ruskou invazí na Ukrajinu neklesají na předválečné úrovně. Německá vláda proto využije daně z neočekávaných příjmů vznikající na trhu s energiemi ke snížení cen plynu, ropy a uhlí pro konečné spotřebitele, oznámil Scholz.

„Prvním úkolem je takové neočekávané zisky využít k odlehčení občanům,“ zmínil. Dodal, že o možnostech odstranění neočekávaných příjmů se povede jednání i na úrovni EU, půjde zejména o stanovení horní hranice pro výnosy, respektive ceny pro firmy, které mají mimořádné zisky. 

Kancléř ve večerním rozhovoru pro televizi ZDF mimo jiné zdůraznil, že řada producentů elektřiny z jádra, uhlí, slunce či větru nadále vyrábí za dostupné ceny, ale kvůli evropské podobě trhu určují cenu plynové elektrárny. Zmínění výrobci tak dosahují vysokých zisků, které podle Scholze nemají nic společného se skutečnými ekonomickými kroky.

Rusko už není spolehlivý dodavatel

Německo podle kancléře „bude schopné zvládnout letošní zimu“ a zajistit si dodávky energie navzdory vyschnutí dodávek ruského plynu, na nichž je jeho ekonomika silně závislá. „Rusko již není spolehlivým dodavatelem energie (…) Federální vláda se na tuto možnost připravuje od začátku roku,“ řekl novinářům Scholz a zdůraznil, že díky diverzifikaci zdrojů dodávek a doplnění zásob plynu je země schopna se vyrovnat s delším odstavením plynovodu Nord Stream 1.

Podle Scholze je za nynější těžkou situaci, kterou Evropa prožívá, odpovědný ruský prezident Vladimir Putin a jeho útočná válka proti Ukrajině. Německý kancléř se v neděli sešel s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem, na pořadu jednání byla i energetická politika.

Německo již kvůli vysokým cenám energií a rostoucím životním nákladům přijalo řadu opatření včetně jednorázových příspěvků, aby lidem ulevilo. Mezi nejpopulárnější kroky patřilo dočasné snížení daně z pohonných hmot či zavedení měsíční celoněmecké jízdenky pro regionální a městskou dopravu za devět eur (220 korun). Tyto dvě úlevy ovšem skončily se začátkem nového školního roku.