Přijetí eura Chorvatskem může usnadnit také vstup Česka do eurozóny, myslí si Bartoň

17 minut
Události, komentáře: O zavádění eura debatují bývalý ministr financí Ivan Pilip a ekonom Petr Bartoň
Zdroj: ČT24

Česko zůstává jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu, poté co evropští ministři financí schválili vstup Chorvatska do eurozóny. Podle Ivana Pilipa a Petra Bartoně, kteří byli hosty úterních Událostí, komentářů, může přijetí eura Chorvatskem usnadnit také vstup Česka do eurozóny, přestože i my bychom mohli mít problém s plněním pěti potřebných kritérií.

Chorvatsko se od ledna stane dvacátou zemí Evropské unie používající společnou měnu euro. V úterý to schválili evropští ministři financí, jejichž jednání v rámci českého předsednictví Radě EU vedl český ministr Zbyněk Stanjura (ODS). Podle ekonoma a bývalého ministra financí Ivana Pilipa by Česko mělo jihoevropskou zemi následovat.

„Důvody přijmout euro máme celou dobu už od vstupu do Evropské unie,“ říká Pilip. „Minulá léta různých krizí, které v Česku probíhaly od roku 2009, ukázala, že samostatná měna nás nepomohla ani jednou ochránit,“ myslí si ekonom.

Dodal, že současná mezinárodně-politická situace ukazuje, že začlenění do eurozóny znamená větší sounáležitost s jádrem Evropské unie. Podle Pilipa žádný ekonomicky relevantní stát s výjimkou Polska nezůstal mimo eurozónu.  

Ekonom Petr Bartoň podotkl, že Chorvatsko bylo podle něj na hraně splnění pěti kritérií, která jsou pro přijetí eura povinná. „Přijetí Chorvatska do eurozóny bylo schváleno den předtím, než byla vyhlášena nová čísla inflace, podle kterých by Chorvatsko nesplňovalo podmínky přijetí,“ vysvětluje. Podle něj tak Chorvatsko „prošlo doslova s odřenýma ušima“. 

Je to podle něj ukázka flexibility pravidel pro vstup zemí do eurozóny a tak by měla naději na vstup i Česká republika, která má také problém se splněním těchto kritérií.

Vývoj kurzu dolaru vůči euru
Zdroj: ČT24

Propad hodnoty eura

Euro ale k úterku poprvé po dvaceti letech kleslo na paritu s dolarem, jeho kurz k americké měně tak byl jedna ku jedné. „Krize, která probíhá v současnosti, daleko více zasahuje Evropu než Spojené státy americké. Mezinárodní kapitál jako větší jistotu cítí dolar. Taková rizika, jako že v průběhu zimy nebudou mít plyn, jak hrozí části Evropy, v USA nejsou. Lze tedy očekávat, že pokud se vojensko-politická krize bude prohlubovat, bude to mít dopad na růst Evropy a vede to k orientaci na dolar, která vede k jeho posílení,“ upozornil Pilip.

Bartoň dodal, že nižší kurz eura na druhou stranu pomáhá evropskému exportu a může pomoci kompenzovat vysoké ceny. Vliv na kurz má podle něj také regulační orgán: „Je to jen částečně dané strachem z nástupu ekonomického propadu, více se na tom propadu eura vůči dolaru podepisuje politika centrální banky, která na rozdíl od USA nezvyšuje úrokové sazby, a na to jsou dnes trhy velice citlivé. Pokud máte u měn rozdíl v úrokových sazbách, tak měna s vyšším úrokem je populárnější, má o ni zájem více investorů a tím pádem roste její cena. To se může změnit,“ upozornil Bartoň. 

Kurz koruny vůči euru
Zdroj: ČT24

Ochranný deštník eura

Bartoň také podotkl, že politiku Evropské centrální banky určuje stále trvající rozpor mezi fiskálně zodpovědnými severními ekonomikami a problematickými jižními státy unie. „Ukázalo se, že euro dokázalo přežít pád Řecka. Jestli by dokázalo přežít krach Itálie, která je ekonomicky desetkrát větší, to se ještě uvidí. Při jakémkoliv nárůstu úrokových sazeb by Itálie měla zásadní problémy, a to je v podstatě jediný důvod, proč centrální banka nezvyšuje úrokové sazby. Potřebuje vyřešit Itálii, mít na to připravený nějaký plán B a jakmile to dořeší, teprve bude přistupovat k normalizaci úrokových sazeb směrem nahoru,“ domnívá se Bartoň.  

Pilip si ale myslí, že současné problémy některých států eurozóny by neměly Česko odradit od vstupu, zejména proto, že je naše ekonomika na unijní navázána natolik, že jde spíše o politické rozhodnutí. 

„Představa, že by se euro dostalo do vážnějších problémů, jako je hrozba bankrotu nějaké velké země, a Česká republika, protože má korunu, tak jí to nějak mine, je iluze. Česká republika už je plně vázána do eurozóny,“ míní bývalý ministr financí.

Podle něj země, které jsou uvnitř eurozóny, jsou pod jistým „ochranným deštníkem“, bez kterého by případná krize zasáhla Česko výrazněji, a navíc se mohou tyto země přímo podílet na řešení, ne jen trpět důsledky případné krize. 

Vyčlenění nás před inflací neochránilo

V diskusi zazněla také otázka, zda by Česká republika měla tak vysokou inflaci, pokud by měla společnou měnu. I některé země eurozóny, jako je například Estonsko, ale bojují s vysokou inflací. 

Ivan Pilip podotkl, že pobaltské země byly válečnou krizí zasaženy nejvýrazněji, podle něj ale vysoká inflace není argumentem proti přijetí společné měny. „Koruna nás před ničím neochránila. Máme korunu, samostatnou měnu, a inflace je kde? Vysoce nad průměrem Evropské unie,“ dodal bývalý ministr. 

Bartoň si nemyslí, že by eurozóna chránila své členy před vyšší inflací. „Musíme srovnávat srovnatelné. Průměr často bude nižší, protože má v sobě i jižní křídlo, které nemůže tolik zvyšovat ceny. To byl jeden z důvodů, proč bylo Portugalsko uměle vyjmuto ze srovnávací báze pro Chorvatsko, protože se řeklo: tam jsou postiženi zrušením turistického ruchu během covidu a to způsobilo nízkou inflaci,“ konstatoval.

„Pokud jsou jižní státy započítávány do eura a stlačují průměr dolů, tak nemá žádná relativně dobře rostoucí východní země šanci ho porazit na inflační bázi,“ popisuje ekonom.

Podle něj mělo vliv, že jsme už do „covidového tunelu“ vstupovali s vysokou inflací. „Dnes nás ostatní neeurozónní evropské státy s inflací dohánějí a my jsme jen o několik měsíců napřed,“ uzavírá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 24 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 2 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 4 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 4 hhodinami
Načítání...