Sudetští Němci vzhlížejí k českému předsednictví a přejí si sjezd ve staré vlasti

Nadcházející české předsednictví Evropské unii se může plně spolehnout na podporu Sudetoněmeckého krajanského sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. V pátek to na tiskové konferenci v Řezně před začátkem sudetoněmeckého sjezdu prohlásil nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt. Řekl, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu mají sudetští Němci od českého předsednictví velká očekávání. Posselt by rád sudetoněmecký sjezd uspořádal v Česku, pokud by to některé město nabídlo.

Posselt na tiskové konferenci před pátečním začátkem čtyřdenního sudetoněmeckého sjezdu řekl, že vkládá velké naděje do nacházejícího předsednictví, kterého se Česko ujme od července. „Máme plno očekávání a já vím, že český premiér Petr Fiala je přesvědčený Evropan,“ uvedl s tím, že končící francouzské předsednictví bylo spíše kampaní za znovuzvolení prezidenta Emmanuela Macrona.

V krizové době vyvolané ruským vojenským vpádem na Ukrajinu musí Evropa zůstat jednotná, což bude podle Posselta jedním z hlavních úkolů českého předsednictví. „České předsednictví proto budeme co nejvíce podporovat,“ řekl.

Pandemie nemoci covid-19, kvůli které se ze dne na den uzavřely hranice a přerušila vzájemná setkání, jasně podle Posselta ukázala, jak moc se Němci a Češi potřebují a jak významné vzájemné vztahy jsou. „Mnoho lidí na obou stranách česko-německé hranice pocítilo, jak moc srostly naše vztahy od pádu železné opony v roce 1989. Covid byl brutální ránou, která nám ukázala, jak se potřebujeme,“ řekl bývalý poslanec Evropského parlamentu z let 1994 až 2014.

Výběr bavorského Hofu u hranic s Českem, kde se letošní sjezd koná, je tak podle Posselta jedním ze symbolů úzkých vztahů. „Hof jsme si vybrali, protože je to středisko přeshraniční spolupráce,“ řekl. Poznamenal, že příští rok se sjezd uskuteční zřejmě v Řezně, které Posselt považuje rovněž za jedno z center německo-českých vztahů. V Řezně se konal sjezd naposledy v roce 2019.

Konání sjezdu v Česku? Podle Posselta již brzy

Posselt věří, že se brzy uskuteční sjezd sudetských Němců také v Česku. Na sjezdu v Řezně v roce 2019 prohlásil, že situace k tomu ještě nedozrála, ale že během několika málo let by se tak stát mohlo. Pozvání nečeká od vlády, ale od nějakého českého města. „Když nás nějaké město pozve, abychom u nich sjezd měli, tak to uděláme,“ řekl Posselt ČTK. Přání na konkrétní město nemá. „Může to být jakékoli,“ řekl Posselt, který ale nezastírá blízké vazby na Jablonec nad Nisou, ve kterém žil jeho otec. „Tam ale prostory k uspořádání sjezdu nejsou,“ poznamenal. 

„Každý rok pracujeme na tom, abychom strašlivé události z naší minulosti přetavili v něco pozitivního,“ řekl. „Jsme připraveni sjezd v Česku uspořádat, přejeme si to, ale nikoho v Česku k tomu nutit nebudeme,“ uvedl. „Ale rok 2025, kdy bude osmdesát let od vyhnání, by byl dobrou příležitostí ke sjezdu smíření,“ dodal.

Bývalý Evropský poslanec rovněž zmínil, že jistá naděje na sjezd již dříve byla. „Bylo jedno české město, neřeknu jaké, které zájem mělo. Ale pak se vyměnil starosta,“ uvedl. 

