Ruští hackeři se útokem pomstili Litvě za částečnou blokádu Kaliningradu

3 minuty
Události: Hackeři napadli litevské weby
Zdroj: ČT24

Litevské státní i soukromé instituce v pondělí zasáhly intenzivní kybernetické útoky. S odvoláním na litevský Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NKSC) o tom informovala místní média. K útokům se následně přihlásila proruská hackerská skupina Killnet, podle které jde o odvetu za omezení na převoz zboží do ruské kaliningradské exklávy, píše agentura Reuters.

Některé litevské weby zasáhly DDoS útoky, při kterých se útočníci snaží vysokým množstvím přístupů přes více počítačů najednou internetové stránky zahltit.„Je velmi pravděpodobné, že útoky podobné nebo větší intenzity budou pokračovat i v dalších dnech, obzvlášť v dopravním, energetickém nebo finančním sektoru,“ prohlásila NKSC.

Nefungovaly například webové stránky pro žadatele o pas nebo finančního úřadu. Šéf NKSC Jonas Skardinskas později uvedl, že útoky, které „pravděpodobně“ přišly z Ruska, se podařilo zvládnout. Pachatelé podle něj nenapáchali vážné škody.

Hackeři podle Reuters tvrdí, že budou útoky proti Litvě opakovat do doby, než pobaltská země odvolá omezení převozu zboží do Kaliningradu. Skupina Killnet od začátku ruské invaze na Ukrajinu podnikla kyberútoky i vůči italským, rumunským, nebo českým webům.

Litva předminulý týden zakázala převážet do ruské Kaliningradské oblasti u Baltského moře železné zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. Moskva kvůli tomu Vilniusu na začátku minulého týdne pohrozila rychlou a „praktickou“ odpovědí.

Obavy v Bruselu

Bruselský server Politico na základě interních informací od nejmenovaných unijních diplomatů tvrdí, že v Evropské komisi zavládly silné obavy, že by situace v Kaliningradu mohla rychle eskalovat. Rusové v exklávě minulý týden dokonce zahájili vojenské cvičení. Usilovně se proto podle diplomatů pracuje na uvolnění napětí v regionu.

Krize je podle Politico nezamýšleným důsledkem implementace čtvrtého sankčního balíčku, na jehož základě unijní státy zakázaly dovoz oceli a železných materiálů z Ruska. Blokáda ruské exklávy jeho cílem totiž být neměla. Litva nicméně oznámila, že postup konzultuje a koordinuje s Bruselem.

„Jsme v úzkém kontaktu s litevskými orgány a poskytneme jim další pokyny,“ uvedl ve středu na Twitteru mluvčí Komise Eric Mamer. Dva vysoce postavení evropští úředníci bruselskému serveru řekli, že nové pokyny upřesní, že litevští celníci musí zboží kontrolovat, aby předešli obcházení sankcí, ale zároveň mají umožnit přepravu výrobků určených pro ruský vnitřní trh, tedy pro Kaliningrad.

Litevská premiérka Ingrida Šimonytéová ale v pondělním rozhovoru pro ČT odmítla, že by země v otázce sankcí mohla Rusku ustoupit, naopak je hodlá i nadále uplatňovat v plném rozsahu. „Myslíme si, že se držíme toho, co bylo dohodnuto. Když se státy EU na těchto sankcích dohadovaly, určitě nechtěly, aby to Rusko nebolelo,“ prohlásila premiérka.

„Od začátku invaze pozorně sledujeme různé hrozby, které mohou přijít. Také sledujeme zvýšený počet kybernetických útoků od konce února a také dnes. Není to nic nového, prostě (Rusové) vytvořili seznam příliš dobrých přátel Ukrajiny a snaží se je potrestat tam, kde mohou,“ dodává Šimonytéová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obchod se zvířaty roste kvůli vysoké poptávce po exotických mazlíčcích

Obchodování se zvířaty dosáhlo v roce 2025 rekordních hodnot. Mezinárodní policejní organizace Interpol uvedla, že při koordinované operaci v období mezi zářím a říjnem zabavila téměř třicet tisíc zvířat a identifikovala 1100 podezřelých z pašeráctví. Tento obchod roste především kvůli vysoké poptávce po exotických domácích mazlíčcích.
před 34 mminutami

USA zabavily část nákladu lodi mířící z Číny do Íránu, píše WSJ

Příslušníci amerických speciálních sil provedli v Indickém oceánu zásah na lodi směřující z Číny do Íránu a zabavili náklad, který mohl mít vojenské využití, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Podle něj několik týdnů stará operace ukazuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa používá vůči protivníkům na moři agresivnější postupy.
před 41 mminutami

Rusko plánuje dát příští rok třetinu svého rozpočtu na válečné výdaje

Kreml plánuje dát na „obranu“ – tedy především na svoji agresi na Ukrajině – v příštím roce třetinu ruského státního rozpočtu. V přepočtu je to více než 3,5 bilionu korun a podobné to má být i v dalších dvou letech. Na pokrytí výdajů Moskva přitom hledá nové zdroje příjmů, protože zisky z prodeje plynu a ropy – a to hlavně do Indie a Číny – už nestačí. Sáhla proto ke zvyšování DPH.
před 41 mminutami

Ukrajina nezíská zpět všechna území, míní Zahradil. Farský připomíná český zájem

„Určité územní ústupky v této situaci, ve které se nacházíme, Ukrajina bude muset udělat,“ prohlásil poradce Motoristů pro zahraniční politiku a někdejší europoslanec Jan Zahradil. Tvrdí, že Ukrajina nezíská zpět všechna území. Několik oblastí nyní okupují ruská invazní vojska, která zemi napadla v roce 2022. Europoslanec Jan Farský (STAN) naopak říká, že přiřknutí okupovaných území Rusku by bylo „takové narušení mezinárodního práva, mezinárodního řádu, že k tomu ve vlastním zájmu – českém i evropském – nemůžeme přistoupit“. O situaci na bojišti či okolnostech vyjednávání o možné mírové dohodě hovořili v Událostech komentářích, které moderovala Barbora Kroužková.
před 59 mminutami

Witkoff se o víkendu sejde se Zelenským a evropskými lídry, tvrdí WSJ

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do Berlína. O víkendu se tam má sejít s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry. Napsal to v pátek večer list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na své zdroje.
02:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

OSN: Počet izraelských osad budovaných na Západním břehu letos výrazně narostl

Počet izraelských osad budovaných na okupovaném Západním břehu letos proti minulým letům výrazně narostl. Je nejvyšší za sledované období od roku 2017, uvádí neveřejná zpráva OSN, kterou citovala agentura AFP. Generální tajemník organizace António Guterres to ve zmíněném dokumentu odsoudil jako porušení mezinárodního práva, které ještě zhoršuje situaci Palestinců na území okupovaném židovským státem.
00:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Íránu znovu zatkli držitelku Nobelovy ceny za mír Mohammadíovou

V Íránu byla opět zatčena držitelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová, uvádí s odvoláním na její podporovatele agentura AP. Íránské úřady se k zatčení 53leté bojovnice proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv dosud oficiálně nevyjádřily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rwandou podporované milice postupují ve východním Kongu

OSN pozastavila distribuci humanitární pomoci na východě Konga (Demokratické republiky Kongo). Obává se o svůj personál kvůli rychlému postupu tutsijských rebelů z milice M23, jejichž síly čerstvě okupují pohraniční město Uvira. Boje přitom měla zastavit mírová dohoda, kterou před týdnem ve Washingtonu formálně podepsali prezidenti Konga a Rwandy.
před 11 hhodinami
Načítání...