Zemřel Michail Gorbačov

Ve věku 91 let zemřel Michail Gorbačov, první a zároveň poslední prezident Sovětského svazu. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na vyjádření moskevské Ústřední klinické nemocnice. Jako šéf komunistické strany, a tedy celého SSSR, se zasloužil o konec studené války, pád železné opony a rozpad impéria.

S úmrtím sovětského exprezidenta Michaila Gorbačova vyjádřil soustrast ruský prezident Vladimir Putin, uvedl podle Interfaxu kremelský mluvčí Peskov. „Ráno pošle rodině a blízkým kondolenční telegram,“ citoval jej TASS.

Britský premiér Boris Johnson napsal, že jej smrt Gorbačova, který podle něj s odvahou a kuráží dovedl studenou válku ke smírnému závěru, zarmoutila. „V době Putinovy agrese na Ukrajině zůstává jeho neúnavné odhodlání otevřít sovětskou společnost příkladem pro nás všechny,“ napsal. 

Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) byl Gorbačov významným politikem druhé poloviny minulého století a přispěl „k pádu komunismu a rozpadu Sovětského svazu“. „Ať odpočívá v pokoji,“ napsal na Twitteru. Také podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) Gorbačov „opravdu napomohl“ pádu komunismu a rozpadu SSSR.

Podle rusisty Milana Dvořáka se bývalý sovětský lídr snažil Svaz zreformovat a přitom udržet pohromadě, což zřejmě nebylo možné. „Ve své snaze o reformu Sovětského svazu prostě neuspěl,“ uvedl Dvořák. „Byl z dnešního hlediska naivní. Myslel si, že to lze napravit.“

Podle Dvořáka se velmi liší pohled na Gorbačova na Západě a Východě. „Západ má na Gorbačova vzpomínky zcela kladné. V Rusku je skupina intelektuálně naladěných lidí, kteří jsou mu vděční. Ale většina je minimálně rozpolcená,“ řekl s tím, že majorita lidí se kloní k názoru, že nese vinu na rozpadu Sovětského svazu.

Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) rozděloval názor na Gorbačova také československý disent. Levicová část do něj vkládala své naděje. „My jsme tímhle naivním přístupem rozhodně netrpěli a v zásadě jsme až tolik neočekávali,“ řekl. Svým dědictvím ale tato očekávání podle Vondry nakonec překonal. „Je vlastně pozitivní z našeho hlediska,“ dodal.

Bývalý politik Michael Kocáb s Gorbačovem vyjednával porevoluční odchod sovětských vojsk z Československa. „Dal své armádě příkaz nevměšovat se do našich záležitostí (…) Tady byla jeho obrovská pozitivní role v samém začátku. Dle mého názoru to byl největší světový žijící vůdce. Doslova a do písmene pohnul dějinami a velice pozitivně,“ uvedl Kocáb.

Gorbačov po počátečním oťukávání se choval velmi vstřícně, vzpomínal na návštěvu Moskvy s Václavem Havlem Michael Žantovský. Dodal, že obří rozměry Kremlu a šedivé postavy pohybující se po chodbách působily jako z Havlovy absurdní hry.

Reformátorem v čele rozpadajícího se Svazu

Michail Gorbačov zahájil po nástupu do čela sovětských komunistů v roce 1985 změny, které měly reformovat komunistický systém a dodat sovětskému impériu novou sílu. Opak se ale stal pravdou. Sovětský svaz se rozpadl a komunistický systém se zhroutil. Až později Gorbačov přiznal, že reformovat ani nešel.

Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1990 se stal oblíbencem Západu i nadějí Východu, doma si respekt nezískal. Pro mnoho lidí více než návrat vytoužené svobody znamenaly jeho reformy zdražování i ztrátu jistot a mnoho Rusů mu nemůže dodnes zapomenout rozpad Sovětského svazu.

Gorbačov se narodil 2. března 1931 ve vesnici Privolnoje ve Stavropolském kraji v rolnické rodině. V Moskvě vystudoval právnickou fakultu a od roku 1952, kdy vstoupil do KSSS, trpělivě stoupal po stranickém žebříčku. Věrným průvodcem vzestupy i pády mu byla od roku 1953 manželka Raisa, která vytvořila nový obraz manželky sovětského státníka. V září 1999 zemřela na leukémii. Spolu měli dceru Irinu.

Gorbačov, který v roce 1999 dostal z rukou Václava Havla Řád bílého lva, bude vlastní přání pohřben vedle Raisy na hřbitově v Moskvě. Uvedla to agentura TASS s odkazem na příbuzné zesnulého.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 2 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 9 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 12 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 16 hhodinami
Načítání...