Posselt se zároveň pozastavil nad tím, jaké emoce v Česku vyvolává možnost uspořádání sudetoněmeckého sjezdu, protože již nyní se sudetští Němci účastní řady akcí v Česku, pořádají setkání rodáků či křesťanské poutě. „A nic se nestalo, nebyl nejmenší problém a vše bezvadně fungovalo,“ řekl s tím, že Češi a sudetští Němci urazili již dlouhou cestu k usmíření. „Jen ten termín sudetoněmecký sjezd doprovází iracionální strach,“ uvedl.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život patnáct až třicet tisíc Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU se shodla na balíku protiruských sankcí, Slovensko ustoupilo

Zástupci členských států Evropské unie se shodli na osmnáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedly diplomatické zdroje. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) již ve čtvrtek informoval, že Bratislava stáhne svou blokaci. Nový balík protiruských omezení, který míří zejména na energetický, vojensko-průmyslový a bankovní sektor, v pátek ještě formálně v Bruselu schválí unijní ministři pro evropské záležitosti.
08:27Aktualizovánopřed 7 mminutami

Je ekologičtější vlak, nebo letadlo? Odpověď není jednoznačná, odhalila studie

Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. Uvádí to studie španělské státní společnosti Ineco, o které informoval deník El País. Studie se zaměřila na srovnání emisí mezi některými železničními a leteckými spoji ve Španělsku. U vysokorychlostní železnice velká část emisí připadá na výstavbu infrastruktury, zatímco u letecké dopravy převážnou část znečištění způsobuje provoz letadel samotných.
před 51 mminutami

Estonci otestovali HIMARS. Státy u Baltského moře koordinují obranu proti Rusku

Estonsko provedlo první vlastní test raketometu HIMARS, který mu letos dodaly Spojené státy. HIMARS mají objednány i další země v regionu, které kvůli agresivnímu chování Ruska posilují obranu také dalšími způsoby, jež vzájemně koordinují. Kreml, jenž státy v Pobaltí považuje za sféru svého vlivu a vede proti nim intenzivní hybridní kampaň, opět obvinil z napětí v regionu „agresivní politiku“ tamních zemí.
před 2 hhodinami

Po Senátu i Sněmovna reprezentantů schválila Trumpovy miliardové škrty

Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikánskou většinou, schválila plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na miliardové škrty v zahraniční pomoci a financování veřejnoprávních médií. Uvedly to tiskové agentury.
06:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rubio nařídil americkým diplomatům nehodnotit cizí volby, píše Reuters

Americký ministr zahraničí Marco Rubio nařídil americkým diplomatům po celém světě, aby se nevyjadřovali ke spravedlnosti nebo integritě voleb pořádaných cizími státy, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ministrův interní pokyn, který viděla. Jde o významný odklon od tradičního přístupu Washingtonu prosazovat svobodné a spravedlivé volby v zahraničí, dodala.
05:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropa pohrozila Teheránu obnovením sankcí kvůli jadernému programu

Paříž, Berlín a Londýn pohrozily Íránu obnovením přísných sankcí, pokud do konce léta nedojde ke konkrétnímu pokroku ohledně uzavření nové dohody o íránském jaderném programu, uvedly agentury s odvoláním na francouzské ministerstvo zahraničí. Šlo o první takový telefonát od doby, co Izrael a USA udeřily na íránské jaderné provozy.
06:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Tajemní drúzové tahají za nitky na Blízkém východě. Šarovi nevěří

Syrští drúzové se za občanské války vyhnuli Asadovým represím a zůstali neutrální. Na vlastní pěst ale čelili útokům džihádistů. Nové islamistické vládě proto odmítají odevzdat zbraně. Kvůli zabíjení drúzů udeřil v Sýrii Izrael. Příslušníci sekty slouží v jeho armádě a většina se úspěšně integrovala do společnosti. Vztah jejich syrských „bratrů“ k Izraeli je však složitější.
před 3 hhodinami

Izrael střílel na katolickou farnost v Gaze. Vyjádřil lítost

Úder izraelských sil zasáhl jedinou katolickou farnost v Pásmu Gazy. Podle prohlášení Latinského patriarchátu, který řídí aktivity katolíků v Izraeli a Palestině, několik lidí utrpělo zranění a tři zemřeli. Mezi zraněnými je i vedoucí farnosti Gabriele Romanelli. Patriarchát odsoudil izraelskou ofenzivu jako neospravedlnitelnou „barbarskou válku“. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua večer podle serveru The Times of Israel (Tol) v prohlášení uvedla, že Izrael hluboce lituje toho, že zbloudilá munice kostel zasáhla.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...